Norsko - oblast Tingvollfjord - Reportáže

Květen 2008
Zatímco počátkem května panovalo v Norsku hezké a příjemné počasí (na norské poměry), v polovině května o prudké změny počasí nebyla nouze a na programu se opět objevil sníh, kroupy, déšť...
Hezké úlovky na přívlač jsou hlášeny z lokality Most:
"...Ve třech lidech jsme každý den chytili rybu nad 1 metr. Já jsem chytal na prut 30-60 gr., pletenka č. 17 a chytli jsme je cca ve 30 metrech na twister.
První den jsme chytli tresky tmavé 120 cm - 8,5 kg a 122 cm - 9,5 kg
S pozdravem
Tomáš Piskáček

Červen 2007
Ahoj Zdenko,
mali sme absolútne vynikajúci pobyt aj rybacku zároven, celých 11 dní nám svietilo slnko a bolo okolo 25-30 stupnov a ryby brali!
Opakovane sa mi termín v prvej júnovej /cervnovej/ dekáde ukázal co sa pocasia týka ako vyvázený a teplý. Viete, ze nás bolo celkom 10 osôb, z toho 4 úplní nerybári, zvysok "kaprári" a jeden "prívlaciar". Ale vsetci boli po druhýkrát, vedeli "do coho idú" a drzali sa ako rybári statocne. Chytali sme podla fyzických dispozícií = furt.
Prvé dva-tri dni som rybu za rybou chytala iba ja - normálne tresky okolo 50-75cm. Na lodi sme boli ako skupina,ostatní tahali iba sporadicky. Musela som sa "hlboko zamysliet" a dosla som na to,preco nechytali. Vsetci mali snúry!
A plávajúce. Tak 15g jigová hlavicka s malým twistrom nemala sancu sa dostat na dno do cca 15-20m hlbky a tresky im nebrali. Ja jediná som mala 0.25mm silon a co hod to záber... Premotali a chytali. Bolo vyriesené.
Lokalitu poznám a tak sme si "vyberali aké ryby chceme" -chodili sme na polaky, na kelery, tresky hnedé sme mali v zátoke. Pod mostom pani Magda /úplná nerybárka/ chytila nádherného "vlkousa" 93cm na malý twister v hlbke 8m. Jej foto poslem ku Vám do sútaze. Boloze to radosti!!! Úprimnej, nestrojenej.
Celý kolektív bol vo vytrzení, pili sme drahé nórske sampanské a tesili
sme sa ako malé deti. To bola nasa trofej!
Následne do "stredného" domu prisla parta Cechov - údajne chodia sem pravidelne. Boli to moc milí páni, ktorí nám dali cenné rady v love polakov - mali speciálny sonar a tým monitorovali dno, chytali polakov cca 93-95cm.
Zázitkom boli pre nás húfy delfínov, ktoré najmä v noci lovili popri pobrezí a odplasili nám vzdy ryby .
Chytili sme este halibuta, ale malého. Bol tiez prícinou velkej radosti,
fotenia a spokojnosti.
Ja ako osoba som musela trochu krotit "moje zivocísno", pri skupine 10 ludí je to nutné,navyse tam boli moji rodicia, s ktorými som casto vyrázala na lov. Sama by som isto isla aj dalej na more a chytala hlbsie.
Na 2 dni som odisla na lososov na rieku ORKLA do kempu VORMSTAD. Ked som v mrazákoch na recepcii videla ulovené ryby, siahla som po 200g prúte, snúre a tazkých plandavkách. Oplatilo sa. Po cca 2 hodinách som dostala razantný záber a na prúte mi visel velký losos - odhadom 120cm. Bojovala som statocne, pretiahla som ho cez celý prúd, palce mi drzalo 4-5 rybárov, uz som ho mala
2-3 m od brehu, ked mi výskokom a prevalením cez skalu rozrezal snúru! Zdenko, sadla som si na breh a tiekli mi slzy! Bola to ryba môjho zivota, prakticky zdolaná...rybár oproti mi krical: skoc do vody za ním a chyt ho do ruky! ... nemohla som. Sused doniesol z auta flasku whisky-rada som si dala a vyfajcila
som svoju prvú cigaretu v zivote!!! Sused ma donútil a dobre spravil. Samozrejme som uz záber nemala...
Touto formou VÁM VELMI PEKNE DAKUJEM ZA VASE SLUZBY.
Pekný den zelá
Alena

