Thajsko - jižní Thajsko - Reportáže

25.2.2007
Večer po příjezdu do Ban Raya vyrážíme na pobřežní přívlač. Saša již tradičně věří rotaččce, já volím povrchový wobbler – skitter pop. Odpoledne jsme tuto část pobřeží celkem pečlivě prošnorchlovali a tak víme, že pobřežní skály klesají celkem rychle na hloubku 4-8 metrů, dno je kamenité, jen místy je korálový útes, který však nevystupuje výše, než 4 m pod hladinu a tak nehrozí uváznutí. Během šnorchlování jsme viděli asi 20 druhů korálových ryb délky 10-30 cm, u jednoho korálového útesu se ukrýval asi 60 cm kanic a u skalnatého výběžku brouzdaly dvě barakudy 50-70 cm. Pod hladinou jsou všude jehlice délky 60-110 cm. Chvílemi prohánějí malé rybky, které se ukrývají okolo pobřeží. Pozorovali jsme i dvě velké, téměř půlmetrové olihně a podle sdělení domorodců, se blíží večery vhodné k jejich lovu na přívlač. My jsme se o úlovek olihně pokoušeli marně - několikrát nám sice za nástrahou tento hlavonožec přijel až ke břehu, ale žádného jsme neulovili.
Na rotačku a povrchový wobbler-popper nám několikrát zaútočila jehlice, ale žádný ze záseků "neseděl".

26.2.2007
Již druhý den pobytu v BanRaya vyrážíme na ryby s lodí Prapis 3. Loď je spíše výletní než rybářská, nemá ani vyvýšený pozorovací můstek ani echolot a kapitán i lodník vypadají, že je výsledek rybolovu zase moc netrápí. Alespoň přijeli skoro včas (jen o půl hodiny později, v 9.30).
Nejprve jedeme trolovat jižně od ostrova Racha Noi, kde jsou loviště tuňáčků a kam míří rovněž většina lodí vyjíždějících rybařit z Phuket. Podařilo se nám ulovit jednoho tuňáčka 3 kg, jednoho 2 kg a dva malé, asi půlkilové tuňáčky. Pak mířime k jižnímu cípu ostrova, kde začínáme rybařit u dna. Proud je silný, hloubka kolísá od 20 do 50 metrů a na svazích podmořských hor přicházejí celkem rychle záběry. Chytili jsme asi 20 korálových ryb a rybek, vesměs o hmotnosti do 0,5 kg. Dalo by se říci, že při driftu přes podmořský hřbet na hloubce asi 20 metrů, jsme vždy měli záběry, bohužel silné proudění rybolov u dna dosti komplikovalo.
Vzali jsme si s sebou do lodě jen vláčecí pruty o vrhací zátěži cca 40 g a ty k pilkrování se zátěží 100 g nejsou úplně ideální... Optimální by bylo použití lehkého pilkrovacího prutu cca 50-200 g.
Cestou zpět nám u západního pobřeží Racha Noi na jednu povrchovou nástrahu zaútočil malý plachetník.

27.2.2007
Longtailboat, který jsme si dojednali v Co-co baru přijel přesně dle dohody – v 9.00. Nejprve jsme bez úspěchu trolovali směrem k Racha Noi, pak podél východního pobřež Racha Noi a nakonec jsme lovili u dna v okolí podmořských hor (útesů) u jižního cípu ostrova Racha Noi. Byl velmi silný proud, který rychle strhával vítr i nástrahy a bohužel jsme o několik nástrah, systémků i zátěží přišli.
Ulovili jsme několik hnědě mramorovaných kaniců, nádherného červeně zbarveného kanice s modrými tečkami (kanic toulavý) a celou řadu korálových rybek. Bohužel žádná z ulovených ryb nevážila více než 0,5 kg.
Vykoupali jsme se na korálové pláži na východním pobřeží jižního ostrova a pak ještě chvíli lovili malé korálové rybky. Při trollingu zpět do Banraya jsme u západního pobřeží Racha Noi viděli vyskočit plachetníka.
Celodenní rybaření na long-tailboatu byla celkem fuška – ještě štěstí, že jsme si s sebou vzali slunečníky a mohli se alespoň trochu ukrýt před sluncem.

