Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

27. října
Dnes byl v údolí řeky Fraser asi poslední hezký podzimní den.
Když ještě za tmy jdeme na snídani, otevírá se nám z terasy pensionu nádherný výhled na řeku zalitou světlem měsíce, který je dnes v úplňku. Zatímco ráno nám šla pára od pusy a teplota byla jen 5°C, po poledni bylo na sluníčku už 15°C, ale začal foukat nepříjemný vítr. Zlatožluté listí javorů začíná padat. Podle předpovědi počasí má zítra ráno začít mírně pršet a přeháňky nám vydrží až do pátku, kdy z Kanady odlétáme domů.
Posádka Danovy lodě si den užívala při lovu lososů keta a nerka na řece Harrison a Chrisova loď s dvojící Petr a Petr vyrazila na lov jeseterů k městečku Hope.
Lososů keta a nerka se na řece Harrison podařilo ulovit dostatek, čímž byla zachráněna večeře, kterou nám dnes připravuje Adriana - majitelka pension. Většina ryb byla ulovena na fialové nebo růžové jigy s oranžovou či růžovou hlavičkou. Odpoledne zkusili Aleš, Jarda a Mirek pod Danovým velením štěstí při lovu kingů – lososů čavyča na spin-glow (vrtule nahozené ze břehu na položenou), ale bez úspěchu. Jediný king zabral v poledne Mirkovi při lovu na jig ale nekompromisně mu přetrhl šnůru.
Posádka Chris, Petr a Petr lovila celý den jesetery. Nejprve chytali na štingec – zasmrádlé kusy lososa gorbuša (pink) a dvaceticentimetrové kousky mihule mořské (pacific lamprey). Záběry byly na maso I na mihuli. Největší ryba ulovená dopoledne, byla na mihuli a měřila 190 cm. Přes poledne záběry ustaly a chytání komplikoval vítr, který pohyboval s lodí napříč proudem, takže bylo těžké postřehnout záběr. Odpoledne změnil Chris strategii a nastražil na udice jikry lososa keta zavázané v kousku punčochy-silonky. Záběrů přibývalo a k lodi se podívali jeseteři 140, 160 a nakonec i cvalík délky 244 cm (měřeno na konec ocasní ploutve). Při zdolávání posledního jesetera musel mladšího Petra vystřídat táta, protože junior ochaboval ve zdolávání a hrozilo, že zdolávaná ryba utrhne šňůru o čerpadlo s potrubím, ke kterému nás během první hodiny zdolávání zanesl proud. Velký Petr ukázal, že je ve formě a jesetera během dvaceti minut dozdolal a dovlekl ke břehu, kde se 244 cm dlouhá ryba při západu slunce dočkala fotografie. To, že je ve formě dokázal Petr starší ostatně ještě jednou, když později zlomil při zdolávání úplně nový 200-librový prut Shimano na jesetery, který dostal Chris k otestování.
Těch 244 cm dnešní největší ryby bylo vlastně tak trochu zklamáním, protože jeseter kladl během zdolávání nezvykle silný odpor a podle tahu na prut se zdálo, že se jedná o monstrum, jehož délka by mohla začínat číslicí 3.
Snad zítra.



