Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "dorado - koryfena"
Pro tento tag existuje 22 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 02.12.2022 20:54
-
- Zdenek 01.12.2022 20:30
-
Pobřeží poloostrova Nicoya, úterý 29.11.2022
V 7.15 ráno jsme na pláži, kde už čekají naše dvě lodě s kapitány Gregorym a Johnym. Po minulém týdnu, kdy hodně pršelo, je při pobřeží dosti kalná voda a v předchozích dnech bylo rybaření v okolí břehů velmi slabé. Skupina osmi britských rybářů na dvou lodích měla předevčírem po celodenním chytání podél pobřeží jen jednoho kranase 80 cm, tři metrové jehlice a dvě španělské makrely 70-80 cm, zatímco včera zkoušeli trolling dále od pobřeží a narazili na pás plovoucích větví, trávy, starých beden, palet a různých nečistot, kde byla hejna dorad. Dohromady na dvou lodích ulovili 52 dorad (nejmenší 90 cm a největší – ulovené na klasickou přívlač na vlastnoručně vyrobený wobbler měřilo 147 cm!). Dvě třetiny dorad byly na trolling (mrtvé rybky a povrchové nástrahy) a třetina dorad byla na přívlač v okolí těch plovoucích nečistot (jerky a wobblery). Rozhodujeme se, že jedna z lodí (Luboš, Pavel a Ruda s kapitánem Johnym) zkusí rybaření při pobřeží a druhá loď (Peter, Peter a Silvester s kapitánem Gregorym) zkusí najít pásy čisté vody a plovoucích nečistot (větve, tráva, odpadky apod, kterých se obvykle drží dorada) dále od pobřeží. Pás plovoucích nečistot se Gregorymu podařilo najít (kolem už kroužily 4 další lodě), ale utrolovat se podařilo jen jedno dorado 120 cm, španělskou makrelu 75 cm a pěkného tuňáka černoploutvého 80 cm. Pak se slovenská posádka přesunula k pobřeží, kde se na popp podařilo ulovit dva kranasy dvouskvrnné – 80 cm a parádních 97 cm a na jig jednoho kranase vláknitého-pompano 50 cm.
Luboš s Pavlem a Rudou se trápili v pobřežní zóně. I když se kapitán Johny snažil, střídal loviště a na benzínu nešetřil, záběrů bylo jen velmi málo a spíše se jednalo o sledovačky než opravdové záběry. Na jig vydolovali jednu půlmetrovou španělskou makrelu a jen o málo většího kanice černého. Na popp byli zdoláni dva kranasi dvouskvrnní 65 cm a 82 cm, jedna metrová jehlice a při podebrání do lodě bohužel spadl asi devadesáticentimetrový kanic černý, kterého Pavel zdolal na wobbler Salmo 15 cm.
Angličané na lodích Contender a Boston Whaler lovili celý den kolem pásu plovoucích nečistot asi 20 km od pobřeží. Celkem jejich skupina 8 osob zdolalala 22 dorad délky 90-130 cm, většina byla na trolling a asi třetina na klasickou přívlač s wobblery, jerky a poppy.
Důstojným vyvrcholením dnešní rybařiny byla večeře v restauraci Que Más, kde nám upravili ulovené dorado (tartar s mangem a kapkou vanilky) a tuňáka (parádní medium-steaky v sezamové krustě s pestem z jarních cibulek, černého sezamu a česneku.
