Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "popping - poping"
Pro tento tag existuje 213 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 07.12.2022 18:26
- Zdenek 02.12.2022 19:54
-
Poloostrov Nicoya, středa 30.11.2022
Celý den polojasno nebo zataženo, občas krátká přeháňka, vánek 1-3 m/s, 25-27°C.
Kapitán Johny s Lubošem, Pavlem a Rudou na palubě zamířil ráno rovnou na oceán a v zóně cca 20 km od pobřeží, kde už nebyla voda přikalená vlivem dešťů, narazili při trollingu s hladinovými chobotničkami na dorada. Chvílemi byly i tři ryby na udici naráz a dalších několik jezdilo kolem. Celkem za celý den ulovili 17 dorad – jedno mělo 90 cm, většina byla 100-110 cm a čtyři největší dorada byla 130 cm-140 cm. Třetinu dorad ulovili na klasickou přívlač (jerk 14 cm a wobbler 15 cm), dvě třetiny dorad byly na trolling (plastové hladinové chobotničky různých barev – modrobílé, růžové, červené). Mezi dorady se na udici přimotal i jeden tuňák albacore 45 cm.
Loď kapitána Gregoryho jela podél pobřeží asi hodinu na jih a pak se postupně vracela, přičemž trio Peter-Peter-Silvester prochytávalo podmořské kopce a útesy na jig, případně vláčeli kolem útesů.
Na jig se jim podařilo ulovit 4x kranase oceánského-amberjack délky 65-80 cm, 4x kranase dvouskvrnného 60 cm a 74 cm, chňapala „roquero“ 45 cm a tři tuňáky albacore 50-55 cm. Jednoho z tuňáků jim při zdolávání atakoval chňapal cubera, asi minutu se s ním přetahovali a pak vytáhli jen okousaného a potrhaného tuňáka. Na jig zdolali i jednoho kohoutovce cca 110 cm, ale spadl při pokusu o šetrné podebrání do lodě. Záběrů a výjezdů na popp měli celou řadu, ale ryby nástrahy nedobíraly.
Stejně jako včera jsme jedno z ulovených dorad donesli do spřátelené restaurace Que Mas, kde kuchař zase dělal divy. Přestěhoval se před rokem do Kostariky z francouzského La Rochelle, kde pracoval pro jednu noblesní restauraci. A tak dnes, když nemá v lokálu narváno a někdo mu přinese čerstvou rybu, tak tvoří. A protože svou práci umí a ještě navíc ho i baví, výsledky jsou úžasné. Jako předkrm servíroval ceviche z dorada a hlavní chod byl filet z dorada na grilu s rýží a blanšírovaným celerem v omáčce z kokosového mléka a zeleného curry. Nádhera. Vlastně nevím, jestli bylo zajímavější ta dorada lovit nebo si užívat tu večerní kulinářskou exhibici. - Zdenek 01.12.2022 19:30
-
Pobřeží poloostrova Nicoya, úterý 29.11.2022
V 7.15 ráno jsme na pláži, kde už čekají naše dvě lodě s kapitány Gregorym a Johnym. Po minulém týdnu, kdy hodně pršelo, je při pobřeží dosti kalná voda a v předchozích dnech bylo rybaření v okolí břehů velmi slabé. Skupina osmi britských rybářů na dvou lodích měla předevčírem po celodenním chytání podél pobřeží jen jednoho kranase 80 cm, tři metrové jehlice a dvě španělské makrely 70-80 cm, zatímco včera zkoušeli trolling dále od pobřeží a narazili na pás plovoucích větví, trávy, starých beden, palet a různých nečistot, kde byla hejna dorad. Dohromady na dvou lodích ulovili 52 dorad (nejmenší 90 cm a největší – ulovené na klasickou přívlač na vlastnoručně vyrobený wobbler měřilo 147 cm!). Dvě třetiny dorad byly na trolling (mrtvé rybky a povrchové nástrahy) a třetina dorad byla na přívlač v okolí těch plovoucích nečistot (jerky a wobblery). Rozhodujeme se, že jedna z lodí (Luboš, Pavel a Ruda s kapitánem Johnym) zkusí rybaření při pobřeží a druhá loď (Peter, Peter a Silvester s kapitánem Gregorym) zkusí najít pásy čisté vody a plovoucích nečistot (větve, tráva, odpadky apod, kterých se obvykle drží dorada) dále od pobřeží. Pás plovoucích nečistot se Gregorymu podařilo najít (kolem už kroužily 4 další lodě), ale utrolovat se podařilo jen jedno dorado 120 cm, španělskou makrelu 75 cm a pěkného tuňáka černoploutvého 80 cm. Pak se slovenská posádka přesunula k pobřeží, kde se na popp podařilo ulovit dva kranasy dvouskvrnné – 80 cm a parádních 97 cm a na jig jednoho kranase vláknitého-pompano 50 cm.
