Finsko - Souostroví Aland - Reportáže

Nordqvist
20. ledna 2018

Konečně i k nám dorazila pořádná zima, napadl sníh a všechny zátoky jsou zamrzlé. Posílám fotku z dnešního téměř slunečného poledne z kotviště lodí u našich chat.
Rozmrzlá je pouze hladina na severu Bergo, kde je hloubka přes 10 metrů a kde se vítr může rozběhnout po volné hladině a promíchat vodu.
V severní části revíru se nám už od prosince drží skupinky tuleňů, kteří zde loví sledě. Dříve tu v zimě byli 2-3 tuleni, letos jsme jich viděli najednou i 10. Až do 50. let byli tuleni loveni pro maso, tuk a kožešinu, ale po té, co skoro vyhynuli, byli hájeni. Dlouho se zdálo, že je to druh na vymření a ani ochrana je nezachrání, ale pak jich najednou v 90. letech začalo pozvolna přibývat a v posledních deseti letech už jich je tolik, že si komerční rybáři stěžují na poškozování sítí a sádek. Fakt je, že každý tuleň sežere 7-8 kg ryb denně a pokud se zaměří na něčí síť nebo se dokonce dostane do lososí sádky, je to problém.
Jejich regulovaný lov byl znovu povolen, ale většina lovců o ně zájem nemá - náboje jsou drahý, maso ani kožešinu nikdo za peníze nechce. Nám se pár tuleňů každou zimu hodí. Bertil s bráchou už jich 8 střelili, ale jejich lov je dost složitý. Jsou to chytrý potvory, musí se na ně čekat ve sněžným záhrabu nebo v krytu i přes hodinu a hlavně se musí střelit, když jsou na ledu, aby se nestihli potopit...

Ze zasněženého Alandu zdraví
Erja

Nordqvist
9-16 září 2017

Na Aland jsme cestovali letecky přes Helsinki. V poledne z Prahy a večer už jsme byli v chatě.
Celkem jsme my dva rybáři ulovili v revíru Nordqvist za 6 dnů chytání asi 60 štik a 80 okounů.
Největší štika měřila rovných 110 cm, vážila 12 kg a byla ulovena na gumu 14.9.
Největší okoun měl 42 cm (cca 1 kg) a byl uloven na wobbler 12.9.
Jirka N.

My jsme jeli autem a celkem jsme (4 osoby) ulovili asi 100 štik, 2 candáty a 50 okounů. Trofejního tentokrát nic.
Ota S.



Nordqvist 25.8.-2.9.2017

Pro mne zatím nejlepší výprava na Aland, kterou jsem zažil. Kam se hrabe květen. Bylo super počasí, krásně teplo, okounů jsme nachytali mraky a štiky kupodivu taky žraly.
Každej jsme si za dopoledne chytli 5-6 štik přes 60 cm, přes oběd pěkně relaxace, pohoda a večer jsme šli zase na ryby. Největší štika 112 cm, takže super.

Ilja Š.


