Revíry - destinace ► Afrika ► Keňa ► keňské pobřeží ► Reportáže ► Jambo! Tak jsme zase tady.
Keňa - keňské pobřeží - Reportáže
Jambo! Tak jsme zase tady. 14.1.2005
Po loňské výpravě, která byla plně ve znamení plachetníků, jsme na letiště v Mombase přilétali plni sebevědomí.
Postarší a hůře vybavenou loď Sea Lord jsme se rozhodli vyměnit za Baloo - loď s několikaletou tradicí, dobrou posádkou a kvalitním vybavením. Celkem jsme měli objednáno šest vyjížděk na 8-9 hodin. Cena jedné vyjížďky byla 360 USD. Ráno nás v 7.45 vyzvedl Walter nebo jeho žena na recepci hotelu a po osmé jsme už uháněli lodí z kotviště na volný oceán.
Počasí bylo zcela nenormální. Uprostřed období sucha se objevila vlna bouřek a občas hustě pršelo. Vítr místo od severu foukal od jihu. Prý cyklón nad Madagaskarem. Navíc byl úplněk a ještě navíc zatmění měsíce.
Počasí blblo a ryby taky. Nikde nebyla vidět hejna malých tuňáků, nikde se neukazovali plachetníci, ale zato...
Den první.
V hotelu nám zapomněli udělat svačinu a tak celý den na lodi pískáme kudlu. Včera jsem si při potápění v korálovém rifu spálil záda a tak si nemůžu pořádně skoro ani sednout. Navíc jsou docela dobré vlny a tak naše suchozemská těla dostávají co proto.
Ve 13.30 přichází první záběr. Na řadě je Mirek, kterého musíme vzbudit. Ryba neskáče, stále táhne ke dnu, zdá se, že nejí velká, ale úporně bojuje. Po 15 minutách se za lodí objevuje dorado (zlak nachový, koryféna). Váha v přístavu později ukáže 13,5 kg. Ihned po vylovení koryfény přichází další záběr a Luděk zdolává o něco menšího, zlato-zeleně zbarveného mlíčňáka.
Okolo třetí hodiny se u našich nástrah objevuje silueta velkého dravce. Mečoun však na žádnou z nástrah nezaútočil.
V Kilifi a Watamu dnes začaly rybářské závody, které pořádá Vídeňský rybářský klub.
Den druhý.
Jsem na řadě a jsem připraven na záběr. Záběr ráno nepříchází, zato příchází bouře. Chvíli dokonce uvažujeme o návratu do přístavu, ale po hodině déšť i vichřice ustává. Dnes rybaříme na lodi Nala. Nala je mladší a o trochu větší sestřička lodi Baloo, vybavením a základními parametry se však s lodí Baloo shoduje (délka 12metrů, rychlost až 30 uzlů, velká kajuta s lůžky a WC, downrigger, dva outriggery, radio, GPS, navijáky Shimano Tiagra a Penn International). Až do 14.00 se nic neděje. Mirek spí. Pak se náhlé zprudka prohýbá prut, jehož udice je vlečena daleko za lodí. Walter přidává plný plyn, ale marně. Mečoun nebyl zaseknut a mizí v hlubině. Asi po půl hodině se za lodí objevuje další mečoun. Napadl dvě nástrahy, ale spíše si chtěl hrát, než žrát. Hlavně, že jsou tady. Jednou se splést musí. Pak přichází záběr na jeden z vnitřních prutů vlečených na outriggeru (výkyvném rameni). Ryba bojuje na hladině. Žeby byrakuda? Po deseti minutách je na zádi lodě asi metrový wahoo. Slunce se pomalu kloní k západu.
Den třetí.
Vyjíždíme z kotviště, proplouváme zkalenou vodou, která lemuje pobřeží a před námi se objevuje tmavemodrá čistá voda oceánu. Brzy přichází první záběr a Luděk zdolává hezkou koryfénu - dorado (12 kg). Pak dlouho nic. Mirek spí.