Květen 2007
Einset 19.-29.5.
Skupina plzeňských rybářů už jezdí do Einsetu, jak sami říkají "jako na chalupu". Ačkoli vody v okolí dobře znají a po několik let zde dosahují dobrých výsledků, v letošním roce se díky vrtochům počasí potrápili. Ryby po celou dobu pobytu měnily stanoviště a tak ačkoli jeden den objevili rybáři dobrá loviště, druhý den, zde byli zcela bez úspěchu. Rovněž braní ryb bylo velmi vlažné a soustředěné jen do krátkých časových úseků v průběhu dne.
Na počátku pobytu se ve fjordu pohybovala hejna metrových tresek tmavých, ale ta po několika dnech zmizela a po zbytek akce lovili rybáři vesměs jednotlivé ryby v okolí pobřeží, skal, mělčin a zlomů hloubek.

Kvalvag 5.-19.5.
Skupina rybářů, která navštívila Kvalvag již čtyřikrát, neměla tentokrát na růžích ustláno. Počasí bylo velmi proměnlivé a občas z oblohy spadla i "vločka, kroupa nebo kapka". Kromě obvyklých úlovků malých tresek se mezi úlovky objevil i polak 95 cm ulovený na přívlač a několik metrových tresek tmavých, které se ve fjordu objevily koncem pobytu.

Kvalvag 28.4.-5.5.
Uprimne receno ja se o velke ryby specielne nepokousim. Chytam pouze na privlac nebo mouchu a vetsinou do hloubek okolo 20 m. Presto se mezi ulovky objevila jedna treska obecna 107 cm...
Pavel. M.

krátké info z Norska: Kvalvag vyborny jak vzdy, s Thorem jsme se bez problemu domluvili na zapujceni druhe lode (ackoli ji oficialne uz nepujcuje, poradil si - mame uz skutecne pratelske vztahy).
Pocasi nic moc, ryby braly, ale muselo se vedet jak na ne. Vzhledem k ochlazeni na prelomu dubna a kvetna nejsou jeste vytreni polaci a kelleri, takze moc nebrali. Obecne byly vstricnejsi ryby do metru, jedna skutecne velka nam utekla.

Květen 2006
Nádherný úlovek se povedl známému preparátoru ryb, panu Procházkovi.
Již několik let jezdí s přáteli rybařit do Tingvollfjordu, do domku Kvalvag. Přes den se věnují většinou lovu ryb na přívlač, ale v květnu 2006 zkusili i noční lov u dna - nastraženy byly filety z tresek tmavých. Většinu úlovků tvořili mníkovci bělolemí, mníci mořští a malí hlubinní žraloci. "Povedl" se však i jeden trofejní úlovek - mník mořský délky 121 cm. Gratulujeme!

