Aljaška - Aljaškou na vlastní pěst - Reportáže

V červenci 1999 jsme v Rybářství uveřejnili základní informace o lovu ryb na Aljašce. Krátce před zveřejněním článku se z Aljašky vrátila první skupina českých rybářů, jejichž pobyt zajistila cestovní kancelář PEPA. Splnila Aljaška rybářská přání? Stane se v budoucnu rájem i pro české rybáře? Na naše otázky odpovídali pánové Jiří Kremla (K) a Otto Urban (U).

Navštívili jste Aljašku v červnu, tedy v období kdy táhnou lososi královští - chinook, čavyča, king salmon. Jaké jsou vaše zkušenosti s lovem lososů z předchozí doby?
K: Všichni jsme byli na Aljašce poprvé. Osobně jsme měl možnost lovit velké africké sumce a žraloky, losos byl pro mne novou zkušeností.
U: Jezdím pravidelně lovit lososy atlantské na jihošvédskou řeku Morrumsan, ale lov amerických lososů, to je něco úplně jiného.

Jak jiného?
U: Předně se jedná o zcela jiný druh ryby s odlišným způsobem života. Zatímco se „naši“ evropští lososi po vytření vracejí zpět do moře, americké druhy lososa po vytření umírají. Takže, když narazíte na lososy, kteří jsou již dlouho ve sladké vodě, mohou být oslabení.

Když jsou oslabení, znamená to snad, že je ulovit je hračka?
U: To určitě ne, nezapomeňte, že chytáte často ryby o hmotnosti přes 20 kg. Navíc se loví na proudících řekách a když vám zajede desetikilová ryba do silného proudu mezi kameny, nemáte velkou šanci. Odlišnost lovu lososů atlantských a královských spočívá v mnoha věcech. Tak třeba: když táhnou atlantští lososi, jsou vidět - skáčou, ale řeka, kde táhnou lososi královští, vypadá spíše jako mrtvá. Zcela odlišný bývá i charakter záběru. „Náš“ losos se po záběru rozjede, královský často chvíli stojí, záběr vypadá jako vázka. Hlavní výhodou při lovu amerických lososů je téměř jistota, že si svou rybu chytnete. Lososů táhne větší množství a více druhů, prakticky nepřetržitě od května do října. Ale když se při výběru termínu lovu lososů atlantských spletete třeba jen o týden, můžete být bez záběru.
K: Lov královských lososů určitě není hračka. Mně se podařilo zlomit zcela nový prut vhodný k lovu lososů. A byl to prut od známého výrobce, nezlomil jsem ho při záseku ani při záškubu, ale při tahu ryby!

Tím se dostáváme k otázce vybavení. Jaké jsou vaše zkušenosti?
K: Nezáleží ani tak na značce, jako na kvalitě daného výrobku, především prutu. Je možné používat třeba plný laminát, když je spolehlivý. Ostatně, náš průvodce dodnes používá starší plný laminát značky SONA. Naviják musí mít samozřejmě přiměřené parametry a dostatečnou zásobu vlasce nebo šňůry. Zcela bez problémů jsme používal smekací naviják Shimano. Multiplikátor není nutný, spíše se jedná o módní záležitost. Použití vlasců nebo šňůr 0,35-0,40 mm je sice sportovní, ale při záběru větší ryby v proudící vodě nebývají šance na zdolání vysoké. Američané nejsou žádní sportovci, slabší vlasec než 0,60 mm pro ně „neexistuje“. Jako nástrahy jsem nejčastěji používal „vrtuli“, to jsou barevné velké devony, mušky a jikry nebo napodobeniny jiker. Wobblery a třpytky jsme nakonec nepoužívali, účinnost je nízká a při vysoké frekvenci vázek se používání wobblerů prodraží.
U: Já jsme použil vláčecí prut jen jednou a to k multiplikátoru, prut ABU. Bylo to bez problémů. Ale jsem především muškař, tak jsem se věnoval muškařině. Dobře jsem udělal, myslím, že kontakt muškaře s rybou je lepší než při ostatních způsobech lovu. Také četnost záběrů je možná vyšší. Jak jsme se mohli přesvědčit, většina kvalitního rybářského vybavení je levnější ve Státech než u nás. Možná se vyplatí koupit si kvalitní prut a naviják na lososy přímo na Aljašce. Vláčecí nástrahy je rozhodně vhodné a výhodné zakoupit přímo na místě, kromě mušek. Mušky jsme si vázali vlastní a i Američané o ně měli zájem.

