Švédsko - Nedre Dalalven - Reportáže

Jednou z nejmohutnějších a nevýznamnějších švédských řek je Dalälven, řeka mnoha tváří. V horní části protéká mezi horami. Cestou přibírá přítoky a postupně mohutní. Dolní tok nazývaný Nedre Dalälven tvoří z větší části jezera, mezi kterými jsou krátké proudící úseky původního koryta řeky. Její voda je prvotřídní kvality. Na řece je vybudována celá řada přehrad. Poslední přehradou na této řece, před jejím vtokem do moře, je přehrada v Älvkarleby, kterou provozuje elektrárenská společnost Vattenfall. Pod přehradou je jedno z nejslavnějších míst na lov mořských pstruhů a lososů. Každoročně se zde uloví nejvíce mořských pstruhů v Evropě (12 000 - 18 000 kg). V Älvkarleby se také loví jedni z největších švédských lososů. Žije zde však na třicet dalších druhů ryb. Kromě zmíněných mořských pstruhů a lososů jsou to především lipani, štiky a candáti, dorůstající dosti často trofejních velikostí. V hojném množství se zde vyskytují také velcí cejni, kteří nezřídka dosahují úctyhodných rozměrů. Při vláčení se občas stane, že takového cejna nechtě podseknete třpytkou.
Do rybářského kempu v Älvkarleby, který se nachází na pravém břehu řeky rok co rok přijíždějí stovky rybářů, které láká vidina úlovku pěkného pstruha či lososa. I já jsem se před několika lety poprvé rozhodl, společně s partou přátel, tuto nám tehdy neznámou lokalitu navštívit. Zatoužili jsme ulovit mořského pstruha, rybu, která se u nás nevyskytuje. Od té doby již uplynulo pár let, ale naše skupinka rok co rok pravidelně na jaře navštěvuje pro nás velice zajímavou řeku. Jako před lety i v této době se pravidelně svěřujeme do „péče cestovní kanceláře PEPA a agentury Top Fishing, která je autorizovaným zástupcem společnosti Top 10 Fishing Sweden pro Českou a Slovenskou republiku.
Trasa
Do kempu v Älvkarleby, který se nachází na východním pobřeží Švédska, zhruba 150 km severně od Stockholmu, pojedeme nejspíše z Prahy přes Teplice, Cínovec, Drážďany, Berlín, Rostock (8 hodin jízdy). Z Rostocku je možno jet přes Stralsund a Sassnitz do Trelleborgu nebo z Rostocku Überseehafen do Trelleborgu nebo z Rostocku Überseehafen do dánského Gedseru a přes Kodaň do Helsingoru a dále Helsingborgu. Trasa Trelleborg, Helsingborg, Jonkoping, Stokholm, Upsala, Älvkarleby je dlouhá 850 km (8 hodiny jízdy). Celkem tedy zhruba 1550 km. Älvkarleby leží na pravém břehu řeky. Pohonné hmoty jsou ve Švédsku dražší než v Německu, proto je dobré před opuštěním Německa dotankovat nádrž.
Ubytování
Pravidelně se ubytováváme v chatkách v rybářském kempu v Älvkarleby. Chatky jsou 2 – 4lůžkové, s vlastní kuchyňkou, sprchou a WC. K dispozici jsou i stání pro karavany s přípojkou. Recepce kempu je zároveň restaurací. Zde je také možnost nechat si případný úlovek zmrazit a uchovat až do odjezdu v mrazicím boxu. Tato služba je poskytována zdarma.
Výdej povolenek
Povolenku lze zakoupit v recepci kempu Älvkarleby nebo ve výdejně povolenek, která se nachází na pravém břehu řeky, zhruba 150 metrů od kempu, proti proudu. Cena povolenky je neuvěřitelně nízká, protože tento úsek řeky je státním revírem, který je dotován elektrárenskou společností Vattenfall. K povolence, která stojí 440 švédských korun (týdenní povolenka pro dospělou osobu v době od 7.1.2001 do 30.9.2001), dostanete informační brožurku a mapku úseku, pro který tato povolenka platí. Zde jsou vyznačena místa, která jsou určena pouze pro muškaření nebo pro přívlač. Na zbývajících úsecích řeky je možné použít obě metody. Z těchto materiálů se rybář dozví i další důležité informace, jako jsou pravidla lovu, denní doba lovu, míry ryb apod. V každém případě je třeba seznámit se s pravidly rybolovu ještě před zahájením vlastního lovu, abyste je třeba nevědomky neporušili. Ve výdejně povolenek se rovněž evidují úlovky. Je totiž povinností každého rybáře, aby zde svůj úlovek zapsal. Do statistiky se uvádí druh, délka, váha a pohlaví ryby, datum, hodina a místo ulovení, jméno a národnost lovce, číslo povolenky a použitá nástraha.
