Švédsko - Kultsjon - Reportáže

Pod pojmem Laponsko si každý představí něco jiného. Někdo stáda sobů nebo zasněženou krajinu, někdo liduprázdnou přírodu. Rybářům se zcela správně vybaví divoké řeky a čistá jezera, která jsou domovem pstruhů, lipanů a sivenů.

Protože s některými rybářskými revíry v Laponsku spolupracuje cestovní kancelář PEPA již celou řadu let, rozhodli jsme se uspořádat na přelomu června a července 1999 rybářskou výpravu spojenou s testováním některých pro veřejnost nově otevřených úseků řek.

Ze stockholmského letiště jsme zamířili k severu. Nejprve nás čekala krátká návštěva v revírech Giman a Ammeran. Oba tyto revíry leží asi 400 km severně od švédského hlavního města. Kromě hezkých jezer a řek, kde se kromě pstruhů a lipanů loví i štiky a okouni jsme s muškařskými pruty zamířili k peřejím, které jsou přístupné rybářské veřejnosti teprve od roku 1998. Rybářský sport je i ve Skandinávii stále populárnější a kromě svátečních rybářů přibývá především příznivců přívlače a muškařů, kteří upřednostňují rybolov na exkluzivních vodách před běžnými revíry. Této sortě rybářů vychází v současné době vstříc celá řada majitelů a správců rybářských revírů - nově otevřené vody jsou zpravidla přístupné pouze omezenému množství návštěvníků, rybaří se zde metodou chyť a pusť nebo je množství úlovků jinak výrazně omezeno. Mezi navštívenými revíry nás zaujal především úsek řeky Giman nazývaný Idsjostrommen. Na dvoukilometrovém úseku řeky, který je široký 30-50 m a hluboký okolo 2 m se loví ryby pouze na umělou mušku, na háčky bez protihrotu a pouze metodou "chyť a pusť". Revír je otevřen 90 dní v roce a každý den je zde vydáváno nejvýše 6 povolenek. Cena povolenky plně odpovídá kvalitě revíru - pohybuje se okolo 800 Kč / den. Ačkoli se do revíru nevysazují žádné ryby, citlivé hospodaření s revírem přináší ovoce, a ne ledajaké. Každoročně se zde uloví okolo 1500 lipanů, polovina úlovků převyšuje délku 35 cm, pětina 40 cm a lipani nad 50 cm zde nejsou vzácností. Správce revíru, pan Lars-Oke Olsson, je vynikající muškař a vazač, který na svém úseku řeky pořádá i kurzy chytání lipanů na umělou mušku a každoročně vede prestižní muškařskou školu v americkém Yellowstone. Během několika hodin strávených s ním a s jeho klienty (muškaři ze Švédska, Norska a Itálie) jsme se o kvalitě Idsjostrommen mohli přesvědčit - osm lipanů od 35 do 46 cm a dva pstruzi 36 cm a 45 cm nám velmi zpříjemnili teplý severský večer.

Z podhorských revírů Giman a Ammeran jsme pokračovali dále k severu, do jižních částí Laponska. Řeka Vojman sestupuje od švédsko-norské hranice širokým údolím, na svém toku vytváří četná jezera a rozlitiny. Výchozím bodem k tomuto revíru je obec Kittelfjall, která je známá především mezi lyžaři a příznivci snowboardu. Před dvěma lety se však zdejší revír otevřel i rybářským návštěvníkům a okamžitě si získal celou řadu příznivců. My jsme nejprve marně pokoušeli štěstí se streamery a suchými mouchami v peřejích u Kittelfjall. Lov malých pstruhů a ještě menších lipanů nás však příliš nenadchl. Teprve za pomoci místního rybářského průvodce Simona jsme na okrajích tišin objevili velmi dobrá loviště a brzy jsme u potočáků i lipanů překročili hranici 40 cm délky. Ale návštěva muškařského ráje byla teprve před námi.

Na druhý den jsme zaparkovali auto u farmy majitele pozemků na horním toku řeky Vojman. Nastoupili jsme do štíhlé motorové lodě a vydali jsme se proti proudu řeky, přes peřeje i jezera. Asi po deseti kilometrech jsme byli u cíle. Na hustou březovou tajgu navazovala nekonečná horská tundra, jejíž vrcholky mizely v dešťových mracích. Vojman je zde již jen malou říčkou, která se v kaskádách prodírá soutěskou ústící do jezera. Na úsek řeky Vojman nad jezerem je vydáváno každoročně nejvýše 50 jednodenních povolenek, povolena je přívlač a muškaření. U řeky je jednoduchá lovecká chata pro 4 osoby a na břehu jezera pak ještě laponský stan laavu podobný indiánskému teepee. Místo jako stvořené pro rybáře, kteří dovedou ocenit neporušenou přírodu i stylové ubytování. Zatímco náš průvodce rozdělal oheň, aby uvařil čaj, my jsme složili muškařské pruty. Záběry se dostavily okamžitě. Úspěch slavili především jepice suché i nymfy, blešivci a goldkopf. Za hodinu chytání se nám třem rybářům podařilo ulovit více než 30 lipanů - od těch deseticentimetrových až po 48 cm. Nádherná voda a nádherné chytání. Cestou zpět k civilizaci jsme se zastavili u krátké peřeje, která dělí jezero na dvě půlky. Zatímco náš průvodce přetahoval loď přes mělčinu, nás nemohlo nechat chladnými masivní rojení velkých májových jepic. Všude kam oko dohlédlo byla hladina jezera pokryta jepicemi, místy jsme na čtverečním metru napočítali i více než 20 imag! Tu a tam se nad vodní hladinu vynořil hřbet velkého pstruha a některá z jepic zmizela. Začínala pravá rybí hostina. Náš pobyt ve zdejším revíru se však již chýlil ke konci a tak utichlo svištění muškařských šňůr i šplouchání zdolávaných ryb a horní tok řeky Vojman se opět ponořil do ticha severské přírody.