Revíry - destinace ► Evropa ► Norsko ► oblast Tingvollfjord ► Reportáže ► Krátké zprávy a postřehy
Norsko - oblast Tingvollfjord - Reportáže
Krátké zprávy a postřehy 27.6.2024
Slibný začátek jarní rybářské sezóny poněkud narušil severní vítr v polovině dubna, který znamenal výrazné ochlazení a snížení aktivity ryb. Nicméně v Tingvollfjordu, Halsafjordu i v okolí Aure se loví množství tresek tmavých ve velikostní třídě 60-80 cm, občas je hlášen úlovek tresky obecné délky nad 1 metr.
Za pozornost rozhodně stojí zvýšená aktivita policie, resp. pobřežní hlídky. Někteří rybáři byli i několikrát týdně kontrolováni v průběhu rybolovu. Policie kontroluje především, zda je jejich loď schválena k provozu na moři, zda není překročena kapacita lodě, zda mají rybáři na palubě dostatek plovacích vest a především: zda nejsou osoby na palubě lodi pod vlivem alkoholu. Bylo rozdáno i několik pokut a podle sdělení našeho norského partnera byla skupina poněkud vzpurných německých rybářů dokonce zadržena a převezena do Kristiansundu (asi na záchytku...). Počínání pobřežní hlídky nelze než schvalovat - dělají svou práci pro bezpečnost nás všech. Respektujte proto jejich pokyny a především respektujte plavidla bezpečné plavby na moři a ve fjordech!
Einset, červen 2004
Pobyt v Einset byl pohodový. Největší ryby se v naší partě pohybovaly sice pod jeden metr - největší treska tmavá 91 cm, obecné 96 a 97 cm, polaci do 80 cm, mníkovec 88 cm - i když ten je v podstatě trofejní ryba (v literatuře se udává, že dorůstá do 90 cm). Skoro všechny ryby včetně největších jsem udolal na vláčák 15 - 40 g a Fire Line 0,12 - prostě vynikající odpočinek. Radost mám také z fotografií - celkem jsme nafotili přes 1300 digitálních snímků, dokonce některé pod vodou.
V tuto chvíli již dávám partu dohromady na příští rok.
Co se týká chytání letos, chytali jsme my i kamarád Petr Šlechta a spol., který tam byl letos v květnu, hlavně na přívlač. Shodou okolností tam byla ještě jedna parta z Plzně a ze Knína a mohli jsme tak porovnávat úspěšnost metod. Jednoznačně vyhrála přívlač. Klasickým pilkrováním bylo dosaženo úlovků pouze v hejnech menších tmavých tresek, nebo několik mníků ze dna.
Testoval jsem i vláčení lehčích vláčecích pilkerů s paternosterem, kde jsem měl buď kupované makrelové lury nebo doma vázané různé druhy peříček. Úspěch byl velmi malý a většina ryb brala pouze na koncový pilker. Zbytek času jsem odchytal na lehčí vláčecí pilkery (většinou 28 a 40 g, max. do 60 g) nebo gumy různého provedení (twistery, rybičky, stormy apod.). Obecně platilo - čím menší nástraha, tím větší úspěšnost. Navíc se nám potvrdilo, že v hloubkách zhruba do 30 m může mít i velký vliv udice. Negativně se nám jevila zejména zelená Fire Line. Po nahrazení vlascem se začali okamžitě objevovat záběry. Já jsem měl na jednom prutu 0,12 kouřovou Fire Line, jejíž barva nevadila, na druhém silnější pletenku s cca jednometrovým návazcem vlasce 0,27. Vše vyhovovalo do doby, než jsem ze dna zapřáhl větší rybu, po cca 5 minutách jsem ji dostal cca do půlky 50 m hloubky, kde mi vlasec v půlce přetrhla. Nasadil jsem tedy vlasec 0,33, který už byl v pohodě. Viděli jsme samozřejmě řadu dalších lodí s rybáři - většinou Němci nebo Norové na víkendu. Jejich úlovky na klasické pilkrování nebo dokonce norský způsob navíjení na špulky byly až tragicky slabé. Obecně lze tak konstatovat, že klasické pilkrování může být úspěšné pouze za jisté kostalace hvězd a pak v hloubkách od zhruba 100 m výše, kdy již nemohu o tahání pilkeru s dost velkou pravděpodobností tvrdit, že jde o přívlač.
Z Plzně Vás srdečně zdravím
JF
V druhém červnovém týdnu se rybářům lovícím V Tingvollfjordu a okolí opět dařilo. V proudících částech fjordů a sundů byla velká množství tresek obecných i tmavých. Pan Kupec, který do této části Norska přijel již po třetí, ulovil 7.-14.6. množství tresek tmavých a obecných. Ty největší zdolal na přívlač, nástraha twister: treska tmavá 105 cm a treska obecná 109 cm.