Pravidla lovu
Rybářská sezóna začíná 1. ledna a končí 30. září. Ryby mohou lovit pouze držitelé platných povolenek nebo rybářských lístků. Lov bez povolenky je klasifikován jako krádež. Povoleno je pouze muškaření a přívlač. Rybář si smí ponechat 3 mořské pstruhy denně. Podseknuté ryby se musí pustit. Ryba musí být chycena tak, aby měla nástrahu v tlamě! Byl jsem svědkem, že rybář chytil 4kg pstruha, který měl mušku zaseknutou v hlavové části, a musel ho pustit. Je zakázáno používat olovo a olověné zátěže. Olovo musí být nahrazeno jiným kovem. Od roku 2001 je v této lokalitě také zakázáno používání splétaných šňůr včetně FIRE LINE. Při nižším stavu vody lze na řece brodit. Zpravidla se jedná o poměrně táhlý muškařský úsek, který je označen cedulemi. V jarních měsících není výjimkou průtok 500 - 700 m3/s. V roce 2000 jsem byl koncem měsíce dubna svědkem průtoku dokonce 1000 m3/s. Na řece je několik ostrovů, přes které vedou lávky pro pěší.
Lovné míry ryb:
Pstruh mořský 40 cm
Losos 60 cm
Pstruh duhový 40 cm
Lipan 35 cm
Hybrid "laxing" 50 cm (kříženec mořského pstruha a lososa)
Termín
Nejvhodnější doba lovu mořských pstruhů na řece Nedre Dalälven, podle statistik, je okolo zahájení 1. 1., pak v polovině dubna, v případě, že počasí nemá velké výkyvy od průměru, a ke konci měsíce září. V této době se dají předpokládat nejlepší úlovky. Průměrná váha lovených ryb je okolo 2,00 kg, ale jsou zde každoročně loveny i trofejní exempláře přes 10 kg. Za dobrých podmínek se denní úlovky v úseku A pohybují zhruba kolem 40 – 50 kusů pstruhů.
Vlastní lov
Je na každém rybáři, zda sáhne po vláčecím prutu, nebo naopak vyrazí s „mušákem„. Při vláčení i muškaření má rybář bezprostřední kontakt s rybou od záběru až po její vylovení. Oba způsoby lovu jsou aktivními metodami, kdy se rybář snaží dle svého odhadu prochytat ty nejzajímavější a nejpříhodnější partie řeky. Samozřejmě, že místní lovci velice dobře znají vhodná místa, která se s průtokem řeky někdy mění. Domorodce lze snadno poznat podle červené barvy povolenky, kterou každý rybář musí mít viditelně umístěnou na oděvu. To, kde se tito rybáři nejvíce pohybují, může být částečně vodítkem pro ty, kteří jsou zde poprvé, aby se rychleji zorientovali a přizpůsobili zdejším podmínkám. Vzhledem k tomu, že jsem zde již byl vícekrát, mám některá „svá„ oblíbená místa, která nikdy nevynechám. Ne vždy se v těchto partiích řeky člověk dočká očekávaného výsledku. Lov na Nedre Dalälven je vzrušující, protože nikdy nevíte, jakého se zde můžete dočkat překvapení.
Vzpomínám na jeden den před pěti lety, kdy jsem po obědě vyrazil pod přehradu. Po několika utržených plandavkách jsem se rozhodl pro vláčenou mušku. Na konec celé montáže jsem navázal právě vylovenou trubičkovou mouchu. Po několika hodech se mi nástraha zastavila u dna. Zasekl jsem, ale nic. Řekl jsem si, že opět visím. Několik zoufalých pokusů o uvolnění vázky k ničemu nevedlo, takže jsem namotal vlasec na ruku a začal jej plynule napínat, abych vše opět utrhl. „Nic zvláštního,„ blesklo mi hlavou, další nástraha bude odpočívat v hlubinách řeky. Když už jsem si myslel, že musí vlasec prasknout, dala se najednou domnělá vázka do pohybu. Vyvalil jsem oči a rychle uvolnil namotaný vlas z ruky. To něco se snažilo neuvěřitelnou silou táhnout pryč ode mne. Brzda navijáku sténala a já jen držel prut, protože nic jiného se v ten moment dělat nedalo. Všiml jsem si, že asi 30 metrů pode mnou se chystá jeden Švéd k lovu. Křičel jsem na něho: „Fisk!„ Toto zvolání všichni respektují. Pokud má někdo rybu na prutě, ostatní v okolí přestanou chytat a stáhnou své nástrahy, aby nedošlo k zamotání vlasců a ztrátě ryby. Dodnes nevím, jestli mě neslyšel, nebo zda to, co následovalo, udělal schválně. Rozpřáhl se a nahodil. Jen jsem slyšel, jak „zaječel„ multiplikátor a těžká plandavka dopadla šikmo přes proud. Pochopitelně, že mi chytil za vlasec. Když viděl, že mě táhne, prudce zasekl, čímž přetrhl můj vlasec a neznámá ryba byla pryč. V tu chvíli se na něho snesla smršť nadávek v češtině. Pro to odpoledne jsem přerušil lov a šel si raději do chatky uvařit kávu, abych se trochu uklidnil a „vylil si srdce„ přátelům. Dodnes mě nemrzí ani tak ztráta ryby, jako to, že jsem ji vůbec neviděl. Co to bylo? Jak byla velká?
