Austrálie - Exmouth - Reportáže

Výpravu do vod Indického oceánu na severozápadním pobřeží Austrálie jsme měli zajištěnou již na březen 2020. Jenže pak se na naší planetě objevil koronavirus a vše bylo jinak. Letadla přestala létat, hranice států se zavřely a nám nezbylo než čekat. Nakonec se čekání protáhlo na tři roky.
26. března jsme po šestnácti hodinách letu přistáli na letišti Perth, vyzvedli jsme si v půjčovně auto a vyrazili po západoaustralské „dálnici“ směr sever. A protože jsme si západní Austrálii chtěli po těch třech letech čekání užít, nijak jsme nespěchali a do programu jsme si kromě rybaření zařadili návštěvu několika městeček a národních parků. Po dvou dnech cestování jsme se večer 28.3. setkali s majitelem rybářské obytné lodě, který stejně jako my, čekal na tuhle chvíli tři roky. Dali jsme si pivo, vyřídili formality a dohodli vyplutí následujícího dne v 8.00 hodin.
Jak bylo a co jsme chytili? To najdete na následujících řádcích našeho palubního deníku.

Středa 29.3.
Vstáváme ráno v 6.00, připravujeme věci na vyplutí, kávička a v 7.45 jsme u kapitána před domem.
Nakládáme věci na loď, ubytováváme se v kajutách. Je zataženo masivní oblačností, vítr nefouká, ale když vyjíždíme ze zátoky na oceán, jsou tam krátké a místy i přes metr vysoké vlny s čepicemi. Asi hodinu jedeme vysokou rychlostí ven z mělčin, kde je kolem 15-20 m hloubka a pak trolujeme po hraně, kde je 40-60 m. Nastraženo na trolling máme: přes outrigger 2x vnější povrchová dráždidla velká s chobotničkami (bez háčků), pak blíže k lodi 2x blýskavá dráždidla s pětikilovou zátěží (také bez háčků) a pak nastražené dva pruty: 2x ballyhoo s ustřiženým mečíkem, navázaným olůvkem a háčkem před hlavou. Všude kolem jsou vidět hejna ptáků – buřňáčků, racků a rybáků. Nejprve nám makrela ukousla jedno povrchové dráždidlo i s několika chobotnicemi. Po hodině pak záběr na ballyhoo a Jirka po 20 minutách zdolávání přivedl k lodi mečouna černého cca 2,1 m i s mečem (1,7 m podle oficiálního měření), odhadem 45-50 kg. Po půl hodince další záběr a překouslé ballyhoo hned za hlavou (asi makrela). Další záběr za pár minut, ale zásek nesedí dobře a plachetník Michalovi po pár vteřinách padá. Hodně to houpe. Nejprve spím asi hodinu v kajutě a pak klimbám asi hodinu u stolu. Po třetí odpolední opouštíme hranu, kde se střídají hloubky 40-60 m, vjíždíme do mělčiny, kde je přikalená voda a hloubka jen kolem 15 m. Stále je zataženo silnou oblačností a je skoro šero. Objevují se plošiny naftových a plynových vrtů. V 16.00 připlouváme k ostrovu Thevenau a kotvíme za větru cca 20 km/h na hloubce asi 8 m. Na ostrově je rybářský hotel (prý sem jezdí australští rybáři chytat kanice, chňapaly apod, většinou ryby do 50 cm). V 19.00 večeříme, před 21.00 jdeme spát.