26. října
jeseter 271 cm/281 cm

Den jako obrázek. V noci nad údolím Fraseru u Chilliwacku drobně pršelo, nad ránem se vyjasnilo a když jsme snídali, tak se nad říčním údolím trhaly zbytky ranní mlhy.
Dopoledne vyšplhala teplota z 8°C na 15°C a během lovu lososů jsme postupně odkládali svršky a nakonec někteří rybařili v tričku. Lovu lososů jasně dominoval Mirek, který měl po čtyřech hodinách na kontě asi půl tuctu lososů keta-chum od 3 do 7 kg a čtyři nerky od 2 do 3 kg.
Vyvrcholením dnešního rybaření však neměl být lov lososů, ale zážitek, který nám připravila jedna jediná ryba – jeseter bílý.
V jednu po poledni jsme sbalili vláčecí pruty a sjeli po proudu řeky Harrison pod železniční most zkusit štěstí při lovu jeseterů. Na místě, kde jsme chtěli rybařit však stály jiné tři lodě a nám nezbylo než zakotvit o 200 m níže. Po půl hodině chytání jsme měli jeden jediný záběr, který se nepodařilo zaseknout. Ve stejné chvíli zdolávala jedna z lodí pod mostem jesetera délky asi 160 cm. Po vyfotografování úlovku se všechny tři lodě sbalily a odjely. Přesunuli jsme se proti proudu, zakotvili a nahodili čtyři pruty s nastraženými jikrami lososa keta.
První záběr přišel stejně jako včera a předevčírem na Alešův prut. Bylo 14.05. Aleš nezaváhal, zasekl a pak hekl. Ryba se rozjela a jela a jela a jela. Sbalili jsme ostatní nahozené pruty, průvodce Dan zvedl kotvu a popojížděl pomalu za rybou, kterou se ochabující Aleš snažil držet na místě. Když se Alešovy ruce začaly kroutit do podivných tvarů, vystřídal ho Jarda. Ledva Jarda poznal, že tohle nebude žádná sranda, ale pořádná dřina, předal prut Honzovi. Honza vydržel asi čtvrt hodiny a pak se nám ho podařilo chytit těsně před tím, než spadl i s prutem přes palubu. Tím se na scéně objevil Mirek. Snažil se, bojoval zdatně, ale nevydržel. Po čtvrt hodině i jemu docházejí síly a předává prut opět Alešovi. Během toho předávání prutu se tak nějak podařilo uvolnit šroubení, které drží naviják na prutu. K našemu úžasu se najednou naviják zahoupal zavěšený na šňůře. Pár vteřin zmatku, nadávání a skvělé koordinace několika technicky nadprůměrně zdatných jedinců vyřešilo krizi, kterou si před tím sami připravili. V tu chvíli se zdálo, že zdolání ryby už nemůže nic zabránit. No, zdání klame. Už nevím, kdo to byl ale myslím, že Mirek, náhle zavadil o brzdu navijáku. Uvolněná cívka se roztočila, vytvořila “paruku” ale světe div se, k zamotání šňůry nedošlo. Souboj pokračoval a následovalo další střídání borců v pořadí Aleš, Jarda, Honza, Mirek. Na druhé straně udice byl borec stále jeden – jeseter bílý. Konečně se pod hladinou objevila ryba, resp. její ocasní ploutev. Vše bylo rázem jasné – ryba nevisela za tlamu, ale za ocas. Následovalo několik nekonečných desítek minut než jsme již unavenou rybu dovlekli ke břehu. Ohromující nebyla ani tak délka zdolaného jesetera (271 cm od špičky hlavy-nosu do rozdvojení ocasní ploutve, resp. 281 cm na konec ocasní ploutve), ale mohutnost ryby - průvodce Dan rybu za hlavou taktak obejmul. Za sedm výprav, které jsem na Fraseru zažil, jsem takhle zavalitého jesetera ještě neviděl. Překvapen je I náš průvodce, když zjišťuje, že se jedná o jeho letos největší zdolanou rybu. Po krátkém fotografování s úžasem sledujeme, jak monstrum pomalu mizí zpět v říčním proudu. O dalším rybaření už ani jeden z nás nepřemýšlí – je 15.30 a sil nikomu nezbývá. V nejlepším je třeba přestat. Tak zase zítra!




Soupis našich úlovků (Jirka a Otmar) na Fraseru 22.-27.8.2015

Uvádím vždy obě měřené délky, tedy: měření od špičky nosu do rozdvojení ocasní ploutve (kanadský způsob měření) a délku od špičky nosu na konec ocasní ploutve (evropský způsob měření).

Sobota 22.8.
2x jeseter: 145 cm/160 cm a 240 cm/270 cm-cca 120
+ 4 ryby se vyply

Neděle 23.8.
5x jeseter: 170 cm/185 cm, 180 cm/200 cm-70 kg, 2x 200 cm/225 cm-90kg, 236 cm/266 cm-135 kg
+ jeden utržený jeseter a 3 ryby se vyply

Pondělí 24.8.
3x jeseter: 199 cm/223 cm-130 kg (mohutná ryba), 206 cm/231 cm, 237 cm/267 cm.

Úterý 25.8.
4x jeseter: 76 cm/86 cm, 149 cm/167 cm, 176 cm/196 cm, 210 cm/237 cm-120 kg

Středa 26.8.
4x jeseter: 120 cm/136 cm, 135 cm/150 cm, 166 cm/184 cm a ten náš největší 242 cm/272 cm-cca 150 kg.

Čtvrtek 27.8.
2x jeseter: 179 cm/197 cm a 187 cm/206 cm.

Vypnuté a špatně zaseklé ryby jsem od druhého dne už nepočítal, bylo jich tak 5-10 každý den.

Jirka Č.



