+420 266 610 273

Přidejte se k lidem, které zajímá cestování za rybami!

Vyhledávání

Revíry - destinaceEvropaŠvédskoNedre DalalvenReportážeAlvkarleby 1999

Švédsko - Nedre Dalalven - Reportáže

Alvkarleby 1999 4.1.2014

V minulosti jsem již psal o výpravách na tuto lokalitu, kdy se nám různě dařilo i nedařilo. Faktem je, že loňský rok zde byl, co do úlovků mořského pstruha, výrazně slabší než předchozí léta. Proto někteří kolegové z Tábora na letošek zvolili zcela jiné varianty a vyrazili do Norska na moře. Já jsem v tomto směru trochu tvrdohlavý, a tak jsem letos jel opět na tuto řeku s partou šesti rybářů z Přibyslavi. Ubytování, povolenky, trajekty jsme si nechali jako obvykle zajistit od CK PEPA. Ještě před týdenním pobytem v kempu v Alvkarleby na již zmíněné řece Nedre Dalalven jsme se domluvili na dvoudenní návštěvě řeky Morrumsan. Zde jsme byli v době, kdy již pomalu končí lov mořských pstruhů a lososi zde ještě nejsou. V místních novinách z 23.4. byla již sice fotografie úlovku prvního lososa roku 1999 uloveného na Morrumsan, ale na hlavní tah si musí rybáři ještě chvíli počkat. Cena povolenky v tuto dobu je nejnižší (250,- SEK na den). Nahlédnutím do statistik jsme zjistili, že úlovky se denně pohybují okolo 6 až 8 ryb. Také jsme se setkali se skupinou rybářů ze Semil, s kterými jsem zde také jeden rok byl. Miloš z té party měl štěstí a chytil hybrida (kříženec mezi lososem a mořským pstruhem) 98 cm a 6,5 kg. Průtok vody v tuto dobu byl 60 m3/sec, což byla velká voda. Od Larse v obchodě jsem se dozvěděl, že většina řek ve Švédsku má velký průtok a že letos očekávají na Morrumsan dobrou sezónu v lovu lososů. My jsme však byli celé dva dny bez záběru. Pouze Ivo měl na prutě rybu, která mu vytočila půlku navijáku a nakonec se asi po desetiminutovém boji vypla.

V sobotu ráno jsme přejeli vnitrozemí Švédska z městečka Morrum do kempu v Alvkarleby. Již při příjezdu jsme zažili šok.Loni teklo 400 m3/sec a letos 900 m3/sec. Elektrárna Vattenfall jela na plný výkon a plno vody se valilo mimo elektrárnu bývalým korytem po takzvaných Alvkarlebských vodopádech. Kromě naší sedmičlenné skupiny zde byla tříčlenná skupina Zdeňka Vybírala z Brna. Oni přijeli v pátek a tak první informace byly od Zdeňka a jeho přátel. Za tohoto stavu vody se nejvíce ryb chytalo pod lávkou, která vedla přes řeku na ostrov a dosud se nechala přejít na druhý břeh. V tomto místě byl také největší tlak místních rybářů. O víkendu se na úseku A chytalo denně okolo 70 - 80 pstruhů a ve všední den zhruba 50 ks. Průměrná váha ryb byla mezi 2 - 3 kg.

Švédové buď vláčejí mušky se zátěží na triojramenném obratlíku nebo muškaří s dvouručními pruty. Co se týká výbavy, používají se pro přívlač nejvíce pruty 3,60 m s vrhací zátěží okolo 80 až 120 g v kombinaci s multiplikátorem. Vlasec 0,40 - 0,50 mm. Zátěž u mouchy na tento průtok se pohybovala okolo 50 - 90 g. Muškaři používají dvouruční pruty okolo 4,20 - 4,50 m s rychle potápivými šňůrami. V podstatě tato výbava odpovídá chytání lososů.

Letos je zde první rok zákaz používání olova, což jsme se dozvěděli až v kempu. Z ekologických důvodů se olovo v tomto případě nahrazuje železem. I když v řece musí být za léta již několik metráků olova, které nikdo nevybere. Kolegové s tímto novým faktem měli problémy hned první den, kdy je kontrola upozornila na tuto skutečnost. Nezbylo než koupit zátěže v prodejně kempu. Cena se pohybovala okolo 6 - 8 SEK za kus.

Neděle je prvním dnem, kdy můžeme chytat celý den. Trochu jsme se prospali po cestě, ale ráno všichni vstáváme, protože se chytá od 5 hodin a chceme být na místě mezi prvními. Rybařina za průtoku 900 m3/sec není vůbec lehká a tak tento den nepřináší pro naši skupinu žádné valné výsledky. Chytilo se pouze několik malých pstruhů. Ze Zdeňkovy skupiny chytil Ruda dva pstruhy okolo 60 cm. Pondělí je opět ve znamení časného vstávání. Radim a několik dalších spěchá hned po ránu nad lávku, kde se chytá relativně dost ryb. Já začínám nad hlubokým tokem na protějším břehu. Pro začátek jsem zvolil Rapalu CD 11 TR. Po několika hodech, kdy se snažím dostat Rapaly co nejvíce ke dnu, mám první záběr. Zásek sedí a po krátkém, ale urputném boji podebírám pstruha 60 cm a 2 kg. Je to docela pěkný začátek. Znovu házím nad hluboké hrdlo. Před chvílí zde vyskočil z vody pstruh okolo 3 - 4 KG. vedu Rapalu stejným místem jako před chvílí. V místech, kde se wobler dostává blízko břehu, mám druhý záběr.