1.3.2007
Loď Prapis přijela do Patok Bay namísto v 8.00 až v 10.30 (omylem na nás čekali na druhé straně ostrova...).
Během čekání jsme asi 500 metrů od kotviště lodí v Patok Bay viděli skákat plachetníky. Longtailboat nás tedy z mola v Patok Bay poněkud opožděně a ne v právě nejlepší náladě dopravil na loď.
Vyrazili jsme směrem k východnímu pobřeží ostrova Racha Noi, kde jsme měli první záběr – na wobbler cca 25 cm vlečený asi 15 m za lodí, nám zaútočila barakuda, ale po několika vteřinách spadla. Další záběry se dostavily na podmořském hřbetu jižně od ostrova – každou necelou půl hodinu jsme na systém plastových chobotniček vlečených po hladině asi 20 m za lodí ulovili jednoho nebo dva tuňáčky bonito o hmotnosti 0,5-3 kg.
Ve 13.00 zabrala na povrchové dráždidlo vlečené na outriggeru větší ryba (cca 15-50 kg). Jednalo se zřejmě o tuňáka nebo kingfish (královskou makrelu), která stále táhla ke dnu. Saša zdolával rybu asi 15 minut a pak, když už ji začínal přitahovat, se náhle vypla.
Po 15. hodině se na hladině začala stále častěji objevovat hejna lovících ryb – nejprve se jednalo o tuňáčky-bonito lovící malé rybky a pak i o velké kranase lovící bonita. Bohužel jsme žádného kranase neulovili, ale celkem se nám podařilo chytit asi 20 tuňáčků – bonito.
Okolo 16. hodiny jsme vedle lodi viděli plout pod hladinou plachetníka (vyčuhovala mu nad hladinu hřbetní ploutev) a v dálce jsme uviděli velrybu. Podařilo se nám k velrybě přiblížit na cca 20 metrů. Byla však plachá a vždy se nakonec zanořila.
Krátce po páté hodině odpolední jsme na podmořském hřbetu mezi ostrovy ulovili ještě několik bonit a stříbrnožlutě zbarvenou „makrelu" délky asi 60 cm (pravděpodobně se jednalo o vidlatku, ale 100% se nám druh ryby nepodařilo určit, chuťově byla vynikající – podobná doradu) – vše jsme ulovili na plastové chobotničky vlečené po hladině.
Část ulovených ryb jsme si vzali s sebou a skvěle nám je upravili v hotelové restauraci (účtovali 100 THB (cca 60 Kč)/ osobu za zpracování a úpravu ryb včetně příloh).