22.-27. srpna
byl týden dvoumetrových radostí

Celý srpen jsem s obavou sledoval, jak hladina v řece díky letošnímu teplému a suchému počasí pomalu klesá. Když 21.srpna dorazili Jirka s Otmarem, bylo už jasné, že tah lososů gorbuša i nerka bude opožděn a zdaleka nebude tak silný, jak se původně čekalo.
Ale kdo by se staral o lososy, když berou velcí jeseteři! Tento týden jsme zvolili dobrou taktiku a přálo nám i štěstí. Ryb chytáme sice málo co se počtů týče, ale velikost lovených jeseterů je nadprůměrná. Ne není nadprůměrná, je skvělá!
První den nám pár ryb spadlo a ulovili jsme "jen" dva jesetery, ale jeden z nich měl 240 cm měřeno od špičky nosu do rozdvojení ocasní ploutve (kanadský způsob měření), resp. 271 cm od špičky nosu na konec ocasní ploutve (evropský způsob měření).
Druhý den jsme měli celkem pět jeseterů - jen jeden byl kratší než dva metry, vše ostatní nad 2 metry a nejdelší z nich 236 cm (resp. 266 cm)!
Třetí den "jen" tři ryby, ale všechny nad 2 metry, nejdelší 237 cm (resp. 267 cm)!
A tak to pokračovalo dál. Zatím největší ryba měřila 242 cm měřeno od špičky nosu do rozdvojení ocasní ploutve (kanadský způsob měření), resp. 272 cm od špičky nosu na konec ocasní ploutve (evropský způsob měření).
Třímetrová hranice odolává. Zatím...

Zdraví
Chris





Horké a suché léto na Fraseru

V televizi jsem viděl, jaké sucho a vedro máte v Evropě. Tady v Kanadě to není zase tak strašný, ale i u nás se mluví o nejsušším a nejteplejším létě za posledních 20-50 let.
Začalo to už v zimě, kdy napadlo málo sněhu, který roztál už v květnu, což je na naše místní poměry brzo. Na řekách, které tečou z vysokých hor a pramení v ledovcích, to moc znát není, ale řeky a potoky, co pramení v lesích, jsou napůl vyschlé – chybí jim přes 70% vody oproti normálu. Úřady kontrolující rybolov na většině z nich už zakázaly veškeré rybaření, protože ryby za nízkého stavu a v teplé vodě mají problém přežít, natož, kdyby je někdo stresoval a tahal háčkem za pysk. V malých potocích je tak teplá voda, že ulovené pstruhy a siveny skoro nemá smysl pouštět – většina z nich zátěž při zdolávání prostě nepřežije. Část rybářů, kteří se těšili na letní rybařinu, sice proti zákazu remcá, ale většina s omezením souhlasí.

Naštěstí máme náš Fraser, kde je vody zatím dost – oproti normálu dnes chybí 37%. Z ledovců voda ještě pár let poteče a tak na ryby je a bude kam chodit. V červenci však na dolním Fraseru skoro nepršelo a teploty v posledních dnech také dosahují 30°C, což je pro náš kraj neuvěřitelný hic. Teplé počasí a nižší stav vody zřejmě způsobí, že lososů nerka a gorbuša potáhne do řeky méně, resp. méně ryb bude táhnout daleko proti proudu – tak to alespoň bývá. V červenci se na úlovcích jeseterů stávající vedro a sucho nijak zásadně neprojevilo. Zdá se jen, že jsou trochu více vybíraví a nesoustředí se na jeden konkrétní druh potravy. Jinými slovy - každý den berou na něco jiného. Na to jsme samozřejmě připraveni a tak jim každý den servírujem „voňavé“ lahůdky z tlejících lososů (část z nich mám schováné od loňska a ty jsou!) a samozřejmě z jiker. Na přelomu července a srpna jsme denně na každé lodi obvykle ulovili 1-5 jeseterů od jednoho do dvou metrů a každý druhý den se povedla ryba 200-250 cm. Žádné zázraky se sice nekonaly, ale ryby se chytají. Pokud vím, zatím letos nebyla na Fraseru ulovena ryba nad 3 metry. Asi čeká na Vás...

2015 je lichý rok a proto do Fraseru přitáhnou na tření milióny lososů gorbuša. Letos se očekávalo, že ústím Fraseru propluje asi 20 miliónů pinků, ale odhad byl s ohledem na aktuální podmínky snížel asi o 20%. Ale stačí, aby trochu víc zapršelo a vše bude jinak... První hejna lososů gorbuša dorazí snad už příští týden, tedy v druhé polovině srpna a hlavní vlna v září.
Obrovské počty pinků přitahují samozřejmě i jejich predátory – jesetery, kteří v lichých letech táhnou z Pacifiku ve zvýšených počtech. A na to už se těším já, naši hosté a všichni, kdo propadli kouzlu lovu jeseterů.
Velké množství gorbuší, které po vytření zahynou, představuje i spoustu potravy, takže jeseteři bývají koncem září a začátkem října často přežraní, ale do té doby nás čeká nejméně měsíc parádního rybaření. Alespoň doufám.
Jestli nezačne pršet a budou pokračovat stávající vedra, nemám ani tak obavy o kvalitu lovu jeseterů, ale může to mít zásadně negativní dopad na letní, resp. podzimní tah lososů čavyča-king a lososů nerka. V lichých letech jich tak jako tak táhne méně a když k tomu přidáme nízkou hladinu vody v řekách, tak to s kingy a nerkami nevidím dobře. Naštěstí od srpna samozřejmě nebudou chybět lososi keta – chum. Na ty je spoleh skoro za všech podmínek.
V každém případě hlavní rybářská sezóna začíná a už se těším co vše nám a našim hostům přinese.

