Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "wahoo"
Pro tento tag existuje 72 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 29.01.2022 20:17
- Zdenek 25.01.2022 18:27
-
Maledivy, úterý 25.1.2022
Ještě za tmy mne budí nastartování lodního motoru. Měsíc je v půli a svítí na obloze přímo nade mnou, hvězdy blednou a hodiny ukazují 5.30 ráno. Čeká nás přejezd přes oceán zpět do Male-atolu. Předpověď počasí slibuje mírný větřík od severu a klidnou hladinu, přesto raději vyplouváme hned za rozbřesku, abychom měli časovou rezervu, kdyby nás zdržel nějaký technický problém, třeba zdolávání mečouna. Žádný technický problém ani záběr nás však nezdržel a po osmé už snídáme v klidu u ostrova. Po snídani se rozhodujeme vláčet kolem pobřeží ostrova, které obtéká silný mořský proud. Během hodiny vláčení jsme měli asi deset záběrů a na palubu lodě se pro pořízení fotografií dostavili: 1x žralok hedvábný 107 cm, 4x kranas obrovský-GT 89 cm, 86 cm, 83 cm a 70 cm. Vše uloveno na poppy. Když se přesouváme z vláčecího místa na jigovací, tak se nám na fialový wobbler tažený za lodí povedlo ulovit wahoo 116 cm. Na hraně, kde dno z cca 50 metrů padá na hloubku 80 m a dál pak přes 100 m asi 30 minut jigujeme, ale jedinou zdolanou rybou je chňapal velký délky 60 cm. Pak se nás drží žraloci a ti nám žádnou další rybu neumožní zdolat. Po té, co jsme přišli o třetí jig, tak s vertikální přívlačí končíme a trollujeme dál směrem na Male. Půldruhé hodiny trollingu na volném oceánu proběhlo bez jediného záběru. U vjezdu do dalšího atolu vláčíme asi dvacet minut v okolí průlivu, měli jsme pár záběrů a výjezdů od kranasů modroploutvých a Michal ulovil kanice uťatého 57 cm.
Před obědem hodinku šnorchlujeme v okolí thil nedaleko průlivu, jsou zde hezké porosty korálů a sasanek, kromě běžných korálových ryb a rybek jsme viděli murénu délky snad dva metry a tři metrové chrochtaly.
Po obědě vláčíme na oceánské straně malého atolu, ale 20 minut usilovného nahazování proběhlo jen se dvěma planými záběry. Zkoušíme tedy, jestli nejsou ryby na hloubce a na řadu přicházejí opět jigovací pruty. Záběry se dostavují okamžitě a okamžitě také útočí žraloci. Chytáme na hloubce 80-120 metrů, záběry obvykle přicházejí 20-40 metrů nade dnem, ale po pár metrech zdolávání se obvykle pustí do zdolávané ryby žraloci a jsme rádi, když přijdeme jen o rybu a ne o nástrahu… Pouze Michalovi se podařilo atak žraloka ustát, zubatec byl navíc zaseknutý tak, že jeden háček jigu měl v koutku tlamy a druhý zaseklý za žaberní oblouk, nemohl tedy udici překousnout. Asi desetkrát podnikl žralok výpad, při kterém vždy sebral Michalovi 10-30 m šňůry. Pokaždé následuje urputný souboj, kdy Michal metr po metru získává ztracenou šňůru zpět. Ale po půl hodině je žralok u lodě. Jedná se o žraloka hedvábného délky 170-180 cm. Chvíli přemýšlíme, zda ho vytáhneme na palubu, ale jedná se o dost silné zvíře a nechceme riskovat možné zranění. Nakonec pomocí kleští a nože jeden hák uvolňujeme z žaberního oblouku, ale druhý uvolnit z tlamy nejde. Nakonec jsme háček od udice odřízli a nechali ho žralokovi jako piercing…
Protože nechceme přijít o další jigy, raději trollujeme dál směrem ke kotvišti a poslední kilometr pobřeží prochytáváme s poppy a jerky. Objevují se hejna rybáků, která sledují lovící pelamidy (bonita), ale našich nástrah si už žádné ryby nevšímají.