Ve 13.30 přichází mocný záběr a vzápětí další. Kapitán lodi Peter přidává obrátky, navijáky ječí v otáčkách a pruty se prohýbají.. V dálce se na hladině objevilo kovově lesklé tělo mečouna. Druhá ryba bojuje na hloubce. Mirek vodí rybu daleko za lodí, Luděk se snaží rybě dávat méně prostoru. Několikrát se elegantní rybí tělo vymrští nad vodní hladinu, marně se mečoun pruhovaný - stripped marlin snaží zbavit háčku. I když Luděk vodí svého mečouna blízko lodi, náhle se na scéně objevuje i Mirkova ryba, která zřejmě zamířila přímo k naší lodi. Pod hladinou se rýsuje tmavý válec. Černá barva přechází do stříbrno-modré s příčnými pruhy. Také mečoun pruhovaný. Nakonec nejprve vylovujeme Mirkova mečouna a pak Luďkova. Rybu jsme chtěli pustit, ale nástraha vězela bohužel hluboko v jícnu a tak jsme museli obě nádherné ryby vzít na palubu. Váha v přístavu ukázala 52 kg (2,8 m) a 44 kg (2,6 m). Doba zdolávání 50 minut. Mirek si svou rybu nechal vypreparovat u preparátora, pana Joanno. Cena za preparaci včetně dopravy do Čech - 1.000 USD.
Den čtvrtý.
Po večerní oslavě, která končila snídaní Mirek spí a Luděk se tváří nezdravě. Až do 12.00 se nic neděje. Pak přichází naráz dva záběry. Zlatě zbarvená dorada délky asi 60 - 80 cm (cca 3-5 kg). Po hodině přicházejí další záběry, ale ryby se vypínají. Pak přicházejí dlaší záběry a další dvě dorada putují na palubu lodi. Dorada jsou pravděpodobně nejchutnější rybou zdejšího pobřeží a tak je jejich cesta do kuchyně zpečetěna. Náhle přidává Peter plyn. Nevím proč, ale v zápětí začínám chápat. Asi 200 metrů za lodí vyskakuje na hladinu opakovaně mečoun, který se snaží zbavit přetržené udice. Záběr přišel příliš prudce a brzda navijáku byla pravděpodobně přiliš zatažena.
Loď Nala ten den ulovila pruhovaného mečouna 40 kg.
V dalších třech dnech se vydáváme na safari do Národních parků Amboseli a Tsavo East. Vydatné deště, které nečekaně dopadly na východoafrické pobřeží udělaly některé z cest těžko sjízdnými, ale savana se zazelenala a nám se Keňa ukázala v těch nejkrásnějších barvách. Po dvou dnech, kdy nám společnost dělali pavijáni, buvoli, antilopy, gazely, zebry, žirafy, pakoně, sloni, hroši, hyeny, lvi a gepardi se vracíme zpět na pobřeží.
Děláme s malou motorovu lodí z mariny Jamese Haddock výpravu proti proudu creeku. Projíždíme asi 10 km mangrovy směrem do vnitrozemí. Na březích posedávají ibisy a bahňáci, na svazích údolí creeku se občas mezi baobaby objevují domky domorodců. Navštěvujeme rodinu jednoho z černoušků. Pěstuje banány, kasavu, mango a oříšky kešu, okolo domku pobíhá i několik koz. Když nás uviděli jeho malé děti, tak se rozbrečely. Tak jedeme raději pryč. Údajně nejlepší rybaření v této horní části creeku je za odlivu, když je čistá voda. Nevím. Viděli jsme v mangrovech jen menší rybky do 30 cm, ale určitě tu budou i větší kousky. Zpět do přístavu se vracíme okolo 20.00, za tmy.
Den pátý.
Smůla, smůla, smůla. Ráno utekla dvě dorada. Po několika dnech se konečně opět objevila hejna tuňáčků bonito. Dokonce jsme na udici měli i dva plachetníky. Jeden z nich i docela dobře visel, ale vypl se. Za celý den se nám však nakonec podařilo zdolat jen čtyři malá, tříkilová dorada. Ostatní lodě na tom nebyly lépe.
