Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "Tichy ocean"
Pro tento tag existuje 44 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- rybář 13.03.2025 13:01
- rybář 13.03.2025 12:39
-
Kostarika, pacifické pobřeží 2-4 března 2025
Vše proběhlo tak jak bylo domluveno, jediný malý problém se vyskytl v autopůjčovně, kde jsme neměli kreditní kartu na jméno řidiče, ale nakonec se to vyřešilo připojištěním za 160 dolarů.
Cesta autem na sever Kostariky byla bez problému, jen nás trochu dobíhala únava z letu, takže jsme byli moc rádi, že nemusíme hned následující den rybařit. Šli jsem se podívat na národního parku a v něm k té nejbližší pláži. Vstup trochu podražil (cca 15 dolarů za osobu). Cestou jsme viděli opice, nosály, jelenovce, hromadu ptáků a na pláži asi 1,5 m dlouhého kajmana.
Rybařina zde byla úžasná, včetně kapitána, který nás nejprve vyvezl do nějaké zátoky, kde nás asi dvě hodiny testoval, jak zvládáme přívlač, zda se nám nedělá špatně na lodi, jak jsme samostatní atd. tam jsem měli jen pár výjezdů. Následně usoudil, že jsme připraveni jet do větších vln a zamířil s námi k jednomu mysu, který se ukázal jako nejlepší loviště i pro následující dny. První záběr na sebe dlouho nenechal čekat a přestože jsme o několik ryb přišli, tak si každý chytil alespoň jednu pěknou rybu (kohoutovce a kranasy), dokonce byla ryba (kohoutovec) přes metr, což na první den nebylo vůbec špatné. Druhý den už jsme měli nějaké zkušenosti a tak byly naše úspěchy ještě větší a chytli jsem tři kohoutkovce přes metr, přičemž jeden měl 142 cm, což je asi pěkná ryby i pro místňáky. Zkusili jsme na dvě hodiny také jigging, ale přestože ryby braly (hlavně kapitánovi), tak nás to moc neoslovilo.
Super byly také obědy: lepší ananas a kokosové ořechy jsme nejedli a hlavně nás překvapilo, že to dokáže dodat potřebnou energii na celý den náročného rybolovu.
Miroslav J. - rybář 24.02.2025 20:35
-
Kostarika 22.2.2025
Závěrečný den pro naše české hosty nepřinesl žádnou trofej, jen pár hezkých kranasů dvouskvrnných, malého tuňáka a španělskou makrelu ve velikostní kategorii oblíbené mezi kuchaři. Zatímco jinde je pro přípravu sashimi nebo carpaccia nejvyhledávanější rybou tuňák, tady (na pacifickém pobřeží Kostariky) jsou velmi oblíbené právě španělské makrely.
V příštích dnech máme na lodích skupinu hostů z Anglie a pak dorazí zase několik rybářů z Čech.
Gaby - rybář 21.02.2025 13:07
-
Kostarika 20.2.2025
Hosté z Čech už se docela rozkoukali a rozchytali. Dnes byla na programu kromě přívlače i vertikální přívlač-jigging. Je vidět, že tahle disciplína je pro většinu hostů nová, ale snaha byla odměněna úlovky. Sice nešlo o žádné trofeje, ale i ryby délky 60-80 cm dovedou hezky zabojovat, zejména když používáte jemnější vybavení.
Na druhé lodi dnes rybařili hosté z Británie a ti kromě kohoutovců, kranasů a chňapalů ulovili i několik malých tuňáků.
Gaby - rybář 20.02.2025 17:59
-
Kostarika 19.2.2025
Na třetí den rybářského pobytu v Kostarice jsme si naplánovali výjezd na volný oceán. V dalších dnech by podle předpovědi mohl trochu zesílit vítr a tak jsme využili dobré předpovědi počasí a vyrazili na oceán. Lodní motory jen lehce ševelily a přesto jsme od pobřeží letěli rychlostí 50 km/h.
