Švédsko - Hälsingland - Reportáže

Sundholmen 28.9.-5.10.2024

Včera jsme se vrátili z chaty Sundholmen, tedy vlastně z ostrova Sundholmen, na kterém ta chata stojí.
Vše klaplo na jedničku: ubytko, sauna super, lodě, motory, sonary perfektní! Gunnar-majitel Sundholmen je výborný chlapík!

Ryby bohužel nebyly aktivní, jak bysme čekali. Každý den bylo jiné počasí, tak to asi mělo vliv. Chytili jsme ve čtyřech lidech 24 štik a nějaké okouny.
Největší štiky byly 114 cm, 2x 94 cm, 83 cm, 80 cm a většina mezi 65-70 cm. Okoun jeden 42 cm, ostatní do 30 cm.

Bohouš B.


Sundholmen 14.-21. září 2024

Sundholmen je velmi krásné místo a co se týče vybavení chaty a lodí asi nejlepší, co jsme do teď v poslední době měli. Gunnar je ochotný a pohodový majitel, který nám dokonce na úvod celý revír představil na své lodi.

Rybaření bylo bohužel trochu slabší, protože bylo nezvyklé teplo a azuro, po většinu času bez nejmenšího vánku. Vzhledem k počasí, jaké panovalo, jsme se s Gunnarem smáli, že to je švédská Ibiza, ten jeho ostrůvek.

Takže každá ryba opravdu vydřená. Denně jsme v lodi měli tak 3-4 štiky plus pár okounů. Přes metr jsme se nedostali, největší štika měla 98 cm, největší okoun 44 cm. Bohužel další 3 ještě větší okouni nám vypli.

Petr K.


Aspviken 7.-14. září 2024

Měli jsme extrémně teplý závěr srpna a začátek září, skoro každý den padl teplotní rekord za posledních asi 50 let. 5. září jsem byl na našem ostrově Sundholmen, roztopil jsem si večer po práci saunu a když jsem se šel po sauně ve 21.30 vykoupat do jezera, tak měla voda stejnou teplotu jako vzduch: 20°C!
Takhle teplý konec léta má samozřejmě vliv na ryby v jezerech: štiky byly v těch vedrech prakticky netečné, ale ráno a večer se docela dali zachytat okouni.

To tady byl zrovna Radek se synem - vím, že pár pěkných okounů chytli a mladej měl štiku 108 cm, ale to byla asi jediná pěkná štika, co byla koncem srpna ulovená.
Jak se v Evropě ochladilo a u Vás začaly 12.9. ty deště a povodně, tak přišlo ochlazení konečně i k nám do středního Švédska. V noci se teplota pohybuje pod 10°C, dnes ráno byl +1°C. A ani přes den na slunci není žádné horko, jen 10-15 stupňů. Voda se samozřejmě ochlazuje a na rybách to bylo hned vidět. Petrova skupina, která tu byla 7-14 září, to měla dost těžké. Až poslední dva dny, kdy dorazilo ochlazení, už nějaké štiky chytli, měli i pár štik 80-95 cm. Tak snad se jim u nás líbilo.

V noci je většinou jasno a objevuje se polární záře. Z obou chat a zejména od sauny na Sundholmenu je hezky vidět!

Gunnar


Sundholmen 8.-15.6.2024

První týden jsme byli již po páté u skvělého člověka a majitele ostrova Sundholmen pana Gunnara, který nám byl jako vždy ve všech věcech plně nápomocen.

Zdolávání ryb na této destinaci bylo tento rok opravdu nejhorší za celé roky co jsme zde již zažili. Voda byla studená a stále se hýbala a to ani nebudu mluvit o teplotě vzduchu. Ale protože už nejsme začátečníci, rybu jsme našli, i když ne takových rozměrů jako v minulých letech. Byla štika, byl i okoun, takže vše tak, jak má být . Krásný týden.

Míla M.


