Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

16.-18. února 2024

Součástí naší práce rybářských průvodců na Fraseru je i spolupráce s výzkumnými pracovišti, která se zabývají životem jeseterů bílých. Protože se v současnosti bohužel jedná asi o jedinou životaschopnou populaci velkých jeseterů na naší planetě, dá se zájem vědců i orgánů ochrany přírody o tyhle říční obry pochopit.
Aktuálně spolupracujeme na projektu, který sleduje počty a kondici mladých jeseterů v řece Fraser. Je nás několik průvodců, kteří v určitých dnech cíleně lovíme malé-nedospělé jesetery do jednoho metru délky. Ulovené ryby se důkladně proměřují, odebírají se vzorky DNA a nakonec je rybě před puštěním na svobodu pod kůži umístěn čip. V průběhu let se pak vyhodnocuje rychlost růstu ryb, celková kondice a frekvence ulovených očipovaných exemplářů i lokalita, kam ryba migruje (někteří z našich jeseterů totiž táhnou až do řeky Columbia v USA, jiní do řek na severu).
Já na tyhle kontrolní odlovy beru mladé rybáře - děti z okolí nebo studenty. Zejména malé děti mají radost z každé i malé ryby a je to pro mne docela zajímavé zpestření práce rybářského průvodce.
Počasí nám během víkendu vyloženě přálo, nefoukal žádný vítr, nepršelo a teplota byla asi 5°C. Rybám se takové podmínky také líbily a každý den jsme pro potřeby výzkumu ulovili 14 nedospělých jeseterů délky do jednoho metru. "Omylem" se dětem povedl i jeden jeseter 152 cm. Ono se to nezdá, ale když máte každou ulovenou rybu změřit, zvážit, odebrat vzorek DNA, očipovat, zapsat všechny údaje, vyfotit a nakonec pustit, tak to byl docela cvrkot. Čekání na první záběr naštěstí netrvalo dlouho a než jsem dětem stačil uvařit čokoládu, měli jsme na palubě první rybu.
Byl to fajn víkend a myslím, že si rybaření i následné měření, čipování, focení a pouštění ryb všichni užili.

Chris


23.ledna - první den na rybách v roce 2024

V úterý 23. ledna jsem po téměř dvouměsíční přestávce vyrazil s hosty na ryby. Obvykle začínáme chytat až v únoru, ale když hosté ví, do čeho jdou, tak ani leden není problém. Oba rybáři jsou z Vancouveru a tak si rezervaci rybaření dělali až po té, co bylo zřejmé, že by mělo být dobré počasí. A vyšlo to. Po mrazivém týdnu přišla už v neděli obleva, teplota byla pár stupňů nad nulou, chvilku byla dešťová přeháňka, ale ukázalo se i sluníčko a co je v tomto období hlavní - nefoukal žádný vítr.
Chytali jsme na Fraseru hned za okrajem Vancouveru (po proudu od Mission) a rybám se to oteplení vyloženě líbilo. Asi po deseti minutách hledání jsem pomocí echolotu našel první skupinku ryb ležících na dně. Zakotvili jsme nad nima a nahodili. Záběry přišly po pár minutách a během následujících pěti hodin zasekli moji dva hosté asi tucet ryb a 8 z nich zdolali. Bylo to dost intenzivní chytání, když vezmeš do úvahy, že většinu záběrů se nepodařilo zaseknout.
Pět z těch osmi ryb bylo nad 170 cm délky a dva nejdelší jeseteři měřili 214 cm a 238 cm (měřeno od špičky rypce do vykrojení ocasní ploutve).
Oba rybáři byli nadšení a z mojí zkušenosti to byl jeden z nejlepších dnů zimního lovu jeseterů, který jsem zažil. Navíc jsme měli celou řeku jen sami pro sebe, za celý den jsme nikoho nepotkali a k tomu jako bonus přes poledne příjemné zimní slunce, které rozpustilo mlhu nad vodou. No prostě nádhera.
Ale ne každý zimní den na Fraseru je takhle příjemný. Problém není mráz, ten ostatně v údolí řeky nebývá příliš často, vždyť všude kolem jsou vinice. Největší komplikací zimního rybaření je tady vítr. Kdyby předpověď počasí hlásila silnější vítr, tak bych koneckonců v lednu na vodu ani nejel.

