Norsko - oblast Senja - Reportáže

A je to tady! Jedeme do Norska!
Ptáte se kam?
Volba padla tentokrát na ostrov, jehož jméno zní poeticky, ale zpočátku nám připadal lehce strašidelný!

Senja
Jako první Vás asi napadne dotaz, cože je na ostrově Senja tak strašidelného? No přece trolové! Bájnými norskými skřety se to tam totiž jen hemží a budete se asi divit – nejen ve fantazii místních obyvatel! Nebojte se, nepotkáte se tam s tajemnými silami (i když, kdo ví). Na Senje je totiž k vidění vesnice-muzeum trolů (www.senjatrollet.no) coby turistická atrakce, a aby toho snad nebylo málo, určitě nepřehlédnete vůbec největšího trola na světě, který měří neuvěřitelných 18 m! Muzeum bylo sice od kempu vzdáleno nějakých 45 km, ale Jarda s Martou (kteří pojali tento výlet jako svatební cestu) se tam vypravili a byli nadšeni. Dokonce i vstupné 100 NOK na osobu se jim zdálo na místní poměry „lidové“. Pojďme ale od začáku.
Když přišla z norské cestovní agentury DINTUR nabídka k možnému pobytu, kterou nám tlumočil partner a zástupce Dinturu pro ČR Zdeněk Edelmann (cestovní kancelář PEPA), jako vždy jsme se nejdříve vrhli k mapám. Na té obyčejné cestovní jsme brzy zjistili, že Senja leží asi 70 km západně od Tromso, což bylo pro naše norským Severem nakažená rybářská srdce dostačující.
Vlastní kemp (Senja Havfiskecenter) jsme nakonec nalezli na západním pobřeží ostrova. Nabízí ubytování v 6 kompletně vybavených chatách (každá pro 6 osob se vším komfortem – TV, DVD, lednice, sporák, mikrovlnka, myčka atd.). Obytná plocha každé chaty je 70 m², můžete si posedět na terase s grilem a výhledem na moře. K dispozici jsou venkovní i vnitřní filetovací prostor, samostatně stojící mrazicí místnost na úlovky a k lodím je to jenom pár kroků (vše máte na očích).
Když jsme se při pohledu do mapy námořní ujistili, že v okolí ostrova je spousta míst vhodných k rybolovu, a na internetu zjistili, že na Senje se dají ulovit pořádní halibuti, neváhali jsme ani minutu a pobyt potvrdili.

Cesta
Kolikrát už jsme tuto „štreku“ absolvovali, a přesto nám na jejím začátku vždycky naskakuje husí kůže. Z Čech do německého Rostocku, přeplout do švédského Trelleborgu a hurá podél východního pobřeží Tre Kronor k severu. U města Töre zahnout vlevo a pokračovat severozápadním směrem na Kirunu a dále až k norským hranicím. Jediné, co by stálo za zmínku, bylo neskutečné množství křemenáčů v příhraničních lesích - neuvěřitelné!
Za švédsko-norskými hranicemi husina jako zázrakem mizí. Napojujeme se na dobře známou silnici E6, po které pokračujeme až do Bardufoss, kde je nutné odbočit na Finnsnes, odkud zbývá už jen přejet most a po několika kilometrech jsme u cíle. Málo platné, je to sever Norska - tachometr ukazuje 2 900 najetých kilometrů!

Přivítal nás útulný rybářský minikemp a v něm jeho majitelka, paní Karen. Velice příjemná a ochotná dáma hovořící plyně anglicky a německy nás provedla chatami, přístavištěm a vším ostatním. V kempu měla i malý obchůdek s nástrahami a půjčovnu rybářských potřeb. Každý den nám přinášela zprávy o počasí a starala se o nás přímo vzorně!
Samozřejmě jsme byli zvědaví na plavidla, se kterými budeme brázdit místní vody. K dispozici byly 5,5 m dlouhé lodě Hansvik s volantovým řízením, osazené 30HP motory Yamaha. Byly velmi dobře ovladatelné, motory měly nízkou spotřebu a pro rybolov v dané lokalitě se jevily naprosto dostačující. Na každé lodi byl zabudován echolot, GPS plotter Geonav bylo možné pronajmout za cca 500 NOK.
Halibut?! Toho si tady chytí každý!
Tato věta, kterou po uvítacím ceremoniálu pronesla ležérně Karen, nám zněla v uších, když jsme nasedali do lodí a chystali se na první rybářskou výpravu. Loviště v okolí Senji jsou rybářsky velice atraktivní, se spoustou různorodých možností lovu. Na příznivce přívlače čekají mělčí místa přecházející pozvolna do hloubek okolo 30 m (je jich zde opravdu požehnaně), jen několik kilometrů daleko naleznete „flíčky“ s relativně rovným písčitým dnem v hloubkách kolem 30-60 m, které jsou jako stvořené pro „dráždění“ halibutů Giant Jigheady nebo jinými montážemi, milovníci pilkrování ve větších hloubkách si rovněž přijdou na své. Všechna top loviště přitom naleznete v max. vzdálenostech do 15 km od ostrova.
Vybaveni těmito teoretickými znalostmi získanými z mapy a GPS jsme naložili vše potřebné a vyrazili na svůj první rybářský výlet do okolí ostrova trolů.