Čtvrtek 30.3.2023
Vstáváme krátce po 6.00, už je světlo, ale slunce ještě nevyšlo. V noci krátce sprchlo, proto jsme zavřeli větrací okénko a ráno bylo v kajutě vedro, zatímco venku je příjemných 26°C. Zatím je ještě oblačno, ale vítr mraky odsouvá kamsi k jihovýchodu a před námi se rýsuje jasná obloha. Lodník Mat má už přichystanou snídani (k Jirkově radosti veeelký výběr různých ovesných vloček a jiných cereálií) a kávovar je v plném provozu. Před osmou zvedáme kotvu a jedeme na druhou stranu ostrova, kde jsou skalnaté mělčiny a malé ostrůvky. Na několika místech loví hejna ryb sledovaná skupinkami ptáků. Už po několika náhozech přicházejí první záběry. Co záběry?! Jsou to agresivní ataky, kde polovina útoků je metrovými útočníky vedena ze vzduchu. Jsou to velké makrely Commersonovy (Scomberomorus commerson) a během hodiny jsme jich měli na prutech asi deset, ale zdolat se podařilo jen tři, byly délky 105-135 cm (6-14 kg).
Několikrát jsme měli i opakované útoky od jedné ryby, ale často se ryby nedařilo zaseknout. Některé útoky byly vedeny s takovou razancí ve směru k naší lodi, že než se nám podařilo došponovat uvolněnou udici, ryba nástrahu vyplivla.
Postupně se přesouváme kolem skalnatého útesu, a když dokončujeme okruh, míříme k sousední skále vzdálené asi tři kilometry. Během přesunu Saša s Michalem trolují dvaceticentimetrové wobblery. Zejména zelenožlutý wobbler se makrelám líbí, ale během trollingu máme záběry jen od malých, asi šedesáticentimetrových makrel. Okolí sousední skály je však plné plovoucích chaluh, které sem soustředily mořské proudy a rybařit zde prakticky není možné – na každý nához vytahujeme poppy obalené salátem. Přejíždíme tedy o deset kilometrů dál k ostrůvku, který obklopuje rozsáhlá skalnatá mělčina místy porostlá korály. Tady konečně narážíme na kranasy. Stojí v místech, kde se vlny lámou o skály a korály. Na poppy i jerky reagují velmi dobře. Brzy máme zdolaného kranase obrovského-GT 82 cm, ale další útoky kromě nás zaznamenali i žraloci a útočí nám na zdolávané kranasy. Michal zdolával kranasa, na kterého zaútočil asi 1,5 m dlouhý žralok, vytrhl mu z tlamy růžového jerka a tradá s ním mezi útesy, kde přetrhl šňůru.
Kapitán, když vidí, že naše rybaření by se mohlo zvrhnout v krmení žraloků, raději posouvá loď o pár set metrů dál, kde zas chvíli chytáme, než nás žraloci znovu objeví. Ale v mezičase už máme na palubě kranasa papuánského (Caranx papuensis) 92 cm. Vypadá stejně jako kranas obrovský, jen má žluté konce ocasní ploutve, žlutavé skvrny na hřbetní a prsních ploutvích a menší tlamu. O chvilku později zdolal Michal i krásnou barakudu délky cca 125 cm, kterou na focení raději nebereme na palubu a Mat ji vypíná vedle lodě.
Blíží se jedna hodina, teplota vystoupila ke 30°C, sushi, které Mat nakrájel k svačině, už je snězené a nám zbývá na kotviště ještě skoro 40 km. Ukončujeme tedy přívlač, kapitán s lodníkem vracejí outriggery zpět na své místo, nastražují dvě velká povrchová dráždidla bez háčků a dvě ballyhoo na vnitřních prutech jen asi 10 m za lodí. Vyjíždíme od ostrovů na kilometr vzdálenou hranu hloubek 20-60 m a podél té hrany pokračujeme dál k severovýchodu směrem na kotviště pod Mohylovým ostrovem. Oceán je zde krásně čistý, voda průzračná a teplejší než včera (28-30°C). Za celé čtyři hodiny trollingu však nemáme ani záběr. Mezi třetí a pátou odpoledne se dělá strašné vedro, je kolem 33°C, ale protože jedeme po směru mírného větru, máme pocit jako-by někdo na lodi pustil gril. Zakotvení u malého ostrůvku a následnou koupel v moři vítáme s úlevou.
Západ slunce po šesté večer přinesl konečně ochlazení na 28°C a udělal se hezký večer, do kterého voní v remosce pečené řízky z makrely. Je úplně jasno a po večeři svítí nad lodní zádí jižní kříž, pofukuje vánek od severu a v dálce září světla těžebních plošin. Večerní pohodu doladil čerstvě pečený muffin s karamelem a zmrzlinou a sklenka červeného. Ještě před desátou nás však dohání únava a jdeme spát.

Jirka – 1x makrela cca 120 cm už skoro zdolaná se vypla u lodě (na popp 14 cm). A 1x planý útok.
Michal – 1x kranas královský (queenfish) 95 cm a 2x makrela Commersonova 85 cm a 135 cm a 1x barakuda 125 cm (vše na růžový jerk 14-16 cm, 180 g williamson apod). 1x ukousnutý jerk, kdy toho jerka sebral žralok kranasovi během zdolávání a 1x ukousnutý jerk velkou makrelou ve výskoku.
Saša – 1x makrela skvrnitá 85 cm na růžový jerk Savage Gear 17 cm a 3x planý záběr.
Na trolling na žlutozelený wobbler 23 cm 3x makrela Commersonova 70-105 cm.
Zdeněk - 1x kranas obrovský-GT 82 cm a 1x kranas papuánský (C. papuensis) 92 cm, 1x spadlá makrela cca 120 cm a 4x záběr (královské makrely a žraloci). Vše na modrý popp 23 cm (makrela od strike-pro). 2x jsem schválně utekl s poppem žralokům (cca 100-130 cm), kteří na popp útočili i na hladině. Prý to byli žraloci bronzoví nebo hedvábní.