Dobrý den,
zde je pár obrázků z letošního Einsetu v druhé polovině května. Letos to bylo trochu slabší, 80% slušných ryb bylo ze brehu na Fléglove kazatelně a římsy u Trolí hory (ostrovy na severním fjordu za myší dírou), vetšinou se chytali polaci mezi 60 a 80cm. S polarizackama ale úžasný zážitek, když bylo občas útocícího polaka vidět. Nejvíc nachytal Pavel Šik, který s bráchou ke konci pobytu prišel na velké kelery. Princip byl v tom, zustat celý den na jednom míste a házet verší stormy. Zábery pak trvaly pár minut, než keleři přetáhli.
Já chyt jednoho z lodě (93), Pavel mel nejvetšího 110. K velkým rybám se jako figurant pro focení osvedcil náš Jirka, u nás urostlých junáku vypadají i ty nejvetší úlovky titěrně.
Standa dostal na sopce na celého kelírka, píchnutého na kolumbovo vejci, tresku jak pytel cementu. Já pak chyt u ptačích ostrovů ješte doršku přes metr (103). Na vláčák 10-30g s dvanáctkou fireline a vláčecím pilkříkem to byla vychutnávka.
Celkově bych braní ryb označil za rozpačité, samozřejmě zase neplatil žádný z dřívejších poznatků.
Zpestrení na závěr byly dvě. Nejdřív návrat od Trolí hory se svítící kontrolkou, přicemž motor nebyl ochoten jet rychleji než krokem. Naštestí bylo bezvětří a po dvouhodinové jízde jsme se nakonec doloudali k domovskému molu. Papež by z nás měl radost, celou cestu jsme se modlili.
Druhým a naštěstí závěrečným bonbonkem byl trajekt mezi Oslem a Fridrichshafenem, když se v noci rozpoutala na Skageraku vichřice. Seděli jsme v Sailors clubu a cucali pivo, když to zaclo houpat. Ješte jsme vylezli na palubu se kouknout, ale pak to zesilovalo a radši jsme zalezli do kajuty. Podařilo se mi usnout, ale po chvíli mne vzbudila strašlivá rána a zjištění že ležím střídavě nohama a hlavou vzhůru. Rány se opakovaly, nejspíš jak kolosální vlny narážely do trupu. Po lodi bouchání dveří, dupání a zvracení za tenkými prepážkami kajut. Smutně jsem pomyslel na dvě balení Postafenu v kufru auta zamčeného na palubě č.3 a čekal, jestli se mi udělá ještě hůř a taky jsi půjdu ulevit na WC. Naštestí se mi podařilo usnout a vzbudila mne až lahodná píseň, oznamující příjezd do Dánska.

Takže, príští rok jedeme zas!
Srdečně zdravím,
Jiří Podskalský

Květen 2006
Skupina plzeňských rybářů navštívila lokalitu Einset již po několikáté, tentokrát v termínu 13.-23.5.2006.
Zatímco na začátku pobytu byly úlovky velmi slabé, v dalších dnech se karta obrátila. Většinu úlovků tvořily tresky tmavé a obecné.
Větší část rybářů lovila na přívlač, především na twistery, gumové rybky a na pilkiny o hmotnosti do 60 g.
Osvědčenou taktikou bylo hledání hejn sleďů nebo malých tresek tmavých - v okolí hejn menších ryb, se vždy nějaký dravec našel.
Mezi největšími úlovky se objevily tresky tmavé 110 cm (13,4 kg), 103 cm (12 kg), treska obecná 106 cm (12.5 kg). Poslední uvedená treska obecná byla ulovena na nově testovanou nástrahu - "magic eye" s nastraženou celou treskou tmavou.
A jak už to bývá, někteří z rybářů si opět povodili rybu, kterou "nešlo otočit"...

Září, říjen 2005
Komu připadalo letošní léto horké, mohl se v polovině září zajet ochladit do Norska. Komu nestačí vítra a zima, ten si přišel na své za sněhových přeháněk a krupobití. Některé okresy v Norsku uvádějí, že napočítaly 55 dní v sérii, kdy každý den alespoň hodinu pršelo!
Po "nejhorším září za posledních 5 let" pak přišel říjen, který naopak ve většině revírů plynul ve znamení klidných podzimních dní plných sluníčka...

Červenec 2005
Vážení majitelé ck Pepa,
vrátili jsme se z Norska, kde jste nám zorganizovali týden rybolovu v Batnfjordu, kde jsme byli se známými. Musím vás alespon touto cestou velice pochválit a podekovat vám, za váš dokonalý servis.
Všechno fungovalo perfektne, myslím že i pro laika, který jede do Norska poprvé byly informace výborné.
Presto, že jsme v mori chytali poprvé, nachytali jsme hodne pres 100 kg ryb, denne jsme meli samozrejme ryby k veceri, ty malé jsme pustili zpet a z tech vetších jsme si nadelali filety domu.
Nejvetší úlovek byla treska cerná 7 kg, 75 cm, ale bylo jich takových nekolik...
Hezký den preje
Vladimír Olmr

