Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "kranas - caranx"
Pro tento tag existuje 74 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- neregistrovaný uživatel 18.02.2022 18:49
- Zdenek 02.02.2022 17:59
-
Maledivy, středa 2.2.2022
Zvedáme kotvu a vyplouváme ještě za tmy v 5.30, protože dnes chceme přeplout přes padesátikilometrový úsek volného oceánu mezi atoly. Za jedoucí loď nastražujeme dvě velké chobotnice s našitým bříškem z bonita a dvě malé chobotnice. Kromě jednoho malého tuňáka pruhovaného 30 cm jsme však za celý den neměli žádný záběr ani útok na některou z trollovaných nástrah a to jsme malé chobotnice zkoušeli měnit i za wobblery.
Ráno byly na oceánu dvoumetrové vlny vytvořené společným působením proudu a větru. Po osmé se nám za ostrovem podařilo najít zónu klidné hladiny, kde snídáme. Následně chceme vyjet na návětrnou stranu ostrova, kam doráží i mořský proud, ale jsou tam tak velké a nepravidelné vlny, že se musíme otočit a vláčet kompromisně za ostrovem, tedy mimo proud. Pár výjezdů za nástrahami jsme zde měli, ale ryby padají nebo nástrahy nedobírají. Navíc hážeme bokem nebo proti větru a to dlouho vydržet nejde… Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací, což přináší ihned záběry a úlovky v podobě kranasů modroploutvých a barakud. Velmi rychle nás však objevili žraloci a po ukousnutí třetího jigu se dáváme na ústup. Navíc polovina z nás se na jigování cítí unavena. Přejíždíme tedy půldruhé hodiny k sousednímu atolu, kde se půl hodiny věnujeme přívlači. Blíží se vrchol přílivu a ryby rozhodně jsou aktivní. Každý z nás měl nějaký záběr nebo více záběrů, Jarda si ulovil svého prvního kranase-GT na popp (70 cm měl kranas a 13 cm má ten popp Rapala Mullet), Luboše potrápil kranas-GT 65 cm, který měl druhý hák poppa zaseknutý za skřeli, takže ho usilovně zdolával víc než 15 minut a mně spadl pár vteřin po záseku žralok, který mi ještě stačil nakousnout návazec.
Po obědě a koupání na vnější straně atolu jsme přejeli dál do jednoho z průlivů do velkého atolu. Začal odliv a voda valí proudem ven proti nám. Vláčíme na návětrné straně průlivu a záběry jsou jen na velmi dlouhé hody, které končí více než 50 metrů v mělčině. Na modrý jerk BF140 jsem ulovil půlmetrového chňapala (red snapper), o deset centimetrů delšího kanice uťatého (coral-trout) a Jarda přidal 52 cm dlouhého kranase duhového.
To už ale zase zapadá slunce, den končí a my kotvíme v sousedství písčiny okolo které je vždy silný proud.
Večerní rybaření je velmi vlažné – nestojíme u žádného korálu, ale v průlivu, kudy ryby jen projíždějí a navíc jsou všichni unavení. Naši rybářskou čest zachraňuje Jarda, který vyjigoval kranasa velkookého 78 cm. - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 18:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm. - Zdenek 24.01.2022 18:35
-
Maledivy v pondělí 24.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 30-32°C, mírný vítr od severu cca 5 m/s večer oslabil na vánek.
„To už je zas ráno. Zase vychází slunce a mne bolí všechno, co potřebuju na další rybaření – záda, ruce, pravý rameno. Ale tady je tak krásně, nedá se nic dělat, budu muset vstát, abych si tu krásu užil ještě víc…“, honí se mi hlavou, když ráno o sedmé přesvědčuji své tělo, že by mělo vstát z pohodlného lehátka na lodní palubě, kterému jsem spolu s oblohou plnou hvězd dal večer přednost před postelí v kajutě.
Po snídani nejprve trolujeme, ale protože mořský proud od východu vytváří na pobřeží nepříjemné vlny a po hodině jízdy jsme neměli ani záběr, měníme trollovací pruty za vláčecí a se severním větrem pěkně v zádech prochytáváme oceánskou hranu atolu. Navzdory odlivu, který bude v nejnižší fázi před polednem, se dějí věci. Místy máme i tři ryby naráz na udici a v podstatě neuplyne pět minut, aby někdo nezdolával rybu. Nejsou to tedy žádní obři, ale když v poledne, tedy po dvou a půl hodinách vláčení, kotvíme v průlivu za písčinou u ostrůvku, vypadá skóre velmi dobře: celkem 8x kranas obrovský-GT 65-77 cm, 1x kranas modroploutvý 57 cm, 1x kranas duhový 60 cm, 8x kanic měsíční 45cm-55 cm, 1x cejnovka 40 cm, 1x barakuda 98 cm. A to nám hodně ryb popadalo. Smolný den má dnes Luboš – za dopoledne vytáhnul jen malého kanice a cejnovku, ale měl na prutu několik dalších malých ryb a nejméně 5 pěkných ryb a všechny spadly. Dokonce vyměnil i háky na velmi úspěšném černém jerku Savage, ale nepomohlo to. Po té, co vyměnil háky mu jinak velmi úspěšnou nástrahu nějaká mrcha ukousla… Když se daří, tak se daří.