Během "schlaftruňku" nám na baru přistál nečekaný návštěvník - dvacetidekový nosorožík. - Zdenek 29.01.2022 21:04
-
Maledivy 28.1.2022
Protože předpověď počasí slibuje na odpoledne velmi silný vítr kolem 9 m/s, který má pokračovat i další den, rozhodujeme se přeplout přes oceán do sousedního atolu dříve, než vítr zesílí. Vyplouváme tedy za rozbřesku ještě před šestou a trolujeme za mírného větru od východu. Po osmé za jízdy snídáme, oceán je stále klidný. Pak jdu trávit snídani a odpočinout si od ranního vstávání. Budí mne dupot a zvýšení otáček motoru. Na Sašovu chobotnici s našitým filátkem z bonita zaútočil dvakrát mečoun. Vzal si i pár metrů z navijáku, ale protože sílící vítr udělal na dlouhém vlasci „pytel“, nezasekl se a nástrahu vyklepnul. Zkoušíme nad místem záběru zakroužit, vidíme hejna rybek, opět se nám u nástrah objeví několik mečounů nebo plachetníků, ale další záběr se nekoná. Zas tak velký hlad nemají nebo nejsou zas tak hloupí…
V jedenáct dopoledne jsme u sousedního atolu. Chvíli chytáme na jigy u průlivu (pár kranasů ostrovních, půlmetroví chňapali velcí a malých kaniců měsíčních + několik jigů ukousnutých žraloky) a pak kotvíme na hraně mezi korálovým útesem a průlivem.
Stejně jako před týdnem je zde úžasné šnorchlování, které kromě plné palety korálových ryb a rybek nabízí i rejnoky siba (eagleray) patrolující ve vodním sloupci v průlivu, mantu o rozpětí tři metry kroužící kolem korálu ve společnosti dvou želv, desetikilového kanice a metrového napoleona, hejna vidlatek, ranasů velkookých, stohlavá hejna barakud doprovázená žraloky útesovými (black-tip), téměř třímetrového žraloka hedvábného skupinku čtyř napoleonů… No prostě podmořská nádhera.
Po obědě trolujeme po oceánu na úroveň „Větrného ostrůvku“, ale vítr slibovaný na poledne konečně dorazil, pomalu sílí a zdvihá stále větší vlny. Ale fouká nám do zad a tak usilovně vláčíme a nástrahy krásně létají. Jenže vlny jsou stále větší a nepravidelné. Nelíbí se to nám a zřejmě ani rybám, které občas přijedou k nástraze a buď ji minou nebo nedoberou.
Protože jsou vlny na hranici podnětu k mořské nemoci, raději s vláčením končíme a trollujeme ke kotvišti, kde chceme před západem slunce ještě chvíli jigovat. Třiceticentimerovou chobotnici s našitým filátkem z bonita náhle cosi atakuje. Zasekávám a k mému překvapení vyskakuje nad hladinu metrové dorado, které po chvíli končí mezi námi na palubě.
Asi půl hodiny vertikálně vláčíme jigy 150-250 g na hloubkách 40-100 m, ulovili jsme pár kranasů ostrovních 30-48 cm, půlmetrových kaniců měsíčních a Saša zdolal metrového kanice toulavého, ze kterého však vytáhl na palubu jen půlku, protože tu druhou si asi 10 m pod hladinou odkousl žralok.
Vítr se stáčí a fouká od jihovýchodu, na druhý pokus kotvíme u ostrůvku M na hloubce asi 45 metrů a večer zvyšujeme skoré ryb ulovených na jigy (barakudy, kranasy ostrovní, malí kanici). Saša nastražuje bonito na žraloka a hned při spuštění mu nástrahu bafla nějaká mrcha, která brzda nebrzda vytočila z muliplikátoru celou zásobu 500 m vlasce a šňůry, aniž by nám dala šanci ji zastavit. Nakonec držíme prut i Sašu, aby zůstali na palubě a čekáme, co praskne. Praskla šňůra na 100 kg. A to byla taková hezká tečka za tím dnešním večerem. - Zdenek 20.01.2022 19:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme… - Zdenek 19.12.2021 22:58
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 18.12.2021
Závěrečný den našeho pobytu jsme měli plánovaný jako rezervní, resp. relaxační. Ale jak řekl Luboš: ten den v plážových barech by nás mohl přijít pěkně draho, tak raději půjdem na ryby. Dohodli jsme si tedy den rybaření navíc. A aby to bylo jiné než v předchozích dnech a víc relaxační, zvolili jsme asi nejlepší/nejpohodlnější loď na pobžeží, jedenáctimetrový Boston Whaler upravený pro trolling na volném oceánu. Kapitánem byl Nan a průvodcem široko-daleko známý machr na mečouny – Rolando, který zkušenosti pro lov velkých dravců sbíral od svých šesti let nejprve jako lodník a později jako rybářský průvodce na různých lodích.
