Norsko - oblast Fossen - Reportáže

Do středního Norska jsme vyrazili vyzkoušet lov tresek, polaků a případně se pokusit i o nějakého halibuta z rybářských kajaků. Všichni účastníci preferují spíš přívlač a do pilkrování se nikomu moc nechtělo. Tomu byl přizpůsoben i výběr lokality, protože ne všechny norské lokality jsou pro lov z kajaku úplně vhodné a co se přívlače týká, tak některé jsou prostě vhodnější. Tam, kde jsou mělčiny, podvodní kopce a porosty chaluh se loví na přívlač mnohem lépe, než v lokalitě, kde je méně členité dno s velkými hloubkami. Volba nakonec padla na lokalitu Roan, cca 100 km severně od Trondheimu. V Roanu je pobřeží kryto pásem ostrovů a ostrůvků, které jsou vzdáleny cca 5 km od pobřeží, za ostrovy leží již otevřený ocean plný podvodních hor, kopců a plošin s hloubkou 15-30 m – ideální místa k lovu na přívlač.

15.7. těsně před půlnocí nasedáme v Praze do auta a vyrážíme směr Rostock. Trajekt následujícího dne v osm ráno stíháme s přehledem. Kolem třetí hodiny odpolední již jedeme Švédskem směr Göteborg, kde v podvečer vyzvedáváme Henrika Larssona, švédského rybářského fotografa a novináře. Další cestu volíme Švédskem po E45 a u Tännäs přejíždíme švédsko-norskou hranici a sjíždíme z hor do Stjordal. Do cíle zbývají cca 4 hodiny. Cesta proběhla bez komplikací a 17.7. kolem poledne jsme na místě. Vítá nás na norské poměry neskutečně teplé počasí-teplota přes den atakuje a někdy i překračuje 30 stupňů, je téměř bezvětří a nebe bez mráčku. Moře má v prohřátých místech skoro 20 stupňů. Zatímco první nedočkavci odpoledne již vyjíždějí na vodu, Zdeněk odjíždí pro druhou část skupiny na letiště do Trondheimu a vrací se až po půlnoci.

První den jsme rybařili mezi pevninou a pásem ostrůvků, které chrání pevninu před vlnami a větrem od oceánu. Do motorové lodě jsme v přístavu naložili dva kajaky, u průlivu na volný oceán jsme oba kajakáře vyložili a s motorovou lodí jsme se drželi na dohled. Nachytali jsme velké množství tresek obecných, malých tresek tmavých (kelerů), pár menších polaků a makrel, ale o větší rybu jsme nezavadili. Holt s rybolovem v Norsku nikdo z nás kajakorybářů neměl do té doby valné zkušenosti a potřebovali jsme se nějak otrkat. Posádky ostatních dvou lodí jsou zkušenější a jeli lovit na slibnější místa blíže k oceánu, čemuž samozřejme odpovídaly i výsledky. Velikost jimi ulovených polaků a tresek obecných se pohybovala kolem 80 cm.

Následující den vyrážíme večer, aby jsme byli na vodě v době, kdy vrcholí příliv a ryby jsou nejaktivnější. Lov přes noc se nám i díky velmi teplému počasí zalíbil – v noci byla ideální teplota, bylo tou dobou vidět skoro jako ve dne a slunce nás nemělo šanci upéct. Režim nočního lovu jsme praktikovali všechny následující dny, vlastně noci.
Ten den jsme s motorovou lodí lovili těsně za pásem ostrůvků, na straně směrem na otevřený oceán, kde se podařilo ulovit hlavně mníkovce (brosma), tresky obecné a polaky do cca 75 cm délky – vše na přívlač na gumy v přírodních tmavších barvách na 30-40 g hlavách. Kajakáře jsme vyložili v průlivu u ostrova Vedoya, který se nakonec ukázal jako dobré loviště polaků (i větších) a makrel. Velikost ryb ulovených na vnější hraně ostrovů byla znatelně zajímavější, než v oblasti mezi ostrovy a pevninou.
K večeři jsme si upekli čerstvé makrely – byly vynikající!

Třetí den a všechny další výjezdy jsme jezdili již jen na otevřený oceán (to jsme okoukali od zkušenějších kolegů) cca 13-16 km od kotviště lodí, resp. 4-8 km od pásu ostrovů které pevninu kryjí. Do lodě Kasboll se pohodlně vejdou dva kajaky, které jsme vždy na vhodném místě (plošiny a podvodní kopce s hloubkou 20-30 m obklopené hlubší vodou) vyložili z lodě a kajakáři dále pokračovali „po svých“. Motorová loď se pouze držela v dohledu, aby bylo možné v případě problému nebo nebezpečí (extrémně velký úlovek, zvedající se vítr, mlha...) kajaky s posádkou opět naložit a odvézt do bezpečí.
Že je kajak na moři pro lov plnohodnotným plavidlem (samozřejmě s jistými omezeními jako je rychlost a dojezd závislý na fyzickém fondu kajakáře) dokázal Kuba, který z kajaku u podvodní plošiny Gauklakken zasekl, zdolal a vylovil (za asistence druhého kajakáře) halibuta délky 121 cm (17 kg) a následující den přidal dalšího 96 cm.