Pátek 31.3.2023
Budíme se po východu slunce v půl sedmé, když lodník Mat vaří první kávu. Je úplné bezvětří, hladina zátoky jako na rybníce. Snídáme míchaná vajíčka a plátek slaniny, připravujeme si pruty na celodenní přívlač, kapitán opravuje elektroinstalaci lodních ledniček, které obsahují naše zásoby potravin na příští týden. Na palubě naší 17-metrové dvoumotorové lodě máme jeden 200 l mrazák s uloženými nástražními rybami a prostorem pro případné uložení úlovku, velkou lednici se zásobou zeleniny, ovoce a chlazených nápojů a dva externí přenosné mrazáky s mraženými steaky, kuřaty, jehněčím a hotovými mraženými jídly. Dokud budou naše lednice a mrazáky fungovat, hlady tedy určitě neumřem.
Chvíli po osmé zvedáme kotvy a vyplouváme k severozápadnímu pobřeží Mohylového ostrova. Celý den prochytáváme severozápadní pobřeží ostrova – skalnaté výběžky, korálové útesy, skály, okraje pláží, Celý ostrov má polopouštní charakter, pobřeží je skalnaté. Červené pobřežní skály jsou zerodované místy do nich oceán vyhlodal jeskyně, některé skalní bloky se rozlámaly. Pohybujeme se vesměs na hloubce kolem 4-5 metrů a nahazujeme těsně ke břehu. Problémy působí spousty mořských řas, které proudy natlačily ke břehu a místy se skoro nedá nahazovat.
Když večer hodnotíme naše dnešní rybářské úspěchy, dají se to shrnout slovy „moc jsme toho nechytli, ale dost podělali“. Zatímco včera nám zdolávání ryb komplikovali žraloci, dnes nám byli sami kranasi natolik zdatnými protivníky, že jsme měli co dělat abychom je dostali bezpečně od skal. Většinou se nám to podařilo, ale pár kranasů bylo silnějších než my. Michal odepsal tři nástrahy a Jirka jednu.
Skoro celý den bylo bezvětří a tak teplota nastoupala hned ráno na 31°C, kde se držela celý den až do šesté večer. Chlazené ovoce, které nám Mat přinesl kolem jedenácté, přišlo vyloženě k chuti. Naopak oběd (tortillu s kusy pečené ryby a zeleninou) do sebe soukáme tak trochu ze zvyku a na další hodinu nás oběd umrtvuje. Odpolední rybaření už obnažuje naše fyzické slabiny. Střídáme se na zádi jeden po druhém a občas některý z nás vynechá. Náhozy už také nejsou tak dlouhé jako dopoledne.
Po páté večer přijíždíme k Varanímu ostrovu, ale s nastupujícím večer a vrcholícím přílivem záběry úplně ustaly. Kotvíme na hloubce 10 m, což je v okruhu asi 10 km skoro největší hloubka, protože na sever i východ od nás se táhne pás mělčin, ze kterého vykukují ostrovy a tu a tam v dálce i těžební plošina. Když se setmí, objevuje se na jih od nás záře, kterou vydává fabrika na zkapalněný zemní plyn. Od severu přichází bouřka, blýská se, hřmí, spadlo i pár kapek, ale nad námi se bouřka rozpadá.
K večeři jsou parádní steaky, zapečené brambory a salát. Po té, co k nim přidáme pár piv a jednoho rumíčka, přesouváme se do kajuty a v půl desáté večer je už na palubě mrtvo.

Jirka – 1x kanic (coral trout) 50 cm, kterému při zdolávání ukousl žralok ocas, 1x kranas královský-queenfish 92 cm a 1x metrová barakuda (vše na popp 14-16 cm tmavý-fialový). Jednu velkou rybu upálil hned po záseku.
Michal – 2x kranas obrovský-GT 90 cm a 68 cm a o 6 ryb přišel, z toho 3 ryby odplavaly i s jerkem. Jednalo se velké kranasy, dva zajeli mezi skály nebo korály, kde utrhli návazec a jeden upálil celý návazec hned po záseku.
Saša – 1x makrela commersonova 110 cm na trolling na wobbler. Na přívlač-jerk 1x kranas žlutoskvrnný (Carangoides fulvogutatus) 52 cm a 1x makrela 60 cm.
Zdeněk – 1x kanic „coral trout“ 60 cm na velký modrý popp 23 cm a 3x kranas obrovský-GT 74-78 cm (vše na velký modrý popp F-140).