Nordqvist 23-30 června

Letos, opět jako již každoročně od roku 2008 jsme navštívili Aland, revír Nordqvist. Tentokráte v malinko pozměněné sestavě, já, Láďa, syn František a jeho přítelkyně Eva.
Vše bylo ze strany paní Nordqvistové vzorně připraveno již v sobotu 24.6., i když paní Nordqvistová se omluvila z důvodů oslav Midsommar a tak jsme se s ní setkali až v neděli v poledne. To už jsme ale měli za sebou první hodiny strávené na vodě i první úspěchy.
Štiky byly sice již dobře nacpané jarními sledi, ale i tak se daly celkem úspěšně provokovat k výpadům a útokům na naše nástrahy. Letos byly hlavním hitem 20-ti cm gumy a jerky slider (10 i 12 cm). Výjimka, potvrzující pravidlo, byla štika ulovená na zlatou plandavku 7 cm a také na "vlčí ocas" přišla jedna osmdesátka.
Nutno podotknout, že většinou jsme chytali pouze 2, já a Láďa. František se věnoval své přítelkyni, aby se nenudila a tak nám ve statistice pomohl pouze 1 štikou o velikosti 75 cm.
Počasí bylo velice rozmanité, od deštivého po slunečné dny, teplota kolísala mezi 11 °C a 20 °C na sluníčku. Nejstudenější byla středa, kdy sice krásně svítilo sluníčko, ale foukal ledový, severozápadní vítr. Ten se ve čtvrtek a pátek otočil na severovýchodní a postupně se měnil na východní a tím také jeho ledovosti dost ubylo. Přesto ale nárazy větru dosahovaly až 60km/hod. Především z těchto důvodů jsme většinu času trávili v závětří na jižní části revíru.
Celkově jsme ulovili 23 štik větších než 60cm. Menší jsme nepočítali, ale tentokrát jich nebylo tolik, velké byly jednoznačně aktivnější.
Z počtu 23 štik bylo:
14 větších 60 cm (nadpoloviční většina byla těsně pod 70 cm)
5 větších 70 cm (opět z toho 3 těsně pod 80 cm)
2 osmdesátky (80 cm a 81 cm)
2 "metrovky" (prý 96 cm a 100 cm)

U Láďovy "metrovky" sice poctivě uvádím to, co on sám změřil a nahlásil, jenže den před tím zlomil metr a nějak ho slepil lepící izolační páskou. Štiku jsem osobně viděl a fotil a rozhodně mi menší než moje metrovka nepřišla a tu jsem před svědkem poctivě měřil. Ale to je nakonec jedno. Už jen sledovat ten nádherný souboj a pak si ho následující den prožít sám je úžasný zážitek.

Pro nás to byl opět týden relaxace, klidu a pohody. Nádherný týden strávený na lodi a chatě u Nordqvistů, kteří se vždy nenápadně, ale naprosto pečlivě o nás starají.

Taky díky za pečlivou a přesnou připravenost naší výpravy, na kterou jsme si ostatně velmi rádi za ty roky zvykli.

František N.


Aland – Nordqvist 27.5.-3.6. 2017

V sobotu po příjezdu na místo bylo nádherné pošasí. Foukal pouze slabý vítr a bylo slunečno. Neděle nám taky přála. V ponděli se ale rapidně ochladilo a začal foukat silnější vítr. Ve středu a ve čtvrtek jsme byli rádi, že jsme se dostali alespoň večer na chvíli na vodu - když se vítr trochu uklidnil.

V pátek se udělalo odpoledne trochu lépe. V sobotu (v den odjezdu) jsem vyrazil už v 5:15 ráno sám na poslední lov.
Voda byla bez vlnky a bylo jasno. Za 2 hoďky se mi povedlo na severu revíru zdolat 8 štik. Největší 71cm.
Celkem jsme za celý pobyt ve třech lidech chytili zhruba 140 - 150ks štik. Z toho jich pod 50 cm bylo cca 10. Většina ryb se pohybovala okolo 60-70cm.

Dvě největší ulovené štiky měřily 88 a 90 cm. Uloveny byly ve středu 31.5. ve 20:10 a ve 21:00 v jižní části revíru. Jedna byla ulovena u jižního vraku na 13 cm gumu modrostříbrné barvy a druhá v Krakonošovu na modrostříbrnou plandavku.
Okounům jsme se skoro vůbec nevěnovali ale i přesto jsme jich pár ulovili.

Jediné co mi trochu vadilo bylo to, že na jediných klidných místech (zátoky), kde se dalo chytat i za silného větru, byl zákaz rybolovu. Ale i tak je zde hodně zajimavých míst. Rybu si tu chytí snad úplně každý.
Ubytování bylo skvělé. Na týdenní pobyt zcela vyhovující plně vybavená chata.
Shrnutí: Příroda je zde opravdu krásná a doufám, že jsem zde nebyl naposledy.

Jiří R.


Aland – Nordqvist 20.-27.5. 2017

Stejně jako v předchozích termínech, ani my jsme nenachytali moc ryb poblíž rákosí, ale v podstatě všechny ryby jsme „vyházeli“ z otevřené vody v jižní části revíru.

