Thajsko - jižní Thajsko - Reportáže

23.-24.3.2014 - za hadohlavci

Neděle 23.3.
Celý den jasno, odpoledne mírná oblačnost, teplota mezi 26-32°C.
Ráno v 7.30 se setkávám s průvodcem Neilem a opouštíme Phang Nga. V 9.00 už jsme byli na hrázi přehrady v národním parku. Netrvá ani deset minut a jsme na palubě velkého dřevěného longtailboatu a uháníme od přehradní hráze do severní části jezera, která se nachází v částečně uzavřené zóně národního parku. Míjíme úžasné skalní formace ve strmých vápencových stěnách a asi po hodině jízdy, když míjíme kontrolu na hranici národního parku, se údolí rozestupuje více do šířky a objevují se první mělčiny a přehradou zatopené lesy.

V okolí porostů vodních travin začínáme chytat – vláčet povrchové nástrahy – imitace žab. Voda je zde neuvěřitelně průzračná, je vidět do hloubky 4 metrů! Neil mi popisuje, že největší nebezpečí pro velké hadohlavce představují rybáři, kteří je loví s potápěčskými brýlemi a šnorchlem vyzbrojeni harpunou.
Většina záběrů byla v těsné blízkosti ostrovů plovoucích travin. Některé ryby, když se jim nepodařilo nástrahu uchvátit hned na poprvé, tak útočí znovu a znovu.
Dopoledne jsem měl 4 ryby na prutě, ale všechny se vypnuly. Neil měl tři záběry a ulovil jednoho hadohlavce červeného (giant snakehead) délky 40 cm.
Krátce po dvanácté přijíždíme k pontonu s plovoucími bungalovy, které spravuje národní park. Současně s námi přijíždí na oběd i pětice thajských rybářů, kteří jsou překvapivě dobře vybavení a je na nich vidět, že se lovem hadohlavců vážně zabývají. Celkem za dopoledne ulovili sedm hadohlavců červených a dva největší přivezli – každý vážil 6 kg a měřili 65 a 70 cm.
Po výborném obědě (rýže s příjemně pálivým vepřovým) si dávám půl hodiny šlofíka na terase bungalovu a pak vyrážíme na ryby. Jedeme se podívat k jednomu z přítoků, ale hladina vody je přiliš nízko a řeka je téměř nechytatelná. Mezi krátkými peřejemi jsou asi metr hluboké jámy, kde pozorujeme skupinky asi dvacet centimetrů dlouhých parmám podobných ryb. Později prochytáváme břehové partie s částečně zatopenými křovinatými porosty, ale máme jen dva plané záběry. Později se nám mezi 17.00-18.30 daří opět v okolí plovoucích travin. Většina záběrů končí sice nezdarem, ale podařilo se nám dostat do lodě celkem tři hadohlavce červené (giant snakehead), kteří byli velcí jen jménem. Měřili 50, 42 a 30 cm.
K bungalovům přijíždíme za úplné tmy. Po úžasné koupačce v noční přehradě už je hotová večeře (rýže, zelené kari s kuřetem, omáčka thom-ka a vepřová sweet and sour).
Thajští rybáři svým udicím ani po večeři nedopřávají klidu a přímo ze schůdků bungalovu loví na těstíčko 10-25 cm dlouhé ryby, které vzhledem a tvarem těla připomínají něco mezi parmou a cejnem. Občas se mezi úlovky objeví i malý sumec délky do 50 cm, což provázejí skupinové ovace.