Sobota 1.4.2023
Když se po půl sedmé budíme, slunce je už nad obzorem. Ještě než si stačíme vyčistit zuby a namazat se krémem proti slunci, má už Saša nahozenou gumovou imitaci olihně a po chvilce vytahuje na palubu skoro půlmetrového kanice (coral trout).
Po snídani jedeme nejprve ke stejnému skalisku, kde jsme chytali včera večer. Jako první nahazuje Michal, ihned na jeho stickbait 18 cm přichází záběr, zásek a pak prásknutí. Michal je další stickbait mínus. Pak už u skály žádný záběr nebyl a tak se přesouváme dále k severu k souostroví Montebello. Celé dopoledne pak vláčíme na západním okraji souostroví. Je zde rozhraní hloubek kolem 20 m s obrovskou, několik set km2 velkou plochou mělčin 2-5 m. Z rozhraní, kde se zdvihají velké surfové vlny, ční místy skaliska, o která se vlny tříští.
Záběrů je však málo, prakticky u každé skály máme jeden záběr, který se buď podaří proměnit nebo se ryba vypne. Jirka zdolává pěkného kranase obrovského-GT 92 cm, Zdeněk o centimetr kratšího a pak Michal přidává kranase zlatého (Gnathanodon speciosus) 80 cm, který se však vypíná při podebrání do lodě. Asi na hodinu opouštíme rozhraní hloubek, kde se lámou vlny a jedeme k mělčině obklopené hlubší vodou. Nejsou zde žádné výrazné korálové útvary, jen je pod hladinou vidět porosty korálů v hloubce kolem 4 metrů. Michal zde na jerk ulovil parádní španělskou makrelu délky 128 cm. Ještě úspěšnější zde byl Saša, který zde na vertikální přívlač s gumovou imitací olihně ulovil kranase zlatého (Gnathanodon speciosus) 85 cm a 1x chňapala Sumphorus nematophorus 65 cm (chinaman fish).
Po obědě projíždíme napříč souostrovím k jeho severnímu okraji. Kolem lodě se táhnou nekonečné porosty trav a korálů na hloubce 2-5 metrů, místy z téhle korálové zahrady vystupují korálové ostrovy o průměr několika desítek až stovek metrů, vysoké jen pár metrů. Kolem nich zkoušíme vláčet, ale když jsme po dvou hodinách usilovné přívlače prakticky bez záběru, tak to vzdáváme a jedeme na pláž velkého severního ostrova známého také jako Trimouille island. V padesátých letech zde Britové dělali pokusné jaderné výbuchy a tak je ostrov dodnes označen jako zóna, kam se smí na nejvýše hodinu. Ve čtyři odpoledne jsme zakotvili asi 200 m od břehu ostrova, doplavali jsme na pláž, viděli tam jednoho velkého kraba, spousty stop od varanů, jámy po želvích snůškách. V mělčině u pláže ležel v prohřáté vodě rejnok-trnucha. Na druhém konci pláže stály tři motorové lodě a ve vodě se chladila partička australských rybářů - víkend.
V pět se vracíme zpátky na loď a po té koupeli se podvečerních 31°C jeví jako příjemná teplota. Na zábradlí naší lodě posedávají laštovky a pivo chutná skvěle. Večer rychle ubíhá, kapitán připravuje zeleninový salát a hranolky, Mat peče v remosce obalované řízky z makrely a máme se dobře.
Po sedmé večer už je tma, na západě svítí Venuše, na jihu se objevuje jižní kříž a z vrcholku ostrova probleskuje světlo majáku.

Jirka – 1x kranas obrovský-GT 92 cm na stickbait 18 cm (zlatohnědý). A 1x kranas-GT cca 75 cm spadl u lodě (na stickbait, 14 cm firetiger).
Michal – 1x makrela (Scomberomorus commerson) 128 cm a 1x kranas zlatý (Gnathanodon speciosus) 80 cm vypnutý při podebírání do lodě. Na první hod záběr a utržený stickbait.
Saša – 1x kanic (coral trout) 45 cm, 1x kranas zlatý (Gnathanodon speciosus) 85 cm a 1x chňapal Sumphorus nematophorus 65 cm - všechny tři na gumovou imitaci olihně (na vertikální přívlač na hloubce kolem 10 m).
Zdeněk – 1x kranas obrovský-GT 91 cm na velký modrý popp 23 cm 160 g