S kolegou jsme na jedné lodi měli uloveno cca 100 štik za šest dní chytání, což není ani málo a ani moc.

Největší ulovená štika měřila 87 cm a největší okoun 40 cm.
Podařilo se chytit i jednoho candáta, ten měl 65 cm.

Většinu času jsme vláčeli rotačky a plandavky.

Tomáš K.




Aland 13.-20.5. 2017

Musím souhlasit s kolegy, že letošní rybaření na Alandech bylo o píli a vytrvalosti. Zažili jsme dá se říci čtvero ročních dob, kdy po příjezdu bylo přes den pouze 6 stupňů a v noci mráz až po pátečních krásných 25 stupňů a téměř bezvětří.
Ryby jsme chytali pouze na Krakonošovu a na otevřené vodě s průměrným počtem 6 kusů na rybáře a den. Nejlepší dny byly středa a čtvrtek, kdy se počet kusů vyšplhal až na 16. Tedy počty nic moc, když to porovnám s minulými lety. Pozitivem bylo, že ulovené ryby byly v průměru kolem 75 cm.
Celkem jsme ulovili ve 4 lidech 153 štik, z toho bylo 135 kusů nad 60 cm. 19 kusů bylo nad 80 cm,13 kusů bylo nad 90 cm, 3 ryby 100+.
Okounů jsme ulovili jen velmi málo pouhých 20 kusů a největší měl 42cm.

Šampionem zájezdu byl Tonda, který ve čtvrtek zahájil rybaření lehkým spánkem na lodi a poté jako první úlovek dne započal štikou 100cm. Vše pak dovršil poslední štikou před odpolední pauzou a to štikou 105cm. Jak se říká z minima vytěžil maximum a ani mých 67 štik za týden a 6 kusů přes 90 na něj prostě nestačilo.

Zdraví Mirda


Aland 6.-13.5. 2017

Druhý květnový týden byl na Alandu chladný až mrazivý. Přes noc mrzlo a dvakrát dokonce ráno ležel všude kolem sníh. Stromy byly stále bez listí (loni touto dobou byly stromy už zelené), až ke konci týdne se začaly klubat zelené listy.
Štiky se lovily převážně na otevřené vodě. Rákosí a další typická štičí místa moc produktivní tentokrát nebyla. Přívlačáři nachytali nejvíce ryb na gumové nástrahy, případně na plandavky. Zajímavé je, že klasické woblery na alandské štiky platí rok od roku méně.
Největší štika z uplynulého týdne, o které víme, byla ulovena 6.5. v revíru Svartsmara a měřila slušných 107 cm.
Někteří rybáři nemohli dlouhé hodiny na přívlač nic ulovit a tak se snížili k lovu na rybičku, což nakonec nějaké úlovky přeci jen přineslo.

Čtyři rybáři z chaty Bjorkudden lovili pouze na přívlač a během týdne ulovili několik desítek štik, vše do metru délky. Největší štiku ulovili až poslední den pobytu na jerk Salmo, měřila 98 cm. Ostatní ulovené štiky zajímavějších velikostí (82, 83, 86, 88 cm) byly přelstěny na gumové nástrahy.

Ochlazení v druhém květnovém týdnu evidentně rybám neprospělo a v průměru se lovilo méně ryb než o týden dříve.


Nordqvist 27.4.-5.5. 2017

Ve středu 26.4 jsme večer přistáli v Mariehamnu. Zatímco v Helsinkách bylo jen hnusně, Aland byl zasypán sněhem. Předpověď počasí na další dny ale vypadala nadějně.

Nakonec jsme kromě jednoho odpoledne a následujícího dopoledne, kdy foukal vítr až 10 m/s, měli počasí nečekaně dobré. Až na občasný mrak svítilo slunce každý den a bylo znát, jak nabírá na síle. Snahu slunce nás ohřát, sabotoval v prvních dnech studený vítr. Měli jsme zmrzlé i spálené ruce zároveň.
Voda se oteplovala každým dnem, při našem příjezdu měla cca 6 stupňů a v den našeho odjezdu měla hodně přes deset. Stromy v kempu byly holé i při našem odjezdu. Zatímco loni jsme odjížděli a v Nordqvist byly zelené břízy, letos měly zatím jen pupeny.
Okouni se začali třít u přístavu, kde je voda teplejší, již poslední dubnový den. Poslední nevytřené štiky jsme ulovili 2.5.