Pondělí 24.3.
Budím se za rozbřesku, krátce před šestou. Čekal jsem probuzení se zvuky pralesa, ale zatím mne vzbudilo vrzání prken, ze kterých je stlučený plovoucí chodník před bungalovem – to se prostatici trousí k záchodkům... Z dálky je slyšet volání gibonů, ale jinak panuje naprosté ticho. Spal jsem natažený na ratanové rohoži na terase bungalovu, protože zde pofukoval příjemný větřík a bylo vidět na hvězdy. Teď koukám na obzor, který se pomalu rozjasňuje – obrysy pralesa dostávají přesné kontury a zelená barva stromů získává na sytosti.
Neil přináší pozitivní zprávu, že snídaně je na stole a tak mi nezbývá, než zvednout své pobytem v tropech zlenivělé tělo a přemístit ho na vedlejší vor, kde stojí jídelna. Zde už panuje čilý ruch – skupina thajských rybářů oblečená jako závodní cyklisté do pestrobarevných triček, jenže s motivy kranasů, hadohlavců, wobblerů a lodí už stěhuje své nádobíčko do malých motorových loděk, dvojice anglických pozorovatelů přírody se připravuje na výpravu po sloní stezce a můj průvodce Niel si vychutnává ranní kávu.
Cpeme do sebe toustový chléb s vajíčkem a šunkou a vyrážíme na vodu. Je příjemných 25°C, mezi ostrovy co chvíli přelétavají skupinky zoborožců, nad hladinou krouží orlovec a volání gibonů je stále hlasitější, začíná se ozývat ze všech stran.
Stejně jako včera vláčíme imitace žab v okolí ostrůvků plovoucích travin. Hned na prvním místě mne Niel upozorňuje na skupinku drobných rybek u hladiny:“To jsou mladí hadohlavci. Jejich rodiče je do dvou měsíců po narození pečlivě střeží a tou dobou je dobrá šance je ulovit“. Nahazujeme v okolí hejnka rybek, ale jediné, co jsme ulovili byla právě ta mláďata, která ač neměří více než 20 cm, se bez bázně vrhala na naše nástrahy. „Neile, je staré jsou tyhle rybky, že se pořád drží v hejnu“, ptám se a očekávám, že dostanu odpověď o stáří okolo jednoho roku. „Tyhle? Těm budou tak akorát dva měsíce. Brzy je rodiče začnou napadat a požírat. Tehdy se mláďata raději osamostatní, hejnko zanikne a jejich strážci se budou opět moci vesele oddávat rozmnožování. Ostatně i mláďata budou za pár dalších měsíců pohlavně zralá a pokud je něco nesežere, dají brzy vzniknout dalšímu pokolení hadohlavců.“ Napadá mne, že při takhle svižném rozmnožovacím cyklu jsou to ryby, které není možné v jezeře vychytat. Ale jak ukazuje realita, opak je pravdou. Dokonce i zde, v národním parku, kde je zakázán komerční rybolov do sítí a sportovní rybaření je možné jen na zvláštní povolení, jsou velké rozdíly mezi zátokami, které jsou blíže k silnici a mimo hranici parku a partiemi, které jsou součástí rezervace a navíc leží daleko od nejbližší komunikace. Ačkoli jsme více než hodinu jízdy lodí vzdáleni od silnice a národním parkem chráněné části jezera, přesto i zde jsou občas vidět nastražené šňůry a množství ryb není nijak úžasné. Jinými slovy: každé jezero se dá vychytat a každou populaci ryb je možné snadno poškodit nadměrným rybolovem.
Střídáme loviště a prochytáváme jednu zátoku za druhou. Skoro na každém místě máme jeden-dva záběry, ale vesměs se jedná o drobné ryby do 30 cm. Teprve, když se blížíme ke kontrolnímu stanovišti národního parku, ulovil Neil o trochu většího hadohlavce délky 45 cm. Jedná se však o jiný druh, který je na této přehradě méně častý, ale jinde v Thajsku je to vlastně jedna z nejběžnějších ryb – hadohlavec páskovaný (striped snakehead). Ryba končí v podběráku a pak na dně lodě. Ve třicetistupňovém vedru mi to připadá trochu drastické, ale Neil mne uklidňuje, že tenhle druh je schopen bez potíží dýchat vzdušný kyslík a k přežití mu stačí, když ho jednou za hodinu trochu pokropíme vodou. Měl pravdu, když mne v osm večer vykládá v Phuketu na letišti, má se hadohlavec čile k světu. Nu dlouho mu to nevydrží – zítra si ho dá k obědu Neilova manželka.
Naši krátkou výpravu za hadohlavci jsme museli ukončit už v poledne. Cestou k hrázi jsme si v jedné z plovoucích restaurací dali lehký oběd a pak už byl nejvyšší čas na krátkou odpolední návštěvu u Mika a cestu na letiště. V deset večer opoštím Phuket, abych se další den odpoledne mohl opět vesele zapojit do pracovního procesu...
Celkem jsme za čtyři hodiny dopoledního rybaření ulovili:
1x hadohlavec páskovaný (striped snakehead) 45 cm
5x malý hadohlavec červený 20-30 cm a 8 ryb spadlo