Neděle 2.4.2023
Od rána do pozdního odpoledne to vypadalo, že tenhle zápis bude velmi krátký a smutný. Celý den panovalo úplné bezvětří a hladina oceánu byla jako zrcadlo. Jako každý den se budíme spolu se sluncem po šesté hodině. Podle vůně z lodní kuchyně je jasné, že na řadě jsou opět vajíčka a slanina. Saša na zádi chvíli dráždí lodivoda, který se drží přisátý naší lodě a po večerech krouží kolem lodní zádě. Chvílemi se kolem lodě mihnou i skupinky kranasů žlutoskvrnných, ale Sašova jigu si nevšímají.
Po snídani vyplouváme severozápadním směrem mezi ostrovy, ale na lovišti, kam míříme, je partička australských rybářů na třech lodích. Inu víkend. Sice je to sem nejméně dvě hodiny jízdy od nejbližší silnice a více než 1000 km od nejbližšího velkého města, tedy Perthu, ale rybaření je vášeň a rybáři jsou v Austrálii stejní blázni jako v Evropě a byl jsem ubezpečen, že mnozí místní rybáři nelení a vyrážejí sem z Perthu třeba jen na víkend…
Pojíždímě mělčinami kolem ostrova Alpha a míříme na vnější hranu korálového rifu, který obklopuje ostrovy ve vzdálenosti asi 3 km. Jenže všude jsou korálové útvary vyrůstající ze dna a voda je řasami zbarvená do zelena, takže její průhlednost je značně snížená. Nakonec nám trvá skoro dvě hodiny, než se vymotáme z mělčin ven a chytat začínáme až kolem desáté. No chytat… U prvního skaliska, kde se tříští vlny, drapnul Saša na žlutý 14 cm jerk dva půlmetrové kanice a pak už nic, protože přejíždíme od skaliska k hejnu lovících ptáků, které se drží na podmořským kopcem, který z hloubky cca 20 m vystupuje do necelých 7 metrů. Tady bodujeme postupně všichni: Michal kranasem zlatým (Gnathanodon speciosus) 84 cm, Jirka kranasem velkookým 70 cm, Saša makrelou „shark mackerel“ (Grammatorcinus bicarinatus) 80 cm a já jen o něco větší makrelou španělskou.
A pak přichází tři hodiny trápení. Kapitán projíždí okraj korálového útesu, najíždí lodí perfektně do surfových vln, my nahazujeme parádní dlouhé a přesné hody do zpěněné vody v okolí skalisek, ale rybám je to celkem fuk. Měli jsme jen pár výjezdů a pár drbanců, ale pořádný kontakt s rybou žádný.
Před polednem nás osvěží dávka chlazeného melouna a pomerančů, po jedné do sebe skoro násilím tlačíme oběd (rostbíf a ryba zabalená v tortile nebo s toustem a hromadou zeleniny). Po obědě už se nám chytat skoro ani nechce, jsme demoralizovaní a trochu i přežraní. Kapitán moudře rozhoduje, že si máme dát hodinku šlofíka a zkusí ještě zastavit u dvou nebo třech skal, kde jsme bez úspěchu zkoušeli vláčet včera ráno.
U prvního útesu obklopeného prstencem vln a zpěněné vody je bohužel naplavena vrstva mořských řas a rybařit se zde prakticky nedá. U druhého útesu boduje Saša kranasem velkookým 76 cm, Michal trhá jerk, který nahodil přímo na útes a uvízl ve štěrbině a Jirka trhá pěknou rybu, která mu zajela ke dnu. A u třetího útesu se rozpoutávají rybářské orgie. Bere ryba za rybou, záběry konečně přicházejí i na můj supervelký popp Fraser140. Zdoláváme zde kranasy obrovské-GT 112 cm, 105 cm, 75 cm, 74 cm, 72 cm, kranasy zlaté 91 cm, 85 cm, kranasa žlutoskvrnného 105 cm, 85 cm, queenfish 94 cm…
Trvalo to celé snad dvě hodiny a zážitek střídal zážitek. Jirkovi ukousl popp asi dvoumetrový žralok bronzový, kterého vodil kolem lodě asi 5 minut, Michal vytahuje jednoho kranase překouslého vejpůl. Kolem všude loví hejna kranasů sledovaná hejny rybáků a racků, no prostě paráda. Rybařit přestáváme až po západu slunce, když jsou naše síly zcela vyčerpané. Na kotviště u ostrova Barrow přijíždíme za tmy. Zatímco kapitán s Matem pečou kanice a hranolky, oslavujeme dnešní úlovky. Už během večeře se nám klíží oči a zmrzlinu dojídají někteří z nás v polospánku.

Jirka – 2x kranas obrovský-GT 92 cm a 71 cm, 1x kranas zlatý 91 cm, 1x kranas velkooký 70 cm (vše na popp 16 cm a 23 cm) a 1x dvoumetrový žralok bronzový „bronze whaler“ mu vzal oranžovozlatý popp a po pěti minutách zdolávání ho ukousl.
Michal – 4x kranas obrovský-GT 105 cm, 75 cm, 74 cm a z jednoho vytáhnul jen polovinu těla, druhou si ukousl žralok, 2x kranas žlutoskvrnný (Carangoides fulvoguttatus) 105 cm a 85 cm, 1x kranas zlatý (Gnathanodon speciosus) 84 cm
Saša – 1x makrela „shark mackerel“ 80 cm (Grammatorcinus bicarinatus) na jerk Savage Gear 17 cm, 3x kanic „coral trout“ 50-64 cm na žlutý jerk Caperlan 14 cm, 1x kranas velkooký 76 cm a 1x kranas obrovský-GT 72 cm na modrý jerk BF100.
Zdeněk – 1x kranas obrovský-GT 112 cm a 1x queenfish 94 cm (obě ryby na velký modrý popp Fraser140, zadní jednohák, uprostřed trojhák), 1x makrela španělská 85 cm na velký modrý popp 23 cm.