Luboš s Pavlem a Rudou se trápili v pobřežní zóně. I když se kapitán Johny snažil, střídal loviště a na benzínu nešetřil, záběrů bylo jen velmi málo a spíše se jednalo o sledovačky než opravdové záběry. Na jig vydolovali jednu půlmetrovou španělskou makrelu a jen o málo většího kanice černého. Na popp byli zdoláni dva kranasi dvouskvrnní 65 cm a 82 cm, jedna metrová jehlice a při podebrání do lodě bohužel spadl asi devadesáticentimetrový kanic černý, kterého Pavel zdolal na wobbler Salmo 15 cm.
Angličané na lodích Contender a Boston Whaler lovili celý den kolem pásu plovoucích nečistot asi 20 km od pobřeží. Celkem jejich skupina 8 osob zdolalala 22 dorad délky 90-130 cm, většina byla na trolling a asi třetina na klasickou přívlač s wobblery, jerky a poppy.
Důstojným vyvrcholením dnešní rybařiny byla večeře v restauraci Que Más, kde nám upravili ulovené dorado (tartar s mangem a kapkou vanilky) a tuňáka (parádní medium-steaky v sezamové krustě s pestem z jarních cibulek, černého sezamu a česneku.
Během "schlaftruňku" nám na baru přistál nečekaný návštěvník - dvacetidekový nosorožík. - Zdenek 30.11.2022 18:18
-
Hranice Kostarika-Nikaragua, pondělí 28.11.2022
Dnes máme v plánu přesun na pobřeží poloostrova Nicoya. Slovenská posádka si dává od rybaření pauzu a jedou se projít kolem řeky Sapoá s cílem vidět nějaké opice, lenochody, kolibříky… Ruda s Pavlem si naordinovali procházku rybářskou vesnicí, hledání aligátorů v říčce a koupání na pláži. A tak na ryby vyrážíme jen dva.
Celý den bylo polojasno až jasno 25-28°C, jen jednou nás na pět minut chytla přeháňka.
Ráno je stále vysoká hladina přílivu a tak zkoušíme prochytávat s poppy mělké zátoky. Hned v první zátoce jsem zasekl pěkného kohoutovce kolem 120 cm, táhl jsem ho asi deset metrů a pak se bohužel vypnul. Kolem něj na nástrahu doráželi další dva kohoutovci, ale žádný z nich už poppa do tlamy nevzal. A to byli ten den jediní kohoutovci, které jsme viděli. V zátoce ulovil Luboš na popp metrovou jehlici a kranase dvouskvrnného 80 cm. Viděli jsme tam dvakrát lovit hejna velkých ryb, nad kterými se ihned objevili pelikáni a fregatky slídící po poraněných rybkách, ale než jsme k nim dojeli tak hejna zmizela. Před polednem jsme se přesunuli ze zátoky k útesům, na které naráží silný proud. Zde byla u hladiny vidět velká hejna ryb, měli jsme celou řadu sledovaček a útoků od jehlic a kranasů, ale bylo znát, že rybám se už moc žrát nechce a žádnou další se nám na hladinové nástrahy zaseknout nepodařilo. To už začínal odliv, proto jsme hladinovou přívlač vyměnili za vertikální. Kapitán zkušeně najížděl na podmořské útesy, které z hloubky kolem 70 m vystupují do necelých 40 m, docela pohodlně jsme chytali s jigy 90-200 g. Prakticky ihned jsme měli záběry, většinou ve sloupci a chytali jsme jednoho zubatého tuňáčka albacore (atun sierra) za druhým (dohromady jich bylo na palubě 15, vše mezi 55-69 cm) a ulovili jsme i dva kranasy dvouskvrnné 84 cm a 75 cm, kranasa velkookého 45 cm a dva čtyřiceticentimetrové kranásky „blue runner“. Úlovky na jig pak korunoval Luboš kranasem oceánským (amberjack 87 cm). Bylo i pár ryb, které nám ukously háček nebo se nám je nepodařilo zastavit a nástrahy se po chvilce zbavily. Kolem druhé odpolední jsme byli tak vyčerpaní, že už nás ani parádně vyzrálý ananas nedostal zpět do formy a tak krátce po třetí dáváme povel k návratu. V 16.00 jsme v přístavu, rychlá sprcha, nakládáme naše SUV a s přestávkou na večeři jsme krátce po osmé večerní na pobřeží poloostrova Nicoya, kde už nás čeká slovenská posádka s fotoúlovky lenochodů. - neregistrovaný uživatel 09.11.2022 13:06
-
Maledivy - říjen 2022
Normálně v říjnu ještě nejezdíme daleko od Male, protože bývá dost proměnlivé počasí, ale letos máme v listopadu, prosinci a vlastně celou zimu plno (samí Češi a Slováci) a tak zákazníci, kteří se neozvali včas, vzali nakonec říjnový termín. Většinu času jsme chytali v Male Atolu, jen na 4 dny jsme jeli dál, protože byla dobrá předpověď počasí. Foukalo jen každý třetí den a skoro celý týden nepršelo.
