Revíry - destinace ► Amerika ► Aljaška ► Kenai ► Reportáže ► Krátké zprávy a postřehy o rybaření na poloostrově Kenai
Aljaška - Kenai - Reportáže
Krátké zprávy a postřehy o rybaření na poloostrově Kenai 16.11.2022
Hurá, poprvé v životě jedu na Aljašku na lososy a na steelheady! Celou dobu příprav jsem si představoval, jak budu tahat lososa za lososem a steelheada za steelheadem. Když mi Zdeněk dával před odletem pytlíček háčků a plastových korálků a „bublinový signalizátor záběru“, říkal jsem, že tohle na muškařský prut nikdy nedám...
Do Anchorage jsme doletěli chvíli po obědě a hned jsme zamířili do Bass Pro Shopu. Po prohlídce tohoto rybářsko-loveckého ráje (ten obchod je velký jako menší OBI) jsme vyrazili z Anchorage na poloostrov Kenai. Do lodge jsme dojížděli za vydatného deště. Pršelo celou noc. Pršelo i ráno a nakonec pršelo celý den, celou další noc i další celý den.
Ten prvný den rybaření, se chytat dalo. Sice pršelo dost, ale v broďákách a nepromokavé bundě se přežít dalo a dokonce byl i kontakt s rybou. Saša zdolal na korálek steelheada kolem 70 cm a já měl záběr na zatíženého streamera, podle způsobu boje to byl losos kisuč (coho salmon), ale po pár vteřinách spadnul. Nicméně pořád jsem si říkal, že se do toho dostaneme a ryby chytat budeme.
Druhý den, když jsme přijeli k řece, jsme nevěřili vlastním očím. Voda v řece díky dešti stoupla skoro o metr. Nevzdali jsme to a trápili se až do pozdního odpoledne. Bez záběru. Cestou domu jsme vždy zastavili u dalších dvou říček, ale tam se většinou ani nedalo dojít na místo, kde by se dalo nahodit. Břehy byly zaplavené.
Následující den bylo celý den jasno, ale řeka byla ještě výš, než předchozí den. Nebýt tak daleko od domova, asi bychom to vzdali. Když jsme potkali rybáře, na dotaz jen kroutili hlavou nebo krčili rameny. Beznaděj mne nakonec dohnala i k tomu, že jsem na muškařský prut navázal korálek, což já považuji za totální úpadek muškaření. Nad háčkem (asi 4 cm) je na vlasci navlečený oranžový korálek o průměru cca 7 mm, necelý metr nad ním je krátký boční přívěs, na něm 2-3 olověné broky o hmotnosti několik gramů a nad ním plovák (něco na způsob kulového plovátka). Celá sestava se pak nahodí proti proudu a necha splavávat, korálek se kutálí po dně a imituje jikru plující s proudem. Fakt nechápu, proč by se něco podobného mělo dělat s muškařským prutem, ale dělá se to a dělaly to i dvě třetiny všech rybářů, které jsme potkali. Ale ani tato lokálně úspěšná technika nám rybu v daných podmínkách nepřinesla. Jediná toho dne ulovená ryba byl malý (cca 25 cm) siven malma (dolly varden), který mi vzal bílého zatíženého streamera.
A zase začalo pršet a zase pršelo skoro dva dny v kuse, jen ne tak vydatně. Řeka i menší říčky sice pomalu klesaly, ale příliš pomalu. Jedno odpoledne jsme jeli do města Soldotna a po nákupech jsme si zkusili chytit rybu v řece Kenai. Kolem řeky jsou k dispozici „chodníky“ pro rybáře, ze kterých se dá dobře nahazovat. Chodí sem chytat celé rodinky domorodců. Ani zde jsme ale rybu neulovili, stejně jako jsme neviděli ulovit rybu nikoho z domorodců.