Červen 2005
Koncem května bylo v oblasti Tingvollfjordu velmi příjemné počasí, které vydrželo až do začátku června. Nicméně v druhém červnovém týdnu se počasí opět zhoršilo a slabší byly i úlovky.
Naše skupina se strefila právě do období hezkého počasí a podařilo se nám i několik celkem slušných úlovků: treska obecná 108 cm, treska tmavá 101 cm, vlkouš 95 cm. Většinu tresek jsme ulovili na rozhraní Tingvollfjordu a Freifjordu, ale vlkouše přímo před chatami Treekrem.
Zdraví
Karel Tichý, Praha

Květen 2005
Jestliže v dubnu panovalo ve střední části Norska nepříliš teplé, ale celkem obvyklé počasí, první polovina května byla pro mnoho rybářů vpravdě zatěžkávací zkouškou. Nezřídka padal sníh, silný vítr přecházel ve vichřici a v některých dnech bylo rozumnější na ryby zapomenout. Extrémně nepříznivé počasí navíc provázela i relativně nízká aktivita ryb. Obrat nastal teprve v druhé polovině měsíce, kdy máme hlášeny četnější úlovky tresek tmavých délky přes 1 metr a mezi úlovky se objevil i vlkouš (mořská kočka) délky 110 cm a několik mořských ďasů délky okolo 1 metru!
Úspěšný týden prožila v Einset i skupina stálých zákazníků z Plzně:
"...Právě jsem se vrátil z Einsetu. Z pohledu úlovků to byla zatím moje nejlepší výprava do Norska. Naše skupina 6 lidí ve Skjelvagu chytila dohromady 20 ryb přes 90 cm, z toho 2 kusy přes 1 m..."

Duben 2005
Slibný začátek jarní rybářské sezóny poněkud narušil severní vítr v polovině dubna, který znamenal výrazné ochlazení a snížení aktivity ryb. Nicméně v Tingvollfjordu, Halsafjordu i v okolí Aure se loví množství tresek tmavých ve velikostní třídě 60-80 cm, občas je hlášen úlovek tresky obecné délky nad 1 metr.
Za pozornost rozhodně stojí zvýšená aktivita policie, resp. pobřežní hlídky. Někteří rybáři byli i několikrát týdně kontrolováni v průběhu rybolovu. Policie kontroluje především, zda je jejich loď schválena k provozu na moři, zda není překročena kapacita lodě, zda mají rybáři na palubě dostatek plovacích vest a především: zda nejsou osoby na palubě lodi pod vlivem alkoholu. Bylo rozdáno i několik pokut a podle sdělení našeho norského partnera byla skupina poněkud vzpurných německých rybářů dokonce zadržena a převezena do Kristiansundu (asi na záchytku...). Počínání pobřežní hlídky nelze než schvalovat - dělají svou práci pro bezpečnost nás všech. Respektujte proto jejich pokyny a především respektujte plavidla bezpečné plavby na moři a ve fjordech!