Na kranasy to byla dobrá výprava. Ona tahle parta s námi jezdí už asi 10 let. Vůbec netrolují, zajímá je pouze popping a jigging. Přes den jsme skoro pořád jen vláčeli kolem korálových útesů a několikrát i na volném oceánu. Největší GT měřilo 115 cm, největší vážené mělo 30 kg. Takže dobrý.
Už se těším, až zase přijedou staří známí z Československa.
Kapitán - neregistrovaný uživatel 18.02.2022 18:49
-
Kostarika 10-18 února 2022
Tady u nás na pobřeží Pacifiku je rybářská sezóna v plném proudu. Prakticky celý leden a doposud i únor jsme měli parádní počasí pro rybaření - většinou žádný nebo jen mírný vítr a už měsíc nepršelo. Ještě asi na měsíc máme skoro plný program pro Gregoryho a Johnyho. Koncem března ukončíme rybářskou sezónu, plánujeme drobné opravy a údržbu lodě.
Asi nejlepší rybaření bylo v minulém týdnu, kdy se našim hostům povedlo pár trofejních kohoutovců, jeden velký kanic černý a metrová cubera. Pár obrázků zasílám.
Na viděnou v listopadu se těší
Esmeralda - neregistrovaný uživatel 15.02.2022 12:47
-
Maledivy 14.února 2022
Zákazníky jsme odvezli na letiště a zítra v poledne čekáme na nové rybáře. Posílám pár fotek z posledních dvou dnů rybaření.
Chytalo se už jen na popp a občas na trolling. Na popp se chytlo i pár pěkných GT 80-95 cm. Záběrů bylo docela dost, ale nějak se nedařilo úspěšně zasekávat a zdolávat ryby. Smůlu nebo spíš neadekvátní vybavení měli zákazníci na trolling. Když nezabralo wahoo, ale mečoun, což se povedlo předposlední den, tak o něj rybář po deseti minutách zdolávání přišel. Wahoo a bonita se chytla, ale toho mečouna je fakt škoda. Zaseklý byl dobře. Snad příště.
Ibrahim - rybář 15.02.2022 12:31
-
Maledivy 12.února 2022
Po dalších třech dnech se hlásím z Malediv. Na vláčku chytáme pořád ve třech. Už jsem dostal větší kranasy-GT: 80 cm, 90 cm a 95 cm. Měl jsem dva záběry od plachetníka, ale jednou to netrefil a jednou mi spadl.
Jinak kluci chytají bonita na trolling. Na přívlač většinou menší GT a docela dost záběrů, ale padá nám to. Večer na maso chňapali, malí kranasi a žraloka rezavého-chůvičku 285 cm.
Preferujeme pop, ale záběry jsou většinou až po obědě. Myslím, že se to zlepšuje (počet záběrů i naše úspěšnost). Tuňák nebo dorádo zatím nic. No uvidime, ještě máme dva dny.
Měj se
Pavel - rybář 15.02.2022 12:09
-
Maledivy 10.února 2022
Chytáme třeti den a zatím nic moc. Na trolling jenom jedno pěkné wahoo a nějaká bonita. Na popp se občas něco chytne, ale tak 2-3 ryby (chňapali a GT) za den. Na přívlač chytáme jen tři, ostatním vadí vlny. Kranas-GT zatím max. 70 cm a veliké mi uteklo a jedno mi to urvalo...
