+420 266 610 273

Přidejte se k lidem, které zajímá cestování za rybami!

Vyhledávání

Úvodní stránkaReportáže

Reportáže

Maledivy – Maledivy

Maledivy - souhrn sezóny 2013 4.3.2020

Maledivy - souhrn sezóny 2013. Podrobnější informace naleznete v reportážích, například: Silvestrovské rybaření mezi atoly, Novoroční plachetník, Január - skutočná rybačka...

Maledivy – Maledivy

Maledivy - souhrn sezón 2011-2012 4.3.2020

Postřehy a krátké zprávy z rybářských výprav na Maledivy v letech 2011 - 2012. Podrobnější informace jsou v reportážích z těchto let: Únorové rybaření v Indickém oceánu, Svatební cesta mého přítele, Listopad-jak jsme si prodloužili léto, Maldivy - prívlač XXL, Maledivy - s dámou na palubě, Petrův druhý týden...

Maledivy – Maledivy

Maledivy - souhrn sezón 2008-2010 4.3.2020

Postřehy a krátké zprávy z rybářských výprav na Maledivy v letech 2008 - 2010. Podrobnější informace jsou v reportážích z těchto let: Na toulkách tropickým rájem, Léto v listopadu, Maldivské safari...

Rusko – Kamčatka

Řeka Županova 2019 29.11.2019

pstruh duhovy - rainbowtroutNěkteré části toku řeky Županova patří beze sporu k nejlepším lovištím trofejních duháků na naší planetě. Ačkoli jsou na většině toku stacionární tábory a na některých úsecích této téměř 200 km dlouhé řeky se rybáři pohybují na motorových lodích, stále zůstávají desítky kilometrů některých přítoků i hlavního toku, kde si řeka zachovala svou divokost a nedotčenost. Stejně jako v minulých letech jsme v září 2019 pořádali výpravu na jeden z přítoků na horním toku řeky. Více než hodinu dlouhý let helikoptérou znamená sice o něco vyšší náklady, ale kvalita rybaření i jedinečný charakter nedotčené řeky

Rusko – Kamčatka

Řeka Mikiža 2019 9.10.2019

pstruh duhovy uloveny na imitaci mysiKdybych měl shrnout letošní srpnovou výpravu na severokamčatskou řeku Mikiža, řekl bych, že pro letošní sezónu byl charakteristický nezvykle vysoký počet táhnoucích lososů kisuč, více než v jiných sezónách bylo rovněž velkých lipanů a o něco méně bylo sivenů. A taky jsme zažili sopečnou erupci, ale to bych předbíhal, takže hezky popořádku.

Švédsko – Ormsjön

Krátké zprávy a reportáže 12.9.2019

Postřehy, zprávy a krátké reportáže návštěvníků revíru Ormsjön

Švédsko – Tjuonajokk

Tjuonajokk, návrat do Laponska po 22 letech 1.8.2019

Horní úsek peřeje Tjirtjam Před 22 lety jsem s batohem na zádech prošel cestu z Nikkaluokta do národního parku Abisko nedaleko norského Narviku. Primární cíl byl sice zdolání vrcholu nejvyšší švédské hory Kebnekaise (2117 m), ale značná část cesty vedla podél jedné z mnoha laponských řek. Celou cestu jsem nemohl od řeky oči odtrhnout a sliboval si, že se do těchto končin jednou vrátim a pruty tentokrát doma rozhodně nenechám.

Švédsko – Ormsjön

Ormsjön 1.-8. června 2019 28.6.2019

okoun 38 cm z jezera BelviksjonPro jarní testovací výpravu na vody v okolí jezera Ormsjön nám nezbylo než zvolit první týden v červnu. Velmi dobře jsme věděli, že v podhorských revírech krajů Jämtland a Västerbotten je tohle období jaksi na hraně. Když to vyjde, sněhová voda už bude pryč a štiky i okouni jsou po vytření velmi aktivní. A když to nevyjde, tak v řekách povalí studená voda z tajícího sněhu a přinutit ryby k závěru bude tvrdý oříšek.

Kolumbie – Bahia Solano

Chňapal „kubera“ – nekompromisní bojovník 22.5.2019

tlama chnapala je vyzbrojena poradnymi zubyPodobně jako naši okouni patří i tropičtí chňapali rodu Lutjanus mezi ryby ostnoploutvé. Některé druhy tvarem těla a především uspořádáním hřbetních ploutví dokonce okouny i připomínají. Na rozdíl od našich okounů však celá řada chňapalů dorůstá výrazně větších rozměrů a disponuje úměrně větší silou. Dovedete si představit, jak by asi bojoval metrový okoun o hmotnosti 20 kg? Já to také nevěděl, dokud jsem se nesetkal s chňapaly.

Norsko – oblast Lofoty-Vesterály

Skrei v Molnarodden 6.3.2019

breznova metrovka z LofotJako skrei jsou označovány tresky obecné, které se každoročně připlouvají třít z Barentsova moře k břehům severního Norska. Odhad množství skrei, které se každoročně v lednu až dubnu průměrně dostaví, je více než 400 miliónů kusů. Vzhledem k účinným regulacím norské vlády odloví komerční rybáři nejvýše kolem 10% z tohoto množství, což do budoucna nijak neohrožuje populaci tresek obecných v Barentsově moři. Úlovky sportovních rybářů nemá smysl jakkoliv započítávat, jsou zanedbatelné. Nejen protože v prvních třech měsících roku jede do Norska na ryby málokdo, ale i protože sportovní rybáři nemohou konkurovat komerčním lodím v množství odlovených ryb. Maso skrei je kvalitnější, než u tresek obecných žijících v příbřežních oblastech a je považováno za lahůdku. Restaurace po celé Evropě vyčkávají na začátek roku a pak se předhánějí ve vytváření lahodných pokrmů z této kulinářsky zajímavé varianty tresky obecné.

Předchozí 1 7 8 9 10 11 44 Další