Kanada - Yukon - Dalton Trail Lodge - Reportáže

Závěr sezóny 2024 v Dalton Trail Lodge

Podzim byl letos na Yukonu mírný a teplý. Normálně se na okolních kopcích objeví první sníh už ve druhé půlce září, ale letos bylo příjemně teplo až do začátku října.
Konec září bývá velmi zajímavý pro ty, kdo chtějí lovity siveny obrovské. Siveni se na konci léta stahují k přítokům na tření. Po vytření zůstávají u přítoků a krmí se táhnoucími síhy a později během tření i jejich jikrami. Jsou velmi agresivní a pro muškaře i vláčkaře jsou jednodušší cíl, než v období, kdy se zdržují v hlubších partiích jezer.
A jedna velká novina. Dříve jsme zajišťovali jednodenní výlety malým letadlem na lov lososů kisuč na pobřeží, ale před několika lety byl na těchto řekách lov „stříbrˇbáků“ zakázán z důvodu ochrany jejich populace. Letos byl opět povolen a první výprava dopadla skvěle. Jeden z našich rybářů ulovil 15 kisučů (silver neboli coho salmon) a minimálně o stejný počet přišel při zdolávání. Konec září je jejich čas.
Další úspěšná sezóna v Dalton Trail Lodge je za námi. Děkujeme všem, kdo nás navštívili a těšíme se na ty, kteří se k nám chystají.

Hardy, Jacky a všichni z Dalton Trail Lodge


Dalton Trail Lodge 31.8.-9.9.2024

Všechno proběhlo podle plánu, jen cesta domů byla náročnější. Letecká společnost nám změnila jeden z letů a z Daltonu do Prahy nám to trvalo i sprohlídkou Vancouveru 44 hodin.
Narozdíl od Irska jsme žádné obludy v Kanadě nechytli a měli jsme trochu smůlu na počasí. Kvůli větru jsme se vůbec nedostali na jezero Dezadeash a výprava na Aishihik byla (co se počasí týče) masakr.
Ale nejeli jsme jenom na ryby, chtěli jsme si Kanadu užít i po cestovatelské stránce, takže jsme navštívili místa spojená s obdobím zlaté horečky. Po přistání jsme vyrazili autem přes hory do Skagway a druhý den trajektem do Haines a dál do Daltonu. To byla moc hezká cesta. Nejen, že jsme viděli Skagway, jako místo se zlatou horečkou přímo spojené, ale i vnímání krajiny a přírody od kanadského vnitrozemí přes pobřežní hory, pak nádherné lesy kolem pobřeží a nakonec krajina fjordů a ostrovů mezi Skagway a Haines, to je nádhera. A byla by to nádhera ještě větší, kdyby bylo hezké počasí a hory nebyly v mracích...

Rybařina:
1.den - jezero Kathleen, průvodce Michael. Do lodi jsme dostali cca 10 sivenů obrovských (namaycush) délky cca 50 -60 cm.
2. den - jezero Kloo, průvodce Michael. Hlavně lov štik. Kolega čapnul 95 cm. Jinak jsme měli asi 10 štik 70-85 cm a 2 siveny do 70 cm. Pro mě nejhezčí jezero, asi i vzhledem k počasí – to byl jediný den, kdy jsme měli jasno a bezvětří.
3.den - jezero Kluane, průvodce Alan. Už začalo foukat, takže jsme se nedostali všude, kam jsme chtěli. Kolega ale opět sivena hezkých 90 cm. Jinak jsme měli zase každý 5 nebo 6 sivenů v lodi.
4. a 5. den - jezero Aishihik, průvodce Wayne. Bohužel po první půlhodině na jezeře se zvedly pravdu velké vlny (Wayne ale prý za 16 let života v této části Kanady jednou zažil i větší). Vítr už foukat nepřestal, takže jsem jen paběrkovali v zátokách. Podařilo se nám nějaké ryby nachytat, ale všechny byly kolem 60 cm. Já jsem pak při návratu zpět, v podstatě u auta chytil sivena 75 cm na lehký prut, takže to alespoň byla jízda.
6.den - řeka Kathleen a jezero Dezadeash. Na vlastní triko, bez průvodce. Řeka byla úžasná, svítilo slunce. Chytli jsme spoustu lipanů a tři pstruzi nám spadli u břehu. Jednoháčky bez protihrotu dovedou občas potrápit. Pak jsme ještě házeli ze břehu za chatou, zablbli jsme si tam s hejny lipanů a chytli jsme i pár menších sivenů.