Krátce před šestou kotvíme nedaleko písčiny, kde jsme v roce 2014 fotili zdolaného mečouna. Na místě, kde tehdy byla jen romantická písčinka, jsou dnes několikahektarové umělé ostrovy z navršeného písku. Za pár let tady vyrostou další turistícké resorty, navezou sem kromě lidí a stavebního materiálu i vzrostlé palmy, takže pak málokdo pozná, že se se jedná o umělý ostrov.
Kotvíme na hloubce 40 m, koupeme se při západu slunce a užíváme si klidný večer. Je téměř bezvětří, západ brzy označuje úzký pruh oranžové záře nad obzorem a na nebi se rozsvěcují hvězdy.
Kuchař servíruje vynikajícího kanice připraveného v páře, pivo na lodní zádi skvěle chutná a jen občas vezme někdo z nás do ruky prut, aby chytil malého kanice nebo barakudu. O vzrušení a přebarvení několika trik inkoustem se nám postarala půlmetrová oliheň, kterou ulovil na vláčenou imitaci krevety jeden z lodníků, ale únava vítězí a po desáté večerní se postupně vytrácíme – někteří do kajut a ti, kdo dávají přednost hvězdám nad hlavou, na střechu nebo přední palubu. - Zdenek 23.01.2022 18:33
-
Maledivy 23.1.2022
Po pěti dnech intenzivního rybaření nás dohání únava. Ačkoli spím na palubě a slunce mne probírá jako prvního, je už sedm hodin. Kuchař finišuje s přípravou snídaně, kapitán má zkontrolovaný motor i generátor, ale v kajutách je stále ticho (když nepočítám Michalovo chrápání, které bylo slyšet větracím okénkem i na palubě).
V osm snídáme a pak se přesouváme na vnější stranu průlivu. Protože je zrovna úplný odliv, začínáme vertikální přívlačí. Mírný vítr a mořský proud posouvají naši loď od ostrova směrem k ostrovu Bangladéšanů na hloubce 50-80 metrů. Děláme celkem čtyři drifty po cca 15 minutách a na každý máme několik záběrů. Na palubě však končí jen jeden kanic uťatý délky 60 cm, ostatní zdolávané ryby padnou za oběť hladovým žralokům, kteří nám úlovek sežerou (někdy i s jigem) dříve, než zdolávanou rybu dotáhneme k lodi. Dnes vyhráli žraloci 5:1. Když nám žraloci sebrali pátou rybu, měníme jigovací pruty za vláčecí a vláčíme na oceánské straně atolu podél ostrova Bangladéšanů. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo zdolává rybu, ale jsou to vše jen menší kranasi-GT do 70 cm a kanici měsíční kolem 50 cm (celkem jsme za půldruhé hodiny ulovili 5 kranasů-GT 60-70 cm, čtyři kanice 50-55 cm a dvě cejnovky 30 a 55 cm. Luboš měl na udici i velkou barakudu cca 130 cm, kterou jsme v čisté vodě krásně viděli, jak bojuje pod lodí, ale bohužel se jí podařilo roztáhnout háčky a uniknout. Polovina z nás chytá na poppy 15-20 cm délky druhá na jerky kolem 15 cm. Úspěšnost typů nástrah je přibližně stejná.
Před obědem trollujeme zpět na sever k písčině u ostrůvka F, kde následující dvě hodiny kotvíme – koupeme se, šnorchlujeme a obědváme. Pod hladinou opět plejáda korálových rybek a ryb, ale nic zvláštního (1x želva).
Po výtečném obědě (zaujaly nás zejména smažené kuličky z rybího masa, cibule, koření a vajec, ale i těstoviny s tuňákem a kanic v těstíčku byli parádní), jedeme trollovat. A protože potřebujeme vytrávit, trollujeme skoro dvě hodiny severním směrem. Ale cestou se trochu zdržujeme, protože máme pět záběrů na povrchové nástrahy i na wobblery. Dvě ryby se nám daří vytáhnout (wahoo 123 cm a 83 cm), tři ryby nám během zdolávání padají. Po čtyřech dnech, kdy bylo moře, jak rybník, jsou dnes asi metrové vlny vytvořené kombinací mírného větru a především silného proudu od východu. Před pátou odpolední končíme relaxační trolling a následuje hodina intenzivní přívlače, kdy prochytáváme oceánskou stranu korálového útesu, průliv do atolu a dvě thily v atolu. Slunce se kloní k západu, vítr nám příjemně fouká do zad a nástrahy létají do vzdálenosti až 70 m. Každých pět minut má někdo z nás záběr, ale jen každou třetí rybu se daří zaseknout a případně i zdolat. Za necelou hodinku vláčení jsme ulovili kranasa obrovského-GT 73 cm, kranasa modroploutvého 55 cm a chňapala (red snapper) 63 cm.
