Španělsko - Riba-Roja a Mequinenza - Reportáže

Víno, sangria, zpěv, dlouhé, sluncem zalité písčité pláže u moře… Ano to je Španělsko – sen našich manželek, přítelkyň či milenek. Přehrada plná velkých kaprů, sumců, candátů, bassů, strmé svahy, romantické zátoky a k tomu plavba lodí. Tušíte správně. To je také Španělsko, o kterém sníme spíše my, rybáři.
Pravdou je, že mnozí z Vás si pomyslí: o tom už toho bylo tolik napsáno a budou mít pravdu. Já bych tyto řádky rád věnoval jakémusi shrnutí osobních zkušeností z návštěvy obou přehrad nacházejících se na známé řece Ebro. Určitě dnes nečekejte příspěvek typu - přijel, nachytal a odjel jsem. To snad někdy příště.

Obě přehrady Riba-Roja (čti „ribarocha") a Mequinenza (čti „mekinenza"), která bývá nazývána Aragonským mořem jsou z Prahy vzdáleny cca 1900 km a cesta k nim trvá podle stylu jízdy 18-26 hodin. Každá z obou přehrad má své a netroufnu si říci, která víc „stojí za to".

Riba-Roja
Pro pořádek uvádím základní informace: délka přehrady je 30 km, šířka se pohybuje od 200 do 500 m, hlavními přítoky jsou řeky Ebro, Segre a Cinca. Návštěvníky bude však spíše zajímat její rybí „náplň", hloubky, charakter dna a okolí.
Začnu raději od konce. Okolí přehrady je místy velmi podobné našemu Orlíku, kdy se vysoké skalnaté stráně místy doslova zařezávají do vody do hloubek 5-20 metrů. Některé části přehrady mají břehy naopak vcelku mírné s rákosím ve vodě a relativně mírným klesáním dna, ale celkový charakter je „přehrada hluboce zaříznutá v údolí mezi okolními pahorky s četnými zátokami". Popsat pocity, jaké jsem měl při příjezdu do některých romantických zátok ani nedokážu.
Maximální hloubka přehrady se podle našich zjištění pohybuje okolo 23-26 metrů. Dno je většinou skalnaté, místy jsme zaregistrovali určité nánosy bahna. S výjimkou bývalého řečiště je dno přehrady doslova poseto velkým množstvím vázek. Při napouštění přehrady byly totiž zaplaveny celé olivové háje a borové lesíky, aniž byly předtím stromy odstraněny. Samozřejmě lze nalézt řadu míst, kde je dno relativně čisté a bez vázek. K tomu postačí echolot a schopnost „číst" zobrazené údaje či informace od průvodce.
Co se týká rybí osádky, jsou nejčastěji lovenými druhy ryb kapr, candát, sumec a black bass (okounek černý). Množství ryb, především kaprů a sumců, je impozantní i přes vyvíjený tlak ze strany rybářů. Candátů se údajně v posledních letech loví méně, přesto bude český rybář velmi mile překvapen. Způsob lovu je téměř identický s lovem candátů na českých vodách. O black bassovi mohu říci, že jsme jich viděli dost a dost, jen jeho lov vyžaduje určitou specializaci a my přeci jen chtěli lovit především sumce. Pokud se budete chtít věnovat lovu sumců, je na této lokalitě asi nejvhodnější lov za pomocí trhací bójky, vábničky a přívlače. Vábnička bývá na přehradě Ribaroja v posledních letech dost zatracována, vlastně ani my jsme při jejím používání záběr neměli, ale domnívám se, že v odlehlejších částech přehrady se úspěchy mohou dostavit. Lov na položenou, event. s podvodními splávky je reálný pouze v úsecích s „čistým" dnem. Co se týče kaprů, mohu říci, že zdolávání tak bojovné ryby, jakou je místní kapr, je skutečný zážitek a i „nekaprař" si takový souboj rád vychutná. Jelikož nejsem kaprař, nemohu radit, ale jedno vím jistě: je potřeba mít velké množství vnadící směsi a kukuřice. Jinak zde určitě budou fungovat i „české recepty" a zkušení kapraři nebudou zaskočeni. Snad jen tou bojovností, ale především tu, myslím, ocení.

Mequinenza
Z malého městečka Mequinenza na horním konci přehrady Ribaroja se návštěvník během deseti minut jízdy autem ocitne na horní přehradě a hned získá dojem, že se přesunul jak v čase tak i prostoru. Přehrada Mequinenza je totiž úplně jiná než ta dolní. Voda v ní je průzračná, přehrada není tak hluboko zaříznutá v údolí a hlavně je mnohonásobně větší. Její délku jsem odhadl na nějakých 80 km a šířka je místy až 2 km. Ne neprávem bývá nazývána Aragonské moře. Maximální hloubka přehrady je asi 50 metrů, na dolní části, kterou jsme prozkoumávali dosahuje hloubky 25-45 metrů. U některých skal je již pár metrů od břehu hloubka přes 20 metrů. Dno je zde výrazně čistší, skalnaté bez „dřevěných" vázek, jen v některých zátokách jsou zatopené stromy. Voda zde mívá odlišnou teplotu než na spodní přehradě a bývá výrazně čistší.
Zarybnění horní přehrady je excelentní co se týče množství candátů, sumců a black bassů. I kapři se zde vyskytují v obrovských hejnech. Maximální velikost sumců je zde údajně menší než na Riba-Roja, kusů přes 2 metry už zde však bylo uloveno mnoho. Můj kamarád zde má rekord 215 cm. Bójkování zde povoleno není, neboť tu v minulosti došlo k mnoha vážným i smrtelným úrazům. Hlavní rybolovnou technikou je přívlač a lov s vábničkou, na kterou zde sumci reagují výtečně. Během naší březnové výpravy jsme sumců mnoho neulovili (teplota vody byla okolo 11°C), ale místy nešlo zvedající se ryby ani počítat, kolik se jich na obrazovce echolotu objevovalo. Candáti se zde loví stejnými způsoby jako na předchozí lokalitě.