Všechny velké ryby jsme nachytali v Krakonošovu, kde jsme byli úspěšní i loni. A poslední 2 až 3 dny projížděly štiky celou plochu revíru.
Vzhledem k faktu, že se velké ryby opakovaně lovily na stejných místech, neměl nikdo moc tendence k experimentům a nikdo nevyzkoušel například severní část revíru Nordqvist.
Štiky se pohybovaly na volné vodě a větší ryba se v rákosí nezdržovala.

Jarda a Jirka cestou na tutová místa zkusili chvíli házet u ptačích ostrůvků u západní hranice Svartsmary a trefili se do ryb. Jarda konečně dostal adekvátní náhradu za opravdu velkou rybu, o kterou přišel před rokem jen o pár set metrů vedle.
Na cca 12 cm stříbrnošedého smáčka vytáhl štiku dlouhou 118 cm.
Na tomto místě a v jeho okolí stálo v následujících dnech chvílemi i devět zakotvených lodí najednou.
Každou chvíli měl někdo na prutě pěknou rybu a chytilo se tam za celou dobu minimálně deset štik přes metr, z toho polovina přes 110 cm. Menších ryb desítky.

Buď jsme stáli zakotvení na místě a házeli kolem lodi do zblbnutí, nebo jsme driftovali přes poměrně rozlehlou oblast na jihu revíru. Štiky v hejnech po tření evidentně pronásledovaly sledě, aby nabraly sílu. Záběry přicházely v sériích a různě dlouhých intervalech.

Zajímavé bylo sledovat Ondřeje a Pepu. Házeli celé dny pouze velké (20 cm) gumové nástrahy. Dřina se jim vyplatila a stali se nakonec nejúspěšnější posádkou co do velikosti ryb (113, 111, 110, 109, 108, 104, 103, 100 cm). A na počet si taky nevedli špatně. K rybám se chovali naprosto příkladně, používali obrovský podběrák s pogumovanou sítí, ve kterém nakonec nechali ty větší štiky před puštěním nabrat ve vodě síly.

Nám ostatním letos fungovaly opět gumové nástrahy (rippery) ve světlých barvách. Většina rybářů používala nástrahy bílé, perleťové, průhledné s flitry, stříbrné, světle modré…, ale jedna posádka nachytala i na svítivou oranžovou.
Na nástrahy dlouhé cca 12-15 cm se daly chytit ryby všech velikostí. Byly však i chvíle, kdy štiky aktivní nebyly, jen ležely ve vodních rostlinách nade dnem, a vydrážďil je jen opravdu pořádný kus pomalu vedené gumy.
Kromě štik se chytili také dva candáti (45 a 69 cm) a hodně okounů spíše menší velikosti a jen pár okounů kolem 40 cm (nej 43 cm).

Celkově by se dalo říci, že bylo letošní zahájení sezóny na Alandu velmi úspěšné. Když srovnáme výsledky statistik úlovků za posledních více než 15 let, je zřejmé, že roky 2016-2017 přinesly největší ulovené ryby a rovněž celkový počet ulovených ryb na jednoho rybáře patří k nejvyšším. Realitou je, že počasí nám (stejně jako při loňském zahájení) opravdu přálo.