Na pláži nás v 7.15 nalodil na malou motorovou loďku Rolandův strýček a místní rybářská legenda Rufino, odvezl nás k lodi kotvící asi 300 m od pláže a v 7.30 už valíme na oceán. Na palubě je připravená krásná sestava trollovacích plutů s multiplikátory Saltiga, na všech nové vlasce, na zádi v chlaďáku navázané nástražní rybky-balyhoo. Nejprve zajíždíme k hejnům bonit asi 5 km od pobřeží na hloubkách kolem 60 m. Čtvrt hodiny naháníme bonita, ale jsou to jen malé rybky do 30 cm a je dost těžké je přimět k záběru. Po ulovení druhého bonita jedeme k podmořské hoře, která asi 20 km od pobřeží vystupuje z hloubky kolem 400 m do 200 m. Zde začínáme trollovat – vlečeme za sebou dva teasery (povrchové dráždidlo s chobotnicemi bez háčků), tři pruty s povrchovými dráždidly-chobotnicemi a tři pruty s nastraženými balyhoo délky cca 30 cm s jednoháčkem. Záběry přichází už po pár minutách trollingu. První ryba-dorado 127 cm je na povrchové dráždidlo, pak přichází dorado 123 cm na balyhoo. Třetí dorado padá ve výskoku hned po záseku. Pohybují se kolem nás hejna delfínů, ale po hodině trollingu záběry dorad najednou končí. Ostatní lodě v okolí také hlásí, že aktivita ryb poklesla a tak trollujeme asi 15 km k další podmořské hoře resp. k bóji, kterou před pěti lety nainstaloval jeden Američan na hloubce asi 200 m. Občas některá z lodí hlásí, že viděla mečouna nebo jim na nástrahu zaútočil plachetník, ale zdolaná jsou hlášena jen dorada. Nám se podařilo zdolat během poledne a odpoledne také jen dorada, tři kousky, vše mezi 110 cm-125 cm. V 16.00 se dělá nepříjemné vedro a slunce od západu ostře svítí. Záběrů i hlášení ulovených ryb z okolních lodí opět ubývá. Den končíme s pěti ulovenými dorady 110 cm-127 cm a míříme do přístavu. Jedno z dorad bude k dnešní večeří a pak se musíme zabalit, dopít načatou láhev rumu a zítra nás čeká návrat zpět do Evropy. - Borek 12.03.2021 19:29
-
Maledivy, pátek 12.3.2021
V noci pěkně foukalo a loď se houpala až tak, že někteří raději spali na spodním patře palandy.
5:45 budíček a odjezd z nočního kotviště. Připravil jsem pruty na trolling, když ještě ostatní ještě spali, tedy kromě Lukáše, který vstal chvíli po mě. Čekal nás několikahodinový přejezd do sousedního atolu a jen co loď vyjela z relativního bezpečí vnitřku atolu, začala Matějská pouť. Houpalo to místy až dost. Snídali jsme na cestě přes volnou vodu a nebylo to úplně jednoduché. Hugovi se udělalo z houpání zle, ale třetí pokus o udržení prášku proti nevolnosti v žaludku zabral, Hugo přestal potřebovat kýbl a vzápětí usnul. Za celou dobu jsme měli na trolling jen dva záběry a ulovili jsme jedno dorado délky 90 cm.
Kolem poledne jsme dojeli do sousedního atolu, kde jsme si zašnorchlovali a vyhodnotili situaci u oběda. Nemělo smysl se trápit ve vlnách na vnější straně atolu, proto jsme zvolili rybaření uvnitř, v klidnější vodě. Poppovali jsme na mělčinách a v podstatě všichni měli alespoň záběr nebo útok. Nejlépe se s tím popasoval David, který vypoppoval dva kranasy modroploutvé (65 a 70 cm). Mě zabral slušný kranas obrovský, který zaútočil na zamotaný popp, ale spadl během pár vteřin (alespoň jsem ho ze střechy viděl...) a druhou rybu jsem ani nezahlédl a spadla asi po minutě (pravděpodobně kranas modroploutvý).