Zdeněk Edelmann



21.-22. březen 2014 - jezero Exotic Fishing

Pátek 21.3.
Jasno, slunečno, teplota 26-34°C. Chvílemi mírný vánek, spíše bezvětří.
Rybařil jsem celý den od 8.00 do 18.00 hodin. Přes poledne (mezi 11.00-15.00 výrazný útlum aktivity ryb. Hlavní vlna záběrů a aktivity pak byla mezi 16.00-18.00 hodin.

Dopoledne uloveno:
2x arapaima (Arapaima gigas) 60-66 kg*
2x sumec piraiba (Brachyplatystoma filamentosum) 4 a 5 kg*

Odpoledne uloveno:
2x pacú (plodožravá piraňa), albín, 4 a 6 kg*
7x sumec piraiba 3-6 kg*
1x sumec pirarara 12 kg (anténovec červenoocasý, redtail catfish)*
1x kostlín severoamerický (alligator gar) 4 kg (90 cm) *
2x siamese carp 11 a 20 kg na plavanou na krmítko (na srkačku)

Jak je vidět výše, většina ryb byla ulovena na rybu, resp. na cca 5-10 cm dlouhý kousek sardinky (označeno "*"). Na krmítko-srkačku nahozenou na položenou jsme měli několik záběrů, ale žádnou zdolanou rybu. Nakonec se jako efektivnější ukázalo nastražení krmítka-srkačky ve sloupci (na velký splávek).


Sobota 22.3.
Oblačno až polojasno, teplota 26-37°C. Chvílemi mírný vítr. V sedm večer, když se setmělo a končilo rybaření, tak přišel déšť.

Dopoledne uloveno:
2x sumec piraiba (Brachyplatystoma filamentosum) 3 a 5 kg*
1x bolenec amurský (yellowcheek carp) 110 cm (12 kg) *

Odpoledne uloveno:
2x sumec niger catfish délky 60 cm s kostěným pancířem vytvářejícím na bocích ryby řadu velmi ostrých výrůstků.- uloven na srkačku, na položenou
2x sumec (anténovec červenoocasý-pirarara) 8 a 12 kg křížený se sumcem surubi (anténovec tygří) vypadá stavbou těla i základním zbarvením jako pirarara, ale má na sobě skvrny – “tygrování”. *
1x kostlín severoamerický 4 kg (90 cm) *

Mezi šestou a sedmou večerní jsem zkoušel streamerovat – na muškařský prut AFTMA12 s plovoucí šňůrou a zeleným streamerem délky cca 10 cm jsem ulovil jednoho ostnojazyčnatce (aruana) a asi 15 minut jsem zdolával arapaimu, která se mi pak vypnula.

Kromě afrických sumců „niger catfish“, kteří zabrali na srkačku-krmítko a arapaimy, kterou jsem zdolával na muškařský prut, byly všechny ostatní ryby ulovené na položenou - na kousek sardinky (označeno *).

Zdeněk Edelmann