Ze zimní Kanady zdraví Chris


Fraser, konec září 2023

V lichých letech bývá ve druhé polovině září velmi silný tah lososů gorbuša (pink salmon), letos jich do řeky Fraser natáhlo odhadem 20 miliónů kusů. Tato část roku bývá velmi dobrá na jesetery, protože lososi gorbuša jsou pro ně nejen pochoutkou, ale i snadnou potravou. V době tahu lososů gorbuša je řeka plná jeseterů čekajících na potravu. Začátkem října tah lososů gorbuša končí a jeseteři si dají chvíli klid. V tento čas bývá úlovků jeseterů o něco méně. Intenzivně krmit se budou zase v okamžiku, kdy do řeky začnou táhnout lososi keta (chum, dog salmon). Kety začínají táhnout do řeky přibližně ve druhém říjnovém týdnu a odstartují závěr sezóny lovu jeseterů na řece Fraser.

Včera (23.9.) jsem byl s klienty chytat jesetery v řece Harrison a skvěle jsme si zachytali. Zdolali jsme asi desítku jeseterů včetně ryb délky 211 a 257 cm. Ten jeseter 257 cm měl obvod těla v nejmohutnější časti 109 cm a vážil odhadem 160 kg. Sotva se vešel do „nosítek“ na lodi, které někdy používáme místo podběráku a nebo když potřebujeme rybu očipovat. A jen pro informaci, my tady ryby měříme do „V“ ve vykrojení ocasní ploutve. Tak jak měříte ryby v Evropě, byste naměřili ještě o nějaký ten centimetr více (přibližně o 30 cm).

Chris





Jaro na Fraseru

Většina rybářů, kteří si chtějí ulovit velkého jesetera na řece Fraser, míří do Kanady hlavně v září a v říjnu, kdy jsou podmínky pro lov jeseterů v podstatě ideální. Ale málokdo ví, že rybaření na Fraseru je stejně dobré i v období od února do dubna.
V předjaří a na jaře se jeseteři koncentrují na určitých místech, kdo ta místa zná nebo najde, nachytá i více ryb, než v oblíbeném období na konci sezóny, v září a říjnu.
Jen pro představu, na místě, kde se jeseteři koncentrují, může být až stovky kusů všech velikostí. Na echolotu to pak vypadá, jako když na dně leží velké množství kmenů stromů.

Když na jaře najdu místo, kde je jeseterů hodně, vždy je to záběr za záběrem. Chytání je mnohem zajímavější, než v období květen-červenec, kdy je v řece obvykle hodně vody a jeseteři jsou rozjetí po celém toku a někdy je obtížnější je najít.

Osobně rybařím na jaře rád, má to svoje kouzlo. Jediné negativum jarního chytání ve Fraseru je studená voda, takže ryby bojují o trošku méně a nemají tendenci vyskočit nad hladinu.
Ale když je na druhém konci prutu jeseter, který má alespoň 150 cm, je to jízda, jak má být.

Fraser je tak mohutný tok, že ovlivňuje klima v celém obrovském údolí, kterým na své cestě k moři protéká. Díky tomu, že v údolí řeky je příznivější klima, i začátkem roku je venkovní teplota přes den kolem 5-10°C, může sice klesnout až k 0°C, ale to bývá zřídkakdy. Ano, může pršet, ale to řeší kabina na lodi a kvalitní nepromokavé oblečení.

Naposledy jsem v řece lovil jesetery v únoru a za 6 hodin chytání jsme jich zdolali 17, největší měl něco přes dva metry. Skvěle jsme si to užili. A ani zima nebyla a ještě jsme se u zdolávání hezky zahřáli.

Pro pravověrné ryáře, kteří touží ulovit opravdu velkou rybu, je začátek roku na Fraseru dobrá volba. Navíc, jak vím, bývá začátek roku v Evropě trochu „mrtvé“ období se spoustou hájení a nepříjemným počasím. A rybáři se přitom těší na novou sezónu a nové zážitky, které jim tento krásný koníček nabídne.

Proč si tedy čekání neukrátit výpravou do Kanady za jednou z nejstarších a největších ryb naší planety - jeseterem bílým, který žije pouze v této části světa (jesetři bílí žíjí pouze v Kanadě v řece Fraser a v USA v řece Columbia), jinde tento druh jesetera nenaleznete.

Z Kanady zdraví
Chris




Kanada - Fraser 4.1.2023

Konečně můžu považovat rok 2022 za uzavřený. Posledním zákazníkům, kteří si rezervovali moji loď na jeden den v prosinci, jsem musel rybaření přeložit na jindy kvůli počasí. Včera to konečně vyšlo. A bylo to náročné. Všichni do jednoho byli totální začátečníci bez jakékoliv zkušenosti s rybolovem.
Nakonec jsme ale úspěšně zdolali 15 jeseterů a minimálně stejný počet záběrů jsme nesekli. Největší jeseter měřil 2,4 m.
Na to, že voda ve Fraseru má teď kolem 3°C a že nikdo z nich v podstatě nevěděl, jak se správně drží rybářský prut, to považuji za super úspěch.
Jediná vada na kráse byla, že zdolávaní jeseteři díky nízké teplotě vody neskáčou. Skákající velký jeseter je vždy zážitek i pro zkušené rybáře, natož pro totální nováčky.
Ale i tak byli nadšení a plní zážitků.