Ještě jednu příhodu bych rád připojil. Před dvěma lety jsem chytal zhruba ve stejných místech. Vláčel jsem celé dopoledne a výsledkem byla řada utržených třpytek a několik nechtěně podseknutých cejnů. Blížilo se poledne, a tak jsem si řekl, že ještě párkrát nahodím a půjdu si udělat oběd. Těžkou plandavku, která každou chvíli „klepla„ o dno, jsem měl už poměrně blízko, když se náhle zastavila a ztěžkla. Nedá se říct, že bych zasekl, jen jsem na to „odpověděl„ ostřejším zatažením. Kupodivu to tentokrát nebyla vázka, ale živý tah na konci prutu mě nenechal na pochybách, že je to ryba. Fin, který házel vedle mě, přestal okamžitě chytat a celou situaci pozoroval. Ryba nijak silně nebojovala a vůbec se nerozjela do proudu, což mně bylo divné a už jsem začal přemýšlet, že je to nejspíš opět nějaký cejn, kterého jsem zase neúmyslně podsekl. Po chvilce se ryba převalila ve vodě jen několik metrů ode mne a záblesk jejího těla v čisté, sluncem prozářené vodě mě zbavil obav z dalšího cejna. Ani ne po další minutě se mi pod prutem objevil nádherný candát. To už Fin přicházel s velikým podběrákem a na první pokus candáta podebral. Poděkoval jsem mu a šel rybu zvážit. Candát měřil 82 cm a vážil 6,70 kg. Pracovník výdejny povolenek, kde se evidují úlovky, mi řekl, že je to velice pěkná ryba a že bych ji měl přihlásit do místní soutěže o největší ryby v jednotlivých kategoriích, kterou vyhlásily zdejší noviny Arbetarbladet. Společně s ním jsem vyplnil formulář a nevěřil, že by to k něčemu bylo. Tato příhoda však měla pokračování. Za rok naše skupinka opět přijela do Älvkarleby na mořské pstruhy. Jaké bylo moje překvapení, když druhý den chytání, kdy zrovna pršelo a počasí bylo, jak já říkám, opravdu pro ryby, ale ne pro rybáře, za mnou přišel k vodě nějaký člověk a anglicky se mě ptá, jestli jsem Milan Ryba. V tu chvíli jsem asi na něho musel koukat hodně udiveně. Jen jsem přikývl a on mi vysvětlil, že je šéfredaktor novin Arbetarbladet, a že jsem s loni uloveným candátem obsadil 3. místo v kategorii „candát„, a že by mi druhý den rád předal cenu. Stále jsem tomu nemohl uvěřit. Následující den se skutečně dostavil ve smluvený čas do výdejny povolenek, kde mi předal slíbenou cenu: plastový kufřík ABU Garcia a cestovní hodiny, abych prý nezaspal a vždy včas vstal na ryby. Výdejce povolenek se připojil ke gratulaci a na památku mi dal jejich kšiltovku se znakem rybářského spolku v Älvkarleby. Po vytvoření několika nezbytných fotografií z předání ceny pro článek do novin se se mnou šéfredaktor rozloučil s přáním bohatých úlovků.