Aspviken 8-15 června 2024

V sobotu 8.6.ráno jsme opustili revír Hokensas a krásnou krajinou po západní straně jezera Vattern jsme se přesunuli dál na sever do Aspviken. Po přátelském přivítání s Gunarem a rychlém ubytování jsme okolo 17. hodiny vyrazili na vodu. A ejhle, teplota vody v jezeře klesla za poslední tři dny z 20 na 14 stupňů a ryby opustily mělčiny a rákosiny. Zdržovaly se na hloubce od 5 do 12 metrů a aktivitou zrovna nehýřily. Čekal nás fakt těžkej tejden. S ohledem na pokračující ochlazování to bylo se štikami den ode dne slabší. Ani velikost lovených krokodýlů nebyla nijak ohromující: kolega utroloval na dvanáctimetrové hloubce jednu osmdesátku a další dvě štiky nad 80 cm byly z hlubší vody (3-4m) před rákosem. Celkem jsme (6 rybářů) ulovili 136 štik. Prvně se nám stalo, že jste tu neulovili žádnou štiku nad 90 cm. A to jsme tento revír navštívili již třikrát. Dva kluci si koupili denní povolenku na řeku, která vytéká z jezera, ale chytali se jen malí pstroužci. Po rozpravě s Gunnarem jsme zajeli na pstruhové jezero (cca 40 min cesty autem), ale také jen malí pstruzi, největší 35 cm.
Po rybářské stránce to byla naše nejslabší výprava do Skandinávie (mám jich za sebou asi 25), ale vůbec toho nelituji, neboť týden v krásné přírodě, příjemném prostředí a mezi přáteli vždy potěší.

Václav P.


Aspviken 25.5.-1.6.2024

V Aspviken bylo vše v pořádku. Přes permanentní slunce a vedro ryby docela šly. Loď výborná.
Letos jsme měli druhý nejvyšší počet štik za naši 10 letou švédskou kariéru - 98 štik za 6 dní ve dvou lidech.
Metračku jsme neměli, ale štiky 92 cm, 91 cm, 90 cm, 88 cm... tam byly. Přestože byl medián zase kolem 50, frakce 70+ byla četnější než normálně.

Okounů málo a nikoli na místech, kde bychom je hledali. Největší se podařil kolem půlnoci - 46 cm na pop - úžasná podívaná.
Jedinou bolístkou byli komáři, kterých se letos koncem května objevilo ve Švédsku víc než jindy. A to tentokrát i uvnitř domu, kde jsme se jich nedokázali zbavit, v noci přibývali další, chtělo to odpuzovač komárů do zásuvky.

Jakub K.


Sundholmen-Aspviken 27.5.2024

Léto definitivně dorazilo v druhé polovině května. Zatímco 15.5. ležel ráno na březích jezera sníh, v noci mrzlo a přes den bylo jen pár stupňů nad nulou, tak od 20.5. máme denní teploty kolem 25°C a teplota vody v jezeře se za posledních 10 dnů zvedla z 5°C na skoro 20°C.
Skupina čtyř hostů, kteří u nás rybařili 18-25 května, ulovila celkem 170 štik a mezi nimi bylo pět kusů délky nad 100 cm, nejdelší štika prvního týdne sezóny měřila 106 cm. Bylo uloveno i několik okounů 35-40 cm.
Velké překvapení nám však připravili hosté chaty Aspviken, kdy jeden z nich vláčel večer ze břehu přimo před chatou. Kromě několika okounů ulovil i candáta délky 60 cm! Je to u nás první prokazatelně ulovený candát! V jezerech pod námi (tedy kolem Ljusdalu) se candáti loví, ale tady u nás v jezeře Storsjon-Backesjon je to první ulovený candát. A to tady bydlím a rybařím přes 60 let! Jestli se k nám candáti rozšířili přirozenou cestou nebo je tu někdo vysadil, to nevím. V každém případě je s candáty dobré do budoucna počítat!