Na podvodních kopcích a plošinách byla nejčastějším úlovkem treska obecná a treska polak, tresky obecné jsme chytali na přívlač na rippery kolem 10-14 cm délky v přírodních barvách (zelená, stříbrná, průsvitná…) nebo na malý cca 100 g pilkr, případně vylepšený kouskem masa z malého kelera nebo makrely, kterých bylo všude dost. Hlavně malých tresek tmavých-kelerů délky 20-35 cm bylo místy až neuvěřitelné množství, stačilo nahodit malý cca 40-60 g pilkin a záběr na sebe nenechal většinou dlouho čekat.
Na některých místech šelfu jsme se trefili do žraloků ostrounů a vytáhlo se jich převážně na pilkr nebo jigovou hlavu s kusem masa asi 10 ks v délce 90-120 cm. Největšího ulovil Henrik z kajaku a přesto, že je zkušený kajakorybář, byla to doposud jeho největší ryba z kajaku.
V místech, kde z podvodních plošin padala hloubka do více než 100 m, jsme občas trefili okouníky, největšího ulovil Saša – 43 cm.
V ďolících s čistým dnem a hloubkou kolem 50 m jsme chytali mníky nebo brosmy-mníkovce, většinou na pilkr s masem, největší mníkovci měřili cca 80 cm a největší mník, kterého ulovil Saša, rovných 100 cm.

K dispozici jsme měli tři různé rybářské kajaky od výrobce Jackson Kayak, které se vlastnostmi poměrně značně lišily. Dle mého soudu, dva z nich (Big Tuna a Big Rig) nejsou pro mořský rybolov příliš vhodné, jsou to takové “pramice”, které se na vlnách houpou místo toho, aby vlnu prořízly. Na vodní plochy bez větších vln ale budou ideální, obzvlášť pro větší a těžší rybáře, případně pro toho, kdo s sebou rád vozí více výbavy. Poslední typ kajaku (Cuda 14) je ovšem přesně do takových podmínek navržený a rybolov z něj byl z mého pohledu nejkomfortnější a i přesun na větší vzdálenost rychlejší díky tvaru trupu, kde ostrý kýl vlnu prořízne, čímž eliminuje do jisté míry houpání na vlnách. Každopádně díky opravdu velmi příznivému počasí se dalo úspěšně lovit ze všech zkoušených typů. Vzhledem ke vzdálenosti, kam jsme obvykle jezdili rybařit, nebylo v našich silách dopádlovat celou vzdálenost od přístaviště, dělali jsme to metodou, která se nazývá “mothershiping”. Do téměř 6 m dlouhé lodě Kasboll se pohodlně vejdou dva kajaky, které jsme vždy na vhodném místě vyložili z lodě a kajakáři dále pokračovali „po svých“. Motorová loď se pouze držela v dohledu, aby bylo možné v případě problému nebo nebezpečí (zvedající se vítr, mlha...) kajaky s posádkou opět naložit a odvézt do bezpečí. Přeci jen s 50 HP motorem jede i plně naložená loď rychlostí kolem 30 km/h a tak jste u břehu během 20ti minut, zatímco ta samá vzdálenost by na kajaku za ideálních podmínek trvala odhadem 3 hodiny. Je důležité si uvědomit, že kajakářovo bezpečí při tomto způsobu lovu opravdu závisí na přítomnosti motorové lodě, protože dopádlovat z otevřeného oceánu do bezpečí je fyzicky velmi náročné a v případě silného větru nebo velkých vln skoro až nemožné a to pak může jít i o život. Při nepříznivém počasí (které panuje v Norsku často) vidím lov z kajaku jako riskantní záležitost a upřímně rečeno bych se o to ani nepokoušel (a to jsem velký příznivec lovu z kajaků). Na druhou stranu, pokud to podmínky dovolují, je rybaření na moři z kajaku mnohem intenzivnější zážitek, než lov z motorové lodě, protože k vodě máte prostě blíž. Zdolat si z kajaku nějakou větší nebo dokonce velkou rybu je zážitek, který se nezapomíná.

Pobyt v Roan jsme si i přes drobné nesnáze (jedné části výpravy odešel motor v autě a z Čech musel být dopraven motor nový) skvěle užili a nachytali spoustu ryb. Velký dík patří majiteli apartmá Roan – panu Per Giplingovi, který nám vyšel ve všem vstříc. Pomohl nám i s výměnou motoru v porouchané autě a zapůjčil vlastní dílnu, kde opravuje lodní motory. Pozitivním přístupem, osobním nasazením a perfektním servisem nám pobyt maximálně zpříjemňoval.

Borek



Maxima a zajímavé úlovky účastníků výpravy:

Saša: treska obecná 110 cm (na malého kelera), 2x halibut (115 a 96 cm), polaci do 85 cm, treska tmavá-keler 80 cm, okouník 43 cm a mník-leng 100 cm

Zdeněk: treska obecná 104 cm, brosma-mníkovec 90 cm, okouník 40, polaci do 82 cm

Jakub: brosma-mníkovec 85 cm, treska tmavá-keler 90 cm

Habakuk: treska obecná 103 cm, polaci do 80 cm

Mirek: treska obecná 80 cm, polaci do 70 cm

David: treska obecná 92 cm, treska tmavá-keler 92 cm, polaci do 85 cm

Kuba: 2x halibut (121 a 96 cm), tresky obecné a polaci do 80 cm

Karel: žralok ostroun 110 cm, treska obecná 96 cm, polaci do 80 cm

Henrik: žralok ostroun 120 cm, tresky obecné a polaci do 70 cm

Borek: treska obecná 109 cm (12 kg), žralok ostroun 100 cm, treska polak 85 cm

Honza: halibut 105 cm, treska obecná 75 cm, žralok ostroun 110 cm