Einset, červen 2004
Pobyt v Einset byl pohodový. Největší ryby se v naší partě pohybovaly sice pod jeden metr - největší treska tmavá 91 cm, obecné 96 a 97 cm, polaci do 80 cm, mníkovec 88 cm - i když ten je v podstatě trofejní ryba (v literatuře se udává, že dorůstá do 90 cm). Skoro všechny ryby včetně největších jsem udolal na vláčák 15 - 40 g a Fire Line 0,12 - prostě vynikající odpočinek. Radost mám také z fotografií - celkem jsme nafotili přes 1300 digitálních snímků, dokonce některé pod vodou.
V tuto chvíli již dávám partu dohromady na příští rok.
Co se týká chytání letos, chytali jsme my i kamarád Petr Šlechta a spol., který tam byl letos v květnu, hlavně na přívlač. Shodou okolností tam byla ještě jedna parta z Plzně a ze Knína a mohli jsme tak porovnávat úspěšnost metod. Jednoznačně vyhrála přívlač. Klasickým pilkrováním bylo dosaženo úlovků pouze v hejnech menších tmavých tresek, nebo několik mníků ze dna.
Testoval jsem i vláčení lehčích vláčecích pilkerů s paternosterem, kde jsem měl buď kupované makrelové lury nebo doma vázané různé druhy peříček. Úspěch byl velmi malý a většina ryb brala pouze na koncový pilker. Zbytek času jsem odchytal na lehčí vláčecí pilkery (většinou 28 a 40 g, max. do 60 g) nebo gumy různého provedení (twistery, rybičky, stormy apod.). Obecně platilo - čím menší nástraha, tím větší úspěšnost. Navíc se nám potvrdilo, že v hloubkách zhruba do 30 m může mít i velký vliv udice. Negativně se nám jevila zejména zelená Fire Line. Po nahrazení vlascem se začali okamžitě objevovat záběry. Já jsem měl na jednom prutu 0,12 kouřovou Fire Line, jejíž barva nevadila, na druhém silnější pletenku s cca jednometrovým návazcem vlasce 0,27. Vše vyhovovalo do doby, než jsem ze dna zapřáhl větší rybu, po cca 5 minutách jsem ji dostal cca do půlky 50 m hloubky, kde mi vlasec v půlce přetrhla. Nasadil jsem tedy vlasec 0,33, který už byl v pohodě. Viděli jsme samozřejmě řadu dalších lodí s rybáři - většinou Němci nebo Norové na víkendu. Jejich úlovky na klasické pilkrování nebo dokonce norský způsob navíjení na špulky byly až tragicky slabé. Obecně lze tak konstatovat, že klasické pilkrování může být úspěšné pouze za jisté kostalace hvězd a pak v hloubkách od zhruba 100 m výše, kdy již nemohu o tahání pilkeru s dost velkou pravděpodobností tvrdit, že jde o přívlač.
Z Plzně Vás srdečně zdravím
JF

V druhém červnovém týdnu se rybářům lovícím V Tingvollfjordu a okolí opět dařilo. V proudících částech fjordů a sundů byla velká množství tresek obecných i tmavých. Pan Kupec, který do této části Norska přijel již po třetí, ulovil 7.-14.6. množství tresek tmavých a obecných. Ty největší zdolal na přívlač, nástraha twister: treska tmavá 105 cm a treska obecná 109 cm.

Květen 2004
Prudké změny počasí, které v druhé polovině května přinesly do Čech i sníh, se negativně podepsaly i na rybaření v Norsku. Síla větru a přívaly deště (v některých případech i sněhu) zcela znemožňovaly rybolov z lodí ve velkých fjordech. Část zákazníků se s rozmary počasí vyrovnala změnou taktiky lovu a dala přednost přívlači z pobřeží na závětrných stranách fjordů, kdy se mezi úlovky nejčastěji objevili polaci délky 50-70 cm a tresky obecné do 60 cm. Nicméně byl takový rybolov vždy otázkou vytrvalosti a koneckonců i kvality teplého a nepromokavého oblečení.

Einset - úlovky nejsou jen otázkou štěstí
Přikládám tři fotky z letošní výpravy 05.-15.04. 2004, Einset. Naše parta ale byla zřejmě jedna z mála, co vcelku bez problémů lovila dost ryb a i slušné ryby (tresky tmavé: 75,85,90,95 a 101 cm, tresky obecné: 7 ks v rozmezí 85 až 95 cm, plus spousta ryb mezi 60 a 70 cm ). Slováci ubytovaní v sousední chatě byli totálně zklamaní, ale naši radu a pomoc odmítali. Údajně to šlo v tuto dobu i na jiných místech špatně.