Teprve poslední odpoledne opadla voda natolik, že rybaření začalo opět dávat smysl. Občas jsme viděli někoho, že zdolává. A mě zabral malý siven malma, tentokrát cca 30 cm. Zhruba dvě hodiny před ukončením rybolovu jsme vyjeli autem na řeku kousek proti proudu. Řeka byla sice pořád zvedlá, ale už jen o kousek a vyčistila se. Ondra měl hned na první nához na korálek záběr od steelheada, ale po pár výskocích mu utekl. Já měl záběr na třetí nához na streamer a jak jsem za týden v podstatě bez záběru zapomněl, jaké to je mít záběr, byl jsem pomalý, nepovolikl jsem a ryba mi to utrhla. Rychle jsem převázal, na návazec jsem dal osvědčenou mouchu egg sucking leech imitující tmavou pijavici s jikrou v tlamě. Po pár náhozech přišel záběr, zdolávání se povedlo, ryba vyfocena a puštěna. Alespoň jednoho steelheada (70 cm) jsem tedy nakonec ulovil. Ondra se ještě chvíli snažil a Saša šel do auta napřed, ale najednou přiběhl zpět viditelně rozrušen. 10 metrů od auta stál obrovský los a nechtěl ho nechat projít, tak se radši vrátil. Opravdu, byla tam obrovská samice. Po pár minutách se jí podařilo odehnat tak, že jsme se bezpečně dostali do auta.
Výsledek rybaření v pěti rybářích (respektive 4 rybáři a jedna sličná rybářka) je za týden dosti tristní. Zdolány byly celkem 4 ryby za šest dnů chytání: dva steelheadi (Saša 70 cm, Borek 70 cm) a dva malí siveni malma (Borek, cca 25 a 30 cm). Bohužel počasí nebylo na naší straně a v daných podmínkách byl rybolov velmi komplikovaný, což si naštěstí všichni zúčastnění uvědomovali.
Ubytování bylo skvělé. Pam a Garry se o nás starali jako o vlastní. Jídlo bylo velmi chutné a byl ho dostatek až přebytek, teplá káva stále k dispozici a každý den jiný druh cookies. V době lepší viditelnosti byly od lodge krásné výhledy na sopky na druhém břehu zálivu a dvě noci se nám podařilo vidět polární záři. Asi bude nutné danou výpravu někdy v budoucnosti zopakovat.
Borek Zajíček
Kenai 11-14 září 2023
Pondělí
11.9.2023
Jasno, slunečno, ráno 2°C, přes poledne 14°C. Krásný výhled na sopky mt Redoubt a Iliamna.
Na N a DK byli kromě nás jen 2-4 rybáři, na A bylo docela rušno, pod mostem asi 15 lidí, nad mostem 2-4 lidi. Ráno jsme jeli v 8.30 a zpět jsme se vraceli ve 20.30. Večeře u Thajců.
Ondra – chytal na mušku od horního mostu ke střednímu mostu pak sešel DK od markru ADFG k silnici. 2x losos gorbuša-pink 35 cm, 2x siven malma 20 cm
Tomáš – chytal společně s Ondrou na oranžový streamer-jikru: 1x duhák 45 cm a 1x siven malma 25 cm
Zdeněk – chytal na fluozelený zatížený streamer. Sešel od ADFG markru na DK k silničnímu mostu a pak k moři. Pod markrem 1x steelhead 69 cm a na půli cestě k mostu 1x losos kisuč-coho 50 cm.
Pak na jámě na N pod středním mostem 2x losos kisuč-coho 55 cm.
Fanda – chytal na mušku, resp. na kuličku-bead s indikátorem záběru. Sešel od ADFG markru na DK k silničnímu mostu a pak k moři. 2x steelhead 76 cm a 79 cm (jeden v jámě u parkoviště a druhý v průtočné jámě pod markrem) a 1x siven malma 30 cm
Pavel A. – chytal na zatížený streamer a indikátor záběru pod mostem přes A, hlavně na první jámě nad zónou přílivu. 1x steelhead 80 cm, 1x losos kisuč-coho 68 cm, 2x siven malma 30 cm.
Pavel M – chytal na streamer, 1x losos kisuč-coho 55 cm
Luděk – chytal na vláčák na kuličku-bead, ale nic. Pak chytal na rotačku – 1x siven malma 30 cm a 1x duhák 25 cm
Úterý
12.9.2023
Zataženo, chvílemi jemný déšť, bezvětří nebo jen mírný větřík. Ráno v 8.00, když vyjíždíme z pensionu, tak jsou 4°C, přes den po poledni bylo kolem 10°C.