Cílová ryba byla zvolena velmi rychle: mečoun. Nástražní bonita jsme chytli, pruty a návazce byly připraveny a pak nezbylo než křižovat oceán a čekat. Dva záběry od mečouna přišly, ale chyběla šťastná koncovka. No, ale když na jednu z udic zaútočil tuňák žlutoploutvý 160 cm (střízlivě 50 kg+), měli jsme splněno.
Když není mečoun, i tuňák je dobrý! A navíc jsou před námi pořád ještě tři dny rybaření...
Gaby - rybář 20.02.2025 17:10
-
Kostarika 18.2.2025
Jestliže nám včera rybaření při březích poloostrova Nicoya připadalo snadné, dnešek měl být hodně jiný. Sice se nám podařilo narazit na hejna kranasů dvouskvrnných a španělských makrel, ale kohoutovci nám souzeni nebyli.
Chvílemi jsme museli ryby dost hledat, ale podařilo se. Hezkým překvapením pak byly velryby, které jsme opakovaně potkali.
Gaby - rybář 20.02.2025 16:41
-
Kostarika 17.2.2025
Skupina rybářů od Berounky měla po příjezdu do Kostariky stejné přání, jaké má většina rybářů, když prvně zavítají k nám na pobřeží Pacifiku: ulovit kohoutovce.
Loď typu contender, která pro ně byla připravená, je pro lov v pobřežních vodách ideální a počasí nám také hrálo do karet. Než se hosté z Čech rozkoukali, měli ulovené první kohoutovce a povedlo se i několik kranasů dvouskvrnných a španělských makrel. Na první den myslím dost dobrý a uvidíme, jak se bude dařit během následujícího týdne!
Gaby - Zdenek 07.12.2022 19:26
-
Hranice Kostariky a Nikaraguy, pondělí 5.12.2022
Zatímco Pavel s Rudou včera odletěli zpět domů, já s Lubošem máme v Kostarice ještě jeden den rybaření. A protože nám tentokrát zatím k paletě obvykle lovených druhů ryb stále chybí kohoutovec, přesouváme se z pobřeží poloostrova Nicoya na sever blíže k hranici s Nikaraguou, kde jsme minulý týden přeci jen kohoutovců viděli víc a naši kolegové ho zde i ulovili.
Už večer, když jsme přijížděli od Libérie k nikaragujské hranici, postupovaly od Karibiku k Pacifiku velké bouřkové mraky osvětlované každou chvíli spektakulárními blesky. Celou noc pršelo a ráno i dopoledne bylo zataženo. Přes den foukal svěží větřík 5-7 m/s od severovýchodu, chvílemi sprchlo, ale dařilo se nám přeháňkám vyhnout, takže na nás za celý den spadlo jen pár kapek.
V 7.30 vyplouváme z přístavu a informace z posledních dnů rybaření jsou více než pozitivní: v pátek najela do zátoky hejna sardinek a za nimi stovky kohoutovců a kranasů. V pátek i v sobotu se v zátoce odehrávala neuvěřitelná rybařina podobná té, kterou jsme zde zažili přesně před rokem. Jenže v rybařině se nic neopakuje.
Po pěti minutách jízdy se před námi objevuje hejno lovících ryb, ke kterému se slétají fregatky a pelikáni. Zastavujeme a během pár minut máme dvě šedesáticentimetrová bonita a kranase dvouskvrnného 75 cm. Měli jsme ještě několik záběrů bonit, ale protože jsme hned ráno kapitánovi řekli, že nás dnes zajímají jen kohoutovci, opouštíme hejno lovících ryb a míříme do nejbližší zátoky, kde je šance na kohoutovce. I tady poletují nad hladinou rybáci, fregatky a pelikáni a i tady se nám daří ulovit jen bonita, kterých jsou zde podle všeho tuny.
Kapitánovi volá jeho strýček, který je v SE-zátoce, že ráno tam lovila hejna kohoutovců. Míříme tedy za ním. Za dvacet minut už prochytáváme okraj dobře známé zátoky, ale máme záběry jen od velkých jehlic, dvě z nich 112 cm a 120 cm zdoláváme. Kohoutovec se však po dvou hodinách rybaření žádný neukázal.