Z tropického Vancouveru zdraví
Chris


Výhled na sezónu 2015

Je začátek února a já mám po zimní údržbě lodí, prutů, navijáků a udic konečně čas naplánovat si rybaření na nadcházející sezónu a zamyslet se nad tím, jaká asi bude. Takže, co nás na řece Fraser čeká v roce 2015?

Únor-duben
První steelheadi už do přítoků Fraseru dorazili. Pro místní rybáře, hlavně muškaře začíná hlavní sezóna lovu steelheadů od konce února a trvá do začátku dubna. Hodně záleží na aktuálním počasí, ale jestli patříte mezi dobré rybáře a máte chuť na velké bojovné ryby, doporučuji konzultovat s námi počasí a stav vody cca týden před plánovaným příjezdem a když bude vše dobré, pak nezbývá než koupit letenky a přiletět.
V dubnu táhnou to Fraseru na tření některé druhy ryb z Pacifiku a s nimi dorazí do řeky i první várka tažných jeseterů. Obvykle se jedná o období cca 3 týdnů dobrého rybaření.

Květen-červenec
V období vysokého stavu vody z tajících sněhů a ledovců méně zkušení rybáři a průvodci na vodu nejezdí, ale právě toto období produkuje každoročně několik trofejních ryb nad 3 metry. Není to snadná rybařina, navíc je i zdolávání jeseterů při vysoké vodě náročnější, ale rozhodně patří především červen a červenec mezi mé favority.
Předpokládám, že v červenci a srpnu uspořádáme i několik výprav za duháky a siveny na horní toky řek. Není to sice o lovu „megaryb“, ale jedná se o velmi technické rybaření v nádherné přírodě zcela bez lidí.

Srpen-září
Veškerý lov lososů a podzimní lov jeseterů se bude točit okolo tahu lososů grobuša (pink).
2015 je lichý rok a proto do Fraseru přitáhnou na tření milióny lososů gorbuša. Letos se očekává, že ústím Fraseru propluje asi 20 miliónů pinků! První hejna dorazí už v srpnu a hlavní vlna v září. Hlavně v září bývá lov pinků na mušku i na lehký vláčák vítanou zábavou všech místních rybářů.
Obrovské počty pinků přitahují samozřejmě i jejich predátory – jesetery, kteří v lichých letech táhnou z Pacifiku ve zvýšených počtech. Ovšem množství gorbuší, které po vytření zahynou, představuje i velké množství potravy, takže jeseteři bývají koncem září a začátkem října často přežraní... Ale když nabídnete jeseterovi nějakou opravdovou lahůdku, dá si říct i když má plné břicho.
Letní tah lososů čavyča-king a lososů nerka bývá v lichých letech trochu slabší než v sudých, ale v srpnu a případně v první polovině září by měl být úspěšný.
Chybět samozřejmě nebudou lososi keta – chum. Na ty je spoleh každoročně.

Říjen-listopad
Počátkem října bude Fraser plný lososů gorbuša-pink, kteří se budou třít, případně umírat. Orlům, medvědům i jeseterům začnou pravé hody. V polovině října by se řeka měla vyčistit, pinkové začnou mizet a tisíce jeseterů, kteří přitáhnou spolu s pinky, začnou dostávat hlad. Předpokládám, že stejně jako každý lichý rok, bude závěr října a listopad ve znamení četných a velkých úlovků jeseterů a to i v kaňonu a v řece Harrisson. Ostatně to je také důvod, proč už máme konec října a počátek listopadu zase skoro obsazený, vesměs stálými zákazníky – fanatickými lovci jeseterů z celého světa.
Podzimní tah „bílých“ kingů se v roce 2015 očekává trochu později, asi až v polovině října, stejně jako tah lososů kisuč – coho. Kisučů táhlo v posledních letech vždy méně, než se očekávalo a vědci nám slibují, že 2015-2017 byl měl přijít extrémně silný tah stříbrňáků. Tak uvidíme, necháme se překvapit!

No, vypadá to hezky, jak nám to statistiky, informace ichthyologů a mnohaleté zkušenosti plánují. Ale ve finále může vše zamíchat nevyzpytatelné počasí a hlavně bude platit, že kdo nenahodí, ten nezachytá!

Z Vancouveru zdraví
Chris

načíst další reportáže