Aljaška - Cottonwood Lodge - Reportáže

Moosehorn Lodge, srpen 2010
Zdravím po návratu z Aljašky!

Pár dní mi trvalo, než jsem se opět aklimatizoval v civilizaci a tak zasílám zprávu o našem pobytu v Moosehorn poněkud opožděně.
Do Moosehorn na lov lososů kisuč a nerka nás tentokrát cestovalo pět.
Pro mne to byla už několikátá cesta na Aljašku a letos asi nejhorší počasí, jaké jsem zde zažil. V podstatě celé dva týdny nás pronásledovala smůla a teprve posledních pár dní se vyčasilo.
Skoro deset dní opakovaně pršelo a všechny řeky byly zvednuté. Na druhou stranu lososů táhlo hodně a bylo jen otázkou techniky, jak se k nim dostat.
Na některých tocích byla voda vlivem zvýšeného průtoku zakalená a lososy jsme nemohli hledat vizuelně, bylo nutné jednotlivá loviště prostě prochytat. No a to byl kámen úrazu, protože pooly, které v jiných letech byly ideální, byly za vysoké vody k ničemu a naopak, ryby jsme často nacházeli tam, kde bych je nečekal.
Ale poradili jsme si. Díky dopravě letadlem nám náš průvodce vybíral loviště, která byla za vysokého stavu vody alespoň trochu chytatelná a každý den jsme si každý chytli několik lososů. Snažili jsme se chytat na mušku, ale když to nešlo, tak na jikry nebo na plandavky se vždy nějaké úlovky podařily. Ryb jsme chytali tolik, že jsme si v podstatě vždy mohli vybrat, kterého lososa pustíme a kterého vezmeme na vyuzení.
I když nás počasí potrápilo, všichni jsme byli s dovolenou spokojeni a musíme uznat, že majitelé Moosehorn se o nás skvěle starali. Výlet na Aljašku není právě levnou záležitostí, ale s Moosehorn jsme se loučili s pocitem, že každý dolar, který jsme zde utratili stál za to.

Zdraví
Robert K.


Kingové v roce 2010

Jak to bylo s tahem "kingů" v roce 2010?
Drtivá většina profesionálních průvodců i rybářů zažila v roce 2010 jednu z nejhorších sezón tahu lososů čavyča na Aljašce. Relativně slabé úlovky potvrzují i statistiky z kontrolních odlovů a rybích přechodů. Někteří průvodci a rybáři si však stěžují na příliš opatrný a represivní přístup státní správy, která vydává omezení nebo zákazy lovu ryb.
Faktem je, že v roce 2010 byl na některých řekách Aljašky očekáván silnější tah lososů čavyča než v roce 2009 nebo 2008, ale nárůst počtu táhnoucích ryb se neprojevil nebo byl zaznamenán až později, v polovině července.
Řeky centrální Aljašky měly tak slabý tah, že byl lov kingů buď úplně zakázán nebo zásadně omezen. Na poloostrově Kenai byl nakonec lov kingů povolen, ale povolení bylo spíše výsledkem komerčních tlaků majitelů rybářských lodge a průvodců než přáním správců vod a státní správy.
Ostrov Kodiak, který patřil k "jistotám" lovců velkých lososů zažil nejslabší tah za posledních 20 let. Do některých řek nepřitáhli kingové vůbec, jinde klesly počty na méně než polovinu.
Prakticky jen na poloostrově Alaska Penninsula a na Aleutských ostrovech dosahoval tah v řekách ústících na sever očekávaných hodnot.
Naopak relativně silný tah lososů čavyča zaznamenali rybáři v severních částech Britské Kolumbie, v řekách Yukonu a jižní Aljašky v okolí Haines.
V roce 2011 se na Aljašce očekává stejná nebo jen o málo lepší situace než v roce 2010.
Uvidíme...