Po odjezdu z Dalton Trail Lodge jsme si prošli město Whitehorse a během přesunu domů jsme měli pauzu ve Vancouveru a tak jsme vyrazili i prohlídku centra.

Nejvíc mě v Yukonu dostala divočina a absence lidských stop v krajině (žádné stavby, elektrárny, dráty apod.).
Počasí a hlavně větru neporučíš a nemůžeme každý den vyhrát jackpot, takže výlet hodnotím pozitivně.

Honza R.


Srpen na Yukonu

Začátkem měsíce bylo vyloženě letní počasí s minimem deště a větru, ve druhé polovině konečně zapršelo a začaly růst houby. Někteří naši návštěvníci si je suší a pak vozí domů, náš kuchař Mike sbírá hřiby v okolí lodge a vaří z nich úžasná jídla. Hřibová omáčka ke steakům je jeho specialita.

Koncem měsíce se podařilo pozorovat polární záři, od začátku letošní sezóny poprvé. Od zelené se měnila přes bílou až do purpurové, neuvěřitelná podívaná!

Naši hosté ulovili velké množství krásných ryb, za zmínku rozhodně stojí největší letošní siven obrovský, který měřil 117 cm. Sivenů obrovských nad 100 cm bylo uloveno za srpen více než 15 kusů. Největšímu lipanovi jsme naměřili 49 cm. Štik bylo uloveno nespočet.

Začátkem září se siveni obrovští (namaycush) začnou stahovat do mělčí vody k přítokům na tření a nastane ideální čas na jejich lov hlavně pro muškaře. V průběhu léta se velcí siveni loví většinou na trolling nad hloubkami a pro muškaře jsou v podstatě nedostupní, to se teď změní. I muškaři budou mít šanci na trofejního namaycushe. Uvidíme, jak ji využijí.

Z Daltonu zdraví
Hardy a Jacky




Dalton Trail Lodge 17-22 července 2024

Když se Petr zeptal, kam má vyrazit v létě muškařit, aby tam byla šance na velké ryby, hezká příroda a pohodlné cestování, odpověděl mu Saša otázkou: „A už jsi někdy chytal siveny obrovské?“. Peťa zavrtěl hlavou a Saša pronesl verdikt: „No, tak to budeš muset na Yukon, do Dalton Trail Lodge.“ A bylo rozhodnuto. Většina z nás, kdo jsme u toho rozhovoru byli, už sice Dalton v minulosti navšívila, ale shodli jsme se, že na Yukon se rádi podíváme znovu.