Kapitán řekl, že od zítra to bude lepši, tak uvidime!
Pavel - Zdenek 06.02.2022 18:30
-
Maledivy, 4.2.2022
Protože Tomášovi dnes v osm ráno na letiště do Male přiletí manželka a děti, se kterými ho čeká týden pobytu v turistickém resortu, vstáváme za rozbřesku v 5.30 a vyplouváme ještě před východem slunce, abychom byli na letišti včas. Protože, jak sám Tomáš řekl: „Na tom letišti musím na rodinu čekat, i kdybych měl do Male doplavat!“ A my, kdo Tomášovu vzrůstem nevelkou, ale zatraceně vostrou ženu známe, víme, že jeho respekt k manželce (hraničící se strachem) není předstíraný. Kapitán jede směr letiště téměř na plný plyn, Tomáš tlačí loď očima kupředu a mentálně se snaží už tak klidnou hladinu před lodí ještě uhladit. Dvě bonita, která zabrala na wobblery vlečené za lodí, zdolávám, aniž by kapitán zpomalil a teprve, když se na jeden wobbler pověsil osmdesáticentimetrový tuňák jednobarvý-dogtooth, musel kapitán trochu snížit otáčky motoru.
Tomáše dopravujeme na letiště ve chvíli, kdy letadlo dosedá na přistávací plochu a starostlivý otec rodiny, tak další hodinu netrpělivě vyhlíží v davech turistů své poklady nejdražší, než se konečně objeví a rodinná dovolená v tropickém ráji může začít.
Ale to nám ostatním již Male zase mizí za obzorem, protože závěrečný den dovolené rozhodně nehodláme trávit ve městě a pokud možno ani na dohled od něj. Oceán je absolutně klidný a na hladině se objevují hejna pelamid a malých tuňáků. Necelé dvě hodiny jízdy od Male jsme na vláčené wobblery ulovili pár půlmetrových pelamid, barakudu a metrové wahoo. Asi třicet kilometrů severně od Male se otáčíme a za nadcházejícího přílivu prochytáváme oceánskou stranu útesu tvořícího atol.
Do zad nám vane mírný větřík od severu-severovýchodu, nástrahy krásně létají i 80 metrů od lodě, která se pohupuje na táhlých oceánských vlnách. Voda pod námi je krásně průzračná a ze střechy lodě si vychutnávám pohled na ryby občas útočící nebo jen sledující naše nástrahy.
Luboš na lodní přídi je dnes ve formě. Za necelé dvě hodiny dopoledního vláčení ulovil na patnácticentimetrové jerky a poppy metrovou jehlici a dva kranasy modroploutvé 51 cm a 68 cm. Saša přidal jednoho kranase obrovského-GT 64 cm. Já s Jardou jsme zůstali bez ryby, resp. jsme si pár ryb povodili, ale žádnou se nám nepodařilo pořádně zaseknout a dovést až k lodi.
Před obědem se krátce koupeme u thily, pak obědváme a trolujeme směrem na Male. Po té, co nám trošku vytrávilo, nás čeká závěrečná vláčecí session naší výpravy. Kapitán vede loď pomalu podél korálového útesu a my prochytáváme jak mělčiny, o které se tříští táhlé oceánské vlny, tak zlom na druhé straně plavidla, kde korálový útes z hloubky 5-10 metrů mizí kdesi v modré temnotě hlubin. Občas musíme rybaření přerušit a z bezpečnostních důvodů objíždíme lodě potápěčů. Přítomnost dalších lodí, potápečů nebo rybářů je bohužel realita, související s blízkostí letiště, města a hotelů. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo jeho nástrahu pronásleduje kranas, kanic, jehlice nebo chňapal. Ale na palubu lodě už se podívá jen půlmetrová cejnovka a kranas-GT 67 cm.
Po třetí odpolední je čas vyrazit směr letiště. Zatímco umýváme a balíme část našeho rybářského nádobíčka, za lodí i nadále brázdí hladinu plastové chobotnice a wobblery. Co kdyby… Jenže „co kdyby“ už se nekoná, tedy když nepočítáme záběr wahoo, kterému se podařilo ukousnout jednu z trollovaných nástrah. Kolem páté zajíždíme do přístavní laguny u letiště Male, balíme zavazadla, rozdělujeme posádce dárečky, vyrovnáváme útratu v palubním baru. A pak už jen večeře, loučení s posádkou a v osm večer odjíždíme na letiště. V poledne následujícího dne se rozcházíme na pražském letišti a před námi jsou opět dny všední-pracovní.