2.3.2007
Objednal jsem longtailboat na tříhodinový ranní a čtyřhodinový odpolední rybolov.
Ranní rybolov. Domorodec s longtailboatem přijel namísto v 5.45 až v 6.45 (alespoň jsem si stihl zašnorchlovat). Během šnorchlování skákal asi 200 m od pobřeží u BanRaya plachetník.
Nejprve jsme trolovali směrem na jih s nastraženými wobblery. Asi 500 metrů jižně od BanRaya Saša chvilku zdolával barrakudu, která mu pak spadla. Většinu času jsme věnovali rybaření u dna asi 500-1000 metrů západně od Patok Bay, ale chytili jsme jen několik okounovitých rybek do 20 cm a jednoho kanice asi 40 cm. Zatímco náš domorodý lodivod ulovil na cívku s vlascem zakončenou 300 g olovem a stříbrným systémkem na makrely celkem asi 10 drobých rybek (malý kranas, okounovití, kanici a tuňáčci), my jsme se Sašou chytili dohromady jen 3 rybky...
My jsme chytli vše na nástrahy s nastraženými kousky masa, on to chytil na makrelový návazec. Chytali jsme na hloubce 30-50 metrů.
Odpoledne v 15.30 přijela jiná loď s jiným chlapíkem. Celkem překvapivě vyrazil nikoli na jih, ale na sever ostrova Racha. Nic neříkal, jen se usmíval a udržoval kurs Phuket. Po téměř půlhodině jízdy jsme to už nevydržel a zeptal se ho, jestli náhodou nemá špatné informace, my že nechceme do Phuketu, ale na ryby. Usmál se a gestikuloval, že už tam jako budem. Po pěti minutách opravu zastavil. Jak se na té mořské pláni orientoval, to nevím.
Spustili jsme nástrahy ke dnu a ihned jsme všichni tři ulovili malé kanice. Vše na nastražené malé kousky ryb, na hloubce asi 30 metrů na osvědčený systémek – cca 100 g zátěž a nad ní 2-5 návazců s peříčkem, chobotničkou nebo kouskem rybky. Pak jsme byli téměř půl hodinu bez záběru.
Následně lodivod změnil místo – dostali jsme se cca 500 metrů před zátoku Patok Bay, nedaleko místa, kde jsme rybařili ráno. Začali jsme chytat jednu rybku za druhou. Malé okounovité rybky, drobné 20 cm kranasy, malé kanice, malé cca 40 cm barakudy, dravé 30 cm rybky žíjící u dna, které připomínaly naše piskoře a Saša ulovil červeno-stříbřitou rybu délky asi 40 cm. Když zapadalo slunce přicházely záběry doslova ihned po spuštění nástrah na hloubku, bohužel žádné velké ryby... Večer nedaleko nás lovili dva Evropané s gumového motorového člunu – nechytli nic, ale den po té na stejném místě chytli rejnoka s „rozpětím" asi 80 cm.
Asi třetinu ulovených ryb (dohromady ta třetina vážila asi 4 kg) jsme si nechali upravit s restauraci (celkem nás úprava včetně příloh stála 300 THB – cca 200 Kč). Snažili jsme se tu hromadu sníst večer ve čtyřech,což bylo téměř nad naše síly. Zcela vysílen nadměrnou konzumací jsem vzdal rybolov následujícího dne.

3.3.2007
Ráno mne pálí žáha – důsledek nadměrné konzumace ryb „sweet and sour". Jdu si nejprve zašnorchlovat a pak vyrážím na procházku okolo ostrova. Saša vyráží na lov s lodí pro big game. Už po půl hodině rybaření bylo Sašovi jasné, že tahle loď rozhodně nepatří mezi nejúspěšnější. Lodník jen pomalu nastražil čtyři pruty, kterých si příliš nevšímal a když Saša nastražil další dva naše vlastní pruty, chtěl dva ze svých uklidit. Musel mu vysvětlit, že trollovat se dá i s více než jedním prutem na osobu. Celou dobu trolovala loď v okolí hejn tuňáčků bonito a žádný zázrak se nekonal – celkem bylo chyceno asi tucet tuňáčku do 3 kg. Dvě větší bonita byla ulovena na Sašův 25 cm wobbler.
Večer se nedaleko lodě opět objevila velryba a cestou do Patok Bay byli opět vidět skákající plachetníci.
Je úplněk a moře dnes ustupuje do výrazného odlivu – obnažují se korálové útesy a mělčiny, které jindy byvají zatopeny. Při šnorchlování jsme kromě obvyklých druhů korálových ryb viděli i několik murén, barrakudu cca 90 cm (4-5 kg) a mořskou želvu délky asi 80 cm.

Bohužel naše testovací výprava byla velmi krátka a tak jsme neměli čas věnovat se lovu plachetníků na rybu, s ohledem na technické vybavení a silné proudění jsme bohužel neměli ani šanci na lov u dna ve větších hloubkách.
Zajímavé ryby jsme viděli, měli jsme i několik záběrů od slušné ryby, ale žádnou opravdu velkou rybu jsme během této testovací výpravy neulovili. Ale není všem dnům konec, v jižním Thajsku je krásně a tak se tam asi opět vypravíme koncem roku, tentokrát o něco zkušenější a s vhodnějším vybavením. Navíc se nám mezi místními loděmi podařilo snad vytipovat poněkud zkušenější posádky a tak nebudeme příště ztrácet čas s loděmi, kde je šance na úlovek opravdu velmi malá.