V šest večer kotvíme u nového resortu na hloubce 40 m. Na večerní rybaření nemáme moc sil, ale přeci jen si neodpustíme chytit pár barakud, kranásků velkookých a Jirka přidal i jednoho žraloka rezavého-chůvičku délky 3 m, která mu sice zlomila prut, ale podařilo se nám ji dovléci k lodi a zbavit nepříjemného háčku, čímž jsme večerní lov ukončili. Zítra je taky den. - Zdenek 21.01.2022 17:16
-
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny. - Zdenek 20.01.2022 18:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme… - Zdenek 04.04.2021 18:40
-
Maledivy, Velikonoční neděle 4.4.2021
Ráno to v 6.00 vypadalo na děšť, ale ještě před snídaní se vyjasnilo a celý den bylo jasno, mírný vítr 5-12 km/h od západu.
Mezi 6.00-9.00 přejíždíme z kotviště do atolu North Male. Cestou snídáme a trollujeme. Pavel ulovil na Rapalu magnum 18 cm v barvě dorada makrelu Solandrovu-wahoo 112 cm a v průlivu do atolu pak ulovil Peťa tuňáka jednobarvého-dogtooth 107 cm (na X-rap 16 cm v barvě bonita).
Po snídani vláčíme poppy okolo thil ve vnitřní části atolu. Ačkoli je odliv, máme spousty záběrů a výjezdů za nástrahami. Voda je zde krásně čistá a tak jsou útoky ryb moc hezky vidět. U jedné thily pozorujeme i skupinu asi třiceti kranasů, kteří loví v mělké vodě. Hážeme mezi ně a je dobře vidět, jak se pár ryb občas oddělí od hejna, vyrazí za nástrahou, pak se jim něco nezdá a jeden po druhém opadávají v loveckém nadšení. Za 1,5 hodiny jsme každý měli nejméně 3-5 záběrů, ale zdolat a dovést na palubu lodě se podařilo jen jednoho kranase-GT 77 cm (Tomáš), 1x chňapala-red snapper 73 cm (Zdeněk) a 1x obrovskou jehlici 127 cm (Pavel).
V 10.30 končíme s přívlačí a trollujeme do Male, kde nás čeká PCR-test, který je podmínkou pro nástup do letadla. Cestou jsme si dali oběd a ulovili dvě pelamidy-bonita 45 cm (Saša a Libor).
Ve 13.30 jsme v Male, za hodinu a 47 USD/osobu máme test za sebou, vracíme se zpět na palubu a v 16.00 už zase trollujeme. Míříme na kotviště u ostrůvku-písčiny. Cestou zastavujeme u dvou thil. Ačkoli vrcholí příliv a doba mezi 17.30-18.00 bývá ideální, neměli jsme za tu půlhodinku ani záběr. Na kotviště připlouváme v 18.40 za úplné tmy.
Krátce po zakotvení se rozpoutává lov na položenou na kousky bonita a občas někdo i zajiguje. Byl jsem po večeři poněkud indisponován přívalem kalorií a usínal jsem vsedě u počítače, ale zaregistroval jsem dva žraloky rezavé 2 m a 2,6 m, asi tři žraloky bělocípé 60-90 cm, několik malých kaniců a pruhatců kolem 30 cm… - Borek 23.03.2021 11:25
-
Maledivy, neděle 21.3. 2021
Od rána trollujeme z vnější strany atolu a na slibných místech zkoušíme i poppovat. Pár výjezdů na popp bylo, ale bez úspěšného finále. Martin zkoušel házet do vody velkou (140g) cikádu Sébile v barvě FT a dokázal vyprovokovat k útoku a následně zdolat pěkného chňapala (red snapper) délky 65 cm. Druhá ryba, nejspíš o něco menší kanic měsíční mu spadl u lodi. Už byl jasně vidět.
Po krátkém šnorchlování a obědě vyjíždíme opět trollovat. Konečně záběr, dokonce na dva pruty během pár vteřin. Na jednom ryba visí, druhý se jen narovnal aniž by proklouzla brzda navijáku. Kuchař Šadýz fandí a huláká na celé Maledivy: „Ryba na háčku, ryba na háčku“. Nakonec je zdoláno wahoo délky 115 cm a v ocase má zapíchnutého woblera z toho prutu, který se jen narovnal!
