Revíry - destinace ► Evropa ► Finsko ► Souostroví Aland ► Reportáže ► Podzim 2004
Finsko - Souostroví Aland - Reportáže
Podzim 2004 4.1.2014
sice jsme z výletu přijeli už před 14. dny, ale kvůli práci jsem se nějak nedostal k napsání emailu. Termín 22.10.-30.10., místo určení kemp Nordquist.
Kde začít, asi počasím. Asi jsme museli být moc hodní, protože nám celý pobyt počasí nadmíru přálo. Žádný déšť, jen oblačno, občas se zatáhlo, ale beze srážek, dokonce jsme měli i tři dny sluníčko. Tohle jsme opravdu nečekali, bylo to veliké štěstí. Teploty nebyly nijak vysoké, ráno kolem 0, přes den tak
5-7 stupňů. Vítr foukal první dny z jihu až jihozápadu, ke konci se změnil na severní až severovýchodní. Abych pravdu řek, to že budeme vyjíždět, obloha bude modrá, hladina jako zrcadlo a při návratu se až na pár mráčků nic nezmění, to jsme opravdu nečekali.
A teď k tomu hlavnímu, k rybám. První den po příjezdu jsme na dvě hodinky vyrazili tak 500m metrů od přístaviště, vyčistili dno od řas :-) a chytili pár štiček kolem 50. Nečekali jsme nic, takže spokojenost.
Druhý den jsme vyrazli do jižní části revíru, kde jsme zkoušeli místa blízko rákosů, kamenných mělčin a ostrovů. Všude jsme něco chytili, nejvíc ale asi tak na 4-5m hloubce, vedle kamenných srázů.
Z týhle hloubky taky přišla největší štika pobytu 75cm (škoda že jsme jí do konce týdne nepřekonali ale i tak spokojenost).
Další dny jsme se zaměřili na severní části, kde jsme byli úspěšnější. Především jsme chytali u srázů větší okouny a i štiky byly mezi 60-70cm. Zajímavé bylo, že ač jsme četli, že severní vítr a zataženo nemají ryby
rády, nachytali jsme v tomle počasí nejvíc. Chtělo to najít místo které bylo alespoň trochu chráněné od vln a pak stačilo nahodit prakticky cokoliv a štiky braly jako o závod.
Ale nebylo tak celý den, měly svojí "dvouhodinku" tak mezi 4-6 místního času. Jindy nebraly. Naštěstí se do tý doby dali chytat okouni. Jednou se nám poštěstilo narazit na hejno okounů, co nahnali menší rybky do zátoky a tam do nich pořádně bušili, to byl adrenalin! Jenže ty potvůrky byli děsně
rychlí, s hejnem jsme nemohli udržet tempo, takže jsme je za 5minut ztratili.
Bylo zajímavé, že štiky s jižní části revíru skoro vůbec nebojovali, když se mi povedlo vytáhnout tu 75 na 15g prut se kterým jsem dráždil okouny, měl jsem pocit že je tam nějaká malá, skoro vůbec nebojovala. Zato štičky kolem 50-60
ze severní části bojovaly jako o život a napravily tak svojí reputaci. Štiky jsme nejvíc tahali z míst kde nebyly ty jemné řasy, ale spíše vodní rostliny, hloubka tak 2-3metry, hlavně v rákosových zátokách alespoň trošku chráněných před větrem.
Okouni šli všude, ty největší šli u strmých skal ostrovů. Hloubka tam byla velká, modrý provaz kotvy nestačil, museli jsme namočit i světlej kus provazu. Příště by to chtělo echolot, bez něho je velká ryba o štěstí. Toho jsme moc neměli, ale i tak jsme si krásně zachytali.Když jsme své úlovky na konci sečetli, v porovnání s běžnými výsledky jsme zjistili že jsme zas tak úspěšní nebyli, ale to nám nevadilo. Když jsme zvyklí od nás chytat štičky kolem 50 a tam jsme běžně tahali nad 60, okoun když má kolem 30 je to obr a tam jsme je tahali běžně, nic jiného než spokojenost. Jedině ty holky nad 75 se nám vyhýbali, snad příště...
Ke konci pobytu se nám naskytl zvláštní pohled, kdy nad jedním ostrovem kroužilo asi tak 30 havranů, společně se strakami a ještě tam s nima byli nějací další černí ptáci. Celé hejno kroužilo nad skalami, občas usedlo, ale za chvíli zase kroužili a jako bombonek nad tím vším asi tak 40m metrů nad hejnem kroužil orel, překrásná podívaná!
Toť vše, děkuji za zprostředkování krásného pobytu, už plánujeme jak příští rok vyrazíme zase někam do ciziny...
S pozdravem Ondřej Brichta
PS: ... celkový účet:
3 rybáři, celkem prochytáno 40hodin,
štik chyceno: 71;
největší: 75,73,72;
zabito: 7;
okounů chyceno: 123;
největší: 36,35;
snědeno: 3/den/rybář;
Nejúspěšnější nástraha byl žlutooranžovomodrý wobler, kterýho jsem našel na břehu. Délka asi 20cm, tvarem takovej zouvák na boty (vikingline ho mají jako reklamní). Díky tomu wobleru mi zlomili prut, takže se odvděčil největším počtem ulovených štik.
Nejúspěšnější twistr dostal 2 štičky a 5 okounů, poslední štika nakousla ocásek a poslední okoun ten ocásek neurvale sežral.
Reportáž sepsal Ondřej Brichta, 4.1.2014