Švédsko - Giman - Helesjo - Reportáže

Více než splněný sen ve švédském Helesjo

V termínu 12.-19. června 2021 jsme měli již od podzimu 2020 rezervován pobyt na souostroví Aland. Měly to být naše druhé Alandy. Přes ne zrovna nejideálnější období na lov štik v souostroví Aland (to tam je obvykle v květnu, na který jsme již nestihli dostat volný termín) jsme se moc těšili a po již nějakých zkušenostech z Aland si i více věřili. Při první cestě na Alandy autem v roce 2019, kde na trajekt který vás přepravuje ze Švédska na Alandy, musíte projet cca 730 km Švédskem nás přímo nadchla švédská jezera. Parádní byla obzvlášť zastávka na kávu a svačinu u jezera Vättern nacházejícím se nad městem Jönköping (Jen tak btw: toto jezero má 40 x větší rozlohu než vodní nádrž Lipno). Po cestě na trajektu jsme potkali i české rybáře, kteří jeli také za lovem štik ale na „nějaká“ švédská jezera a strašně si Švédsko obecně vychvalovali. Tak jsme si tehdy říkali s kamarády, že možná někdy...

Začátkem května 2021, kdy svět pociťuje někde již mírné ústupy covidové pandemie, mi přichází z cestovní kanceláře PEPA „tehdy“ nemilý email s informací, že nás pravděpodobně Finové na Alandy nepustí. Dvouleté přípravy co změnit, co upgradovat, co si teď vzít navíc byly pryč. Skupinka složená ze zdravotního doktora, zedníka, strojařů, automechanika a účetního již měla na daný termín domluvené dovolené, tak co teď? Projíždím pořádně tedy mail o zrušení Aland, a dočítám se, že v daném termínu nám cestovka nabízí některé ze švédských lokalit známých převážně lovem štik a okounů.
Po dlouhé poradě jsme se tedy shodli s takovým tím nejistým a smutným „Tak asi joo“, že zkusíme tedy některou ze švédských lokalit a nějakým rychlým prohlížením map a popisů od cestovky s tím, že zvolíme z nabízených spíše výše položený revír, ať vidíme alespoň částečný nádech severu, jsme zvolili Helesjo. Tehdy jsme ještě neměli absolutní tušení, jak skvělou volbu jsme udělali…

Plán cesty byl jasný. 7 lidí, dva osobní automobily a cesta z Dolního Němčí (vesnice roku 2018 – vývoz česneku, Slovácko, okolí Uherského Hradiště... ne? Fůrt nic? Toš nevadí... do Rostocku v Německu. Výjíždíme tedy ve čtvrtek 17.června 2021 v 9 ráno směr Německo. V Rostocku nasedáme před 11. hodinou večer na předem objednaný trajekt do švédského Trelleborgu (plavba trvá cca 7 hodin). V Trelleborgu se vyloďujeme před 7. ranní a čeká nás dalších téměř 1100 km do středu Švédska. S místními velmi častými omezeními rychlosti, kde maximum na dálnici ve Švédsku je 120 km/h, avšak často pouze 110 km/h, spoustou radarů apod., počítáme tedy se spaním někde nad úrovní Stockholmu ať to nemusíme hnát celý den. Náš navigátor Tigerman (který má mimochodem hodně zajímavý youtube profil plný rybářské a cestovatelské tématiky po celém světe) zajistil ubytování u přímořského městečka Stromsbruk. V tomto městečku se ubytováváme v apartmánech u velmi proudné říčky a jdeme se zhruba kilometr a půl dlouhou cestou lesem projít k moři.
Nyní poznáváme první (naštěstí zároveň i poslední) závažný problém, na který jsme nebyli moc připraveni. Komáři. Naše repelenty na ně působí s rozdílem pár minut, zda použijete raptory, predátory, offy pro tropy a ostatní, je jedno. Z trekingových webů jsme se dočetli, že repelenty je lepší koupit přímo ve Švédsku, které jsou dělané na míru proti místní upírské havěti. Naštěstí na vodě na jezerech nakonec komáři většinou nebyli, až vyloženě u břehů a u rákosí, takže jsme to přežili i s našimi repelenty. Po dlouhé cestě Švédskem a lepším spánku se po 10. ráno vydáváme směrem k cíli naší destinace. Čas ubytování máme po 14. hodině odpolední, tak cestou ještě máme nějaký čas na cigárka u překrásných menších i větších jezer středního Švédska. Hned u prvního pozorujeme v písku obrovské stopy kopyt (asi los), ale losa bohužel nevidíme.