Kolem desáté volá nějaký kapitánův kamarád, že zrovna ulovili kohoutovce v zátoce blízko našeho kotviště. A tak se vracíme asi 30 minut zpět. Zátoka je plná hejn ryb a nad nimi hejna útočících ptáků. Daří se nám však ulovit jen bonita, kterými je zátoka doslova napěchována. Přesouváme se tedy ze zátoky k pláži při ústí řeky, pak k další pláži, pak ke skalnatým ostrůvkům a útesům, ale kohoutovce se nám ulovit nedaří. U jedné z pláží jsme sice skupinku lovících kohoutovců viděli a dvakrát nám za nástrahami i vyjeli, ale to bylo vše – na háčku žádný nebyl. Vítr postupně zesiluje, místy jsou půlmetrové vlny, což nám při rybaření nevadí, horší je, že ve větru se jen těžko vodí lehké hladinové nástrahy a udržet s nástrahou kontakt je problém. Několikrát se nám díky tomu nepodařilo zaseknout útočící rybu, ale vždy to byly jen jehlice, takže žádná škoda… Ostatně pár pěkných jehlic se nám ulovit podařilo, ta největší měřila 145 cm. Obědváme s Lubošem jen vynikající vychlazený ananas. Ten nám nalévá trochu energie do žil (a těch pár piv následně také), ale odměna v podobě kohoutovce stále nepřichází. Před čtvrtou odpolední jsme se silami na konci a dáváme kapitánovi povel k návratu. Musíme naše vybavení omýt sladkou vodou, zabalit a připravit se k zítřejšímu odletu… - Zdenek 05.12.2022 04:46
-
Poloostrov Nicoya, sobota 3.12.2022
Slovenské trio Peter-Peter-Silvester má dnes na programu přesun do Národního parku Monteverde. Týdenní rybaření chtějí ještě před odletem zakončit trochou turistiky a pozorováním přírody. My ostatní jsme si na dnešek dojednali rybaření na větší lodi BostonWhaler s léty osvědčenou posádkou našich kostarických přátel. Po snídani se vzájemně loučíme, je před námi další slunečný den, předpověď slibuje mírný vánek a teploty až 30°C. A tak se i stalo – na moři bylo velmi příjemně, nebe bez jediného mráčku a jen hory na obzoru obklopovaly mraky.
Přivítání na lodi bylo jako setkání s dávnými přáteli. Oba kapitáni, kteří s námi před deseti lety jezdili na menších lodích, se za ta léta moc nezměnili, jen jezdí s lepšími plavidly, mají výkonnější motory, ty nejlepší echoloty a navigační přístroje, skvělé pruty i další vybavení a to hlavní: léta zkušeností, která je řadí do extraligy v oboru mořského rybolovu.
Za necelou půlhodinku po nalodění jsme už skoro 20 km od břehu, tedy v místech, kde je na rozhraní mořských proudů pás plovoucích stromů, větví a nečistot. A taková místa přitahují pozornost dorad. Nejinak je tomu i tady. Pro začátek trollujeme za lodí jeden prut s povrchovým dráždidlem a dva pruty s našitou mrtvou rybkou (ballyhoo). Záběry přicházejí po pár minutách a Ruda s Pavlem zdolávají dvě dorada současně. Kapitán zastavuje loď a zatímco probíhá zdolávání těch dvou dorad, Luboš a já vláčíme z lodní přídě. Brzy mám záběr na 14-centimetrový popp, ale ryba padá a v zápětí zasekává metrové dorado Luboš. A tenhle scénář se pak opakuje s drobnými obměnami celé dopoledne: nastražíme dvě rybky, chvilku trollujeme a jakmile přichází záběry, kapitán zastavuje loď a ten, kdo zrovna nezdolává, vláčí. Ačkoli se snažíme dorada pouštět, každé druhé - třetí během zdolávání nebo podebrání začne krvácet a tak končí v našem chlaďáku. Všechna zdolaná dorada (bylo jich dohromady přes 20) měla mezi 105-122 cm. Nad svačinou (vynikající ceviche z dorada) se rozhodujeme, že změníme loviště tak, aby byla šance ulovit nějaké jiné druhy ryb. Dostáváme zprávu, že necelých deset kilometrů od nás jsou velká hejna delfínů a tuňáků. Tuto informaci potvrzují i data z palubního radaru. Míříme tedy k avizovaným hejnům. Na ploše několika kilometrů čtverečních je občas vidět lovící tuňáky, ale hlavně jsou všude stovky a stovky delfínů. Někteří jsou dvoumetroví, někteří ani ne poloviční. Potkáváme loď, jejíž posádka zrovna zdvihla do lodě asi 80 cm dlouhého tuňáka, dál máme záběry na trolling i na přívlač, ale všechny naše úlovky jsou dorada. A všechna jako přes kopírák 110-120 cm. Chvílemi zdoláváme i tři dorada naráz, okolo zdolávaných dorad krouží další a když se některá ze zdolávaných ryb vypne, většinou přichází další záběr dřív, než stačíme stáhnout udici. Je to naprosto šílené rybaření, které přerušujeme teprve kolem druhé odpolední obědem.
