Revíry - destinace ► Evropa ► Norsko ► oblast Alta-Kirkenes ► Reportáže ► Kamčatský krab – lahůdka ze severu Norska
Norsko - oblast Alta-Kirkenes - Reportáže
Kamčatský krab – lahůdka ze severu Norska 15.5.2018
Co s kamčatským krabem v kuchyni?
Potřebujeme velký hrnec (nezapomeňte, že délka nohou dospělého kraba je cca 50 cm), vodu, sůl a krabovce, resp. jeho nohy.
Budete-li kupovat kraba od místních rybářů, prodávají ho obvykle rozděleného na poloviny, tedy čtyři končetiny s kusem těla na každé půlce. Lahodné krabí maso je ukryté nejen pod krunýřem v končetinách, ale také v těle kraba, resp. v části přiléhající ke končetinám.
Je-li krab zmražený, nechte ho před vařením rozmrznout.
Do velkého hrnce nalijte dostatečné množství osolené vody. Voda by měla být slaná asi tak, jako je slaná mořská voda a mělo by jí být tolik, aby vařené krabí končetiny byly celé ponořené do vody.
Po té, co vodu přivedete k varu, vložte do ní rozmraženého kraba, resp. krabí končetiny. Voda s krabem by se neměla vařit, ale je dobré ji cca 20 minut udržovat těsně pod bodem varu (kraba vlastně nevaříme, ale táhneme).
Po dvaceti minutách vodu slijeme a horkého kraba zasypeme sněhem nebo ledovou tříští nebo zalijeme ledovou vodou na 3-5 minut. Tím rychlým zchlazením docílíme narušení krunýře, který pak jde snadno stříhat nůžkami nebo oloupat.
Krabí končetiny servírujeme společně s pečivem, majonézou, případně s citrónem a bílým vínem. Každý strávník bude potřebovat nůžky, ubrousek nebo ručníček a misku s teplou vodu na mytí rukou.
Kde se v Norsku vzal krab z Kamčatky?
Krab kamčatský (Paralithodes camtschaticus, anglicky kamchatka crab), bývá také někdy prodáván jako krabovec kamčatský nebo krab aljašský, případně krab královský. Mnozí jej znají z ruských konzerv označených nápisem „XATKA“, tedy „chatka“. Ze zoologického hlediska není pravým krabem. Pochází ze severu Tichého oceánu, z oblasti Beringova moře mezi Aljaškou, Čukotkou a Kamčatkou. Dospělí jedinci dorůstají hmotnosti téměř 15 kg a rozpětí jejich končetin může být okolo 1,5 metru.
Kvůli intenzivnímu lovu byla v USA zavedena přísná omezení jeho lovu: samice a malí samci s krunýřem nedosahujícím průměru 14 cm se nesmějí lovit.
Ve třicátých a padesátých letech minulého století byl tento krab ruskými experimentátory uměle vysazen do Barentsova moře u pobřeží poloostrova Kola. První kamčatské kraby ulovili norští rybáři na pobřeží poloostrova Varanger v roce 1977. Dnes proniká krab kamčatský podél pobřeží Norska až k Trondheimu. Protože na evropském pobřeží nemá žádného přirozeného nepřítele, hojně se množí, decimuje zdejší rybí plůdek, rybí jikry a jiné obyvatele mořského dna.
Ačkoli se v Norsku jedná se o invazní druh, jehož šíření může mít na rovnováhu ekosystémů norských pobřežních vod nedozírné následky, přesto se v Norsku těší ochraně a bez povolení mohou občané Norska ulovit nejvýše 10 kamčatských krabů ročně. Pro některé norské komerční rybáře se lov kamčatských krabů stal dobrým zdrojem příjmů – zkušený lovec krabů je denně schopen ulovit až metrák krabů, za které ve výkupu dostane cca 100 NOK/kg... Krabi se loví obvykle do košů, do kterých jsou přilákáni návnadou (kusy ryb apod.) Návštěvníkům Norska-cizincům není používání košů k lovu krabů povoleno.
Reportáž sepsal Zdeněk Edelmann, 15.5.2018