Zakotvili jsme třičtvrtě hodiny před soumrakem a šli jsme se ještě vykoupat a zaskákat ze střechy do vody.
K večeři byl ten větší kranas modroploutvý.
Večerní jigging přinesl několik kranasů velkookých a pár malých barakud. Kluci ještě zkoušejí chytat na maso, ale já sotva stojím na nohou, bolí mě celý člověk z vyrovnávání vln a poppování, tak se vzápětí půjdu uložit do horizontální polohy. Máme dobré místo na spaní a lze tedy očekávat klidnou noc. Zítra vstáváme brzy a jdeme zkusit muškařit z ostrůvku, u kterého spíme. - Zdenek 13.02.2021 19:39
-
Maledivy 13.2.2021
Jasno, slunečno, čerstvý vítr 10-16 km/h od severovýchodu.
Údajně už okolo třetí ranní byli Martin s Jindrou na palubě chytali na jigy kranasy velkooké (50-60 cm), malé barakudy, žraloky útesové 130-150 cm a chytli i jednoho kranasa ostrovního 40 cm. Později se k nim připojil Ivan chytající na kousky ryb (1x žralok útesový).
Ještě před východem slunce v 6.00 vyplouváme na oceán a míříme zpět k Male atolu. Cestou jsme jednou viděli delfíny, Ruda ulovil na povrchovou nástrahu-chobotnici tuňáka pruhovaného 45 cm.
V 8.00 snídáme za jízdy a pak půl hodiny vláčíme v dvoumetrových vlnách poppy a jerky u východního pobřeží ostrova. Chvílemi je těžké udržet se na palubě a k tomu ještě nahazovat, ale přinejmenším se nám daří nespadnout do vody. Z vln na mělčině nám občas vyjíždějí bluefini a vidíme i lovící barakudy a jehlice. Jindra zdolává na popp krásného, skoro celého černého kranasa-GT 72 cm, Martin přidává GT 70 cm a já pak GT 90 cm.
Po půlhodince přívlače pokračujeme v trollingu přes oceán, ale až k sousednímu atolu jsme bez záběru. Zkoušíme asi půl hodiny vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu, ale nemáme ani výjezdy. Tak měníme popping za jigging, ale ani ten nám nepřináší žádný úspěch a proto volíme raděii koupání a polední pauzu.
Po třetí odpolední se trollingem přesouváme k Male atolu. Protože je na přídi hezký stín, výhled na oceán a občas vyskakující létající ryby i kolem plující manty, relaxujeme na lehátkách na lodní přídi a spoléháme, že trollovací pruty na zádi hlídá Ruda. Ruda je opravdu hlídal, ale Ivanův prut s elektrickým multiplikátorem měl mimo zorný úhel, a protože elektrika nemá cvrčka a při záběru jen slabě pípá, což hravě přehluší zvuk lodního motoru, nevšiml si, že na Ivanově prutu visí ryba. Když zastavujeme loď a chceme stáhnout udice, zjišťuje Ivan, že namísto původně nastavené vzdálenosti 40 m ukazuje naviják přes 100 m. Trochu se tomu divil a teprve, když elektrika přitáhla nástrahu cca 20 m za loď, bylo jasné, že na udici je chycená ryba. Bylo to hezké 110 cm dorado (zlak nachový-koryféna), které bylo tak utahané, že se při dotažení do lodě ani nebránilo.