Tou dobou už probíhá na lodi pravidelná údržba, doplnění zásob a po dvoudenní přestávce se loď s odpočatou posádkou a severočeskými rybáři vydává opět na oceán. Přejeme dobrou plavbu a úspěšný lov!
Hranice Kostariky a Nikaraguy, pondělí 5.12.2022
Zatímco Pavel s Rudou včera odletěli zpět domů, já s Lubošem máme v Kostarice ještě jeden den rybaření. A protože nám tentokrát zatím k paletě obvykle lovených druhů ryb stále chybí kohoutovec, přesouváme se z pobřeží poloostrova Nicoya na sever blíže k hranici s Nikaraguou, kde jsme minulý týden přeci jen kohoutovců viděli víc a naši kolegové ho zde i ulovili.
Už večer, když jsme přijížděli od Libérie k nikaragujské hranici, postupovaly od Karibiku k Pacifiku velké bouřkové mraky osvětlované každou chvíli spektakulárními blesky. Celou noc pršelo a ráno i dopoledne bylo zataženo. Přes den foukal svěží větřík 5-7 m/s od severovýchodu, chvílemi sprchlo, ale dařilo se nám přeháňkám vyhnout, takže na nás za celý den spadlo jen pár kapek.
V 7.30 vyplouváme z přístavu a informace z posledních dnů rybaření jsou více než pozitivní: v pátek najela do zátoky hejna sardinek a za nimi stovky kohoutovců a kranasů. V pátek i v sobotu se v zátoce odehrávala neuvěřitelná rybařina podobná té, kterou jsme zde zažili přesně před rokem. Jenže v rybařině se nic neopakuje.
Po pěti minutách jízdy se před námi objevuje hejno lovících ryb, ke kterému se slétají fregatky a pelikáni. Zastavujeme a během pár minut máme dvě šedesáticentimetrová bonita a kranase dvouskvrnného 75 cm. Měli jsme ještě několik záběrů bonit, ale protože jsme hned ráno kapitánovi řekli, že nás dnes zajímají jen kohoutovci, opouštíme hejno lovících ryb a míříme do nejbližší zátoky, kde je šance na kohoutovce. I tady poletují nad hladinou rybáci, fregatky a pelikáni a i tady se nám daří ulovit jen bonita, kterých jsou zde podle všeho tuny.
Kapitánovi volá jeho strýček, který je v SE-zátoce, že ráno tam lovila hejna kohoutovců. Míříme tedy za ním. Za dvacet minut už prochytáváme okraj dobře známé zátoky, ale máme záběry jen od velkých jehlic, dvě z nich 112 cm a 120 cm zdoláváme. Kohoutovec se však po dvou hodinách rybaření žádný neukázal.
Kolem desáté volá nějaký kapitánův kamarád, že zrovna ulovili kohoutovce v zátoce blízko našeho kotviště. A tak se vracíme asi 30 minut zpět. Zátoka je plná hejn ryb a nad nimi hejna útočících ptáků. Daří se nám však ulovit jen bonita, kterými je zátoka doslova napěchována. Přesouváme se tedy ze zátoky k pláži při ústí řeky, pak k další pláži, pak ke skalnatým ostrůvkům a útesům, ale kohoutovce se nám ulovit nedaří. U jedné z pláží jsme sice skupinku lovících kohoutovců viděli a dvakrát nám za nástrahami i vyjeli, ale to bylo vše – na háčku žádný nebyl. Vítr postupně zesiluje, místy jsou půlmetrové vlny, což nám při rybaření nevadí, horší je, že ve větru se jen těžko vodí lehké hladinové nástrahy a udržet s nástrahou kontakt je problém. Několikrát se nám díky tomu nepodařilo zaseknout útočící rybu, ale vždy to byly jen jehlice, takže žádná škoda… Ostatně pár pěkných jehlic se nám ulovit podařilo, ta největší měřila 145 cm. Obědváme s Lubošem jen vynikající vychlazený ananas. Ten nám nalévá trochu energie do žil (a těch pár piv následně také), ale odměna v podobě kohoutovce stále nepřichází. Před čtvrtou odpolední jsme se silami na konci a dáváme kapitánovi povel k návratu. Musíme naše vybavení omýt sladkou vodou, zabalit a připravit se k zítřejšímu odletu…