Večer kotvíme poblíž kanálu, který spojuje vnitřek atolu s volným oceánem. Nahozeno je několik prutů na maso a občas někdo obejde loď s jiggovacím prutem. Na jiggy berou akorát malé barakudy a spletl se jeden kranas ostrovní. Na maso se chytil malý žralok a chňapal. Několik záběrů se nepodařilo proměnit... - Zdenek 12.02.2021 19:24
-
Maledivy 12.2.2021
Celý den jasno, slunečno, svěží větřík 10-20 km/h od severovýchodu.
Martin s Jindrou nemohli dospat a ještě za tmy kolem 5. hodiny šli rozhýbat svá atletická těla pomocí jigů. Kupodivu skvěle bodovali a během hodiny měli uloveno celkem 5 kranasů obrovských-GT 99 cm, 77 cm, 67 cm, 2x 60 cm a k tomu dva tuňáky jednobarvé-dogtooth 55 cm a 65 cm.
A že to měl dnes být Martinův den, se ukázalo hned po snídani, kdy konečně prolomil smůlu trollingu ulovením kanice měsíčního 60 cm na růžový wobbler X-Rap 18 cm. To bylo ještě uvnitř atolu, když během snídaně směřujeme k severnímu výjezdu na oceán. Trolovali jsme pak v pravidelných metrových vlnách po severovýchodním okraji atolu, ale neměli jsme ani záběr. Jednou jsme viděli zalovit plachetníky, kteří honili barakudy, ale ačkoli jsme se k nim vraceli, našim nástrahám nevěnovali pozornost. Mezi 9.00-12.00 projíždíme napříč atolem k vesnici a cestou se zastavujeme u pěti thil, kde vláčíme poppy a jerky. U dvou jsme narazili na hejnko kranasů modroploutvých a GT, ale ulovili jsme jen tři kranasy modroploutvé 55-65 cm. Jednoho kranasa obrovského-GT jsem zasekl a zdolával, ale podle všeho mu nástrahu ukradl od huby kranas modroploutvý-bluefin, kterého jsem pak vytáhl. Jindrovi vyjel po poppu žralok útesový-bělocípý cca 150 cm, ale Jindra mu popp raději hodně rychle odtáhl od útočící tlamy. Protože si ve vesnici potřebujeme dnes po polední modlitbě vyzvednout náhradní baterku do lodního motoru, dojíždíme závěrečnou třetinu cesty trollingem. V jednu chvíli Lubošův wobbler vyskočil nad hladinu a tak jsem vzal jeho prut a chtěl wobbler vytáhnout. Jen jsem ho popotáhl asi pět metrů, začal zase normálně chodit. Chtěl jsem dát prut zpět do držáku, když wobbler znovu vyskočil nad hladinu, ale zdálo se mi, že se okolo něj mihlo tělo ryby. Navinul jsem tedy do navijáku dalších cca 5 metrů vlasce a opět se mi zdálo, že se okolo wobbleru něco pohybuje. Zase jsem navinul pár metrů a další výpad. A tak to šlo až do okamžiku, kdy se wobbler ocitl u malého motorového člunu, který vlečeme za lodí na pětimetrovém lanu. Tam ryba wobbler popadla a mazala s ním do strany. Přisekl jsem a vzápětí začaly z multiplikátoru mizet desítky metrů vlasce a záběr přišel i na Martinův wobbler. Zaseklé dvě ryby naráz, to si vyžadovalo svinout ostatní tři nastražené udice. Předal jsem prut se zaseklou rybou Rudovi a věnoval se svému prutu. Po pěti minutách byla v lodi dvě wahoo 119 cm a 110 cm.
Přes oběd kotvíme před vesnicí, protože do přístavu kvůli karanténě nesmíme. Šnorchluji a pozoruji želvu, žraloka útesového-čenocípého, spousty korálových rybek-zejména velké ploskozubce, kranasy šestipruhé a bluefiny.
Po obědě trolujeme podél atolu na oceánské straně ostrovů, pozorujeme velká hejna delfínů, kteří nám předvádějí svou eleganci při výskocích, saltech, piruetách a soutěžení s lodní přídí. Michalovi se v průlivu před vesnicí podařilo na wobbler ulovit kranase-GT 70 cm, ale tím pro dnešek záběry na trolling končí.