Gunnar


Velikonoční rybaření u ostrova Sundholmen

Dříve byla populace táhnoucích pstruhů z jezera Storsjön sledována na rybím přechodu kamerovým systémem, který ukázal i exempláře pstruhů do délky 99 cm - viz statistiky a záběry z kamer z let 2017 a 2018.
Velkých jezerních pstruhů není v jezerním systému Storsjon-Bäckesjön mnoho, ale občas se je podaří ulovit, jak ostatně ukazují záběry z letošního velikonočního rybaření. Na Velikonoce mi opět přijely děti a vnoučata. Chlapi bydleli v chatě na ostrově Sundholmen a ženské s dětma obsadily dům.
Kromě sauny, večerních diskusí a pojídání-popíjení dobrot, byl na programu i jarní rybolov na dírkách. Na slunci bylo fajn, ale ráno bylo pořád -8°C a led má stále půlmetrovou tloušťku! Mimo jiné se synovi povedl tenhle parádní pstruh obecný o hmotnosti 5,2 kg, kterého jsme po zvážení a focení zase vrátili do jezera. viz amatérské video, které je dělané trochu ve spěchu, protože jsme pstruha chtěli zdravého co nejrychleji pustit zpět do jezera

Veselé Velikonoce přeje
Gunnar


Konec prázdnin v Aspvikenu

Švédsko je jednou z mála evropských rybářských adres, jejíž obrovský potenciál má příznivcům přívlače či muškaření stále co nabídnout, a to i přes relativně krátkou sezonu. Někdy vás přijme s náručí skutečně otevřenou, jindy vám dá tvrdě najevo, že toho zdaleka neumíte tolik, kolik si myslíte. Takové rybaření ale zkrátka je. Ať tak, či onak, stačí jednou zažít stylové ubytování uprostřed nádherné přírody, milé hostitele, pověstný klid, výtečné rybaření a je z toho láska na celý život.

Letošní návštěvu jsme si se synem školou povinným a kamarádem Láďou naplánovali na konec prázdnin, tedy na poslední srpnový týden. Řekněme si otevřeně, že bychom v kalendáři určitě našli potenciálně daleko lepší termíny, nicméně Štěpánovo nadšení z loňského premiérového roku, kdy se v Laponsku pod Borkovým odborným vedením učil muškařit a následně ulovil i krásnou štiku, jsem rád podpořil bez ohledu na nejistý výsledek. Daleko důležitější pro mne bylo strávit společný týden v režimu nefalšované pánské jízdy.

Původně jsme s Láďou plánovali vrátit se na nějaké důvěrně známé místo, ale osud tomu chtěl jinak, protože vše již bylo kompletně obsazené. Rozhodli jsme se tedy vydat do neznáma a na Zdeňkovo vřelé doporučení navštívit chatu Aspviken na břehu jezera Bäckesjön. Cesta proběhla bez zádrhelů, jedinou vadou na kráse byla skutečnost, že v sobotu neexistovalo žádné vhodné letecké spojení do Stockholmu za adekvátní cenu, a tak jsme vyrazili přes Vídeň o den dříve, což se nakonec ukázalo jako dobrý tah. Stihli jsme si v klidu vše potřebné nakoupit a příjemně se po cestě vyspat v Bollnäs v pěkně zařízeném víkendovém domku.

V předem domluvený čas jsme se pak potkali s majitelem chaty na břehu jezera, kam se nám podařilo v klidu dorazit bez navigace pouze s itinerářem k cestě od CK Pepa. Chválím! Pro mou trochu autistickou povahu jsou naprosto přesné instrukce vždy důležitým zdrojem klidu pro cestování. Gunnar je velmi milý, pracovitý člověk se smyslem pro řád a pořádek, a tak vše, co vám zapůjčí, funguje přesně tak, jak má. Chata je navíc velmi pěkná, prostorná, s citem zařízená a skvěle vybavená. Nadstandardní je v porovnání s ostatními destinacemi i pěkná loď se silným motorem, příďovým elektromotorem a moderním echolotem. Zázemí a prostředky k rybaření tedy perfektní, zbývalo už jen využít těchto zajímavých výhod na vodě.