Tentokrát je to pstruh 58 cm a 1,80 kg. Po krátkém odpočinku prohazuji znovu toto místo a mám další záběr. Tentokrát je ryba podseklá a sjíždí mi peřej, která je pode mnou. Brzda ječí a nezbývá než jít za rybou po břehu asi 50 m do tišiny, kde se zastavuje. Pstruh okolo 60 cm je podseklý na hřbetě a u kraje se mi vypíná. Byl by stejně vrácen vodě, neboť i zde platí, že podseknutá ryba se pouští. Již teď jsem s dnešním dnem spokojen. Kolem poledne odcházím na oběd a trochu si odpočinout. V odpoledních hodinách jdu chytat z druhého břehu, kde se nechá v neoprénových brodicích kalhotách zabrodit po zatopeném břehu asi do metrové hloubky a dostat se tak na rozhraní proudu a tišiny.. Zde lze očekávat záběr. Je tu také několik Švédů, kteří vláčí mušky. Po chvíli jeden z nich zdolává krásného pstruha okolo 4 kg. Měním vláčenou mušku za Rapalu CD 11 GFR. Na první hod, kdy již mám Rapalu blízko kraje, mám záběr. Jeden ze Švédů nevěřícně kroutí hlavou. Ochotně mi však svým velikým podběrákem podebírá pstruha 62 cm a 2,10 kg. Pro dnešek končím. Večer rozebíráme situaci a děláme plány na další den. Radim ráno opět brzy vstává a jde „bojovat“ nad lávku. Já se chystám na zatopený břeh, kde jsem včera končil. Jako jediný z naší skupiny mám neoprény a tak toho náležitě využívám. Ve slabých broďácích se ve studené vodě nedá dlouho vydržet. To také potvrdil Zdeněk,když jsme spolu chytali. Bylo mi divné, že vodě chvíli nepostojí. Na můj dotaz odpovídá:“Člověče, ono je v těch kalhoťákách docela zima“. Zatopený břeh se táhne podél ostrova asi v délce osmdesáti metrů.

Začínám nahoře a postupně scházím po proudu. Když jsem asi v polovině, mám prudký záběr na Rapalu v barvě GFR. Ryba bojuje v hlubokém proudu u dna a vůbec se jí nechce ke kraji. Několikrát jde přes brzdu a je jasné, že tenhle pstruh bude větší. Asi po pěti minutách dostávám rybu poprvé do mělčí vody, kde se vzájemně prvně vidíme. Pstruh znovu vyráží do proudu a mně se tají dech. Ještě několik výpadů a pstruh se vzdává. Podebírám nádhernou jikrnačku 75 cm a 4,20 kg. Švéd, který mi včera podebíral pstruha se jen směje a opět kroutí hlavou, když vidí, že jsem ho chytil na woblera. Odpoledne mám přesně na stejném místě ještě jeden záběr Tentokrát je to pstruh 60 cm a 2 kg.

V dalších dnech se střídaly úspěchy i neúspěchy naší a Zdeňkovy skupiny. Ruda chytil ve večerních hodinách na woblera rovněž pěkného pstruha okolo čtyř kilo a Luboš měl také několik pstruhů v délce 60 - 64 cm. Radim se konečně, po všem úsilí, rovněž dočkal, když krátce před odjezdem chytil pstruha 58 cm. Jirka, který byl celý týden bez ryby, to již vzdával a poslední den před odjezdem už ani nedoufal. Ale nakonec i na něho se štěstí usmálo. Řeka Nedre Dalalven ho obdarovala na rozloučenou pstruhem 64 cm. Bylo vidět, že mu to vrátilo dobrou náladu. Se mnou se řeka také rozloučila pstruhem 62 cm a 2,30 kg. Ještě jednu těžší rybu jsme vypnul nad proudem, kde jsem začínal v pondělí. Bylo to krásné zakončení. Dva dny jsem také muškařil s dvouručním prutem, kdy jsem chytil dva malé pstruhy okolo míry a jedna těžší ryba se mi vypnula.

Na zpáteční cestě jsme v autě rozebírali poznatky z týdenního pobytu v Alvkarleby. Naše sedmičlenná skupina chytila celkem sedmnáct pstruhů. Nejtěžší ryba byla 4,20 kg, ostatní mezi 1,60 - 2,40 kg. Nejvíce úlovků bylo na Rapaly a Nils Mastery. Také jsme jich tu několik „pohřbili“. Neocenitelným pomocníkem se stal vyprošťovač nástrah od firmy Lovy z Brna. Bohužel jsme měli jen jeden. Mně zachránil mnoho woblerů, protože většina vázek byla 5 - 7 mm od kraje v hloubce a zpravidla se jednalo o utrhané vlasce. Díky tomuto vyprošťovači jsem přišel za celý týden pouze o jednoho woblera.Potkali jsme zde také Poláky y jejich národního týmu na přívlač. Bylo vidět, že umějí a chytali také slušně na hlubinné woblery polské výroby. Byli jsme svědky úlovku pstruha 100 cm a 9,80 kg, kterého chytil Fin v sektoru B na woblera taženého za lodí.
Celkově lze říci, že naše skupina byla úspěšná a snad někdy příště nashledanou.

Kajman 9/1999

Reportáž sepsal Milan Ryba, 4.1.2014