Mezi 17.00-18.00 zkoušíme ještě vertikální přívlač u ostrova M na hloubkách 50-100 m. Hned na první drift jsme narazili na hejno ryb, ze kterého jsme ulovili kranase duhového 60 cm, chňapala ruby snapper 45 cm (toho při zdolávání už na dohled pod lodí pochroumal útočící žralok) a dvě bonita. Jindrovi vzal asi tuňák, protože velmi rychle vytočil cca 40 m šňůry a pak ukousl háčky. Kotvu spouštíme na cca 10 metrech a loď posouváme nad hloubku 50-60 m. Rozpoutává se večerní vertikální přívlač a lov na kusy nastražených ryb u dna. Lovíme každý několik barakud 40-60 cm, kranasů velkookých 40-55 cm, kranase ostrovního 30 cm, pár bonit, žraloka útesového bělocípého 120 cm. Na prutu se ocitá i velký rejnok, ale po čtvrt hodině strašné dřiny se paryba rozjela do korálů a udici i přes spojený odpor Martina, Jindry a Rašída přervala. Když tohle v deset večer píšu (zmožen rybařením i bohatou večeří), tak se mi únavou zavírají oči, někteří z nás už spí, jen Martin s Jindřichem poháněni rybářskou vášní nebo čím se stále potácejí po lodní zádi a střídavě jigují, lovi na kusy ryb a zdolávají mořské obludy. - Zdenek 31.01.2021 18:09
-
Maledivy 31.1.2021, den trollingu
Vstáváme po sedmé ranní a před osmou vyplouváme. Protože je klidné moře, plánujeme, že si snídani dáme během trollingu. To jsme ale nevěděli, co nás čeká.
První záběry přišly po 15 minutách jízdy a zdolána byla tři wahoo 105-110 cm naráz. Pak jsme popojeli asi pět minut a bum, další dvě wahoo naráz, ale jedno ukouslo nastražený wobbler (modrá makrela Rapala Magnum 18 cm). Vytáhli jsme do lodi to jedno wahoo 115 cm a popojeli dalších asi 10 minut, než zabraly další dvě ryby naráz. A příběh se opakoval – jeden ukousnutý wobbler (tentokrát tmavě červený Yo-Zuri 18 cm) a jedno zdolané 105 cm. Zdá se, že máme dostatečnou zásobu ryb (potravy) na celý další týden naší plavby. Fouká mírný vítr od severu, jsou asi metrové pravidelné vlny a kuchař se konečně dostává k přípravě snídaně. Zatímco servíruje lodník Rašíd drůbeží párečky, vajíčkový salát, fazolky s tuňákem, lívanečky a toasty, zdolává Michal další wahoo 110 cm. Během snídaně nás ruší další metrové wahoo a Michalovi stydnou párečky.
V devět jsme konečně po snídani a Luboš se může věnovat zdolávání další ryby, která mu zabrala na 14-centimetrový wobbler X-rap (modrá makrela). Nejdřív to vypadá, že se jedná o nějaké větší wahoo, ale když se najednou u hladiny rozprchne hejno barakud a vzápětí nad hladinu vystřelí štíhlé tělo plachetníka, už je nám jasné, proč se Luboš tak šťoural se zdoláváním. Po dalších patnácti minutách zdolávání je plachetník u lodi a díky šikovnosti kuchaře a našich lodníků je šupem vytažen za meč na palubu, během necelé minuty vyfocen a natočen na kameru, šoupnut zpátky do vody a jede se zvesela dál. To bylo v 9.00 hodin. V 9.50 máme na palubě další metrové wahoo a dalšího stejně velkého plachetníka (délka celého těla včetně meče 265 cm). Toho druhého plachetníka ulovil Saša na povrchovou nástrahu-chobotnici s nastraženým kouskem filátka. Focení a filmování druhého plachetníka proběhlo ještě rychleji a než se ryba rozkoukala na palubě, už byla zase zpátky ve vodě.