Obědvali jsme v mexickém bufetu Ramiros (prima jídla kolem 15-18 USD) a večeři nám udělali v Clam Lodge - jako předkrm grilované ústřice a ty místní mušle, pak pečený losos s koprem nebo zázvorem, úžasné krevety zapečené s kukuřičnou polentou, vývarem a pastou z paprik, cibule a česneku. No a pak mandlový dort, ale ten už jsem skoro nevnímal...
Ondra muškařil-streamroval na A – 1x steelhead 72 cm, 6x siven malma 20 cm
Tomáš muškařil s kuličkou-bead – 4x steelhead 60-70 cm, 5x siven malma 20 cm
Pavel A. muškařil-strímroval na A – 3x steelhead 65-70 cm, 1x losos kisuč-coho 55 cm stříbrný
Fanda chytal na DK, chvíli chytal na kuličku-bead, ale většinu ryb měl na zatížený oranžovočerný streamer – 3x steelhead 60-72 cm, 1x losos kisuč-coho 60 cm
Pavel M. chytal na DK, chytal na kuličku-bead – 2x steelhead 60-75 cm, 3x siven malma 30 cm, 1x duhák 15 cm
Luděk chytal na DK, chytal na vláčecí prut na kuličku-bead – 7x steelhead 60-80 cm, 2x siven malma 25 a 35 cm
Zdeněk chytal na mušku-streamer na A – 1x losos kisuč-coho 65 cm stříbrný.
Středa
13.9.2023
Jasno, slunečno, ráno 2°C, přes poledne 14°C. Krásný výhled na sopky mt Redoubt a Iliamna.
Na N a DK byli kromě nás jen 2-4 rybáři, na A bylo docela rušno, pod mostem asi 15 lidí, nad mostem 2-4 lidi. Ráno jsme jeli v 8.30 a zpět jsme se vraceli ve 20.30. Večeře v Bayview (nic moc, ale dobrý bar s atmosférou).
Ondra – chytal N na mušku od středního mostu k dolnímu mostu pak přešel na DK - 1x siven malma 20 cm a 1x steelhead spadl
Pavel M – chytal na mušku-kuličku, bead od středního mostu k dolnímu mostu pak přešel na DK - 1x steelhead spadl
Tomáš – chytal na oranžovou kuličku-bead na A: 2x steelhead 60 cm a 77 cm, losos kisuč-coho 55 cm a 1x siven malma 30 cm
Zdeněk – chytal na fluozelený zatížený streamer – bez záběru. Zachytal nakonec na růžový jigstreamer. Dopoledne na A na dolním úseku od parkoviště-kempu: 2x steelhead 60 cm, 14x siven malma a odpoledne na horním A na South-Fork Road (úsek chyť a pusť): 2x duhák 51 cm a 52 cm, 1x losos kisuč-coho 50 cm a 4x duhák 15-20 cm a 2x siven malma 30 cm.
Fanda – chytal na mušku-streamer a na nymfu na A – 2x steelhead 60 cm a 72 cm, 1x losos gorbuša-pink 50 cm, 3x siven malma 35-40 cm
Pavel A. – chytal na zatížený streamer a indikátor záběru pod mostem přes A, hlavně na první jámě nad zónou přílivu. 1x losos kisuč-coho 60 cm, 7x losos gorbuša-pink 45-50 cm, 2x siven malma 30 cm.
Luděk – chytal na vláčák na kuličku-bead – 2x steelhead 50 cm a 70 cm, 4x siven malma 30 cm
Čtvrtek 14.9.2023
Po vydatné snídani balíme, loučíme se s majiteli pensionu Clam Lodge a jedeme do Anchorage. Je oblačno, chvílemi poprchává. V Anchorage se zastavujeme v udírně ryb, abychom si koupili pár balíčků uzených lososů. Vysvětluji majitelce udírny, že když jsem tu byl v červenci, tak nestihli vyudit moje lososy a dali mi místo toho jiné ryby. K mému úžasu paní povídá: „Já vím, ty jsi Zdeněk, chvíli počkej a přinesu Tvoje ryby.“ A tak se i stalo – zmizela někde v hale a za chvíli přišla s krabicí, na které byla etiketa s mojim jménem a v krabici 15 kg vyuzených, vakuově zabalených a zmražených filetů z lososů, které jsem v červenci ulovil na řece Mulchatna.