Po obědě nastražuje Rolando schválně jen velká povrchová dráždidla a velké kusy dorad (nástražní rybky už nám došly). Přesto nám na udice stále útočí jen další a další dorada. U plovoucího plastového barelu si kapitán všiml pohybu malých rybek a zkoušíme na peříčka nachytat nástražní rybky. Hned na první zpuštění máme jedno patnácticentimetrové bonito, ale pak se nám na udice zaměřili žraloci a ostenci, kteří návazce rychle likvidují. Jsme už více než 40 km od kotviště a tak se začínáme pomalu vracet. Při jednom zdolávání dorada, když kapitán ubral plyn a stahujeme ostatní udice, objevil se náhle u jedné ze stahovaných chobotnic mečoun. Kapitán ihned přidává plyn, mečoun následuje zrychlený pohyb chobotnice, ale útok na ni nepodniká. Pak přejíždí k filetu z dorada, které brázdí hladinu jen o pár metrů vedle. Ale ani tuhle lahůdku si do tlamy nebere. To však už má kapitán připevněné k háčku další udice živé bonito, které spouští za loď. Záběr přišel okamžitě. A tak zatímco Ruda stále zdolává dorado a my ostatní chvatně stahujeme ostatní udice, Pavel se ujímá prutu s mečounem a začíná přetahovaná. Tehdy také zjišťujeme, že jsme si na loď zapomněli vzít zdolávací pás. Mečoun je však pohodář a namísto zběsilých výpadů počká, než Ruda zdolá dorado a pomalu unavuje Pavla, který dnes trochu zápasí s mořskou nemocí. Na Pavlovi je vidět, že není ve své kůži a po deseti minutách předává prut Rudovi. Ruda se do zdolávání opřel se vší vervou rozcvičen doradem a po čtvrt hodině je mečoun u lodi. Teprve pak začínají série výskoků a pokusů o únik, při kterých vyniká nádherná kresba téhle ryby. Je to mečoun „striped marlin“ (Kajikia audax). Rudova urputnost a zkušenosti a skvělá práce naší posádky však slaví úspěch a mečoun je brzy u boku lodě. Odhadovaná hmotnost 60 km, délka od spodní čelisti do vidlice ocasu 2,4 m. Rolando se chvíli snaží uvolnit háček, který má ryba v jícnu, ale pak raději odstřihává udici, aby neriskoval zranění našeho úlovku. Fotíme nádhernou rybu při lodním boku a pak už jen sledujeme, jak odplouvá zpět do hlubin. Po tomhle zážitku už se nám dál ani chytat nechce, balíme pruty a uháníme silou 600 koní zpět ke kotvišti, kam přijíždíme krátce po čtvrté. Naše posádka nám dnes na oceánu připravila vskutku parádní den a nezapomenutelný zážitek. - Zdenek 05.12.2022 04:33
-
Poloostrov Nicoya, pátek 2.12.2022
Celý den jasno, slunečno, teplota 25-30°C, vánek 1-2 m/s. Ráno byl příjemný chládek, od začátku našeho pobytu jsme ještě nezapli klimatizaci a dnes jsem se v noci musel dokonce dodatečně přikrýt.