Pondělí 3.4.2023
Ačkoli bylo celou noc bezvětří, loď se hezky pohupovala, ráno byl krásný chládek 28°C a nikomu z nás se moc nechtělo vstávat. A co teprve, když jsme vylezli na lodní záď! Už v sedm ráno slunce pěkně peklo a na palubě bylo 30°C. Dva stupně Celsia vypadají jako malý rozdíl, ale pocitově to bylo setsakra jiné.
Po snídani zdviháme v 8.00 kotvu a o půl hodiny později jsme u skály, kde jsme včera večer zažili úžasnou rybařinu. Vláčíme kolem skály asi 15 minut a už to vypadá, že zde snad žádné ryby nejsou. Pak Jirka zdolává a popp kranase žlutoskvrnného délky 90 cm a ten jako-by ostatní ryby probudil z letargie. Brzy Jirka přidává jen o něco menšího kranase zlatého, Saša kranase žlutoskvrnného 84 cm a Michal kranase „cale cale“ (Ulua mentalis) a Jirka ještě jednoho kranase zlatého 80 cm.
Po půl hodině intenzivní přívlače měníme stanoviště a jedeme ke skalnatému pobřeží ostrova Barrow. Kapitán vede loď podél skalnatých útesů, pečlivě prohazujeme zpěněnou hranu příboje, ale záběrů je málo. První pořádá ryba je kranas, který mi vzal velkého modrého poppa 25 cm, ale něco se podělalo a šnůra krátce po záseku praskla. Asi po hodině pečlivého vláčení poppů a jerků podél skal přidal Jirka kranase obrovského-GT 74 cm a Saša kranase obrovského 92 cm.
A to už bylo po poledni, Mat nám nachystal oběd (ryba, rostbíf, šunka, saláty, paprika, rajče, mrkev, tortilla a toasty).
Příjemně najedeni pak odpočíváme během přesunu na hlubší vodu, kde budeme jigovat. Po necelé hodině jízdy jsme na místě. Hloubka kolem 40 m a nedaleko nás hrana, kde hloubky klesají na 60-70 m. Dno je písčité, místy kamenité s občasnými korály. Za celou dobu jsme neměli ani vázku, dno bylo málo členité a kapitán hledal hejna ryb pomocí echolotu. A byl to mazec.
Hned na prvním místě jsme chytli několik kaniců „renkin cod“ (Epinephelus rankini) 40-65 cm, kranase žlutoskvrnného 80 cm, španělskou makrelu 90 cm a bonito „mackerel tuna“ (Euthynnus afinis) 71 cm. Pak Michalovi drapnul zdolávanou rybu žralok a bylo po rybě i po jigu. Přesunuli jsme se tedy na loviště asi o kilometr vedle, kapitán opět našel na echolotu hejno ryb a zas bylo o zábavu postaráno. Na palubu lodě se v rychlém sledu podívali: kranas zlatý 84 cm, dva kranasi žlutoskvrnní 89 cm a z druhého jen přední půlka, kterou nám žralok nechal, pak cobia délky 110 cm, Micha zdolal a žralokovi z čelistí vyrval 60 cm chňapala „scallet snapper“ (Lutjanus malabaricus), Jirka přidal půlmetrovou cejnovku, já další bonito délky plných 80 cm.
Když nám další dvě ryby sebrali žraloci, tak opět měníme loviště a na hloubce 55 m zažíváme asi 5 minut bez záběru, aby pak Michal trumfoval kanicem 99 cm „blackspot rockcod“ (Epinephelus malabaricus), Saša přidal malého kanice, Jirka kranase žlutoskvrnného a já tuňáka žlutoploutvého 70 cm a kranase „long nose trevally“ (Carangoides chrysophrys) délky 65 cm. Na dalším lovišti jsme do plejády ulovených druhů přidali ještě wahoo-makrelu Solandrovu 90 cm, polovinu možná metrového kranase žlutoskvrnného, kranase zlatého 70 cm a další dvě žralokem ukouslé nástrahy. Sumasumárum jsme za dvě hodiny vertikální přívlače ulovili celkem 24 ryb a nejméně o stejné množství jsme přišli během zdolávání, z toho asi o třetinu nás připravili hladoví žraloci. Po půl šesté večer už jsme byli tak unavení, že se nad námi kapitán slitoval a vyrazil na kotviště. Krátce po západu slunce spouštíme kotvu u ostrova v zátoce na hloubce asi 4 metry, stíháme ještě krátkou koupel a pak se nad námi opět rozklene noční obloha. Z kuchyně voní pečený kanic na zelenině a já už nemůžu dál psát, je čas večeřet.

Jirka – Na přívlač- žlutý popp 16 cm: kranas žlutoskvrnný 86 cm, kranas zlatý 80 cm a kranas obrovský-GT 77 cm.
Na vertikální přívlač-jig 150 g: 2x kanic 40-50 cm „renkin cod“ (Epinephelus rankini), 1x cejnovka Lethrinus nebulosus 50 cm , 1x kranas zlatý 78 cm, 1x polovina asi metrového kranase žlutoskvrnného překouslého vejpůl žralokem, 1x jig ukouslý žralokem
Michal – Na přívlač-jerk Janis 160 cm planktonožravý kranas „cale cale“ 98 cm (Ulua mentalis) a tři záběry.
Na vertikální přívlač-jig 1x kanic 99 cm „blackspot rockcod“ (Epinephelus malabaricus), 2x celý kranas žlutosvrnný 80-90 cm a jednou z něj jen hlava, co nechal žralok, 1x kanic 60 cm (Epinephelus rankini), 1x chňapal 60 cm „scallet snapper“ (Lutjanus malabaricus) potrhaný žralokem, 1x makrela španělská 90 cm, 1x ostenec „trigger fish“ 25 cm a 1x jig ukouslý žralokem a 3x se přetahoval o rybu se žralokem.
Saša – Na přívlač kranas žlutoskvrnný 84 cm na žlutý jerk Caperlan a kranase obrovského.GT 92 cm na malý popp 14 cm.
Na vertikální přívlač-jig: 1x kanic 55 cm „renkin cod“ (Epinephelus rankini), 1x cobia 110 cm, 2x chobotnice á 500 kč v řiti (resp. ukouslé žralokem).
Zdeněk – Na přívlač jen 1x utržený kranas obrovský-GT a 2x sledovačka supervelkého poppu 230 g (28 cm).
Na vertikální přívlač-jig 1x kanic 58 cm „renkin cod“ (Epinephelus rankini), 2x bonito „mackerel tuna“ (Euthynnus afinis) 71 cm a 80 cm, 1x kranas „longnose trevally (Carangoides chrysophrys) 65 cm, 1x tuňák žlutoploutvý 68 cm, 1x makrela španělská 85 cm, 1x wahoo-makrela Solandrova 94 cm a 1x ukouslý asi makrelou pár metrů pod hladinou.