Snad pár řádků, proč jsme byli poněkud úspěšnější. Jistě, je to o štěstí, ale ne vždy až tak docela ...
Klasické pilkrování jsme prakticky vůbec neprovozovali. Chytali jsme na lehčí ( 15 až 30 g) přívlačové pruty, výhradně bez pletenky (prům. 0,25 až 0,28 mm ). Tam, kde se dala čekat větší ryba na pruty do 80 g, vlasec max. 0,35 mm. Jako velice účinná byla kombinace: koncový vláčecí pilker 40 až 60 g ( dle síly proudu a větru) a nad ním s rozestupem alespoň 50 cm dvě větší lury ( vel.háčku od 10 do 6, větší háčky považuji za lepší). Nejlepší barva lury: na pollacky - bílá a na tresky obecné: oranžová ). Sestava: optimální síla kmenového vlasce 0,27 mm + tmavý obratlík + vlasec 0,35 mm se dvěma návazci pro lury (přivázané pružným muškařským uzlem anebo obdobně jak se vážou peříčka na paternostery) a koncovým pilkříkem (pro lov ve sloupci v barvě bílomodré, čí bíločervené, u dna pak oranžové odstíny).
Silnější vlasec na konci se velice osvědčil a má řadu výhod (lepší pevnost při razantním záběru; ne tak snadně se přebrousí jemnými zoubky např. větších kohlerů; bez problémů lze zdolat i dvě slušnější ryby na bočních návazcích najednou, aniž by se utrhly; větší odolnost při dření o hrany skal; kmenový vlasec může být v signální barvě pro lepší viditelnost, ale konec v barvě přírodní; současně tenčí kmenový vlasec umožňuje snazší a delší hody i při lehčí nástraze ( twister, ripper ).
V klidnějších partiích a při menším větru v hloubkám do 20 až 35 m jsme nahrazovali pilkřík twisterem ( guma ), dvě lury na bočních návazcích jsme ponechávali ( skutečně dvě, jedna je málo, frekvence záběrů se pak výrazně snižuje). Při současném lovu na dva vláčecí pruty s twistem najednou systémem " první prut stahuj, zatímco druhý vyklesává" není problém při klidnějším moří lovit při dně na gumu s 12 g jiggovou hlavičkou i v hloubkách okolo 40 m. K tomu je dobré si na loď připravit prkýnka a truhlářské svorky na uchycení jednoho až dvou plastových držáků na prut ( dnes u nás vcelku běžně dostupných).Těsně nade dnem po zpětném překlopení řadiče do té chvíle volně se odvíjejícího navijáku při prvním popotažení lze čekat razantní útok tresky obecné. U dna na "obecňačky" se osvědčily tmavší barvy v olivově zlatém tónu. Klasická oranžová guma, hlavně hlouběji, může být též hodně úspěšná (a nemusí být moc veliká ). U hladiny a kolem skal preferujeme čistě bílé, či mléčně bílé, vzory na pollacky. Signální zelená ("šaltreska") je barvou univerzální, pokud jsou ryby výrazně aktivní, jinak volíme decentnější různě žíhané přírodní odstíny. Obecně stačí velikost 5 až 7 cm. Je daleko účinnější než velké gumy a to i na tresky okolo metru ( často vezmou i přívěsnou malou luru ). Je to dáno zřejmě i tím, že u dna přijímají, resp. loví, drobnější různorodé živočichy a imitace rybičky v těchto místech může často působit poněkud nepřirozeně.
Nepostradatelným pomocníkem nám byla kotva s vrátkem. Šetří výrazně benzín, ale hlavně neustálý řev motoru při přejíždění tam a zpět neruší ryby ( o kterých si jinak myslíme, že tam ani nejsou ) a umožňuje intenzivně prochytávat atraktivní partie, na nichž se nelze s ohledem na proudění jinak udržet. Kotvili jsme v hloubkách max. do 35 m, častěji však jen do 20 až 25 m. Na vrátku jsme ale měli rezervu, resp. kapacita vrátku byla 65 m (průměr kotvícího lana 3 mm s monofilním opleteným jádrem). Kotvu, tj. plochý kámen, si najdeme vždy až na místě. Myšlenka využívat kotvu není nijak převratná, ale velice efektivní. Přesto jsem se s využíváním kotvy u jiných lodí prakticky nesetkal. Driftovaní je pohodlnější a při vhodných podmínkách velice účinná metoda lovu ( třeba na kus makrely tažené rychlostí driftující lodi po dně - často vezme mník či brosma; makrely si přivezeme na jaře zmražené z domova). Pokud však nefunguje, může přijít na řadu lov ze zakotvené lodi ...
Výše uvedené informace, jak se domnívám, lze do jisté míry zobecnit a uplatnit i jinde. Zvláště v jižním a středním Norsku, kde ryby na háček "samy neskáčou", jak tomu bývalo na Lofotech a v severnějších částech Norska. Stejně tak může být výhodné je uplatnit v období menší potravní aktivity ryb. Nevím, jestli je to jen můj subjektivní postřeh, ale rok od roku je náročnější si dobře zachytat v norských fjordech, jakoby ryb ubývalo. Jsou o tom, pravděpodobně, i různé studie a souvisí to i s "průmyslovým megaodlovem" plovoucích fabrik na pracování ryb. I v našich místech lovu pravidelně, každý rok, kotví jedna taková obluda. Nevím. Faktem je, že s klasickým pilkerem dnes už málokdy vystačíme, nehledě na požitek při zdolávání metrové tresky na 30 g proutek vybavený navijákem s kvalitní brzdou a dostatečnou kapacitou vlasce.
P.S. Nějak jsem se rozepsal a neměl jsem to ani v úmyslu.
Z Plzně zdraví Petr Šlechta