Na cílové místo k domku Klokar přijíždíme přesně v 15. hod. Domácí, který bydlí 30 metrů od chalupy, kde máme být ubytováni, takový milý chlapík, právě natírá „náš“ domek bílou barvou a vítá nás s úsměvem a přátelským potřesením ruky. Angličtina alespoň jednoho z účastníků zájezdu je velkou výhodou, protože domácí umí plynně anglicky. Po celou dobu jsme s domácím komunikovali bez problémů anglicky ať už osobně nebo po sms. Po úvodním seznámení tedy rychle vybalit věci do chalupy, a bez zbytečných zdržovaček hurá na vodu!

První překvapení a rozpuštění mých posledních obav přichází s předáváním povolenek a map jezer, které nám na místě předává pan domácí. Nestihli jsme se pořádně informovat o velikosti jezer a čekali jsme taká menší jezera, u kterých jsme se báli, že je objedeme a prochytáme za tři dny. Velká mýlka.
Povolenka v Helesjo se vztahuje na 4 průtočná jezera a dalších 10 již menších lesních jezírek ve kterých se vyskytují převážně štiky a okouni. 4 průtočná jezera jsou hlavní (nakonec i jediná, která jsme stihli prochytat) sektor pro rybolov. První jezero nacházející se 30 metrů od naší chaty se jmenuje Hällsjön (o rozloze 129 ha). Dále následuje menší a plytčí jezero Trossjön (38 ha), pod ním třetí jezero Bodsjön (83 ha) a celý sektor je zakončen ohromnou vodní plochou, jezerem Lungsjön o rozloze 371 hektarů vodní plochy, z nějž vedou ještě 3 další pstruhové bystřiny, na které se však lodí nelze dostat. Mezi jezery jde bez problémů projet lodí některé průplavy jsou i vhodné pro lov štik a okounů. Je možné také jet cca kilometr a půl proti proudu od prvního jezera po mírně rozšířené a klidnější řece vtékající do jezera téměř přímo vedle chaty.
Dvakrát za týden tam byly z naší výpravy dvě lodě a podařily se tam štiky do 75 cm, které v mírném proudu, hraničním pro průjezd lodí, rozdávaly neskutečné zážitky ze zdolávání.

Je sobota 16:45 a my poprvé vyjíždíme na vodu. Již máme od domácího nějaké tipy na dobrá místa, kde se ryby tahají. Tuba, který je na lodi sám začíná zhurta, první nához na gumu v první vybrané zátočině – první štika kolem 60 cm. Loď trnkobranců následuje po chvilce Tubu a přidává další menší štiky. Loď, kde posádku tvoří Tigerman a Vjecej jede zrovna na 4. jezero a postupně ve společné skupině na messengeru vkládáme fotky prvních štik. Loď, kde jsem já a doktor kotví v oblíbené zátoce na jezeře 1 a po cca 15 minutách vkládáme foto štiky 84 cm, kterou jsem přemluvil k agresivnímu záběru na malý zelený twister.
První den vzdáváme postupně od 21. do 24. hodiny každá loďka individuálně a každý z nás může s radostí prohlásit, že si již vytáhl svou první štiku. Již během první noci registrujeme také to, že noc zde vlastně není. Hned co slunce zajde za obzor (cca půl 12. je stále modrá obloha často vymalována červnánky, která se obratem po 3. ráno opět promění ve světlý východ slunce.