Úterý 4.4.2023
Na kapitánovi i lodníku Matovi už je vidět únava. Tedy alespoň dnes je to prvně, co vstávám dříve než oni, krátce po šesté. Slunce ještě nevyšlo, pofukuje příjemný větřík a je krásných 28°C. Na programu máme dnes přesun bezmála 150 km západním směrem. Budeme trollovat podél hrany hloubek 40-70 m a když se někde objeví hejna ryb, zkusíme vertikální přívlač. V osm zdviháme kotvu a jedeme z písčité mělčiny, kde jsme kotvili na hlubší vodu. V zóně, kde jsme včera rybařili, nejsou vidět žádná hejna ryb a tak se přesouváme západním směrem. Zatímco včera byla hladina jako zrcadlo, dnes je zčeřena větříkem a chvílemi jsou asi půlmetrové vlnky.
Mat nastražuje za lodí dvě ballyhoo s jednoháčkem a plastovou konkávní chobotničkou pro zvýšení účinku hladinového dráždění. Po pár minutách trollingu přichází záběr na jednu z rybek a vytahujeme z ní jen hlavu. Mat nastražuje další rybku a brzy přichází záběr postupně na obě nástrahy a na jedné zůstává viset dvoumetrový plachetník, který dovádí ve výskocích asi 200 m za lodí. Michal se ujímá prutu a kapitán mu zkušeně pomáhá při zdolávání lodním motorem. Za čtvrt hodinky je ryba u lodě, Mat ji zkušeně uchopí za kořen meče, druhou rukou ji zbaví háčku a předává rybu Michalovi, kterému než se rozkouká děláme pár fotek a pak pouštíme rybu na svobodu aniž opustila vodní hladinu. Její délku odhadujeme na 180 cm bez meče do vykrojení ocasu, resp. 2,4 m i s mečem a ocasní ploutví.
Ještě asi půl hodiny trollujeme a pak se na echolotu objevuje hejno ryb. Zastavujeme a naše jigy vyrážejí do akce. Záběry přicházejí bezprostředně po dopadu na dno. Odpor zdolávaných ryb ukazuje, že se nejedná o žádné obry, ale také jsme se v posledních dnech rozcvičili a zvykli si zdolávat kusy, které bychom jinde považovali za trofejní. Na lodní zádi postupně defilují kranasi papuánští 50-88 cm, makrela španělská 90 cm, makrela tečkovaná 78 cm a makrela šedá 75 cm. Na dalším lovišti o pár kilometrů dál jsou to zase kranasi papuánští 50-75 cm, žralůčci „school shark“ 55-70 cm, malí kanici kolem 40 cm a půlmetrový chňapal „red emperor“ (Lutjanus sebae). Pak zase chvíli trollujeme, ale žádný ze tří záběrů se nedaří proměnit v úlovek. Na dalším jigovacím místě přibývají ještě dva kranasi papuánští, makrela šedá a další malý kanic.
A to už je čas oběda. Mezi přípravou salátu s kusy šunky do tortily opět zastavujeme na jigging a scénář se v podstatě opakuje Větší část odpoledne pak trolujeme po klidném oceánu směrem k Long Islandu. Kromě toho, že jsme cestou viděli asi dvoumetrového mořského hada žluté barvy a tloušťky lidské paže se nic zvláštního nestalo.
Krátce před západem slunce kotvíme na hlobce 3 m, asi 100 m od písčitého břehu ostrova „Long island“. Stojí zde ještě jedna malá rybářská loďka a plachetnice-katamarán. Doplavali jsme na ostrov, nalétávali tam na nás rackové červenozobí, na pláži byly čerstvé stopy mořských želv kladoucích vejce. Zapadalo slunce, nádhera. Po návratu na loď likvidujeme zásoby rumu Bundaberg (nebrat, není dobrý) a pivka. Hezký večer.

Jirka – na jigging s jigy 150-200 g: 3x kranas papuánský 50 cm, 70 cm, 88 cm, 2x kranas „longnose trevally (Carangoides chrysophrys) 55-60 cm, 1x chňapal „red emperor“ (Lutjanus sebeae) 54 cm, 2x makrela šedá „grey mackerel“ 58 a 90 cm
Michal – Na trolling 1x plachetník Istiophorus platypterus cca 180 cm bez meče do vidlice ocasu, 240 cm celková délka.
Na jig 5x kranas papuánský 50 cm-85 cm, 1x kanic 35 cm a 5x ukouslý háček
Saša – 2x kranas papuánský 50 a 65 cm, 2x žralůček „school shark“ 55 a 70 cm, 2x makrela šedá „grey mackerel“ 70-80 cm, 1x makrela tečkovaná 80 cm, 1x kranas „clubnose trevally“ 50 cm, 2x malý kanic 35 cm, 1x červená cejnovka „scallet emperor“ 61 cm a 4x ukousnutý jig nebo chobotnice.
Zdeněk – 3x kranas papuánský 55-70 cm, 1x makrela šedá „grey mackerel“ 85 cm a 2x ukousnutý jig
Středa