Ubytování na březích a v kempu
Na přehradě Riba-Roja se nabízí hned několik způsobů ubytování. Velmi často praktikovaným způsobem je tzv. bivakování, tedy táboření na břehu přehrady. Málokdo z „bivakářů" si asi ale uvědomuje, že na tento typ pobytu je v okolí přehrad vydán přísný zákaz. Dověděl jsem se, že někdo z českých návštěvníků porušil některé z platných předpisů a pokuta ve výši cca 60.000,- Kč byla pak pro něj velmi tvrdým trestem. Proto podobné praktiky nedoporučuji. Další možností je ubytovat se v některém z kempů a za rybami na přehradu vyjíždět. Nevýhoda je ovšem zcela zřejmá. V okolí kempů se to rybáři jen hemží a pokud chcete chytat trochu v klidu a v méně prochytávaných místech, čeká vás dlouhé cestování na loďkách a pokud nebudou mít motor alespoň 20 PS, strávíte přejížděním hodně drahocenného času.

Hausbót – dobrá volba
Než jsem se za sumci na Ebro vydal, konzultoval jsem výpravu s více osobami, znalými místních podmínek a ti víceméně moji volbu, tedy hausbót, označili za téměř tu nejhorší variantu. „No nic, posoudím sám" odpovídal jsem jim a také tak trochu sobě, neboť červíček pochybností začal hlodat. Jeden z mých kamarádů, sumcař-profík, mi „nalil čistého vína". Řekl mi, že si myslí, že hausbót je fajn, ale že to chce sumce chytat ze břehu a mít loď pouze jako plovoucí základnu.
Do přístaviště firmy Badia Tucana jsem tedy přijížděl s rozporuplnými pocity a přemýšlel, zda se za těmi kritikami skrývá upřímná chuť dobře poradit a nebo jen a jen komerce. Postupně jsem se ještě dozvěděl, že hausbóty byly původně určeny spíše pro rodinné dovolené spojené s plavbou po přehradě, ale během posledních let je začali masivně využívat rybáři.
Celkově bych shrnul rybářskou dovolenou na hausbótu jako nejlepší volbu. Ryby chytám už moc let, a tak vím jaké je to hezké bivakovat u vody. Když je dobré počasí a je to povolené. Jenže my počasí dobré neměli a objednat si ho nikdy nemůžete. A riskovat vysokou pokutu a tahanice se španělskou policií? Děkuji pěkně, raději ne. V méně zajímavých obdobích může být i dobré ubytování v kempu. Nám se ale naprosto zamlouvalo, že jsme si mohli hausbótem zajet do odlehlé části přehrady, nepotkat skoro ani „živáčka" a odtud podnikat krátké rybářské „výpravičky".
Hausbót má jednu nevýhodu. Máte na něm dost pohodlí a svádí vás to k lovu přímo z něj, což není nejlepší volba. Podmínkou pro dobrý lov z hausbótu je naprostý klid v okolí lodi - tedy bezvětří a naprostá disciplína pasažérů, aby ryby nepojaly podezření a byly kolem hausbótu aktivní. My jsme z časových důvodů a díky počasí lov přímo z hausbótu ocenili, i když výsledky nebyly valné. Je však otázkou, zda byla na vině přítomnost našeho „parníku" či slabá aktivita ryb, střídavé počasí a relativně chladná voda (cca 11-12 °C).
Každopádně lednička, vařič, trouba, sprcha, záchod, teráska s křesílky….to je prostě „havaj". A co mě naprosto nadchlo, byla možnost zajet si do přístaviště v Mequinenze, tam zamknou hausbót i s veškerým cajkem, za 18,- EUR si nechat vyvézt malou motorovou loď na horní přehradu a spravit si chuť na několika velmi krásných sumcích a candátech. Při bivakování či kempování by byl takovýto přesun asi o dost komplikovanější.

Jedno tedy vím jistě, až zas pojedu s Jirkou a dalšími přáteli za španělskými fousáči, nebudu přemýšlet. Moje volba bude jasná a navíc se mi honí hlavou myšlenka rodino-rybářské dovolené s manželkou, synem a s celou kamarádovou rodinkou. Manželky se budou slunit, děti dovádět, a já budu mít okolo sebe vše co mám rád, včetně ryb.

Pokud vás něco zajímá, adresujte dotazy na můj e-mail: [email protected].

Petrův zdar