Večerní přívlač v průlivu do atolu je velmi intenzivní. Nejprve mi jedna ryba padá po záseku, pak další utrhne Jindrovi popp, který po chvilce nalézáme plovoucí na hladině. Lubošovi zaútočila ryba na nástrahu hned třikrát, vypadalo to, že se celé hejno kranasů o černý jerk doslova rve. Když nástrahu vytáhl, zjistil, že oba trojháky i s kroužky jsou fuč. A nejednalo se o žádné slabé kroužky – zřejmě se o nástrahu přetahovaly dvě ryby a háky z nástrahy strhly. Pak Jindrovi ukousla popp 70 cm jehlice, ale zamotala se do šňůry, takže se ji i s poppem podařilo vytáhnout. Když už se pomalu blížíme ke kotvišti u písčiny, má další záběr Luboš, ale ryba padá. V zápětí úspěšně zasekává Martin a než stihne přejít na záď, mám na jerk další rybu i já. V mém případě to byl kranas-GT 95 cm a v Martinově kranas modroploutvý 70 cm. Obě ryby fotíme, pouštíme a o deset minut později jsme už na kotvišti. Měníme vláčecí pruty za jigovací a na hloubce kolem 35 m lovíme na jigy barakudy kolem 50 cm a později večer i malé kranásky velkooké. - Zdenek 30.11.2018 07:53
-
Kostarika - Nicoya 28. a 29.listopadu 2018
Dva dny ve stejném revíru a přesto každý naprosto odlišný. Ve středu 28.11: jsme vyrazili k ústí velké řeky s cílem ulovit nějaké kohoutovce. A výsledek? Za celý den jeden jediný záběr a to byla malá jehlice. Jinak nic. Kohoutovce jsme ani nezahlédli. Naši kolegové ten den vyrazili na trolling na oceán zkusit nějakého mečouna. A za celý den ani záběr.
To čtvrtek 29.11., to byla jiná káva. Na poppy a stickbaity naše trojice ulovila: 1x dorado 130 cm, 1x kranase velkookého 60 cm, 1x kranase dvouskvrnného 65 cm a tuňáka žlutoploutvého 65 cm. Další tři dorada, která zabrala na popp, nám spadla při zdolávání. Na jig měla naše trojice 1x dorado 118 cm, 2x kranase dvouskvrnného 60 a 65 cm, 1x tuňáka žlutoploutvého 55 cm, 1x kranase oceánského-peruánského 60 cm a 2x bonito. Spadla nám další dvě dorada, která zabrala na jig + několik dalších ryb. Většinu času jsme jigovali a poppovali u výběžku podmořských skal na hloubce 30-60 m. Viděli jsme velké delfíny cca 3-4 m a jednou zalovil vedle lodi mečoun.
Posádka druhé lodě se věnovala trollingu a ulovila 7 dorad 105-130 cm a tuňáka žlutoploutvého 65 cm.
Ve dvě odpoledne začal tropický liják, což byl první déšť po 10 dnech. Ten ukončil rybolov, protože už jsme byli unavení a zítra letíme domů... - Zdenek 28.11.2018 05:56
-
Kostarika - Nicoya 27.listopadu 2018
Už pátý den pokračuje krásné slunečné počasí, kdy celé pobřeží ochlazuje příjemný vánek. Ráno je 25°C, v poledne to vyleze na 29°C a večer v 17.30, když zapadá slunce je 27°C. Den za dnem, každý den stejně.
Jedna naše posádka se dnes věnovala přívlači a vertikální přívlači. Nejprve prochytávala rozhranní proudů asi 2 km od pobřeží, kde se zdržují dorada. Za hodinu chytání bylo asi 5 záběrů, každý druhý se podařilo zaseknout a jednu rybu (107 cm) se podařilo dovést do lodě. Na popping v okolí velké řeky, kde obvykle lovíme kohoutovce a velké chňapaly, jsme měli jen dva výjezdy od malých kohoutovců, ale žádnou zaseknutou rybu. Za to vertikální přívlač v Bobolandu na hloubce okolo 50-55 m jsme si zachytali a naše trojice zde na jigy ulovila 6 kranasů dvouskvrnných 60-80 cm, dva chňapaly a dorado 110 cm. Dvojice na druhé lodi měla za celý den trollingu tři dorada 80-110 cm + několik planých záběrů.
