Norsko - oblast Tingvollfjord - Reportáže

Letos jsme do Norska vyjeli prakticky o týden dříve a po loňském okouzlení norskou přírodou jsme si užili i cestu na Einset. Jeli jsme přes Dánsko a v Hirtshals jsme se nalodili na trajekt, přejeli do Kristiansandu a odtamtud jsme se vypravili na cestu po jejich národních parcích. Vystoupali jsme na "stolovou horu Preikestolen" (cca 4 hodiny jízdy od Kristiansandu a 5 hodin jednoduchá tůra), následně jsme přejeli do Oda a vypravili se na Trolí jazyk (již náročnější cca 11 hodinová tůra, dá se ale zvládnout i starším padesátníkem ), přejezd na Dombas a autem se dostat na Trolí stezku a pak tradá na Einset.
Musím konstatovat, že kdo jen trochu má rád hory, divočinu a k tomu pár dní dovolené navíc, že vřele doporučuji se potoulat v oblasti Kristiansand/Kristiansund. Na své si přijdou i řidiči, kteří jezdí rádi mimo dálnice a nevadí jim, že občas musí zařadit i jedničku do kopce a přejet sedla ve výškách kolem 1800 m a zase dojet téměř na úroveň hladiny moře během 20 km sešupu. Příští rok, jestli budem živi a zdrávi (a pokud dokážeme samozřejmé vydělat nějaký ten peníz), tak v podobném duchu bychom chtěli pojezdit po Norsku opět a vylézt na nejvyšší horu Norska ev. se podívat na ten známý vklíněný balvan...:-))). To ale budu opět starší a nevím, zda mi letošní motivace vydrží v tréninkové aktivitě, abych stačil těm mladším a trénovanějším.

Snad jen ještě pár postřehů z cest.
Po loňském tápání s mýtem jsme to letos vyřešili jednoduše přes autopas a celá výprava nás na dálničních poplatcích vyšla na necelých 400 NOK, což v porovnání s Itáliemi a podobnými destinacemi je celkem slušné a člověk v klidu jede.
Další postřeh byl smíšený - letos nám moc nevyšlo počasí a prakticky každou noc pršelo. V případě, že spíte ve stanech to moc povzbudivé není. Domnívám se ale, že by tuláci jakými jsme byli my měli vědět, že v Norsku je velice hustá síť kempů s chatami, které jsou na naše podmínky více než luxusně vybaveny. A když přímo nechtějí bydlet pod Trolltungou v Odě ( kde se dala maličká chata pořídit za cca 1150 NOK,) tak o kousek dál v pětihvězdičkovém kempu se dalo ubytovat ve zmíněném"luxusu" za 1300NOK pro 6 osob. Takže turisti se nebojte ani špatného počasí, protože klasický stan pro 2 osoby + auto s přívěsem (kde spí další 2 lidé ) vyjde v kempu na cca 300 Kč, takže z tohoto pohledu je chata výrazně příjemnějším řešením. Samozřejmě toto neporovnávám s finanční úrovní spaním nadivoko někde na odpočívce. Musím ale konstatovat, že i tento způsob jsme si vyzkoušeli, ale Norové jsou jaksi letos ostražitější a nebylo to až tak jednoduché jako vloni, z jedné odpočívky jsme byli dokonce vykázáni. Pravda, na odpočívce se v jednom okamžiku objevili i "tipičtí" Norové s ebenové černou kůží a kudrnatými vlasy a se třemi malými dětmi.

K vlastnímu rybaření.
V porovnání s loňskem jsme nevěděli jak máme odhánět makrely a co máme dát za návnady, aby nebyly háčky obsazené již cestou do mořských hlubin. Velké kusy letos moc nebyly (v podmínkách Einsetu tím myslím ks mezi 80 - 100 cm) , ale každý den jsme ulovili aspoň 2 mníky kolem 80 cm (to bylo cca 500 m před pontonovým mostem) a nějakého toho polaka nad 70 cm (to zase bylo za "soutěskou" u ostrova s majákem). Na tresky tresky obecné nad 40 cm jsme měli smůlu. Nějaký ten okouník se také našel, kupodivu jsme chytli i jednoho cca 50 cm platýse ve fjordu.
Takže shrnuto podtrženo nakonec makrely byly taky dobré.
A úplně na závěr ještě jeden postřeh – v popisu Einsetu píšete, že se dají lovit rybky i přímo z přístaviště, vloni jsme tomu nevěnovali pozornost, ale letos když "chlapi" čistili makrely v řádech set ks za den a trvalo to i déle než 1 hodinu, tak děti/dcery zůstaly solidárně s námi (kuchání ale po nich nemůžete chtít - to se jaksi ekluje), a tak jsem jim na lehký přívlačový prut navázal průběžné olůvko cca 15 g, nakonec jsem dal obratlík a na néj malý lehoučký cca 10 cm návazec s háčkem na candáty. Jako návnada sloužily malé odřezky makrel, zkoušeli jsme vydloubávat i kousky mlžů - nevím jak se ty potvůrky v ulitách stylu Shell jmenují, ale světe div se, z krabice jsem před odjezdem zapomněl vyndat těsto na pstruhy a úplně nejlépe braly právě na žluté fosforeskující těsto. Dcera nahodila vždy kolem 20 m od mola a více než pomalým pohybem táhla kuličku k molu. Co deset minut vytáhla dcera platýse tak cca 35 cm velkého, že i po stažení byl tak akorát na pánvičku. Mezi tím se objevovali maličtí polaci a jiné rybky, ale ty šly zpět do vody.

Cesta na Einset z Ostravy delší cestou přes Dánsko vyšla na 2500 km, cesta zpět na 2000 km. Skutečností je, že když jedete ze dvou různých míst a 2 různými společnostmi trajektem, že se trajektová doprava výrazně prodražuje.

Ještě jednou dík a snad za rok
Václav P.