Z udírny zajíždíme ještě do rybářského obchodu, pak na oběd a odpoledne na letiště, odkud v 18.00 odlétáme přímou linkou do Frankfurtu.
V pátek 15.9. po poledni jsme ve Franfkurtu a večer po dvou týdnech zase doma.
Kenai 10-18 září 2022
Při výpravách do odlehlých koutů naší planety zažijí rybáři občas situace, kdy počasí dovede zcela změnit plány. A to nemám na mysli déšť nebo chlad, které je možné řešit kvalitním oblečením nebo jedním svetrem navíc. Mám na mysli povodně nebo hurikány, což je přeci jen jiná váhová kategorie. A právě Aljaška je oblastí, kde počasí a příroda jsou zásadními faktory, které ovlivňují průběh výpravy. V polovině září jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži. Už po příletu do Anchorage, odkud jsme měli pokračovat malým letadlem do King Salmon na jihozápadě Aljašky a dál hydroplánem na řeku, nám naši průvodci sdělili, že řeka, na kterou jsme plánovali letět, je rozvodněná. A co víc, rozvodněné jsou všechny řeky na jihu a jihozápadě Aljašky. A aby toho nebylo málo, malá letadla z King Salmon od včerejška nelétají a předpověď na další dny není dobrá. Navíc se v King Salmon začínají hromadit lidé, kteří měli někam letět, ale nemohou a místní malé letišťátko praská ve švech. Navrhují zvolit náhradní alternativu a cestovat auty nebo vlakem na jednu z aljašských řek, která zatím rozvodněná není.
Ale ráno moudřejší večera a tak na druhý den máme další operativní schůzku, která však nepřináší žádné pozitivní zprávy. Právě naopak. Na dva dny se má sice udělat hezké počasí, ale řeky jsou rozvoděné tak, že bude pár dnů trvat, než se vrátí do koryt. A malá letadla na jihozápadě Aljašky stále nelétají. Navíc se v mezičase rozvodnila i řeka, kterou jsme měli jako náhradní alternativu. Nastává situace, která nemá žádné skvělé řešení. Americký partner navrhuje raději přesunout celou logisticky náročnou expedici na další sezónu. Za stávající situace nechce riskovat zdraví zákazníků ani svou dobrou pověst. Jejich návrh jsme nuceni přijmout a řešíme co dělat dál. Většina z nás volí návrat zpět do Evropy, já s Ondrou a Tomášem zůstáváme na Aljašce.
V autopůjčovně jsme si pronajali auto a podle zpráv o počasí a průtocích řek volíme směr cesty. Zkusíme najít řeky, které nejsou rozvoděné a kde jsou nějaké ryby. Když se nám to nepodaří, uděláme si výlet po Aljašce tak, jak nám to počasí dovolí.
Podle průtoků řek a snímků z meteoradaru je zřejmé, že poloostrov Kenai „schytal“ relativně málo přívalových dešťů a v dalších dvou dnech tam mají být srážky jen mírné. Míříme tedy na poloostrov Kenai.
Samotná řeka Kenai je asi na dvojnásobku průtoku a navíc se nám na tomhle hojně navštěvovaném veletoku ani rybařit nechce. Řeka Kasilof je rovněž plná zpěněné vody a těch pár míst, kde se dá rybařit, je obleženo místními rybáři. Úlovky žádné.
Jedeme tedy dál na Homer. Říčky Ninilchik, Deep Creek, Starishki Creek, Anchor mají sice také nadstav vody, ale jsou jakž takž chytatelné. Navíc by zítra ani pozítří moc pršet nemělo a tak to zkoušíme. Nejprve na jeden den. A ono to vyšlo. Chytání za vysokého stavu vody není sice úplně snadné, ale je možné. Já ten první den vyšel s nulou, ale Tomáš boduje tříkilovým lososem kisuč a Ondra na svůj strímr zdolává dokonce pět lososů!