Očekával jsem, že letní rybaření nebude jednoduché, ale takový nezájem ryb prakticky o cokoliv, co jsme do vody nahodili, mě trochu rozhodil. Je však potřeba ještě zmínit fakt, že hladina vody v jezeře vystoupala po vydatných srpnových deštích v kraji Hälsingland o více než metr a její teplota přesahovala 19 °C. K normálu tohoto období tedy hodně daleko a podobné to bylo i na vodě. Na každou rybu jsme se za slunečného počasí hodně nadřeli, a když už jsme podlehli falešné chvilkové euforii a začali si bláhově myslet, že víme, brzy nás příroda přesvědčila o opaku. Jisté bylo, že v mělkých pasážích chyběl život, trávy a lekníny ukryla vodní hladina a samostatné ryby se bohužel neukazovaly ani ve sloupci. Jediná místa, kde občas člověk něco viděl, byla na hranách ze sedmi do dvanácti, někdy i šestnácti metrů. Ryby ležely netečně na dně a přimět je k záběru bylo téměř nad lidské síly.
I tak jsme nakonec něco ulovili, možná i šťastnou náhodou, ale to k rybaření samozřejmě patří také. Mé statistiky z letního rybaření se většinou plnily slušnými počty menších, až středních ryb, tady to tentokrát dopadlo úplně obráceně. Ryb nebylo mnoho, zato jsme si každý ulovili jednu kolem metru a Láďa k tomu přidal ještě nádherného okouna pouhé dva centimetry pod magickou čárkou s padesátkou.

Rybářský týden jsme si všichni užili náramně. Nechyběla báječná grilovačka se západem slunce na terase a Láďova legendární smaženice z lišek a křemenáčů. Chata je jedním slovem skvělá, místo naprosto úžasné, loď pro tři rybáře úplně akorát a revír má rozhodně co nabídnout. Škoda že jsme jeho potenciál trochu lépe nevyužili, ale o to víc nás bude lákat k další návštěvě.

Z Českých Budějovic zdraví Radek Diviš




Sundholmen 2.-9.9.2023

Voda v jezeře byla po deštích velmi vysoká. Pár dní před naším příjezdem byla dokonce voda až v sauně. Když jsme přijeli, byla sice už pod úrovní podlahy, ale pořád o cca třičtvrtě metru nad normálem.

Hned při prvním výjezdu jsme chytili štiku přes metr a říkali si, jak to bude parádní rybačka. Ale nakonec to bylo docela těžké. Ryby jsme díky echolotu vždy našli, ale ulovit je bylo dost složité a nebýt kvalitních echolotů, tak nevím, nevím...
Zvláštní bylo, že i když jsme našli hejno okounů, tak se podařilo ulovit jednoho a šlus, dál už nic. Zase jsme museli hledat jinou skupinu ryb.

Jedna z posádek si dokonce dva dny nešáhla na rybu. Ale když už se něco podařilo, bylo to velikostně nadprůměrné. Největší štiky měřily 115 a 105 cm, největší okoun 47 cm.

A jak voda v průběhu týdne pořád klesala, tak se nám podařilo trefit vrtulí kámen. Jezdili jsme pořád stejnou cestou zpět do přístaviště podle našich předchozích tras v echolotu a nějak jsme si neuvědomili, že každým dnem je hladina níže... byla to docela rána, ale naštěstí se nic hrozného nestalo.

Pavel Š.