17.7.2024
Středa
Po včerejším příletu z Evropy jsme po ránu nebyli úplně nejčipernější (teda kromě Rudy, kterému na telefonu naskočilo špatné časové pásmo a tak byl na nohou už od čtyřech ráno), ale po snídani jsme se nasoukali do broďáků vyrazili na ryby. Bylo zataženo, 8°C, úplné bezvětří a z nízké oblačnosti chvílemi drobně pršelo. U silnice na Haines Junction jsme viděli losici.
Saša a Ruda jeli vláčet s průvodcem Markem na štikové jezero Kloo lake, které své pověsti nezůstalo nic dlužno.
Ruda – 7x štika 70-81 cm
Saša – 10x štika 70-80 cm a 1x siven namaycush 88 cm
Peťa a Pavel K. jeli s průvodcem Collinem muškařit na řeku Kathleen. Po deštích minulých dnů byla řeka mírně zvednutá, ale voda v ní jako vždy průzračná. Lipani a duháci se zatím nedrží v proudech, ale preferují stanoviště v průtočných jezerech, kde je Petr s Pavlem chytali na nymfy, na sucho i na streamery. Kromě lipanů a duháků se jim v průtočných jezerech podařilo i několik sivenů namaycush 60-70 cm a pár exemplářů sladkovodní formy lososa nerka - kokanee.
Peťa – 15x duhák 35-45 cm, 2x lipan 35 cm a 2x siven namaycush 60-65 cm, 2x losos nerka-kokanee 40 cm
Pavel K – 20x duhák 25-45 cm, 4x lipan 35-44 cm, 3x siven namaycush 50-55 cm, 1x losos nerka-kokanee 40 cm
Pavel A., Pavel M a Zdeněk jeli muškařit s průvodcem Waynem na velké jezero Kluane. Nejprve zkoušeli chytat na jižním cípu jezera okolo přítoku a skalnatého ostrůvku. Ryb se tam u hladiny ukazovalo hodně, včetně velkých sivenů, ale záběr tam neudělali. Jen pozorovali párek rarohů krmících mladé na hnízdě. Protože panovalo bezvětří, přejeli lodí na druhou stranu jezera pod skalnatý svah hory. Ve skalách bylo vidět asi tucet ovcí tlustorohých (Dall sheep) s mladými.
Při muškaření ze břehu na hraně hloubek 1-5 m bylo několik záběrů velkých sivenů namaycush, kteří zde loví síhy a lipany. Líhli se tam chrostíci, za kterými se síhové a lipani asi stahují.
Většina ryb bohužel spadla nebo se nepodařila zaseknout – záběry byly velmi vlažné, v poměru k velikosti sivenů neuvěřitelně jemné. Ale největší ryba, kterou se podařilo zdolat stála za to: siven obrovský-namaycush 99 cm (na 15 cm dlouhý zelenobílý streamer s velkým okem – v podstatě muška na tarpony)
Pavel A. a Pavel M. – 0, vše spadlo
Zdeněk – 2x siven namaycush 99 cm a 65 cm.

18.7.2024
Čtvrtek
V noci se vyjasnilo a nebe bylo ráno bez mráčku, mírný vánek od západu. Dopoledne byly na jezerech trochu vlny, ale odpoledne už byla zase hladina jezer jako zrcadlo. Ráno 10°C a odpoledne skoro 20°C. Cestou na Haines Junction jsme viděli losici a o kus dál směrem na jezero Kluane byla u silnice dvě medvíďata.
Peťa a Pavel M jeli na dva dny muškařit s průvodcem Waynem na jezero Aishihik. První den ulovili na streamery přes 20 štik délky 50-90 cm a 5 sivenů obrovských-namaycush 55-84 cm. Odpoledne pozorovali na břehu stádo asi 20 bisonů s mladými. Za stádem se pohyboval vlk, který zřejmě čekal, zda se nezatoulá nějaké tele.
Saša a Ruda jeli vláčet s průvodcem Allanem na jezero Kathleen, kde letos vrcholí čtyřletý cyklus sladkovodní formy lososa nerka-kokanee. Část sivenů ulovili na trolling, ale většinu chytli vertikální přívlačí na jigy na hloubce kolem 20 m.
Ruda – 11x siven namaycush 50-60 cm, 8x kokanee (losos nerka) 40 cm, 3x lipan
Saša – 5x siven namaycush 50-60 cm, 4x kokanee (losos nerka), 10x lipan 25-42 cm,
Pavel A., Pavel K. a Zdeněk jeli muškařit na jezero Kluane s průvodcem Markem, ale za jasného počasí se nedařilo. Asi hodinu po příjezdu měli pár záběrů při muškaření ze břehu, Zdeňkovi velká ryba kolem 90 cm spadla během zdolávání a Pavel A. chytil sivena namaycush 55 cm. A to bylo vše.
Večer si šli Pavel K. a Pavel A. spravit chuť k přítoku potoka u Dalton Trail Lodge. Sivenů bylo v chladné vodě u přítoku staženo hodně včetně ryb kolem 80 cm, ale byli úplně pasivní (k potoku se siveni stahují právě kvůli té chladné vodě s vyšším obsahem kyslíku, nikoli za potravou). Nakonec chytli jen pár lipanů.