Občas se také stane, že někdo z rybářů uloví značkovaného pstruha. Plastová značka bývá upevněna ve hřbetní svalovině ryby. V případě takového úlovku se má značka odevzdat ve výdejně povolenek a zde také doplnit požadované údaje o rybě a o lovci. Lososí výzkumný ústav, který se nachází na levém břehu řeky, nedaleko přehrady, toto vše soustřeďuje, aby získal přehled o pohybu lososů a mořských pstruhů a další důležité informace o těchto nádherných rybách. Vše pak slouží nejen k lepšímu poznání chování mořských pstruhů, ale i k zlepšování zarybnění. Za to, že rybář ulovil značkovanou rybu a postupoval tak, jak měl, dostává za svou „námahu„ šek na 45,- SEK. Mně se v loňském roce takového pstruha podařilo chytit. Kromě zmíněného šeku mi přišel dopis s informacemi o tom, jak byla tato ryba velká v době vysazení a kde byla puštěna do vody. Jak říkám, na této řece se můžete dočkat různých překvapení.
Mořský pstruh (Salmo trutta L)
Mořský pstruh je krásná ryba, protáhlého, silného a svalnatého těla, je velmi podobný lososovi. Tvar těla je rovněž přizpůsoben překonávání nejsilnějších proudů, k vytrvalé, dlouhé a rychlé plavbě. Liší se kratším a hřmotnějším tělem a tupějším čenichem, má větší ploutve, ocasní rovně uťatou. I zbarvení je podobné. Stříbřité boky jsou posety četnými černými tečkami, mnohdy ve tvaru X, hřbet modrošedý, bez černých skvrn. V době tření samci mívají po bocích červenavý pruh a často mají spodní čelist zahnutou hákovitě vzhůru.
Pstruh mořský obývá Severní moře a Atlantický oceán, odkud podobně jako losos na jaře a v létě vytahuje do řek. Podle teploty vody se tře v říjnu až listopadu mnohdy na stejných místech jako lososi. Proto se někdy stane, že dojde k pokřížení obou druhů, a tím vznikne kříženec lososa a pstruha, hybrid, který jeví některé znaky lososa a zároveň některé znaky mořského pstruha. Samice klade své jikry do štěrkovitých a hrubopísčitých trdel, kde je zahrabává. Mladí mořští pstroužci táhnou asi po roce do moře, kde při hojnosti potravy velice rychle rostou a zde také dospívají.
Řeka
Nedre Dalälven je v místě pod přehradou v Älvkarleby rozdělena do dvou úseků A a B/C. Úsek A se nachází přímo pod přehradou. Řeka v těchto místech je, co do velikosti a průtoku, srovnatelná s Vltavou v Praze. Těsně pod přehradou se chytat nesmí, rybaří se na úseku řeky dlouhém přibližně 2,5 km. Hranice je označena informačními tabulemi.
Na levém břehu je hranice blíž k přehradě a na pravém o něco níž. V tomto úseku se loví hlavně lososi a mořští pstruzi a je potřeba mít samostatnou povolenku. Úsek B/C je určen k lovu štik, candátů a ostatních ryb. Ryby samozřejmě hranice nerespektují, takže je možné ulovit v úseku A i pěkného candáta nebo štiku. Při stavbě elektrárny byl vybudován účinný rybí přechod, elektrárenská společnost navíc financuje místní lososí líheň, přispívá na výzkum lososů a mořských pstruhů i na zarybňování.
Úlovky
Řeka Nedre Dalälven je skutečnou evropskou „jedničkou" pro lov mořských pstruhů. Počty úlovků tomu také odpovídají, přestože jsem viděl ve statistikách výkyvy, které jsou však zcela běžné. Například v dubnu roku 1997 se ulovilo rekordních 1636 kusů, za stejný měsíc roku 1998 „jen" 951 kusů a v dubnu roku 2000 bylo chyceno 1407 kusů mořských pstruhů. Průměrná kusová váha v jednotlivých letech také kolísá zhruba od 2 kg až po 2,75 kg. Každý rok jsou zde chyceni i pstruzi vážící více než 10 kg. Takový úlovek je však otázkou velkého rybářského štěstí a pokud by se Vám podařil, můžete hovořit o životní rybě.
A mé úlovky?
Dá se říci, že většinou nevybočovaly příliš z průměru. Mým zatím nejtěžším mořským pstruhem z této řeky je ryba 71 cm, vážící 4,2 kg. Jsou zde však vidět i ryby přes 5 kg. V roce 2001 jsem ulovil pstruha „pouze" 65 cm (3,4 kg), ale přátelům, se kterými jsem zde byl, se podařilo chytit velice pěkné ryby. Zdeněk měl pstruha 81 cm (4,1 kg) a Tomáš 71 cm (2,9 kg), 74 cm (3,8 kg) a 78 cm (5 kg).