Borek Zajíček




Duben 2017

Led na Alandu sice roztál již v březnu, ještě před Velikonocemi rozkvetly petrklíče a vše nasvědčovalo tomu, že jaro dorazí dříve než jindy. Ale pak do střední i severní Evropy koncem dubna přišlo prudké ochlazení a 28.dubna na Alandu (ale i u nás na Šumavě) dokonce napadlo 20 cm sněhu. Mokrý sníh sice rychle roztál, ale i za slunečného počasí bylo jasné, že opravdové jaro na Alandu ještě nezačalo. Teplota vody v zátokách byla okolo 7°C, na břízách ani lístečku, v rákosinách žádné zelené výhonky a foukal zatraceně studený vítr. Zatímco jindy Nordqvistovi, kterým patří podstatná část rybářského revíru, který každoročně navštěvujeme, vyhánějí ovce na pastvu, letos si ovce na volný výběh budou muset ještě dva týdny počkat.
Když jsem s Tomášem na Aland přiletěl 27.dubna na prodloužený víkend, bylo už z letadla vidět, že místy ještě leží sníh, který přineslo ochlazení minulých dnů. Ačkoli hned další den bylo zcela jasno a slunečno, na vodě byla pořádná zima, kterou další dva dny umocňoval vítr dosahující 40 km/h. Jenže my přiletěli na Aland jen na prodloužený víkend a tak jsme využívali každou volnou minutu dne – nebyl čas ztrácet čas.
Štiky i v té studené vodě překvapivě žraly a hned první den jsme měli 12 ryb, největší 70 a 73 cm. Naši kolegové z Nordqvist včetně nováčků ulovili několik štik přes 90 cm, což nás samozřejmě motivovalo. Další den za silného větru sice štiky možná aktivní byly a Jarda (ten, podle kterého se malým štikám na Alandu přezdívá „Jarušky“) trumfoval štikou 118 cm, ale nám silný vítr natolik komplikoval rybaření, že jsem do lodě dostal jen 6 štik, největší 75 cm. Tomášovi se ten den nedařilo vůbec a končil s nulou, aby další den začal štikou 103 cm a pěti menšími. Třetí-pro nás závěrečný den víkendové výpravy a poslední den dubna jsme měli v lodi celkem 12 štik. Tedy nic moc, ale jiné posádky (Dan s Ondrou nebo Jirka s Jardou a další) se dostaly i přes 30 zdolaných štik. 30.dubna se v Nordqvist kromě Tomášovy 103-ky chytly ještě štiky 113 cm a 104 cm.
Štiky se v posledních dubnových dnech chytaly především na „Buzeráku“ severně od kotviště lodí, podél rákosiny naproti garáži a v Krakonošovu. Největší štiky byly uloveny na západním okraji revíru Svartsmara (118 cm), na okraji rákosiny jihovýchodně od garáže (113 cm a 103 cm), v Novákovu (104 cm) a v Krakonošovu (99 cm). S ohledem na teplotu vody jsme vůbec nezkoušeli rybařit v severní části revíru v okolí „Hraničního ostrůvku“ nebo „U Posranýho kamene“. Většina štik byla ulovena na světlé nebo pestré gumy délky 12-18 cm, pár pěkných ryb bylo i na velké gumy délky okolo 20 cm. Ale výsledky byly i na jerky a plandavky. Obecně platilo, že bylo třeba vodit vláčené nástrahy pomalu u dna – jako vždy, když se zjara ochladí…
Okouni koncem dubna ještě nebyli vytření a chytlo se jich jen málo. Kdo se na jejich lov zaměřil, dokázal za den ulovit 20-30 okounů délky 15-30 cm, ale chytlo se i pár ježatců okolo 40 cm, největší 41 cm.
Sleďů bylo všude v revíru spousty a štiky, které už byly vytřené nebo se teprve třely, čeká pořádná hostina.
Nejsilnější dojem z celého víkendu: zatracený vítr a svinská zima. Ale i tak tam bylo hezky.

Zdeněk


28.března 2017 - roztál led
Po dvou velmi teplých dnech doprovázených silným větrem od severu úplně zmizel led z okolí Nordqvist i sousedních revírů.
To je docela brzo, ale žádný extrém to není: v roce 2016 roztál led 10.března a v roce 2015 až koncem dubna.
V každém případě už se podle Petera, který dělá hospodáře revíru a rybářskou stráž, už dokonce místy štiky začínají třít.

Z Nordqvist zdraví Erja

načíst další reportáže