Když jsme vyjížděli z ČR (předpovědi počasí v okolí našich jezer hlásily tepla a stále slunečno) brali jsme si opravdu hodně velké zásoby plechů (plechovek piva). Nakonec bylo počasí jako na houpačce, ale obecně bylo spíše větrno, první polovinu týdne chladněji a tak výjimečně některým i hodně plechů zůstalo. Když začal foukat teplejší vítr (nějak kolem středy), tak jsme začali pociťovat záběrovou dietu. Do středy, kdy jsme na vodě byli oblečeni v čepicích a nákrčnících proti chladnějšímu větru, nebyl problém u těch, co se tomu opravdu aktivně a celý den věnovali, udělat přes 15 štik na osobu (hlavně kolem těch 50-65 cm). Od středy se toto číslo však začalo snižovat na 3-10. Za celý týden jsme zkoušeli opravdu všechny možné doby lovu, ryby opravdu braly podle nálady.
Tigermanova loď zažila jedny z největších záběrových jatek například z pondělí na úterý od půlnoci do půl druhé ráno. Na nástraze nezáleželo. Pak také byla celá dopoledne, kdy žádná z lodí nehlásila ani štiku. Ryby byly opravdu ovlivňovány počasím, směrem, sílou větru apod. Tam kde jste jeden den měli co 10 náhozů alespoň sem tam pěkné „drbance“, jste pak tři dny neviděli třeba ani zoubek.

Břehy čtyř průtočných jezer z většiny břehů objímají krátké stonky rákosí. Uprostřed jezer 3 a 4 se dokonce nacházejí obrovské rákosové ostrovy, tzn. máte nespočet potenciálně úspěšných míst u rákosí, kde se štiky obvykle nacházejí. Tato místa se v honbě za většími štikami dala podle našich zkušeností redukovat na ty, kde se rákosí nachází blíže u větších hloubek (ale měli jsme i nádherné štiky z plytkých míst).
Přívlač na otevřené vodě se oplatila v jednom případě u 105 cm štiky na zelený malý twister (zkoušeli jsme převážně větší gumy, ale když už se ozývala záda a dlouho jme byli bez záběru, tak jsme používali i menší nástrahy). Jinak štiky z otevřené vody téměř nešly.

Nejúspěšnější nástrahou jak na okouny tak na štiky byl střední a velký wobler v barvě štiky. Za zmínku stojí určitě první štika přes metr, která se málem podařila doktorovi, a kterou jsme viděli, ale nepodebrali. Při zdolávání cca 50 cm štiky (která vzala wobler v barvě štiky) se do ní prostě zakousla metrovka a až k podběráku se s ní nechala táhnout, avšak u podběráku… dál to znáte. Poté jsme se však dozvěděli, že další skupina Čechů, kteří byli taky na jezerech, akorát byli ubytováni na jiném místě, tímto způsobem jednu štiku přes metr dokázali dostat až do podběráku.
Mezi další zajímavosti patřily například situace, kdy jeden z loďky „trnkobranců“ přitáhl nástrahu, zvedl přes půl metru nad hladinu, a než odklopil překlapěč navijáku k dalšímu náhozu, tak mu po ní vyskočila z vody a štika kolem 60 cm.
Další zajímavost proběhla na lodi Tigermana, kdy Vjecej jen tak u lodě zkoušel v jednu v noci, jak chodí jedna z gum a bum - štika. Doktorem zdolaná štika na prvního chyceného okouna, který vyjel po wobleru s barvou štiky a vzápětí přišel atak šedesátky. Kéž bysme používali dvě goPro kamery, které jsme měli na chatě.