Středa 5.4.2023
V šest ráno, ještě před východem sluce se budím chladem. Co chladem, přímo zimou! Venku je pouhopouhých 25°C a fouká čerstvý vítr. Podle lokální předpovědi počasí našeho palubního radaruvíme, že se mělo ochladit a chladnější počasí s denními teplotami do 30°C a nočními kolem 25°C má vydržet ještě několik dní. Na jasné obloze stále ještě svítí měsíc, který je téměř v úplňku, jen je poněkud matoucí, že v minulých dnech měl tvar písmene C, nicméně tady na jižní polokouli to znamená, že dorůstá. Za 14 dnů tady bude úplné zatmění slunce, ale to už to nebudem. Dnes je totiž závěrečný den našeho rybaření a odpoledne máme naplánovaný návrat zpět do Exmouth.
Po snídani vyplouváme vláčet na hranu korálových útesů, které ve vzdálenosti asi 1-3 km obklopují ostrov Long Island. Díky čerstvému větru jsou nejméně půlmetrové vlny, ale přesto občas zahlédneme zalovení a tu a tam poletují nad tmavšími pásy vody, indikujícími porosty korálů, hejnka racků a rybáků. Hned na první nához měl Jirka parádní atak, kdy španělská makrela délky nejméně 130 cm zaútočila na jeho 15-centimetrový žlutý popp. Bohužel se rybu nepodařilo zaseknout. Během další hodiny usilovného vláčení jsme měli ještě asi pět záběrů, jednu rybu jsem dokonce dotáhl až k lodi, ale zdolat se nám žádnou nepodařilo.
Měníme tedy loviště a přesouváme se k několik kilometrů vzdálenému ostrůvku, na kterém je velká hnizdní kolonie racků červenozobých. V čisté vodě jsou dobře zřetelné porosty korálů i skály, o které se tříští vlny. Několikrát jsme měli výjezd kranase od skal, párkrát nám na poppy a jerky zaútočila makrela, jednu devadesáticentimetrovou makrelu šedou Saša i chytil, ale to bylo vše. Po třech hodinách usilovné přívlače jen 10 neproměněných záběrů nebo výjezdů a jedna zdolaná ryba. Jsme asi tři hodiny jízdy motorovou lodí od Exmouth a je zřejmé, že ryby jsou zde „ochytané“, tedy už nějakou zkušenost s rybáři a jejich nástrahami mají. Raději tedy před polednem zastavujeme u jednoho z ostrůvků a osvěžujeme se půl hodinkou šnorchlování kolem korálových útesů. Korály a sasanky jsou zde živé a hezky barevné, pozorujeme hejnka korálových ryb a rybek – malých kaniců, chňapalů, cejnovek, bodloků, ostenců, klipky, pomci, ploskozubci… Saša viděl i jednoho mořského hada a já metrového žralůčka. Připadalo nám, že ryby jsou zde větší, než jsme byli zvyklí pozorovat při šnorchlování na Maledivách nebo v Rudém moři a zejména korály jsou zde živé a barevné. Nad ostrovem poletovali dva mohutní orli bělobřiší a viděli jsme i tereje.
Po koupání přišla chuť na chlazené pivko a slané koláčky, které zatím kapitán upekl. A to už byl čas opláchnout naše rybářské nádobíčko sladkou vodou a začít pomalu balit. Loď vyráží rychlostí skoro 40 km/h k západu, za chvíli se na obzoru objevují vysílače z ponorkové vojenské základny a v 15.00 vjíždíme do přístavu.
Zatímco Mat s kapitánem pečlivě čistí celý interiér kajut, myjí palubu i loď, prováděj údržbu motoru a generátorů, nakládáme naše zavazadla do auta, jedeme do místní rybárny nakoupit krevety a proviant na slavnostní závěrečnou večeři. Dvě kila čerstvě uvařených, parádních, velkých krevet stála 60 AUD, tucet piv EMU a SWAN v bottleshoppu 40 USD a tak máme za 100 AUD (cca 1500 Kč) „navařeno“.
Před večeří se jedeme podívat k majáku, kde byla za druhé světové války radarová stanice a protiletadlová palebná pozice, chránící ponorkovou a leteckou základnu. Pak krátká procházka po pláži, kde nacházíme stopy po karetách, které sem předchozí noci vylezly naklást vejce, pozorujeme manželský pár rybařící z útesů a za šera se vracíme zpět. Náš luxusní apartmán s výhledem na hotelový bazén mezi tím opanovala „vůně“ větraných rybářských trik a kraťasů, kterou s radostí vypouštíme otevřením prosklené stěny na terasu a kamsi k noční obloze, na které září Jižní kříž.
Po chvilce přijíždí kapitán a večeře na rozloučenou může začít!