Švédsko - Tannas - Reportáže

Chtěl bych se s vámi podělit o dojmy a zážitky z rybářského zájezdu snů - „Švédsko 96“.

Toto malé povídání píši jako vedoucí kolektivu mladých lidí ve věku 15 a 16 let, kteří se rybářského výletu do Švédska zúčastnili. Byl to mimo stravování zcela bezplatný sponzorský dar cestovní kanceláře PEPA, věnovaný prvním pěti vítězům národního kola Zlaté udice v Hlučíně u Ostravy v juniorské kategorii. Stali se jimi Pavel Hrubý (Sč), Martin Krejčí (Vč), lukáš Kučera (Sm), Patrik Bari (Zč) a Zdeňka Mužíková (Praha). Všichni jsme se již znali z dřívějších závodů. To byla pro náš budoucí kolektiv velká výhoda. Naše rybářské putování začalo 16. srpna 1996 v 00.30 hodin odjezdem z Prahy. Cesta dále vedla přes celé Německo až do přístavu Rostock, kde jsme se nalodili na trajekt. Ten s námi cestoval po Baltickém moři až do přístavu Trelleborg ve Švédsku. Pak již zbývala jen 900 km dlouhá cesta autobusem do kraje Harjedalen, oblasti Tannasu ve střední části Švédska, kde již začíná severská tundra. Loví se zde nejčastěji lososovité ryby - pstruh potoční, lipani a z ostatních druhů ryb především štika (která je zde přemnožená) a okoun. Po příjezdu na místo určení nás čekalo milé překvapení. Tato rybářská základna leží uprostřed jezer o různé velikosti. Ubytování bylo na velice dobré úrovni, v samostatných srubech s perfektně zařízenou kuchyní. Velice jsme to ocenili v následujících dnech, kdy se vaření stalo naším koníčkem. A před námi byl krásný týden rybaření.

Již první den jsme se nedočkavě vydali asi na 2 km vzdálenou říčku Mysklan, ověřit si, jsou-li tu opravdu ryby. Viděli jsme je i slyšeli, ale ani jednu neulovili. To nás ovšem od dalších cest za rybí obsádkou neodradilo. Cesty se podnikaly každý den překrásnou švédskou přírodou na daleká i blízká jezírka a jezera s průzračnou vodou. Bylo nádherné podzimní počasí s denními teplotami kolem 25 stupňů, většinou bylo slunečno. Ryba se ukazovala, a tak jsme se pomalu dostávali k úlovkům - štiky a pstruzi. Ryby nebyly příliš veliké, i když rybáři dospěláci získávali pstruhy 50-60 cm, lipany 40-60 cm a štiky 50-70 cm. I když už dlouho nepršelo, bylo v celé oblasti velké množství hub, především křemenáčů a kozáků. Ty jsme potkávali pomalu na každém kroku, protože Švédové houby nesbírají.

Při cestách za rybami jsme ve volné přírodě potkávali volně žijící soby. Stávalo se, že sob navštívil i rybářský tábor a pokojně se živil nedaleko naší chaty. Nesmím ovšem zapomenout na zdejší zlo, a to komáry. Ti jsou zde přítomní všude a dovedou člověku velice znepříjemnit život, především ve spánku. Většinou jsme chodili na polo a celodenní výlety do okolí tábora, do vzdálenosti 10-25 km (někdy nás dovezl nebo odvezl autobus).

Dovolená utekla velmi rychle a sedmidenní pobyt jakoby trval jen kratičkou chvilku. Den před odjezdem si všichni sbalili své věci, především fotoaparát s nepřeberným množstvím záběrů ze Švédska i z cesty. Týden utekl jako voda a my se vraceli s krásnými zážitky a dojmy z čisté severské přírody domů, do země uprostřed Evropy. Byla to dovolená, jak má být. Ještě jednou děkujeme CK PEPA za to, že nám, mladým závodníkům, umožnila podívat se na sever Evropy.