Jak se vám jevili američtí rybáři? Kdo byl lepší?
U: Český a americký rybář, to se nedá srovnávat. Drtivá většina Američanů se chová velmi nesportovně. Používají silné „cajky“, které rybě nedávají mnoho šancí. Patrná je i neúcta k rybám - vyrvat rybu až na břeh, jestli se poraní nebo ne... Kupodivu je mezi Američany mnoho „masařů“. Při zdolávání jsme zde pozorovali zvláštní postup, který jsme nazvali „aljašský smyk“. Rybu zapřáhnout a téměř „na tvrdo“ ji dostat z vody. Když ryba učiní výpad, udělá Američan dva kroky do vody, pak zase dva kroky z vody, to se opakuje. To, že rvát rybu z vody „na tvrdo“ se nevyplácí, dobře demonstrovala jedna Američanka. Zasekla lososa, brzda na navijáku přerušovaně kvílela. Přišel její manžel, brzdu dotáhl a šup, ženská byla ve vodě.
K: Jsem stejného názoru, myslím, že většina našich rybářů je sportovnější než jejich kolegové ze zámoří. Hlavně při zdolávání lososa se ukazuje, že Američan spoléhá na kvalitu a sílu vybavení. Musel jsem jít často za rybou po proudu. To Američané dělají jen neradi. Snaží se rybu na břeh opravdu „vyrvat“. Co se týče množství a velikosti úlovků, rozhodně jsme za Američany nezaostali.

Co na vás na Aljašce udělalo špatný dojem?
K: Jak jsem už řekl. Často nesportovní chování amerických rybářů a neúcta k rybě. Také jsem nečekal takové množství masařů.
U: Kromě již zmíněného chování amerických rybářů mě překvapilo množství lidí. Čekal jsem liduprázdnou divočinu, ale to už je minulost. Kam vede silnice, všude jsou rybáři, většinou v obytných autech. Jistě, není problém jít pěšky kousek dál od silnice, ale to by na Aljašce nesmělo být tolik medvědů....

Je na Aljašce opravdu hodně medvědů a jiné zvěře?
U: Je. Přes den většinou medvěda neuvidíte, ale těch stop... Navíc braly ryby většinou večer a v nočních hodinách, kdy je zde polární den. Při představě, že budu chytat někde 5 km od silnice a o půlnoci přijde medvěd, ne, díky. Raději zůstanu u silnice, v „bezpečné“ vzdálenosti od ostatních. Já vím, že medvěd na člověka neútočí, ale když ho vidíte, jek je velký, hubený, rád se mu vyhnete.
K: Kromě medvědů jsme viděli hlavně losy. Málokdo ví, že losi - samci v říji a samice při vodění mladých, jsou daleko agresivnější a nebezpečnější než medvědi, i když jsou býložravci.

Co vás na Aljašce příjemně překvapilo?
K: Čistota, všude je neuvěřitelně čisto. Nikoho nenapadne zahodit v přírodě špačka od cigarety. Nesmí se to, ale ten vztah k přírodě musí být v lidech.
U: Svoboda, volnost, prostor. Samozřejmě ryby, jejich velikost i množství.

Děkuji za rozhovor.
S přímými účastníky zájezdu rozmlouval Z. Edelmann