Rybářské závody v Kilifi a Watamu rovněž probíhají za nezájmu ze strany ryb. 8 posádek vyplulo na celkem 41 celodenních vyjížděk. Jedinými úlovky byly čtyři pruhovaní mečouni, několik malých barakud, dorada a wahoo. Přepočteno na jednotlivé lodě měli účastníci závodů méně úlovků než naše posádka.
Poněkud lepší náladu měl Švýcar, který po dobu našeho safari v Amboseli vyrazil s lodí Baloo na noční lov mečounů broadbill. Kromě mořské nemoci se jim podařilo v nočních hodinách třikrát zaseknout broadbilla. Zdolali jen jednoho. Ale ten stál za to - 38 kg. Jeho lovec jezdí na mečouny již 30 let. Na svém kontě má 42 mečounů. Tohle byl jeho první broadbill.
Den šestý.
Konečně se ustálilo počasí a uklidnilo se i mořské proudění. Na hladině oceánu loví hejna tuňáků bonito, občas se na hřebeni vlny objeví hřbetní ploutev plachtníka. Naše loď si na konto připsala jen několik dorad - koryfén. Sousední Nala zabodovala 15 kg tuňákem - yellowfin tuna a 2-metrovým plachetníkem.
Další den se vydávám muškařit z malé loďky na okraji korálového rifu. Určitě tu jsou i větší ryby, ale já lovil jen kousky do 30 cm.
Ještě troška potápění v korálovém rifu a pak domů.
Po osmi hodinách letu se vracíme zpět do zimy, plískanice a stresu.
Kwaheri Keňa.
P.S.
Týden po našem návratu z Keni se do stejných míst vypravila i šestičlenná skupinka Pavla Krále. Všichni zkušení rybáři, někteří již v Keni rybařili. I přes velké fyzické nasazení, trpělivost a snahu posádky podpořenou mnoha dárky a sliby se po šesti dnech rybolovu podařilo ulovit jen několik dorad a wahoo! Ostatní lodě dopadly podobně, za celou dobu jejich pobytu byl v okolí Mtwapa a Kilifi zaznamenán celkem jen jeden úlovek pruhovaného mečouna a třech plachetníků!
Ve stejné době rybařil na Mauritiu pan Vyhlídal, který za tři dny rybaření zdolal několik tuňáků, dorado a po deseti minutách zdolávání se mu vypnul jeden velký mečoun.
Postarší a hůře vybavenou loď Sea Lord jsme se rozhodli vyměnit za Baloo - loď s několikaletou tradicí, dobrou posádkou a kvalitním vybavením. Celkem jsme měli objednáno šest vyjížděk na 8-9 hodin. Cena jedné vyjížďky byla 360 USD. Ráno nás v 7.45 vyzvedl Walter nebo jeho žena na recepci hotelu a po osmé jsme už uháněli lodí z kotviště na volný oceán.
Počasí bylo zcela nenormální. Uprostřed období sucha se objevila vlna bouřek a občas hustě pršelo. Vítr místo od severu foukal od jihu. Prý cyklón nad Madagaskarem. Navíc byl úplněk a ještě navíc zatmění měsíce.
Počasí blblo a ryby taky. Nikde nebyla vidět hejna malých tuňáků, nikde se neukazovali plachetníci, ale zato...
Den první.
V hotelu nám zapomněli udělat svačinu a tak celý den na lodi pískáme kudlu. Včera jsem si při potápění v korálovém rifu spálil záda a tak si nemůžu pořádně skoro ani sednout. Navíc jsou docela dobré vlny a tak naše suchozemská těla dostávají co proto.
Ve 13.30 přichází první záběr. Na řadě je Mirek, kterého musíme vzbudit. Ryba neskáče, stále táhne ke dnu, zdá se, že nejí velká, ale úporně bojuje. Po 15 minutách se za lodí objevuje dorado (zlak nachový, koryféna). Váha v přístavu později ukáže 13,5 kg. Ihned po vylovení koryfény přichází další záběr a Luděk zdolává o něco menšího, zlato-zeleně zbarveného mlíčňáka.
Okolo třetí hodiny se u našich nástrah objevuje silueta velkého dravce. Mečoun však na žádnou z nástrah nezaútočil.
V Kilifi a Watamu dnes začaly rybářské závody, které pořádá Vídeňský rybářský klub.