V souhrnu to po rybářské stránce dopadlo následovně: Celkově jsme vytáhli kolem 200 štik. Z toho bylo 15 přes 70 cm. Já ulovil štiky 2 x 105 cm a jednu 99 cm. Mojí první štikou 84 cm jsem překonal i svůj rekord z Aland v roce 2019.
Vjecej vytáhl štiku 94 cm a dva překrásné okouny 39 a 42 cm.
Doktorovi se podařila štika o délce 99 cm a okoun o velikosti 36 cm. Dole na 4. jezeře, z nějž vytéká jedna ze dvou bystřin se u rákosí doktorovi podařil také malý pstruh obecný na rotačku.
Doporučení: Na lodi by měli být dva rybáři, jak s ohledem na její vyvážení, tak s ohledem na bezpečnost při manipulaci s většími rybami. Tubovi, který byl na lodi sám, jsme museli na příď lodi umístit obrovský kámen, jinak se loď při jízdě stále chtěla stavit na panáka.
Přivezte si silnější repelenty proti komárům a gely proti svědění na štípance, ve větru a na volné vodě komáři sice nejsou, ale jak přestane foukat a chytáte hodně blízko břehů, hodně pomůžou.
Když něco dnes už nefunguje, ale včera to přeci tak skvěle fungovalo, nebojte se změnit místo a klidně i nástrahu.
Cestou na sever nebo zpět si pobyt prodlužte o den a vydejte se projít Stockholm, ve kterém doporučujeme návštěvu Stockholmského skanzenu, který obsahuje spoustu historických budov severu, ukazuje jak se na severu dříve žilo, a v neposlední řadě disponuje překrásným akváriem, teráriem a zoo severských zvířat.
Jo a pokud máte rádi moře, tak v červnu se již dá koupat v Rostoku, kde se cca 10 km od přístavu nachází velké turistické centrum a obrovská pláž.

Co se nám nejvíce vrylo do paměti z času stráveného v Helesjo, na co nikdy nezapomeneme, bylo to prostředí. Ta příroda. I když část jezera 1 kopíruje hlavní cesta (kde projelo cca 5 aut za den) a velmi řídce obydlená vesnička (ve které se nachází pravděpodobně na místním hřbitově kousek od vody více lidí jak v okolních domcích), zbytek jezer je obklopen hlavně širými a nekonečnými lesy, severskou tajgou.
Borovice hlídající zátočiny jezer před větrem, které jsou obuty 20 cm vysokou přikrývkou měkkého porostu, který by se dal přirovnat jeho měkkostí k mechu. Přechody obrovských ostrovů a poloostrovů rákosí prořezávají jezera v několika místech. Obrovské kameny, které za své umístění děkují ledovcům, které se kdysi v dávných dobách ledových urvaly z hor, a vše, co cestou do nížiny potkaly, před sebou tlačily, dokud se nezastavily a v rýze po nich nevznikla tato jezera.
Barvy, na které hrála „švédská noc“, která se nám vysmívala a divila se, na co se první dny taháme v lodi s čelovkama, nedokáží ani na fotkách říct zlomek příběhu, který se odehrával tam na vodě. A až k neuvěření je fakt, že jsme si tuto scenérii barev mohli každý den libovolně přehrávat pouze nás sedm + dalších sedm Čechů, kteří byli ubytováni v chatě u druhého jezera. Za celý týden jsme na vodě nepotkali žádnou jinou loď, ani domácích ani jiných rybářů. Prostě nikoho. 621 hektarů pohádky, kterou jsme prozatím znali jen z National Geographic nebo Prima Zoom, tam bylo jen a jen pro nás.

Nakonec bych tímto článkem chtěl také poděkovat cestovní kanceláři PEPA. Po celou dobu před zájezdem i během něj byla komunikace s kanceláří naprosto perfektní, profesionální a přesto lidská a v přátelském duchu. Byli velmi ochotní co se týkalo našich neustálých někdy až hloupých a zmatených dotazů, se kterými nám vždy ochotně pomohli (např. ohledně povinností souvisejících s COVIDEM, kdy se co 5 dní měnila různá nařízení jednotlivých vlád tranzitních států, či finální destinace - co je a co není naše povinnost v jakém státě, jaké testy si nechat provést, jak dlouho před odjezdem, kde jaký vyplnit formulář atd..).

Na květen 2022 již máme zarezervované Alandy. Pobyt ve švédském Helesjo jen potvrdil, že na další rybářské výpravy se budeme těšit jedině s touto cestovní kanceláří. A nevyvracíme ani fakt, že to bude opět Helesjo. Ještě jednou děkujeme za více než splněný sen.

Petrův zdar!