Sundholmen a Aspviken 14.8.2023

Asi jste v médiích zaregistrovali bouře a přívalové deště, které postihly jižní polovinu Švédska a Norska. Tady u nás šíleně pršelo a říčka Valjan, která ústí do jezera šla z obvyklého průtoku 1,5 kubíku na 57 kubíků! Hladina vody v jezeře Storsjön se během posledních dvou týdnů zvedla o plný metr! Nikdy před tím se nic takového nestalo - občas kry na jaře, když se prudce oteplí a fouká vítr, ucpou výtok z jezera a pak stoupne voda na 3-4 dny, ale aby v létě stoupla voda v jezeře o metr, to tu ještě nebylo.
Chaty Sundholmen i Aspviken jsou OK, ale v sauně, která je na břehu, je vody skoro po kolena. Je to jen čistá voda a tak zase až klesne, tak to nenapáchá žádné velké škody, jen budeme mít v sauně krásně umytou podlahu.
Hosté, kteří zde byli v minulém týdnu, odjeli o dva dny dříve domů - už je nebavilo pořád sedět v chatě a sledovat, jak leje.
Teď už je zase normální počasí, voda v jezeře začala pomalu klesat a za týden už snad bude na normálu. To jsem zvědav, co tomu budou říkat ryby.

Gunnar


Švédsko, Sundholmen 5.-12. srpna 2023

Tentokrát počasí velmi změnilo naše plány. Bouře Hans nám v podstatě nedovolila chytat. Dostali jsme se na vodu na pár hodin a ani jsme nebyli moc úspěšní.

Voda v jezeře nepřetržitě stoupala, velké vlny a přívalový déšť v podstatě zlikvidovaly pláž před chatou.
Když už voda dosáhla úrovně mola a sauny, rozhodli jsme se ostrov opustit a zbytek dovolené jsme trávili ve Stockholmu.

Jan J


Sundholmen 3.8.2023

Stejně jako každý rok, mám i letos od začátku července celou rozvětvenu rodinu na letním bytě v chatách Sundholmen a Aspviken. Můj vnuk dnes přemluvil tátu, tedy mého syna, aby si ráno zajeli na ryby na jezero Storsjön.
A úlovek stál za to: vnuk ulovil na velký twister štiku délky 119 cm! Sám ji neudržel, tak mu ji na fotku musel podržet táta, zatímco on fotil.
No, má ve svých 11-ti letech ulovenou štiku 119 cm a z loňska okouna 51 cm. To se mu bude asi těžko překonávat!

Gunnar


Švédsko-Sundholmen 27.5.-2.6.2023

Povedl se nám výběr jezera i výborná byla i úroveň služeb poskytovaných na místě. Výprava byla, i přes silný vítr, zatím nejlepší (doposud jsme byli 5krát v Lesjon). Četnost záběrů byla téměř neuvěřitelná, poprvé musím konstatovat, že jedinými limity byla naše fyzická připravenost a snad trochu počasí. Poprvé jsme také nemuseli pátrat, kdy je ten správný čas. Rozhodně jsme nebyli zvyklí, že aktivita nepolevovala ani po půlnoci. Ulovené štiky byly z 90 procent mezi 65 až 75 cm zhruba 150 ks (úžasné, na Lesjonu byla většina štik 50-65 cm), přes 80 cm 15krát, přes 90 cm 5krát, největší 104 cm.
Největší ryby jsme měli z hran kolem 8 až 10 m hloubky.

Alexandr K.


Aspviken 10.-11. června 2023

Konečně se pořádně oteplilo a s rostoucí teplotou vody vzrostla i jarní žravost štik. Dvojice hostů v Aspviken ulovila hned večer po příjezdu štiku délky 125 cm. Chytli ji v zátoce u chaty, prakticky pár metrů od kotviště lodí, vlastně ještě dříve, než se stačili rozkoukat, seznámit s lodí a vyjet na jezero!
Následující den, v neděli, pak přidali ještě jednu 110 cm.

Gunnar


Švédsko-Sundholmen 3.-10. června 2023

První červnový týden v Sundholmen byl na svém začátku chladnější, než bych čekal. Ale po několika letech rybaření v tomhle revíru již víme, kam jet pro hezký úlovek. Byly štiky kolem metru, ale samozřejmě bylo i spousta malých, až neuvěřitelných miništik 25-30 cm.
Zaplatili jsme si den na řece (chyť a pusť) a byl i pstruh, něco tak krásného jsme dlouho neviděli. Prostě nádhera.

Míla M.

načíst další reportáže