Zkoušíme i chvíli vláčet, ale plujeme přímo proti silnému proudu a kapitánovi se v proudu a vlnách jen těžko ovládá loď. A tak se opět vracíme k trollingu. Unaveni množstvím záběrů a intenzivních zážitků polevujeme v pozornosti a tak se stane, že Saša si klidně odejde na záchod a vůbec ho nezajímá, že má další záběr na chobotnici a je to zase plachetník. Zabral na potřetí a byl to Michal, kdo se ujal zkušeně Sašova prutu a rybu opakovaným popotahováním nástrahy vydráždil k několika útokům. Až na potřetí konečně zásek sedí a ryba krásně skáče za lodí. To už se Saša s vítězným úsměvem vrací z toalety a Michal mu předává prut. Jenže slavnostní pocit nemá dlouhého trvání, protože ve chvíli, kdy se zdá, že má Saša už celou situaci pod kontrolou, náhle tah ryby povoluje a Saša vytahuje přetržený fluorocarbonový návazec.
Když v poledne vplouváme z oceánu do atolu, jsme už dost unavení. Zatímco na oceánu se zdvihly více než metrové vlny a občas se na nich objevila tu a tam i čepice, v atolu je hladina jak na rybníce.
Kotvíme v tišině za ostrovem na hloubce asi 10 metrů, kolem lodě krásné porosty korálů se spoustou korálových rybek a viděli jsme i chobotnici, langustu a půlmetrovou želvu. Luboš s Jirkou a Sašou zajeli s Rašídem a Obirem na ostrov. Rašíd vyšplhal na kokosovou palmu a shodil hromadu ořechů, ze kterých pak máme osvěžující nápoj a mlsouni vyškrabují lžící z rozseknutých ořechů měkkou dužinu.
Po obědě si dopřáváme půl hodinky spánku, než kapitán opět nahazuje lodní motory.
Chvíli jigujeme na hloubce 40-70 m v ústí průlivu do oceánu, ale pokaždé, když zdoláváme rybu, tak nám ji něco (asi žralok) během zdolávání odkousne i s jigem. A tak raději měníme stanoviště a zkoušíme vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu. Měli jsme několik výjezdů, Saša vytáhnul na jerk malého žraloka útesového délky 80 cm. Pak asi 40 minut trolujeme směrem ke kotvišti u Nového ostrova. Michal ulovil na wobbler jednoho tuňáka žlutoploutvého 65 cm a pak už směřujeme z oceánu do atolu. V průlivu vláčíme poppy a jerky, když slunce zapadá, tak záběrů přibývá, ale většina ryb nám padá. Na palubu se krátce podívali jen dva kranasi-GT 65 cm.
Na kotviště dorážíme už za šera, kotvu spouštíme na hloubce asi 20 m a chytáme na 35 metrech.
Netrvá to dlouho a začíná večerní přehlídka: 2x žralok rezavý-chůvička kolem 2,5 m, 1x žralok útesový 1,5 metru, barakudy, malí kranasi, štítovci (lodivod)… Někteří jsme začali používat háčky bez protihrotu a tak se nám žraloky daří snadno vypínat ve vodě a když to nejde, tak odstřihneme háček, aniž taháme mořské obludy na palubu. - Zdenek 30.01.2021 18:17
-
Maledivy, 30.1.2021
Ráno vstáváme ještě za tmy před šestou a trollujeme přes oceán do sousedního atolu. Podle předpovědi má být celé dopoledne téměř bezvětří, tak chceme přejet přes oceán dokud je klidná hladina. A oceán jako rybník zůstal celých 5 hodin, co jsme trolovali. Za celou dobu ani záběr, jen u ostrova jsme míjeli hejnka létajících rybek.
Před obědem jsme chvíli trolovali podél východního pobřeží atolu, Saša ulovil makrelu Solandrovu-wahoo 115 cm na fialovou chobotnici s nastraženým kouskem filátka z tuňáka. Pak asi 30 minut vláčíme poppy a jerky. Fouká mírný větřík, jsou malé a pravidelné vlny, takže je rybaření velmi pohodlné. Měli jsme několik útoků na nástrahy a viděli jsme několikrát velká hejna banánových rybek u kterých se skoro vždy zdržují velcí dravci, ale ulovili jsme jen jednoho kranasa obrovského-GT 65 cm (Jirka na popp) a kanice měsíčního 55 cm (Saša na 14 cm žlutý jerk).