Pozdrav z Kanady posílá
Chris


Sezóna 2022 na řece Fraser

Letošní rok byl asi nejdivnější za celou dobu, co chytám na řece Fraser. Rybaření, počasí, stav vody..., to vše bylo jinak, než jsem zvyklý a než je normální. Nejprve jsme měli velmi dlouhé, studené a deštivé jaro. Normálně začíná sníh odtávat již v dubnu, voda v řekách se zvedne a klesat začíná, když je většina sněhu na horách pryč, což bývá začátkem července. Protože bylo jaro dlouhé a studené, sníh se udržel déle a tát začal až s příchodem teplého počasí koncem června. A protože se teplo udělalo v podstatě ze dne na den, tály najednou ohromné masy sněhu a Fraser se během krátké doby zvednul tak, že se místy rozlil z koryta. Zatopeno bylo spousty domů v nížině kolem řeky a hodně lidí muselo být dokonce evakuováno. Do normálu se řeka vrátila během srpna, skoro o měsíc později, než normálně. Chytat jesetery sice šlo, ale některá dobrá místa byla použitelná až když voda opadla.

Potom, co se Fraser vrátil do normálu, bylo období, kdy deset týdnů nepršelo. Od poloviny srpna do konce října ani kapka! Jak ve Fraseru, tak v řece Harrison, bylo tak málo vody, že to nepamatuji. Dokonce i teď, v listopadu, je v řece nezvykle nízký průtok. Sice během listopadu občas zapršelo, ale málo. Dalo by se říci, že letní počasí vydrželo až do konce října. Celou dobu bylo na tričko... A pak se ze dne na den udělala zima, že jsem musel ze skříně vytáhnout kulicha.

Letos měl být extrémně silný tah lososů nerka (sockeye). Očekávalo se, že do řeky natáhne na 10 milionů lososů nerka, ale později byl odhad upraven na 6 milionů, což je pořád velmi dobré. V očekávání velkého množství nerek, jsme se připravovali na excelentní chytání jeseterů. Většina jeseterů totiž žije „kočovným“ způsobem života. Část roku žijí v moři a do řeky se přemístí v době tahu za lososy, kteří jsou jejich hlavním zdrojem potravy.

Zpočátku bylo rybaření skvělé, ale vlivem teplého počasí bez deště teplota vody stále rostla. Ve druhé polovině srpna překročila teplota vody ve Fraseru 20°C a jeseteři začali stávkovat. V řece jich byla spousta, nebyli aktivní, ale občas se nějaký přemluvit nechal. Koncem srpna měla voda již 22°C a se záběry byl v podstatě konec. Jak je voda přes 20°C, je to problém. Jeseteři vyšší teploty snášejí špatně, jsou letargičtí a přijímají velmi málo potravy. V případě ulovení navíc moc nebojují a roste riziko jejich uhynutí i po šetrném zdolání a puštění.

Jak teplota vody v říjnu klesala, čekali jsme, že jeseteři začnou žrát. Chyba. Jeseteři dál pokračovali v ignoraci našich nástrah. Jsem si skoro jistý, že tohle je důsledek dlouhého období bez deště. Většinou je právě déšť (a trochu vyšší průtok) to, co ryby po období letargie rozhýbe a donutí začít se znovu aktivně krmit. Když začalo v listopadu konečně pršet, jeseterům se vrátila obvyklá chuť k jídlu. Včera (19.11.) jsem byl na vodě a za 6 hodin jsme zdolali 12 jeseterů.

Řeka Harrison měla na podzim stále podstav, hladina byla o minimálně 1,5 m níž, než má být. Lososi keta (chum salmon) se díky tomu dali chytat velmi jednoduše. Všichni byli natlačeni do hlavního-nejhlubšího proudu v řece, protože všude jinde bylo mělko. Rybáři cílící na lososy kisuč (coho) slavili úspěchy také. Málo vody znamená v tomto případě jednodušší chytání lososů, což je výhodné pro rybáře, méně však pro ryby.
Bohužel podzimní tah lososů čavyča (king, chinook) do Harrisonu byl letos nepatrný a na řece Fraser byl lov všech lososů zakázán až do 3. listopadu z důvodu ochrany steelheadů a losoů kisuč (coho salmon) na jejich tahu k výše proti proudu ležícím trdlištím.

Nakonec jsme i přes nepřízeň snad všech myslitelných vlivů zdolali celkem slušné množství jeseterů. Ten úplně největší dokonce překonal 3 m. Měřil přesně 120“ (jeden palec je 2,54 cm), v Evropě by mu rybáři naměřili poctivých 305 cm. Uloven byl na hlavním toku Fraseru kousek pod soutokem s řekou Harrison na lodi našeho nového průvodce Pata.