19.7.2024
Pátek
Ráno bylo ještě jasno a bezvětří, ale od hor se začala objevovat vysoká oblačnost. Teplota se celý den pohybovala kolem 15°C a slunce mělo docela sílu. Oblačnost postupovala od západu a jihu pomalu na severovýchod a odpoledne se zatáhlo, spadlo i pár kapek a na dvě hodinky se zvedl vítr, který se večer zase utišil. Cestou na jezero Kloo jsme viděli dikobraza (porcupine).
Peťa a Pavel M. trávili druhý den na jezeře Aishihik. Zaměřili se na lov trofejních sivenů obrovských-namaycush pomocí streamerů. Za pomalu driftující lodí streamerovali a driftovali velké streamery (15-20 cm). Peťa měl trochu smůlu – tři velké ryby mu spadly a ulovil „jen“ sivena 70 cm. Pavlovi M. naopak štěstí přálo a ulovil siveny obrovské-namaycush 55 cm, 90 cm a 107 cm.
Saša a Ruda jeli vláčet, resp. trollovat s Allanem na jezero Kluane, kde ulovili na trolling siveny 85 cm (Saša) a 90 cm a 100 cm (Ruda).
Pavel K., Pavel A. a Zdeněk jeli s Markem muškařit na jezero Kloo. Nejprve zkoušeli hlavně lov sivenů obrovských na mělké písčině pod přítokem, kam siveni najíždějí relaxovat do chladné vody. Pavlové ulovili po jednom sivenovi 65-70 cm. Odpoledne už se nepodařilo ulovit žádného sivena, ale o něco aktivnější začaly být štiky. Zdeněk ulovil na streamer vláčený po hladině tři štiky 70-80 cm, Pavel A. dvě štiky 70 cm a 75 cm a Pavel K. dvě štiky 50 cm a 70 cm. V čisté jezerní vodě jsme viděli i metrové štiky, ale byly netečné i ke streamerům taženým těsně kolem nich.
Pavlové si před večeří šli ještě párkrát nahodit k potůčku ústícímu do jezera pod lodge. Bylo zrovna větrno, ochladilo se a tak byli siveni trochu aktivnější a každý z Pavlů si během dvaceti minut chytil ještě sivena 60-65 cm.


20.7.2024
Sobota
Ráno to vypadalo, že by se mohlo zatáhnout a možná i pršet, ale ještě před polednem mraky zmizely, vyjasnilo se a vanul mírný vánek od západu. Odpoledne se oteplilo na 27°C a v noci se teplota držela nad 15°C. Místy byly večer lokální bouřky, jedna malá se přehnala kolem 20. hodiny nad jezerem Aishihik – asi na půl hodiny se rozfoukal vítr a drobně sprchlo, což vyčistilo vzduch a udělal se krásný večer. Voda pod hladinou v jezeře Aishihik má 14-15°C, v jezeře Dezadeash 20°C a v jezeře Kloo 22°C.