Cottonwood Lodge, srpen 2010
Celkem osm nás vyrazilo na Aljašku, do Cottonwood Lodge. Většina z nás cestovala na Aljašku prvně a pro polovinu z nás to bylo první setkání s lososy.
Počátek pobytu vypadal dosti beznadějně - vysoká voda komplikovala rybaření a jeden den bylo vody tolik, že jsme si broďáky natahovali i když jsme šli z chaty na snídani!
V těch prvních dnech šli lososi prakticky jen na jikry a na těžké plandavky.
Ale pak se situace změnila, počasí se zlepšilo, voda v řece rychle klesla a my jsme přezbrojili na mušku. Na egg-sucking-leach skoro nešlo chytat, protože nám to pořád brali lososi keta a gorbuša. My jsme však chtěli chytat hlavně stříbrňáky - lososy kisuč. Nejvíce jsme jich nachytali na frobné imitace jiker a na bílé streamery (většinou na plovoucí šňůře s potápivým nástavcem nebo na sinktip).
Díky vysokému stavu vody v předchozích dnech bylo lososů v řece spousty a my jsme si špičkově zachytali. V podstatě každý den, kromě prvního jsme si každý chytli denně nejméně pět lososů kisuč, někteří z nás udělali každý den alespoň desítku.
Trochu nás překvapilo, že i tady, na řece dostupné jen hydroplánem a helikoptérou, jsme každý den potkávali jiné rybáře, ale takový je náš svět - i v aljašské divočině jsou lidé...

Zdraví
Andreas


Srpen 2003

Konečně se dostávám ke slíbenému reportu z naší dovolené.
Do Anchorage jsme tentokráte doletěli bez problémů - včas a se všemi kufry.Tam už na nás čekal šestimístný hydroplán a po asi čtyřiceti minutách letu jsme na místě - v Cottonwood Lodge. Bydlíme v chatě se dvěma sympaťáky ze Švýcarska. Jeden z nich, děda Luis - organizátor, je zde již posedmé a tak se nás hned ujímá, instruuje nás o zvycích v kempu a první den rybaření jezdí na lodi s námi a dělá nám průvodce.
Tah lososů stříbrných - silverů - je právě v nejlepším, jsou zde též spousty lososů růžových -pinků, lososi psí -chumové- jsou tady taky, ale v menším množství. Další dny jezdíme rybařit do obou ramen Lake Creeku sami a zachytali jsme si opravdu dosytosti. Silveři brali nejvíce na jikry a třpytky. Pinkové a chumové zase více na strýmry a třpytky. Zkoušeli jsme též dost vláčet s twistery,chytily jsme na ně dost ryb,ale jen jedna byla chycena za ústa a všechny ostatní byly podseknuty někde za hřbet nebo ocas. Jak je to možné s twisterem, kde hrot háčku ční nahoru a ještě je víceméně chráněn olověnou hlavičkou, to jsme nepochopili.
Bylo tam též hodně pěkných duháků 35-45cm, ale ti moc chuti do braní neměli, protože byli nacpaní lososími jikrami k prasknutí.
Ještě poznámka k počasí,trefili jsme se tam zrovna do takových veder, jaká tam podle novin za posledních sto let nebyla. První týden dosahovaly teploty kolem 30 stupňů.Na řeku to ale mělo úplně opačný vliv než u nás.Táním sněhu a ledovců na horách se řeka tak rozvodnila, že jsme měli vodu i s lososím potěrem až pod chatou. Ta stála naštěstí na pilotech. Tato velká voda ale naštěstí větší vliv na braní ryb neměla.

Čtrnáct dní uběhlo v kempu jak voda a jsme opět v Anchorage, kde jsme si vyzvedli rezervovaný obytný automobil. Vyrážíme na sever povodím řeky Susitna, kde jsme během osmi dnů navštívili několik našich starých známých míst - Ship Creek, Caswel Creek, Little Susitna River, Sheep Creek a Willow Creek. Ryb tam bylo o něco méně než v Cottonwood Lodge, ale o to víc rybářů. Přesto i tam to byla skvělá rybařina.

Pro zajímavost uvádím, kolik jsme spolu se synem nachytali ryb:
losos stříbrný-coho.121 kusů
losos psí-chum .......82 kusů
losos růžový-pink..19O kusů
duhák....................30 kusů
mník........................2 kusy
parma........................1 kus
White fish..................1 kus
A jednoho Jacka-královského lososa,který necestuje do moře, měl tak 50cm.

Zdraví a hezký den přeje
Žák