Tresky obecné
Nechci Vás unavovat rozebíráním jednotlivých dnů, a budu rovnou hodnotit, jak jsme si zachytali v průběhu celého pobytu. Co se obecňaček týče, neměli jsme v tomto termínu příliš štěstí. Tedy - nebyl problém nachytat ryby ve velikostech 70-90 cm (za které by byl návštěvník jižnějších partií Norska asi vděčný), ale ta, pro kterou jezdíme na Sever, přišla jen jedna. Měřila krásných 121 cm, ale žádná další sestřička přes metr k ní bohužel nepřibyla.
Dle místních rybářů jsou v těchto vodách ideálními měsíci pro lov „doršů“ únor a březen, ale když jsme se zeptali na počasí, následovali jen plaché úsměvy a všeříkající krčení rameny. Asi nic moc!

Tresky jednoskvrnné
Ještě nikde v Norsku jsme nezažili takovou koncentraci těchto ryb jako právě na Senje. Na hloubkách kolem 50 m pokrývaly vodní sloupec od 15 m pod hladinou ke dnu. Na každé spuštění montáže se vytáhlo několik jednoskvrnek najednou, a to některé z nich atakovaly hranici 70 cm.

Tresky tmavé
Jedním slovem - paráda! Velkým kelerům se asi u Senji líbí a nebyl problém, abychom všichni v lodi najednou tahali ryby kolem 1 m délky. Na echolotu jsme viděli velká hejna těchto tmavě stříbrných torpéd v hloubkách kolem 200 m, ale menší skupinky se oddělovaly a zřejmě jezdily lovit do hloubek od 5 do 40 m. A tam jsme na ně čekali my! S vláčecími pruty a pilkříky do 100 g to byla doslova a do písmene adrenalinová rybařina. Opravdu nebylo výjimkou, když se kvílivý zvuk přetížené brzdy ozýval ze 4 míst na lodi současně. Největší keler měřil 107 cm.

Makrely
S lehkým přívlačovým vybavením si lovu těchto pruhovaných bojovníků opravdu užijete. Makrel bylo všude kolem opravdu velké množství a nám se zdálo, že v hejnech musí být samé velké kusy. Na rozdíl od lovu tresek obecných musím konstatovat, že malou makrelu jsme za celý pobyt nechytili, velkých bylo dost a dost.


Okouníci
Milovníci lovu těchto rudých ďáblíků, pozor! Chcete-li si zachytat okouníky, jeďte na Senju. V okolí ostrova je velké množství míst vhodných k jejich lovu (většinou na hloubkách od 130 do 180 m). Německý správce kempu (opravdový okouníkový specialista) vyrážel na celodenní túry, při kterých během dne nalovil až 100 ks chutných, jasně červených ryb. A přitom nevozil žádné střízlíky - průměrnou velikost bych reálně odhadoval na 40 cm - a to už je hodně slušné!
My jsme sice lov okouníků vyzkoušeli, ale na druhé straně jsme to nijak nepřeháněli. Ideálním náčiním k jejich lovu byl dlouhý návazec (5-7 m) z monofilu osazený řadou malých červených papriček (gumimaků), které byly ještě přizbrojeny kousky rybího masa. Okounící šíleli a my s nimi, protože pro kolegy bez elektrického multiplikátoru to byla velmi náročná rybařina. Největší ulovení okounící měli 50 cm.

Halibuti
Nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že naše loď zhruba od poloviny pobytu lovu halibutů zcela propadla. A „podmořské placky“ se nám za naši trpělivost odměnily. Ulovili jsme jich celkem 8, a i když největší halibut měřil „pouhých“ 116 cm a vážil 15 kg, měli jsme ze všech obrovskou radost. Bylo tomu tak i proto, že jsme se jejich lovu věnovali opravdu cíleně, a to s velkou trpělivostí. Nic jsme neuspěchali, na vybraných místech (pískové plotny mezi ostrovy v hloubkách cca 30 m - okolo ostrova je jich opravdu hodně) jsme trávili dlouhé hodiny a úspěch se nakonec dostavil. Nejúspěšnější nástrahou byl jednoznačně Giant Jighead s nastraženým mrtvým kelerem.
Jako perličku musím uvést, že 14 dní po našem odjezdu byl v kempu uloven halibut, o kterém jsme všichni snili - 190 kg!

Ďas
Svou šťastnou chvilku si prožil kamarád Petr. Blížil se konec lovu a většinou bylo odsouhlaseno, že chytneme ještě 3 ryby a ukončíme lov. K našemu úžasu a Petrově radosti se jako třetí, poslední ryba do oblíbeného norského pilkru Solvkroken zakousl překrásný mořský ďas o délce 84 cm. Krásný, i když trochu mysteriózně vyhlížející úlovek!

Rekapitulace
Senja je dozajista skvělou rybářskou lokalitou. Překvapila nás zejména obrovská druhová pestrost, se kterou se tady rybář může setkat. Velmi příjemná je i možnost plynule měnit rybolovné metody od lehké, střední a těžké přívlače přes trolling (zde tedy vláčení nástrah na prutu za jedoucí lodí) až po pilkrování na větších hloubkách. To vše Vám nabízí ostrov trolů díky svému členitému a pestrému okolí.
Úplně na závěr se sluší vyjádřit díky norské cestovní agentuře DINTUR a českému zástupci cestovní kanceláři PEPA za zprostředkování skvělého rybářského zážitku.

Dovětek
Jak se tak někdy přihodí, nikde v předcházejícím textu jsme neuvedli, kdy že jsme to vlastně na Senje byli. Nyní to tedy napravíme. Celý rybářský pobyt se odehrál v období od 31. 7. do 10. 8. 2010.