Ruda s Pavlem A. jeli na jezero Kluane. Ruda trolloval a Pavel muškařil ze břehu.
Během muškaření ze břehu ulovil Pavel jednoho sivena namaycush 60 cm, Ruda utroloval sivena namaycush 90 cm. Pavel si pak večer spravil chuť při lovu sivenů na nymfy u potoka pod Dalton Trail Lodge, kde lousknul asi 10 sivenů 50-70 cm.
Peťa s Pavel M. jeli s průvodcem Collinem muškařit na jezera Mush a Bates, kde se zaměřili na lov lipanů a sivenů obrovských-namaycush.
Peťa – 7x lipan 30-40 cm, 14x siven namaycush 50-70 cm, 1x síh 30 cm
Pavel – 10x lipan 30-40 cm a 3x siven obrovský-namaycush 50-65 cm.
Saša, Pavel K. a Zdeněk jeli s průvodcem Waynem na dvoudenní výpravu na jezero Aishihik. Jezero bylo jak rybník, ideální podmínky pro cílený lov trofejních sivenů na driftované streamery. Saša chytal na přívlač, resp. na jigy, Pavel K a Zdeněk muškařili. Večer byl skvělý steak připravený na ohni, červené Primitivo di Puglia a krátké plavání v zátoce pod chatou.
Saša – siven obrovský-namaycush 85 cm a 62 cm (oba na jig, resp. vertikální přívlač), 7x štika 55-90 cm (většina na hladinové nástrahy, na žábu)
Pavel – 3x štika 50-70 cm
Zdeněk – 1x siven obrovský-namaycush 104 cm (driftovaný streamer redhead na šňůře s potápivým koncem) a 7x štika 60-85 cm (vše na streamery-popíky)

21.7.2024
Neděle
Za východu slunce kolem 6.00 to vypadalo, že by se mohlo zatáhnout a možná i pršet, ale hned po snídani mraky zmizely, bylo jasno a mírný vánek od západu. Odpoledne se oteplilo na 30°C a od hor na hranici s Aljaškou se začaly objevovat mraky. Po sedmé večer se zatáhlo úplně a přihnala se bouřka – pršelo, padaly i kroupy a chvíli foukal vítr. Pak se vítr utišil, zůstalo zataženo a drobně pršelo.

Pavel A. a Ruda chytali ráno s Markem na jezeře Dezadeash a odpoledne na jeyeře Kloo. Na jezeře Dezadeash bylo ráno úplně mrtvo, nechytli nic a odpoledne chytali na Kloo jen štiky. Zdálo se, že tam siveni snad ani nejsou.
Pavel A. – 3x štika 60-70 cm
Ruda – 12x štika 60-90 cm
Peťa a Pavel M. jeli muškařit s průvodcem Allanem na jezero Kathleen. Chytali parádní lipany na sucho, lososy kokanee a siveny na streamery. K oběd si upekli lipana na ohni a bylo jim skvěle.
Peťa – 5x siven namaycush 50-60 cm, 10x lipan 40-47 cm, 4x losos nerka-kokanee 35-40 cm, 1x duhák 45 cm
Pavel – 20x lipan 35-51 cm (48 cm a 51 cm) vesměs na suchou
Saša, Pavel K. a Zdeněk trávili s průvodcem Waynem druhý den dvoudenní výpravy na jezeře Aishihik.
Nejprve neúspěšně zkoušeli štiky v mělčinách u indiánské osady na začátku jezera nedaleko přítoku z jezera Sekulmun, pak úspěšně chytali štiky na západním břehu jezera a po poledni se zaměřili na lov trofejních sivenů driftováním na hloubkách 20-25 m asi 15 minut jízdy lodí od chaty.
Saša – 4x siven obrovský-namaycush 60 cm, 96 cm, 98 cm a 109 cm (všechny čtyři na 18-cm gumovou rybku a-lá sleď resp. vertikální přívlač), 14x štika 55-80 cm (většina na gumu)
Pavel – 1x siven obrovský-namaycush 105 cm (driftovaný hnědý streamer na šňůře s potápivým koncem), 1x siven obrovský-namaycush 55 cm na streamer ze břehu a 7x štika 60-80 cm (vše na streamery)
Zdeněk – 10x štika 60-80 cm (vše na streamery)