Květen 2004
Prudké změny počasí, které v druhé polovině května přinesly do Čech i sníh, se negativně podepsaly i na rybaření v Norsku. Síla větru a přívaly deště (v některých případech i sněhu) zcela znemožňovaly rybolov z lodí ve velkých fjordech. Část zákazníků se s rozmary počasí vyrovnala změnou taktiky lovu a dala přednost přívlači z pobřeží na závětrných stranách fjordů, kdy se mezi úlovky nejčastěji objevili polaci délky 50-70 cm a tresky obecné do 60 cm. Nicméně byl takový rybolov vždy otázkou vytrvalosti a koneckonců i kvality teplého a nepromokavého oblečení.
Einset - úlovky nejsou jen otázkou štěstí
Přikládám tři fotky z letošní výpravy 05.-15.04. 2004, Einset. Naše parta ale byla zřejmě jedna z mála, co vcelku bez problémů lovila dost ryb a i slušné ryby (tresky tmavé: 75,85,90,95 a 101 cm, tresky obecné: 7 ks v rozmezí 85 až 95 cm, plus spousta ryb mezi 60 a 70 cm ). Slováci ubytovaní v sousední chatě byli totálně zklamaní, ale naši radu a pomoc odmítali. Údajně to šlo v tuto dobu i na jiných místech špatně.
Snad pár řádků, proč jsme byli poněkud úspěšnější. Jistě, je to o štěstí, ale ne vždy až tak docela ...
Klasické pilkrování jsme prakticky vůbec neprovozovali. Chytali jsme na lehčí ( 15 až 30 g) přívlačové pruty, výhradně bez pletenky (prům. 0,25 až 0,28 mm ). Tam, kde se dala čekat větší ryba na pruty do 80 g, vlasec max. 0,35 mm. Jako velice účinná byla kombinace: koncový vláčecí pilker 40 až 60 g ( dle síly proudu a větru) a nad ním s rozestupem alespoň 50 cm dvě větší lury ( vel.háčku od 10 do 6, větší háčky považuji za lepší). Nejlepší barva lury: na pollacky - bílá a na tresky obecné: oranžová ). Sestava: optimální síla kmenového vlasce 0,27 mm + tmavý obratlík + vlasec 0,35 mm se dvěma návazci pro lury (přivázané pružným muškařským uzlem anebo obdobně jak se vážou peříčka na paternostery) a koncovým pilkříkem (pro lov ve sloupci v barvě bílomodré, čí bíločervené, u dna pak oranžové odstíny).
Silnější vlasec na konci se velice osvědčil a má řadu výhod (lepší pevnost při razantním záběru; ne tak snadně se přebrousí jemnými zoubky např. větších kohlerů; bez problémů lze zdolat i dvě slušnější ryby na bočních návazcích najednou, aniž by se utrhly; větší odolnost při dření o hrany skal; kmenový vlasec může být v signální barvě pro lepší viditelnost, ale konec v barvě přírodní; současně tenčí kmenový vlasec umožňuje snazší a delší hody i při lehčí nástraze ( twister, ripper ).
V klidnějších partiích a při menším větru v hloubkám do 20 až 35 m jsme nahrazovali pilkřík twisterem ( guma ), dvě lury na bočních návazcích jsme ponechávali ( skutečně dvě, jedna je málo, frekvence záběrů se pak výrazně snižuje). Při současném lovu na dva vláčecí pruty s twistem najednou systémem " první prut stahuj, zatímco druhý vyklesává" není problém při klidnějším moří lovit při dně na gumu s 12 g jiggovou hlavičkou i v hloubkách okolo 40 m. K tomu je dobré si na loď připravit prkýnka a truhlářské svorky na uchycení jednoho až dvou plastových držáků na prut ( dnes u nás vcelku běžně dostupných).Těsně nade dnem po zpětném překlopení řadiče do té chvíle volně se odvíjejícího navijáku při prvním popotažení lze čekat razantní útok tresky obecné. U dna na "obecňačky" se osvědčily tmavší barvy v olivově zlatém tónu. Klasická oranžová guma, hlavně hlouběji, může být též hodně úspěšná (a nemusí být moc veliká ). U hladiny a kolem skal preferujeme čistě bílé, či mléčně bílé, vzory na pollacky. Signální zelená ("šaltreska") je barvou univerzální, pokud jsou ryby výrazně aktivní, jinak volíme decentnější různě žíhané přírodní odstíny. Obecně stačí velikost 5 až 7 cm. Je daleko účinnější než velké gumy a to i na tresky okolo metru ( často vezmou i přívěsnou malou luru ). Je to dáno zřejmě i tím, že u dna přijímají, resp. loví, drobnější různorodé živočichy a imitace rybičky v těchto místech může často působit poněkud nepřirozeně.
Nepostradatelným pomocníkem nám byla kotva s vrátkem. Šetří výrazně benzín, ale hlavně neustálý řev motoru při přejíždění tam a zpět neruší ryby ( o kterých si jinak myslíme, že tam ani nejsou ) a umožňuje intenzivně prochytávat atraktivní partie, na nichž se nelze s ohledem na proudění jinak udržet. Kotvili jsme v hloubkách max. do 35 m, častěji však jen do 20 až 25 m. Na vrátku jsme ale měli rezervu, resp. kapacita vrátku byla 65 m (průměr kotvícího lana 3 mm s monofilním opleteným jádrem). Kotvu, tj. plochý kámen, si najdeme vždy až na místě. Myšlenka využívat kotvu není nijak převratná, ale velice efektivní. Přesto jsem se s využíváním kotvy u jiných lodí prakticky nesetkal. Driftovaní je pohodlnější a při vhodných podmínkách velice účinná metoda lovu ( třeba na kus makrely tažené rychlostí driftující lodi po dně - často vezme mník či brosma; makrely si přivezeme na jaře zmražené z domova). Pokud však nefunguje, může přijít na řadu lov ze zakotvené lodi ...