Rozhodujeme se zůstat ještě dva dny. A protože se nám docela daří, malé říčky na poloostrově Kenai se pozvolna vracejí k normálnímu průtoku, s ohledem na počasí zde nejsou skoro žádní další rybáři a navíc v ostatních částech Aljašky stále leje, zůstáváme nakonec až do konce našeho pobytu. A vyplatilo se! Zvýšený stav vody a nestandardní počasí urychlilo tah steelheadů a nám se podařilo zachytit začátek jejich tahu. Tady je přehled našich úlovků v jednotlivých dnech:
11. září 2022, neděle
Rybaříme na říčce Ninilchik. Průtok je skoro na dvojnásobku oproti normálu, ale podle poléhané trávy a keřů na březích to bylo v minulých dnech mnohem horší. Ale řeka je chytatelná a místy přebroditelná. Chytáme všichni na zatížené streamery a nymfy.
Ondra – 5x losos kisuč 60-70 cm
Tomáš – 1x losos kisuč-coho 74 cm na streamer a 1x losos upadl
Zdeněk – 0, jen 1x utržený losos
12. září 2022, pondělí
Rybaříme na říčce Deep Creek. Průtok je na dvojnásobku oproti normálu, ale podle stop po vodě na březích to bylo v minulých dnech mnohem horší. Ale některé úseky jsou chytatelné. Místy je řeka přebroditelná. Chytáme všichni na zatížené streamery a nymfy. Skupina britských muškařů, kterou potkáváme, chytá na plovoucí šňůry s velmi zatíženým návazcem. Někteří používají zátěže kolem 10-20 g ale úspěchy mají...
Ondra – 2x losos kisuč 60 a 65 cm
Tomáš – 0, nedařilo se
Zdeněk – 2x siven malma 35 cm a pak na stejné jámě, kde jsem nic nechytil, chytli příchozí Angličané 5x lososa kisuč 60-70 cm a dalších 5 jim spadlo. Když Angláni viděli, jak se trápím, pomohli mi předělat návazec do té vysoké-rychlé vody a pak jsem záběry měl. Ale to už byla tůň prochytaná a schylovalo se k večeru.
13. září 2022, úterý
Rybaříme na Anchor river. Ráno nám majitel spřáteleného muškařského obchodu ukázal, jak si navázat montáž s kuličkou imitující jikry, olůvkem a splávkem. Za sadu na 6 návazců jsme zaplatili 30 USD, ale úlovky stály za 1000 dolarů!
Ondra – 4x steelhead 60-70 cm
Tomáš – 1x steelhead 61 cm a tři mu spadli
Zdeněk – 3x steelhead 70 cm, 71 cm a 79 cm
Vše uloveno na tu montáž s korálkem imitujícím jikry, olůvkem a splávkem. Tohle nás tak navnadilo, že se rozhodujeme zůstat a zkoušet další úseky stejných říček. Navíc všude na severu Aljašky leje a tak jsou ty naše říčky jedny z mála chytatelných. A také se nám nechce jet stovky kilometrů jinam, když tady máme „svý jistý“.
14. září 2022, středa
Rybaříme u Ninilchik. Ondra šel horní úsek od místního letiště k hornímu můstku u markru (cca 5 hodin chůze těžkým terénem s chytáním), ulovil 2x steelhead 55 a 65 cm, 4x losos kisuč-coho 60-70 cm. Něco na bílý zatížený streamer, něco na zatíženou egg-sucking-leach a na jig.
Tomáš a Zdeněk šli od můstku u markru k silničnímu mostu a nechytili nic. Ani záběr.
15. září, čtvrtek
Rybaříme u Ninilchik
Ráno jen rychlé prochytání tůní u silnice a hluboké tůně pod prvním můstkem nad silnicí.
Přes den pak chytání na DC od markru až k ústí.
Ondra – 2x steelhead 65 cm a 70 cm, 3x siven Dolly Varden 20-35 cm
Tomáš – 1x steelhead 70 cm a 1x utržený steelhead
Zdeněk – 1x losos kisuč 75 cm, 1x steelhead 68 cm a 4x siven dolly Varden 15-25 cm a 1x utržený steelhead
Není to snadné chytání, ale ryby evidentně táhnou a v řece jsou. Voda se pomalu vrací k normálu, trochu se i čistí a ryby začínají byt opatrnější.