Den druhý.
Jsem na řadě a jsem připraven na záběr. Záběr ráno nepříchází, zato příchází bouře. Chvíli dokonce uvažujeme o návratu do přístavu, ale po hodině déšť i vichřice ustává. Dnes rybaříme na lodi Nala. Nala je mladší a o trochu větší sestřička lodi Baloo, vybavením a základními parametry se však s lodí Baloo shoduje (délka 12metrů, rychlost až 30 uzlů, velká kajuta s lůžky a WC, downrigger, dva outriggery, radio, GPS, navijáky Shimano Tiagra a Penn International). Až do 14.00 se nic neděje. Mirek spí. Pak se náhlé zprudka prohýbá prut, jehož udice je vlečena daleko za lodí. Walter přidává plný plyn, ale marně. Mečoun nebyl zaseknut a mizí v hlubině. Asi po půl hodině se za lodí objevuje další mečoun. Napadl dvě nástrahy, ale spíše si chtěl hrát, než žrát. Hlavně, že jsou tady. Jednou se splést musí. Pak přichází záběr na jeden z vnitřních prutů vlečených na outriggeru (výkyvném rameni). Ryba bojuje na hladině. Žeby byrakuda? Po deseti minutách je na zádi lodě asi metrový wahoo. Slunce se pomalu kloní k západu.
Den třetí.
Vyjíždíme z kotviště, proplouváme zkalenou vodou, která lemuje pobřeží a před námi se objevuje tmavemodrá čistá voda oceánu. Brzy přichází první záběr a Luděk zdolává hezkou koryfénu - dorado (12 kg). Pak dlouho nic. Mirek spí.
Ve 13.30 přichází mocný záběr a vzápětí další. Kapitán lodi Peter přidává obrátky, navijáky ječí v otáčkách a pruty se prohýbají.. V dálce se na hladině objevilo kovově lesklé tělo mečouna. Druhá ryba bojuje na hloubce. Mirek vodí rybu daleko za lodí, Luděk se snaží rybě dávat méně prostoru. Několikrát se elegantní rybí tělo vymrští nad vodní hladinu, marně se mečoun pruhovaný - stripped marlin snaží zbavit háčku. I když Luděk vodí svého mečouna blízko lodi, náhle se na scéně objevuje i Mirkova ryba, která zřejmě zamířila přímo k naší lodi. Pod hladinou se rýsuje tmavý válec. Černá barva přechází do stříbrno-modré s příčnými pruhy. Také mečoun pruhovaný. Nakonec nejprve vylovujeme Mirkova mečouna a pak Luďkova. Rybu jsme chtěli pustit, ale nástraha vězela bohužel hluboko v jícnu a tak jsme museli obě nádherné ryby vzít na palubu. Váha v přístavu ukázala 52 kg (2,8 m) a 44 kg (2,6 m). Doba zdolávání 50 minut. Mirek si svou rybu nechal vypreparovat u preparátora, pana Joanno. Cena za preparaci včetně dopravy do Čech - 1.000 USD.
Den čtvrtý.
Po večerní oslavě, která končila snídaní Mirek spí a Luděk se tváří nezdravě. Až do 12.00 se nic neděje. Pak přichází naráz dva záběry. Zlatě zbarvená dorada délky asi 60 - 80 cm (cca 3-5 kg). Po hodině přicházejí další záběry, ale ryby se vypínají. Pak přicházejí dlaší záběry a další dvě dorada putují na palubu lodi. Dorada jsou pravděpodobně nejchutnější rybou zdejšího pobřeží a tak je jejich cesta do kuchyně zpečetěna. Náhle přidává Peter plyn. Nevím proč, ale v zápětí začínám chápat. Asi 200 metrů za lodí vyskakuje na hladinu opakovaně mečoun, který se snaží zbavit přetržené udice. Záběr přišel příliš prudce a brzda navijáku byla pravděpodobně přiliš zatažena.
Loď Nala ten den ulovila pruhovaného mečouna 40 kg.