Během našeho týdenního pobytu jsme se spřátelili s našimi sousedy z vedlejší chaty. Pocházeli z Francie a jeden z nich, Jerome, ulovil v závěru pobytu pstruha, který měřil 80 cm a vážil rovných 5 kg. Před několika lety jsem byl svědkem toho, kdy Fin přinesl do kempu 100cm rybu (9,8 kg). Podle mne to byl hybrid (tj. kříženec lososa a mořského pstruha). Fotografie z výdejny povolenek a statistiky hovoří o trofejních úlovcích. Například v roce 1996 vážil nejtěžší mořský pstruh ulovený na Nedre Dalälven úctyhodných 11,5 kg.
Oblečení
Vzhledem k tomu, že krajina leží asi 1 500 km severně, je v dubnu počasí o něco chladnější než u nás. Proto je nutné zakoupit oblečení proti dešti a proti chladu. V tomto ročním období může být takové teplo, že se budete svlékat do trička nebo také může být sněhová vánice. Je lepší obléci si více vrstev. Podél toku Nedre Dalälven jsou na několika místech přístřešky, které jsou vybaveny pilou, sekerou i dřevem. Zde se nechá v případě nepříznivého počasí rozdělat oheň a ohřát se.
Vybavení
Pro přívlač používám hlavně třímetrové pruty s vrhací zátěží 40 - 100 g a kvalitním smekacím navijákem. U místních rybářů je nejvíce vidět prut 3,6 m s vrhací zátěží 80 – 120 g v kombinaci s multiplikátorem. Nejvíce používaným vlascem je 0,35 – 0,40 mm. Mezi mé oblíbené nástrahy patří jednodílné i dvoudílné wobblery Rapala v potápivém provedení. V některých partiích řeky vláčím plovoucí hlubinné wobblery. Mezi osvědčené barvy patří GFR, FT a TR, ale lze uspět i s jinými. K často používaným nástrahám patří těžké plandavky esovitého tvaru o váze 30 – 40 g, zpravidla v základních barvách stříbrné, zlaté a měděné. Rotačky se také osvědčily. U místních rybářů je nejvíce oblíbené vláčení mušek. Převážně se jedná o pestrobarevné trubičkové mušky uvázané na zhruba 3 metry dlouhém návazci, který je spojen s kmenovým vlascem trojramenným obratlíkem. Na třetím ramínku je krátký návazec (20 cm) se zátěží, podle průtoku bývá o váze 20 – 80 g. Po nahození zátěž klesá ke dnu, které v podstatě kopíruje. Muška vlaje ve vodě a je pro pstruha lákavou kořistí. Tato metoda se mi vždy jevila trochu „otrocká„, ale je velmi účinná a hlavně ekonomická. Na této řece je totiž mnoho vázek v podobě utrhaných silných vlasců, které se stávají doslova „pastí„ pro vaše nástrahy.
Muškařská výbava je reprezentována především dvouručními pruty o délce 4,2 – 4,5 m s odpovídajícím navijákem. V podstatě se jedná o výbavu pro lov lososů. V jarních měsících, kdy je voda studená a mušku je třeba dostat dolů do blízkosti dna, jsou používány rychle potápivé šňůry. Návazec je opět z vlasce 0,35 mm, na jehož konci je muška na jednoháčku nebo již zmíněná trubičková muška.
Slovo závěrem
Ulovit „slušného„ mořského pstruha není jednoduchá a každodenní záležitost. Samotný lov vyžaduje velkou dávku trpělivosti a vytrvalosti. Mnohdy se stane, že po celodenním neúspěšném vláčení nebo muškaření na ten „poslední„ hod máte záběr, ve který jste už přestali doufat. Zdolávání přináší skutečně nevšední sportovní zážitek, protože mořský pstruh, podobně jako losos, patří k velice bojovným rybám. K vylovení pstruha je nejvhodnější použít podběrák větších rozměrů. Pokud nějakého pstruha ulovíte, budete mít také možnost přesvědčit se o vynikající kvalitě jeho masa.
Můžete však mít perfektní vybavení, nástrahy i počasí (to vám však nezajistí žádná cestovní kancelář na světě) a přesto budete odjíždět bez úlovku. Pokud k tomu všemu nebudete mít i trochu toho rybářského štěstí, může se to stát. Rybařina je rybařina a ryby jsou prostě nevyzpytatelné. Někdy berou a někdy ne. V každém případě však stojí za to zkusit štěstí a přitom se pokochat krásou zdejší přírody a poznat jiný kraj i jiný mrav.

Milan Ryba, 2002

P.S. Milan Ryba se v dubnu roku 2002 účastnil další rybářské výpravy do Švédska, k řece Dalalven. Na pstruhovém úseku řeky u Alvkarleby ulovil za týden celkem 8 mořských pstruhů, hmotnost některých přesáhla i 2 kg.