Před obědem šnorchlujeme u ostrůvku: v okolí tmavých korálů na hloubce 1-3 m spousty korálových rybek, 2x rejnok-trnucha, 1x muréna délky asi 1,5 m a na hraně, kde hloubka padá z cca 5-7 m na více než 20 m jsme viděli metrové chrochtaly a kanice, žraloky útesové 1-1,3 m, hejna vidlatek (10-20 ks), hejnka kranasů velkookých (15-30 ks, délka kolem 35 cm) a kranasy šestipruhé.
Po výtečném obědě z tuňáka a wahoo trollujeme asi 1,5 hodiny podél vnější hrany atolu. Moře je krásně klidné, ale jsme bez záběru. Pak asi 40 minut vláčíme poppy a jerky ale až na jedno místo, kde bylo velké hejno banánových rybek, u kterého Luboš ulovil na jerk kranase-GT 85 cm a kde nám pár ryb spadlo, resp. se je po záběru nepodařilo zaseknout, jsme na jiné ryby nenarazili. Zbývá asi hodina do západu slunce, když začínáme trollovat směrem ke kotvišti v kanálu, kterým proudí voda z atolu. Po chvilce má záběr Jirka na 18-centimetrový tmavě červený wobbler Yo-Zuri a je to krásná makrela-wahoo 125 cm.
Krátce před šestou kotvíme na thile, kotvu máme na hloubce asi 25 m a chytáme na hloubce 40 m. Ještě se ani nesetmělo a už máme na kotvišti první úlovky: na kousek masa chňapala-red snapper 75 cm, chňapala velkého 64 cm, žraloky útesové bělocípé 90-130 cm a na jigy taháme barakudy 30-90 cm, malé kanice okolo 30 cm, chňapaly-ruby snapper kolem 30 cm, kranasy velkooké 30-35 cm, kranasy šestipruhé 40-50 cm, bonita 40-50 cm… Nu a jak už to bývá, s ohledem na vybavení jsme museli kapitulovat před několika rejnoky a velkými žraloky.
Maledivy 29.1.2022
V noci přišla krátká přeháňka a foukal stále silný vítr od východu, takže loď se houpala a vrzala. Kdo má špatné spaní, sáhl po špuntech do uší nebo prášcích na spaní. My šťastní, kdo houpání máme rádi, spíme jak miminka.
Před snídaní jigujeme na kotvišti a jsme úspěšní. Během necelé hodinky jsme ulovili osm chňapalů velkých 50-67 cm, cejnovku 71 cm a pár malých kranasů ostrovních. Po snídani jigujeme i na hloubkách 50-100 m, ale záběrů je málo a problém představují i žraloci, kteří patrolují na hloubce kolem 40 m a s vysokou úspěšností ukusují nejen námi zdolávané ryby, ale i naše jigy. Tomáš zdolal na jig metrové wahoo, které během gafování bohužel spadlo z gafu a překouslo oba provázky s háčky. Podobnou genezi má i zdolávání Sašova wahoo-vytahuje jig s přeřízlými assist-hooky.
Tomášovi se neudělalo dobře a tak během následujícího trollingu mizí v kajutě. Jedeme rychlostí asi 5 uzlů po oceánské straně atolu, projíždíme početná hejna rybek, dvakrát jsme viděli lovit plachetníky, před lodní přídí vyskakují desítky létajících ryb, ale ulovit se nám podařilo jen jedno čtyřiceticentimetrové bonito. U kapitánova ostrova jsou ke břehu natlačena hejna rybek a tak zkoušíme změnit taktiku. Ukončujeme trolling, najíždíme lodí na hloubku 5-10 m a vláčíme poppy a jerky z hloubky směrem na mělčinu. Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, kdy na naše nástrahy útočí velcí kranasi, chňapali a tuňáci. V jednu chvíli jsem čtyřikrát nahodil a čtyřikrát mi něco zaútočilo na nástrahu. Jenže, co je to platné, když drtivou většinu ryb buď nezasekneme nebo spadne během zdolávání. Bylo to k zbláznění: každou chvíli jsem viděl, jak někomu útočí na nástrahu ryba a po chvilce padá. Luboš šel sedmkrát se zdolávanou rybou k lodní zádi, že ji tam vyloví a sedmkrát se rybě podařilo osvobodit. Pak se, pravda, povedlo pár kranasů 60-70 cm, ale žádná hitparáda úlovků to nebyla. Jestli ryby padaly v důsledku extrémně velkých a především nepravidelných vln, které mořský proud na tom místě vytváří, to nevím. Asi ano. Nebo v tom větru máme na udici stále pytel a tedy špatný kontakt s nástrahou a záseky nejsou dost důrazné. Jiné vysvětlení nemám.