V dalších třech dnech se vydáváme na safari do Národních parků Amboseli a Tsavo East. Vydatné deště, které nečekaně dopadly na východoafrické pobřeží udělaly některé z cest těžko sjízdnými, ale savana se zazelenala a nám se Keňa ukázala v těch nejkrásnějších barvách. Po dvou dnech, kdy nám společnost dělali pavijáni, buvoli, antilopy, gazely, zebry, žirafy, pakoně, sloni, hroši, hyeny, lvi a gepardi se vracíme zpět na pobřeží.
Děláme s malou motorovu lodí z mariny Jamese Haddock výpravu proti proudu creeku. Projíždíme asi 10 km mangrovy směrem do vnitrozemí. Na březích posedávají ibisy a bahňáci, na svazích údolí creeku se občas mezi baobaby objevují domky domorodců. Navštěvujeme rodinu jednoho z černoušků. Pěstuje banány, kasavu, mango a oříšky kešu, okolo domku pobíhá i několik koz. Když nás uviděli jeho malé děti, tak se rozbrečely. Tak jedeme raději pryč. Údajně nejlepší rybaření v této horní části creeku je za odlivu, když je čistá voda. Nevím. Viděli jsme v mangrovech jen menší rybky do 30 cm, ale určitě tu budou i větší kousky. Zpět do přístavu se vracíme okolo 20.00, za tmy.
Den pátý.
Smůla, smůla, smůla. Ráno utekla dvě dorada. Po několika dnech se konečně opět objevila hejna tuňáčků bonito. Dokonce jsme na udici měli i dva plachetníky. Jeden z nich i docela dobře visel, ale vypl se. Za celý den se nám však nakonec podařilo zdolat jen čtyři malá, tříkilová dorada. Ostatní lodě na tom nebyly lépe.
Rybářské závody v Kilifi a Watamu rovněž probíhají za nezájmu ze strany ryb. 8 posádek vyplulo na celkem 41 celodenních vyjížděk. Jedinými úlovky byly čtyři pruhovaní mečouni, několik malých barakud, dorada a wahoo. Přepočteno na jednotlivé lodě měli účastníci závodů méně úlovků než naše posádka.
Poněkud lepší náladu měl Švýcar, který po dobu našeho safari v Amboseli vyrazil s lodí Baloo na noční lov mečounů broadbill. Kromě mořské nemoci se jim podařilo v nočních hodinách třikrát zaseknout broadbilla. Zdolali jen jednoho. Ale ten stál za to - 38 kg. Jeho lovec jezdí na mečouny již 30 let. Na svém kontě má 42 mečounů. Tohle byl jeho první broadbill.
Den šestý.
Konečně se ustálilo počasí a uklidnilo se i mořské proudění. Na hladině oceánu loví hejna tuňáků bonito, občas se na hřebeni vlny objeví hřbetní ploutev plachtníka. Naše loď si na konto připsala jen několik dorad - koryfén. Sousední Nala zabodovala 15 kg tuňákem - yellowfin tuna a 2-metrovým plachetníkem.
Další den se vydávám muškařit z malé loďky na okraji korálového rifu. Určitě tu jsou i větší ryby, ale já lovil jen kousky do 30 cm.
Ještě troška potápění v korálovém rifu a pak domů.
Po osmi hodinách letu se vracíme zpět do zimy, plískanice a stresu.
Kwaheri Keňa.
P.S.
Týden po našem návratu z Keni se do stejných míst vypravila i šestičlenná skupinka Pavla Krále. Všichni zkušení rybáři, někteří již v Keni rybařili. I přes velké fyzické nasazení, trpělivost a snahu posádky podpořenou mnoha dárky a sliby se po šesti dnech rybolovu podařilo ulovit jen několik dorad a wahoo! Ostatní lodě dopadly podobně, za celou dobu jejich pobytu byl v okolí Mtwapa a Kilifi zaznamenán celkem jen jeden úlovek pruhovaného mečouna a třech plachetníků!
Ve stejné době rybařil na Mauritiu pan Vyhlídal, který za tři dny rybaření zdolal několik tuňáků, dorado a po deseti minutách zdolávání se mu vypnul jeden velký mečoun.
Reportáž sepsal Zdeněk Edelmann, 14.1.2005