16. září, pátek
Rybaříme na dvou říčkách mezi Ninilchik a Homer.
Ráno jen rychlé prochytání tůní u silnice a hluboké tůně pod prvním můstkem nad silnicí, Ondra proběhl celý úsek od můstku až k silničnímu mostu. Pak přes poledne chytání na Anchor river (oběd v Homeru) a večerní chytání na N a DC.
Ondra – 6x steelhead 60-75 cm (1x na Anchor 75 cm a ostatní na DC a ten nejmenší na N) a 8x siven Dolly Varden na Anchor river
Tomáš – 1x steelhead na Anchor river
Zdenek – 2x steelhead (75 cm, 55 cm), 2x losos kisuč 68 cm a 72 cm (N) a 3x losos spadl při zdolávání.
17. září 2022, sobota
Rybaříme už jen dopoledne mezi 8.30-11.30 hodin a pak se musíme vrátit do Anchorage, protože zítra letíme zpět domů.
Ondra – 1x losos kisuč 65 cm, 1x siven 15 cm – sešel horní úsek od mostu u letiště k mostu u markru
Tomáš – 2x steelhead 55 cm – sešel úsek řeky od mostu u markru k mostu na hlavní silnici
Zdeněk – 1x losos kisuč 62 cm - sešel úsek řeky od mostu u markru k mostu na hlavní silnici
V poledne jsme se vrátili do pensionu Katmai Clam lodge, zabalili jsme se a pak jsme jeli na Russian river. Parkoviště bylo už zavřené a tak jsme nechali auto před parkovištěm, šli jsme pěšky k vodopádům (pozorovali skákající lososy kisuč a chcípající nerky) a pak kus kolem řeky, kde bylo vidět hodně červených nerek, všude medvědí lejna a zpátky k autu. Celé cca 2,5 hodiny.
Večer se pak vracíme do Anchorage, ve 20.30 jsme v hotelu u letiště a další den v poledne letíme přímou linkou zpátky do Evropy.
Večer jsme si zašli na pivo a na jídlo. U vedlejšího stolu seděl podsaditý Američan a ládoval se steakem. Když slyšel, jak se bavíme, hádal, že jsme asi Poláci. Když jsme mu řekli, že jsme z Čech, s radostí nám ukazoval profil nějaké jeho kamarádky Češky, co žije v Anchorage. Pak se ptal, jak daleko od nás je ukrajinská válečná fronta. Odpověděli, jsme, že je to naštěstí přes 1000 km do míst, která napadla ruská vojska. Usmál se a řekl: „Ukrajinci jsou borci. Nikdy bych nečekal, že budou mít tu odvahu vzepřít se Rusům a té jejich rozpínavosti. A Poláci mně také pozitivně překvapili. Naštestí jsme všichni v NATO. Kdyby to Ukrajinci neustáli nebo Rusy napadlo něco šíleného, zavolejte mi, přijedem a pomůžem.“ Bylo to sice takové to hospodské gesto, ale potěšilo. Už jen fakt, že ten chlapík věděl, kde nějaká Česká republika leží, potěšil...
18. září 2022, neděle
Na letišti se potkáváme s několika skupinami rybářů, většinou Němci a Švýcaři. Švýcaři stihli ještě 8.9. večer odletět na Kodiak, ale pak tři dny seděli v hotelu a čekali až klesne voda v řekách. Na moře jet nemohli celý týden – bylo přiliš rozbouřené a hurikán, který obvykle bývá dál na oceánu někde u Japonska, byl tentokrát nepříjemně blízko Aljašky a stále hrozil rychlou změnou počasí. Němci chytali na řece Lake Creek, ale řeka byla rozvodněná a ty stovky rybářů, které tam byly, se tlačily na pár místech, kde byla jakás-takás šance chytit rybu. Takže nám ta naše „kenaiská znouzectnost“ nakonec docela vyšla.
Zapsal Zdeněk