Šnorchlujeme asi hodinu v průlivu mezi písčinou a ostrůvkem, je zde docela silný proud a tak si po tom vláčecím maratonu alespoň pěkně protáhneme záda. Kromě běžné palety korálových ryb a rybek jsme pozorovali i jednoho žraloka útesového-černocípého cca 130 cm a rejnoka sibu (eagle-ray).
Po obědě, kdy kuchař na náš nátlak snížil krmnou dávku a usmažil nám zase řízečky z wahoo v trojobalu, vyrážíme opět trolovat, aby nám stihlo vytrávit, než přijde na řadu přívlač. Na trolling jsme měli jedno bonito 43 cm. Chvíli na udici viselo ještě jedno bonito, ale než jsem stačil vzít do ruky prut a rybu vytáhnout, objevila se za ním nějaká ploutev (???mečoun) a bonito bylo fuč. Michal přitáhl k lodi metrové wahoo, ale asi pět metrů za lodí ryba z wobblera spadla. Po čtvrté odpolední začínáme vláčet. Je krásné odpoledne, hladina oceánu klidná, místy ji čeří hejna rybek, která se shromažďují nad hranou korálového útesu, mírný větřík od severu nám pomáhá nahazovat nástrahy do vzdálennosti až 80 m, táhlé oceánské vlny se v parádním surfu tříští o hranu atolu a my nahazujeme a nahazuje a nahazujeme… Když po hodině usilovné přívlače máme na kontě jen jednoho kranase 79 cm a metrovou jehlici, přičemž nám na kotviště zbývá stále hodina jízdy a slunce se nemilosrdně kloní k západu, končíme s přívlač a trollujeme plnou parou vpřed. Chvíli zdoláváme na jeden z wobblerů wahoo, ale něco se pokazilo a ryba z nástrahy padá.
Kotvíme v průlivu, kotvu máme na hloubce 25 m a loď se pohupuje na vlnách na hloubce 40 m. Slunce zapadlo a vrchol přílivu je za námi. Ještě se nesetmělo a na jigy jsme ulovili několik půlmetrových barakud, třiceticentimetrových kranásků žlutoskvrnných, půlmetrových kranasů velkookých a pár jigů padlo za oběť zubům místních barakud a žraloků. Když po osmé večerní servírují lodníci rýži, kuře ve sladkokyselé omáčce, kari a rybu v zeleninové směsi, je už v plném proudu lov žraloků na kousky ryb, který však dnes probíhá spíše jako krmení žraloků… - Zdenek 21.01.2022 17:16
-
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny. - Zdenek 17.12.2021 20:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem. - Borek 16.12.2021 01:16
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 14. prosince
V 7:00 jsme nastoupili na loď a vydali se podél pobřeží na jih. První asi hodinu jsme zkoušeli chytat přímo u skalnatých pasáží břehu, ale výsledek byl čistá nula.
Pak jsme zkoušeli jigging na hloubce kolem 25 m. Echolot ukazoval písčité dno s pár kameny a velké hejno menších ryb. Na třetí spuštění 80g jiggu jsem zhruba v polovině vodního sloupce dostal razantní záběr a po asi 10 minutách jsem v náručí držel svého vůbec prvního kohoutovce. A nebyl to žádný dorostenec, měl solidních 112 cm.
Na dalších místech, kde jsme jiggovali, jsme chytili pár kranasů dvouskvrnných, Saša přidal malou španělskou makrelu a já jednoho malého chňapala (pargo).
Odpoledne jsme poppovali na pláži, loď jela pomalu podél břehu nad hloubkou cca 8 m a my házeli nástrahy směrem ke břehu. Luboš měl několik výjezdů od menších kohoutovců a pak konečně jeden z nich zůstal na háčku poppa. V ten okamžik jsem dostal záběr taky a v zápětí i Saša. Zdolávali jsme všichni tři naráz. A každý měl na prutě jiný druh ryby. Luboš kohoutovce, já kranase dvouskvrnného a Saša cuberu. S focením jsme na Sašu nečekali, přeci jen zdolat velkého chňapala-cuberu (101 cm) zabere trochu více času...