Výše uvedené informace, jak se domnívám, lze do jisté míry zobecnit a uplatnit i jinde. Zvláště v jižním a středním Norsku, kde ryby na háček "samy neskáčou", jak tomu bývalo na Lofotech a v severnějších částech Norska. Stejně tak může být výhodné je uplatnit v období menší potravní aktivity ryb. Nevím, jestli je to jen můj subjektivní postřeh, ale rok od roku je náročnější si dobře zachytat v norských fjordech, jakoby ryb ubývalo. Jsou o tom, pravděpodobně, i různé studie a souvisí to i s "průmyslovým megaodlovem" plovoucích fabrik na pracování ryb. I v našich místech lovu pravidelně, každý rok, kotví jedna taková obluda. Nevím. Faktem je, že s klasickým pilkerem dnes už málokdy vystačíme, nehledě na požitek při zdolávání metrové tresky na 30 g proutek vybavený navijákem s kvalitní brzdou a dostatečnou kapacitou vlasce.
P.S. Nějak jsem se rozepsal a neměl jsem to ani v úmyslu.
Z Plzně zdraví Petr Šlechta
… Čemu jsme s kolegou přišli rovněž na chuť, ale co není as tak běžně zvládnutelné, je lov na vyvýšených místech ( podmořské vrcholy, či cela seskupená vrcholků ) na volné ploše fjordu či přímo na otevřeném moři. Dlouho jsme s kolegou váhali a nebyli jsme si jisti, zda investovat do hodně dobrého sonaru a nakonec jsme tak učinili( Lowrance 104 C Combo ). S pýchou mohu prohlásit, že my podmořské "zlomy a hory" nehledáme. My jsi je jenom vybíráme. Využíváme kombinace sonaru, GPS a nainstalovaných mořských map (sea chart od firmy NAVIONICS na MCC kartách - mapy lze koupit už i u nás, sonar jen na zakázku od Tůmy; objednáním přímo z USA se dá ušetřit tak 20 tisíc korun, ale hloubky jsou ve stopách, případné problémy s dopravou, reklamacemi, opravami, návod v angličtině…). Podotýkám ale, že naše vcelku solidní úspěchy nebyly podmíněny využitím této techniky. Hodně jsem lovili kolem břehu a u ostrovů. Kolegové na druhé lodi chytali zcela bez sonaru a měli podobné úspěchy.
Co se Oleho Einseta týče, je to moc fajn chlapík. Má největší lodě s nejsilnějšími motory pro běžné rybáře, co jsem kdy v Norsku potkal, a je si toho vědom. Investuje do kvalitních a bezpečných lodí, které, jak sám říká, jsou vhodné k lovu i ve větších vlnách, pokud se sedí a jsou při tom bezpečné. Na lodě je vskutku citlivější, ale nedivím se mu. Je to asi nemalá investice. Po nás také chtěl kompenzaci za "odřenou" vrtuli, ale nakonec to přehlédl. Doporučuji všem pořádně si při předávání loď prohlédnout a fixovat závady. Vyšší kauce je zřejmě spojena s půjčením sonaru. Jinak pan Ole je stále k dosažení na mobilu. Dojde-li palivo, reaguje velice rychle.
Současně zbudoval nový přístřešek pro čištění ryb a slíbil mi, že ho dovybaví osvětlením ( přes 12 V napájení z auta ).
Je samozřejmě dobré, když někdo ze skupiny umí trochu lépe anglicky. Prolomí to určitý odstup a lidé se sblíží ( nějaké to pivko apod. mu vždy taky přivezeme ). My jsme např. uvolňovali chatu snad až¨ve čtyři odpoledne místo do 10 či 12 hodin a problém nebyl. Naopak, skoro hodinu jsme kecali o všem možném…
P.Š.
Ve druhém červnovém týdnu se rybářům lovícím V Tingvollfjordu a okolí opět dařilo. V proudících částech fjordů a sundů byla velká množství tresek obecných i tmavých. Pan Kupec, který do této části Norska přijel již po třetí, ulovil 7.-14.6. množství tresek tmavých a obecných. Ty největší zdolal na přívlač, nástraha twister: treska tmavá 105 cm a treska obecná 109 cm.
Zatímco počátek května 2003 nebyl ve středním Norsku rybářsky nejúspěšnější, druhá polovina měsíce přinesla teplejší počasí a i štěstí se na rybáře začalo více usmívat. V Tingvollfjordu byla koncem května ulovena celá řada velkých mníků a podařilo se ulovit i několik metrových tresek a vlkoušů - mořských koček.