22.7.2024
Pondělí
Ráno jsme se vzbudili do jemného vytrvalého deště, výhled na hory halila nízká oblačnost a nic nenasvědčovalo tomu, že odpoledne bude zase jasno a slunečno. A bylo.
Závěrečný den rybaření jsme trávili každý dle sebe, v klidu a pohodě. Ruda chytal ze břehu jezera Dezadeash pod Dalton Trail Lodge, kde chytil tři siveny 60-70 cm.
Peťa s Pavlem M. jeli muškařit na řeku Kathleen. Den pojali spíše rekreačně, Pavel chytal hlavně lipany na sucho a chytil i řádku malých duháků 20-30 cm. Peťa nasadil i streamery a kromě lipanů a malých duháků měl i duháky 40-45 cm a půlmetrového sivena, který byl k obědu.
Pavel A. a Pavel K. si vzali v Dalton loď a jeli na celý den na jezero Dezadeash. Každý chytil několik sivenů 60-80 cm (vesměs kolem přítoků studených potoků). Zkoušeli i štiky kolem trav a u přítoku říčky z Frederick Lake, ale štiky nespolupracovaly (voda v jezeře měla už 22°C).
Saša, Zdeněk, Marek a Hardy jeli na jezero Kluane do Destruction Bay, odkud pokračovali dále do boční zátoky, kde se touto dobou občas objevují velcí síhové inconnu. Jenže po odlomení velkého kusu ledovce v roce 2018 došlo k přesměrování hlavního přítoku jezera Kluane do Pacifiku a tak hladina jezera od té doby klesla o více než 2 metry. V důsledku toho je velká část jezera extrémně mělká a to zrovna ta část, kudy se jede do zátoky. Asi hodinu jízdy v hloubkách kolem 1 metru, kdy cestou bylo spousty potopených kmenů a větví přežila loď a hlavně motor bez jediné kolize. Dostali jsme se až k přítoku u jámy, kde se inconnu shromažďují, ale žádný záběr od inconnu jsme tam neměli. Chytli jsme jen dvě malé štiky, pak jsme chvíli zkoušeli trollovat v hlubší zátoce na konci jezera, ale bez úspěchu. A tehdy nám kleknul hlavní motor o výkonu 150 HP. Startování fungovalo, ale asi se dostala nějaká nečistota do paliva a byl šlus, motor už jsme nenastartovali. Naštěstí se nám podařilo nastartovat malý záložní 10-koňový motor a díky němu jsme se přes porosty rdesna, mělčiny a v závěru i docela velké vlny po třech hodinách jízdy dokodrcali do indiánské vesnice Bearwash, kam jsme si v mezičase přivolali satelitním telefonem odvoz.
Závěrečná rybářská výprava tak byla spíše cestovatelsko-dobrodružná. Naštěstí byl jen mírný větřík a tak jsme přesun přes obrovské jezero Kluane zvládli i s malým motorem.

Na večeři jsme se sešli přesně v sedm, slunce svítilo, nad horami modrá obloha a my se museli připravit na návrat domů. No, ale ještě před tím jsme si našli čas a cestu do baru, kde jsme spolu s průvodci oslavili trofejní úlovky minulých dnů. A že bylo co slavit, vždyť trofejního sivena délky nad 99 cm si ulovil téměř každý z nás a Pavel s Peťou přidali i trofejní půlmetrové lipany! Balit se nám moc nechtělo a některým ještě zbylo dost energie na pár hodin půlnočního muškaření kolem potoka pod Hardyho chatou. Siveni brali, hladina jezera byla jako zrcadlo a do noci se neslo volání potáplic. Hezčí rozloučení s rybami a přírodou kanadského Yukonu jsme si nemohli přát.

Zdeněk Edelmann

načíst další reportáže