Nakonec jsme zdolali asi 12 ryb, včetně jedné 90-centimetrové smuhy velice chutné ryby, kterou jsme pozvali na večeři. Dobře bylo! - Zdenek 15.12.2021 06:17
-
Kostarika 11-13 prosince 2021
Jestliže není možné "dvakrát vstoupit do stejné řeky", tak s mořem je to dost podobné. S odstupem jednoho týdne jsem se ve společnosti Borka, Luboše a Saši vrátil na stejná loviště na severu Kostariky. S naprostou suverenitou jsme zajeli na loviště, která nám minulý týden připravila úžasné rybaření, ale vše bylo jinak. Tam, kam se před týdnem stahovala hejna pelikánů a fregatek s vidinou snadné kořisti a kde co chvíli kohoutovci, kranasi a další mořští dravci v hejnech lovili drobné rybky, tam byla jen hejna pelamid (bonito) a spousty mant (rejnoků). Každých pár vteřin některá z mant vyskočila nad hladinu, udělala několik přemetů a pak sebou plácla o vodní hladinu. Místy vytvářely manty rojnice několika set kusů. Zda jejich chování a stahování do hejn souvisí s rozmnožováním nebo lovem potravy jsme nezjistili, ale v každém případě se kromě hejn bonit a mant žádná jiná hejna neobjevila a každý úlovek jehlice, španělské makrely, kranase nebo bonita, byl tvrdě vydřený.
Jakoby nás příroda chtěla odškodnit za mizernou aktivitu ryb, poslala nám do cesty velryby, které v zátoce u kotviště lodí lovily potravu - cpaly se rybím potěrem. Několikrát se velryba ocitla jen 5-10 m od naší lodi. Někdy se jen objevila na hladině nebo nám zamávala ploutví před zanořením, jindy se z hlubiny vynořila rozevřená tlama, která sklapla až když se čtvrtina zvířete vyhoupla nad hladinu a statisíce rybek se ocitly v pasti. - Zdenek 15.12.2021 05:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga. - Zdenek 09.12.2021 05:19
-
Kostarika, Guanacaste 4.12.2021
Tak jsme vyrazili rybařit severně od poloostrova Nicoya až na hranici s Nikaraguou. Bohužel bylo velmi větrno. Foukalo od severu a východu, chvílemi poryvy kolem 50 km/h, 2x přeháňka, polojasno-oblačno.
Ráno jsme hned u přístavu narazili na hejno kranasů a chytli jsme dva kranasy dvuskvrnné-jurel 70 cm a 82 cm. Pak jsme pluli podél břehu, vláčeli jsme poppy a jerky. Měli jsme občas záběry, ale ryby padaly (jehlice, malí chňapali). Protože fouká silný vítr, zajíždíme do zátoky tvaru podkovy. Zde bylo relativní závětří a lovila zde hejna kohoutovců. Několikrát jsme viděli, jak lovící kohoutovci přítáhli pozornost pelikánů a fregatek a nastal společný rybí a ptačí masakr. Dvakrát se nám podařilo využít rauše lovících kohoutovců a na jerk 12 cm (šedý) a na 13 cm popp Kamasan ulovil Zdeněk kohoutovce 105 cm a chvilku po té Pavel trofejního kohoutovce 148 cm. Ještě párkrát jsme měli výjezdy nebo i záběry ale dalšího kohoutovce už se nám ulovit nepodařilo. Jen dvě bonita 35 cm a 50 cm. Také se nám 2x podařilo „ulovit ptáka“, to když se jedné fregatce a jednomu rackovi omotal nahozený vlasec kolem těla a křídel. Oba ptáci byli po dotažení k lodi velmi klidní a během minutky se nám je podařilo rozmotat a vypustit zpět k obloze. U ostrova jsme měli 3x záběr (asi chňapali nebo kanici, spadla nám tam jedna jehlice) a pak jsme si hezky zachytali kranasy dvouskvrnné u ostrůvků u přístavní zátoky. Kranasi lovili v hejnech u hladiny a spolu s nimi doráželi na rybky i fregatky, rackové a pelikáni. Ulovili jsme ještě čtyři kranasy 60 cm-85 cm. Většinu na malé poppy 12-14 cm a na jerky kolem 14 cm. Tak tohle bylo parádní zahájení výpravy a udržet laťku nasazenou takhle vysoko bude moc těžké...
Kostarika 10-18 února 2022
Tady u nás na pobřeží Pacifiku je rybářská sezóna v plném proudu. Prakticky celý leden a doposud i únor jsme měli parádní počasí pro rybaření - většinou žádný nebo jen mírný vítr a už měsíc nepršelo. Ještě asi na měsíc máme skoro plný program pro Gregoryho a Johnyho. Koncem března ukončíme rybářskou sezónu, plánujeme drobné opravy a údržbu lodě.
Asi nejlepší rybaření bylo v minulém týdnu, kdy se našim hostům povedlo pár trofejních kohoutovců, jeden velký kanic černý a metrová cubera. Pár obrázků zasílám.
Na viděnou v listopadu se těší
Esmeralda