Za rozbřesku mne probudilo povykování vřešťanů sedících na stromě přímo nad naším bungalovem. Využil jsem předčasného vzbuzení a šel si zaběhat na pláž. Pohled na slunce vycházející nad koruny palem a šumění vln omývajících pobřeží je něco, na co se dá rychle zvyknout. No, za pár dnů si zase budu muset ještě rychleji odvyknout…
Den byl sice krásně slunečný, ale rybám se dnes všeobecně nechtělo. Obě lodě chytaly při pobřeží, ale byla to strašná dřina. Voda kolem pobřeží je stále kalná a ryby zde neberou. Na poppy a jiné hladinové nástrahy byly jen výjezdy, ale žádná ulovená ryba. Na jigy ulovily obě naše posádky (6 rybářů) celkem jen 6 tuňáků albacore 45-63 cm, jednoho kranase dvouskvrnného 73 cm a chňapala „pargo colla amarilla“ 50 cm.
Jedna z britských posádek také dnes chytala u pobřeží – ulovili na jig jednoho kouhoutovce 80 cm a jednu půlmetrovou španělskou makrelu. Druhá loď chytala na oceánu v pásu plovoucích strmů-větví-nečistot a ulovila 18 dorad cca 1000-125 cm (nikomu už se tak běžné úlovky ani nechce měřit…).
Kostarika - pobřeží Nicoya 5-7 března 2025
Přesun ze severu Kostariky na pobřeží poloostrova Nicoya byl poněkud delší, protože jsme se dostali do několika kolon. Ubytování v hotelu Bahia bylo ve vyšším standardu. Navíc apartmán byl přímo v čelní části hotelu, takže jsme se mohli chodit vykoupat, kdy jsme chtěli a nemuseli chodit vůbec přes hotel.
První den jsme byly trochu zklamaní z rybaření. V předchozích dnech byla laťka nasazena hodně vysoko. Kombinace horšího počasí (nefoukalo a tak byla aktivita ryb u pobřeží výrazně snížená) a nepochopení se s posádkou, která byla z francouzské klientely zvyklá, že když se nedaří, tak se pokouší nachytat ryby posádka, vedla k mírnému poklesu nálady. To se však druhý den změnilo, protože na loď přišel místo lodníka kapitán z druhé lodi, který byl o poznání komunikativnější a hlavně jsme jeli na moře, kde jsme honili hejna delfínů a tuňáků, kteří je doprovázeli. Tuňáci byli ten den při chuti. Chytali jsem především na přívlač a dařilo se. Nejprve jsme chytli asi 3 tuňáky okolo 70 cm, pak přišel tuňák 87 cm a těsně před obědem 110 cm (cca 17 kg), to už byl souboj na téměř dvacet minut. Po obědě jsme si chvilku odpočali u trolingu, ale i během něj jsme občas nahodili povrchové nástrahy a vyplatilo se. Kolega zapřáhl tuňáka, hodně přes 30 kg, kterého se mu však nepodařilo vytáhnout. Po půlhodinovém souboji, kdy ho nebyl schopný dostat blíže než 20 m od lodi, udělala ryba chytrý manévr a vyrazila prudce k lodi. Ani intenzivní navíjení a kapitánovo couvání nepomohlo a ryba se vypnula. I tak to byl super den. Závěrečný den jsme se pokusili opět chytat tuňáky, ale na rybách se prostě žádný den neopakuje a braly již jen menší kusy a s menší intenzitou.
Pak už nás čekal jen nedělní přejezd na letiště a cesta domů. Mimochodem ten steak house Tres Hermanas na Interamerikaně je zrušený, tak jsme si dali oběd jinde a byl to nejdražší oběd co jsme zde měli (cca 50 USD na osobu), inu i to je Kostarika.
Moc děkujeme za krásnou dovolenou.
Mirek a spol.