Večer nám v našem pensionu připravili rybí hostinu z čerstvě ulovených ryb. Pomalu se blíží půlnoc a ozvěny hostiny stále doznívají. To jsem zvědav, kdo půjde zítra na ryby... - Zdenek 27.11.2018 05:13
-
Kostarika - Nicoya 26.listopadu 2018
Ráno nás ve 4.15 vzbudil opičák, který se posadil na strom nad naším bungalovem a začal vřeštět. Inu vřešťan...
Trojice Jirka-Luboš-Zdeněk vyrazila opět s vybavením na přívlač a vertikální přívlač. Ráno mezi 8.-10. hodinou byla na přívlač celá řada záběrů od dorad, jehlic a bonit. Pak následovalo několik hodin téměř bez záběru a už to vypadalo, že závěr rybaření bude podobný. Krátce po třetí jsme však opět natrefili na skupinky dorad. Sice se nám žádné nepodařilo zdolat, protože se všechna setřepala během zdolávání, ale spolu s dorady zřejmě táhli tuňáci, protože současně s dorady, která brala na poppy a stickbaity jsme na vertikální přívlač během půl hodiny ulovili 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, 70-centimetrového tuňáka albacore, několik bonit a 80-centimetrového kranasa dvouskvrnného.
Posádka druhé lodi dnes kralovala dorádům. Na trolling jich dnes ulovili 12, všechna mezi 110-125 cm.
Poloostrov Nicoya, středa 30.11.2022
Celý den polojasno nebo zataženo, občas krátká přeháňka, vánek 1-3 m/s, 25-27°C.
Kapitán Johny s Lubošem, Pavlem a Rudou na palubě zamířil ráno rovnou na oceán a v zóně cca 20 km od pobřeží, kde už nebyla voda přikalená vlivem dešťů, narazili při trollingu s hladinovými chobotničkami na dorada. Chvílemi byly i tři ryby na udici naráz a dalších několik jezdilo kolem. Celkem za celý den ulovili 17 dorad – jedno mělo 90 cm, většina byla 100-110 cm a čtyři největší dorada byla 130 cm-140 cm. Třetinu dorad ulovili na klasickou přívlač (jerk 14 cm a wobbler 15 cm), dvě třetiny dorad byly na trolling (plastové hladinové chobotničky různých barev – modrobílé, růžové, červené). Mezi dorady se na udici přimotal i jeden tuňák albacore 45 cm.
Loď kapitána Gregoryho jela podél pobřeží asi hodinu na jih a pak se postupně vracela, přičemž trio Peter-Peter-Silvester prochytávalo podmořské kopce a útesy na jig, případně vláčeli kolem útesů.
Na jig se jim podařilo ulovit 4x kranase oceánského-amberjack délky 65-80 cm, 4x kranase dvouskvrnného 60 cm a 74 cm, chňapala „roquero“ 45 cm a tři tuňáky albacore 50-55 cm. Jednoho z tuňáků jim při zdolávání atakoval chňapal cubera, asi minutu se s ním přetahovali a pak vytáhli jen okousaného a potrhaného tuňáka. Na jig zdolali i jednoho kohoutovce cca 110 cm, ale spadl při pokusu o šetrné podebrání do lodě. Záběrů a výjezdů na popp měli celou řadu, ale ryby nástrahy nedobíraly.
Stejně jako včera jsme jedno z ulovených dorad donesli do spřátelené restaurace Que Mas, kde kuchař zase dělal divy. Přestěhoval se před rokem do Kostariky z francouzského La Rochelle, kde pracoval pro jednu noblesní restauraci. A tak dnes, když nemá v lokálu narváno a někdo mu přinese čerstvou rybu, tak tvoří. A protože svou práci umí a ještě navíc ho i baví, výsledky jsou úžasné. Jako předkrm servíroval ceviche z dorada a hlavní chod byl filet z dorada na grilu s rýží a blanšírovaným celerem v omáčce z kokosového mléka a zeleného curry. Nádhera. Vlastně nevím, jestli bylo zajímavější ta dorada lovit nebo si užívat tu večerní kulinářskou exhibici.