… Čemu jsme s kolegou přišli rovněž na chuť, ale co není as tak běžně zvládnutelné, je lov na vyvýšených místech ( podmořské vrcholy, či cela seskupená vrcholků ) na volné ploše fjordu či přímo na otevřeném moři. Dlouho jsme s kolegou váhali a nebyli jsme si jisti, zda investovat do hodně dobrého sonaru a nakonec jsme tak učinili( Lowrance 104 C Combo ). S pýchou mohu prohlásit, že my podmořské "zlomy a hory" nehledáme. My jsi je jenom vybíráme. Využíváme kombinace sonaru, GPS a nainstalovaných mořských map (sea chart od firmy NAVIONICS na MCC kartách - mapy lze koupit už i u nás, sonar jen na zakázku od Tůmy; objednáním přímo z USA se dá ušetřit tak 20 tisíc korun, ale hloubky jsou ve stopách, případné problémy s dopravou, reklamacemi, opravami, návod v angličtině…). Podotýkám ale, že naše vcelku solidní úspěchy nebyly podmíněny využitím této techniky. Hodně jsem lovili kolem břehu a u ostrovů. Kolegové na druhé lodi chytali zcela bez sonaru a měli podobné úspěchy.
Co se Oleho Einseta týče, je to moc fajn chlapík. Má největší lodě s nejsilnějšími motory pro běžné rybáře, co jsem kdy v Norsku potkal, a je si toho vědom. Investuje do kvalitních a bezpečných lodí, které, jak sám říká, jsou vhodné k lovu i ve větších vlnách, pokud se sedí a jsou při tom bezpečné. Na lodě je vskutku citlivější, ale nedivím se mu. Je to asi nemalá investice. Po nás také chtěl kompenzaci za "odřenou" vrtuli, ale nakonec to přehlédl. Doporučuji všem pořádně si při předávání loď prohlédnout a fixovat závady. Vyšší kauce je zřejmě spojena s půjčením sonaru. Jinak pan Ole je stále k dosažení na mobilu. Dojde-li palivo, reaguje velice rychle.
Současně zbudoval nový přístřešek pro čištění ryb a slíbil mi, že ho dovybaví osvětlením ( přes 12 V napájení z auta ).
Je samozřejmě dobré, když někdo ze skupiny umí trochu lépe anglicky. Prolomí to určitý odstup a lidé se sblíží ( nějaké to pivko apod. mu vždy taky přivezeme ). My jsme např. uvolňovali chatu snad až¨ve čtyři odpoledne místo do 10 či 12 hodin a problém nebyl. Naopak, skoro hodinu jsme kecali o všem možném…
P.Š.

Ve druhém červnovém týdnu se rybářům lovícím V Tingvollfjordu a okolí opět dařilo. V proudících částech fjordů a sundů byla velká množství tresek obecných i tmavých. Pan Kupec, který do této části Norska přijel již po třetí, ulovil 7.-14.6. množství tresek tmavých a obecných. Ty největší zdolal na přívlač, nástraha twister: treska tmavá 105 cm a treska obecná 109 cm.

Zatímco počátek května 2003 nebyl ve středním Norsku rybářsky nejúspěšnější, druhá polovina měsíce přinesla teplejší počasí a i štěstí se na rybáře začalo více usmívat. V Tingvollfjordu byla koncem května ulovena celá řada velkých mníků a podařilo se ulovit i několik metrových tresek a vlkoušů - mořských koček.