Jeden z posledních letošních dnů na lovu jeseterů jsem si náramně užil. Na lodi jsem měl dva hokejisty z NHL, držitele zlatých olympijských medailí a výherce Stanley cupu. Mike Richter i Joe Newendyke jsou fajn chlapíci, kteří to umí nejen s hokejkou na ledě, ale i s pruty na lodi. A ještě je s nimi zábava.
Byla to taková milá tečka za letošní ne úplně jednoduchou sezónou.

Z Kanady zdraví
Chris


Kanada - řeka Fraser
29.10.-5.11. 2021

V loňském roce nám každoroční výprava za jesetery kvůli covidu nevyšla, o to více jsme se těšili, že to vyjde letos. A vyšlo!

V neděli 6.11. jsme se vrátili z Kanady. Řeka Fraser byla na úlovky štědrá minimálně stejně, jako v předchozích letech. Zažili jsme snad celou škálu počasí od azůra po brutální déšť. A opět musím vyzdvihnout, jak se o nás průvodce Chris staral. Skoro jako o vlastní!

Většinu času jsme chytali v kaňonu řeky Fraser, protože to prostředí je naprosto okouzlující, ale když na to nebylo počasí, spokojili jsme se s chytáním na Fraseru pod kaňonem.

Jeseterů jsme ulovili spoustu, největší měřili 260, 255, 250, 227 a 219 cm. Zbytek měřil pod 2 m a tyhle „prcky“ jsme neměřili a až na úplné výjimky ani nefotili.
Naměřené centimetry jsou od špičky čumáku do „V“ vykrojení ocasu. Měřeno „po našem“, tedy od špičky čumáku po úplný konec ocasní ploutve, by ty ryby měly ještě o pěkných pár centimetrů více. V Kanadě se to prostě měří takhle.

Děkujeme Chrisovi a všem jeseterům z řeky Fraser!
Petr a Radek


Pár slov o výpravě s Petrem a Radkem a také o aktuálním dění v Kanadě nám zaslal i Chris:

Rybaření nebylo jednoduché, první den foukalo, ale dalo se to. Druhý den foukalo tak, že na většině známých míst se chytat nedalo. Třetí den to bylo ještě horší, než den druhý. První tři dny jsme chytali proti proudu od Hope, protože tam tolik nefouká díky vyšším břehům. Čtvrtý den sice přestalo foukat, ale spadnul skokově atmosferický tlak a jeseteři přestali aktivně žrát. Znamenalo to mnohem více hledat, kde jsou ryby. Normálně jeseteři aktivně hledají, co se dá kde sníst, ale teď jen leželi na dně jako klády a vůbec nebyli aktivní.
A ani štěstí úplně nestálo na naší straně. O největší ryby jsme přišli. Jednoho jesetera jsme viděli při výskoku a Radek by odpřísáhl, že to byla ryba hodně přes 2,5 m. Další dva jsme ani nezahlédli, ale podle tahu se dá soudit, že to byly ryby z podobného ranku, ne-li větší.
Dovedu si představit, že by ryby mohly brát lépe, ale tak to holt při rybaření chodí. Na dané podmínky jsme neúspěšní rozhodně nebyli. Každý den jsme ryby chytili a to i jesetery slušných velikostí. A jako bonus jsme za celou dobu na vodě neviděli žádnou další loď s rybáři.

Zprávy o záplavách na dolním toku řeky Fraser obletěly koncem minulého týdne celý svět. Během 3 dnů napršelo cca 300 mm srážek (300 litrů vody na metr čtvereční), což fakt není málo. Řeka Fraser toto množství vody relativně bez problémů zvládne (na jaře teče mnohem více vody), ale problém jsou přítoky, které s tímto množstvím vody už problém mají. V okolních kopcích došlo k sesuvům půdy a některá nízko položená místa byla zatopena, například dálnice v okolí Abbottsfordu.
Hladina Fraseru se zvedla o dobré 4 metry a v jednu chvíli to vypadalo jako plovoucí koberec. Vše, co se v období nízké hladiny nashromáždilo na březích (větve, kmeny...) najednou začalo plavat na hladině směrem na Vancouver. Po pár dnech už bylo zase čisto a dalo se jet lodí po řece. Kromě těch pár nejhorších dní, jsem byl na rybách každý den. Jediný problém je zatopená dálnice v Abbottsfordu, takže musím dávat loď na vodu níž po proudu a do Chilliwacku, kde obvykle nabírám zákazníky, přijedu po vodě.
Ale hlavně, že se dá chytat!

Chris

načíst další reportáže