Vláčíme pak ještě asi hodinku u thily v průlivu kapitánova ostrova (1x kranas duhový 55 cm) a podél sousedního ostrova, ale to už máme jen ojedinělé výjezdy. Až zase u dalšího ostrova, kde plánujeme zastávku na oběd, jsme na poppy a jerky ulovili několik kaniců měsíčních, chňapalů velkých, půlmetrového kranase modroploutvého a sedmdesáticentimetrového kranase obrovského-GT. Silný vítr po poledni trochu polevil, to už kotvíme nad travnatými písčinami v závětří ostrova. Při šnorchlování u korálových suků, které vystupují z travnatých písčin pozorujeme obvyklou škálu korálových rybek, ale viděl jsem i dvě velké, nejméně půlmetrové langusty. Jednu jsem málem chytil, ale vysmekla se mi a údery svého ocasu „doskákala“ k díře mezi korály, kde zmizela.
Po vydatném obědě, kterému kralovaly smažené koule ze zeleniny a kousků ryb, zdviháme kotvy a míříme do vnitřní části atolu, kde doufáme, že nebudou vlny. Půldruhé hodiny trollingu probíhá v klidu, nerušeno žádným záběrem. Většina z nás tvrdě usnula. Po čtvrté odpolední přicházejí na scénu opět poppy a jerky. Hladina v okolí thily není sice jako zrcadlo, stále fouká asi 5 m/s od východu, ale vlny jsou malé a pravidelné. Půlhodinová přívlač kolem thily je úspěšná (1x kranas obrovský-GT 65 cm, půlmetrový chňapal velký a o něco menší kanic měsíční + pár ryb nám spadlo nebo se nepodařilo zaseknout.
Přesouváme se k další thile, když na wobbler na Lubošově prutu něco zaútočilo. Brzda jen párkrát cvrkla, ale pak se cívka přestala protáčet, nicméně prohnutí prutu signalizuje, že na nástraze něco visí. Chvíli se dohadujeme, zda je to ryba nebo kus dřeva, trávy nebo igelit či jiný bordel, což vyřeší Luboš vytažením udice se čtyřiceticentimetrovým bonitem. Ve chvíli, kdy vytahujeme bonito na palubu, se prohýbá i Jardův prut. Loď stále jede rychlostí 5 uzlů a prut je prohnutý, nicméně brzda se nijak zběsile neprotáčí. Jarda se ujímá prutu a začíná zdolávat rybu. Odpor není příliš velký až do chvíle, kdy se na hladině náhle objevuje tělo plachetníka. Jen se dvakrát protočí na hladině a pak už mají věci jiný průběh. Sice nenásleduje série výskoků a zběsilý úprk v délce několika set metrů, jak to u plachetníků většinou bývá, ale ryba se rezolutně bere pár desítek metrů vlasce a bojuje pod hladinou. Asi půl hodiny si drží odstup a Jarda, který není zvyklý na práci s multiplikátorem, má dost práce vypumpovat rybu z hloubky a metr po metru ji dovléci k lodi. Během těch pár desítek minut se nádherná ryba dvakrát pokusila o výskok, ale žádá salta nebo piruety se nekonají. Spíše bojuje vahou svého těla a využívá i mořský proud, který tu je. Jarda však nezmatkuje, nespěchá a trpělivě dostává do multiplikátoru jeden metr vlasce za druhým. Před půl šestou je ryba u lodě, kuchař a lodníci ji zdárně vytahují na palubu. Následuje rychlé polévání vodou, vypnutí nástrahy (wobbler Rapala Magnum X-treme 16 cm barva wahoo se dvěma jednoháčky), přeměření (240 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy těsně pod dva metry měřeno od špice spodní čelisti do vidlice ocasní ploutve), pár fotek v zapadajícím slunci a pak rybu posíláme zpět do vody. Ihned odplouvá a mizí v hloubce. Projíždíme ještě pro jistotu s malou motorovou lodí okolí, zda se náhodou neobjeví na hladině, ale byla v dobé kondici. Následují gratulace přerušené čtvrthodinkou přívlače kolem thily u nového resortu na umělém ostrůvku (1x metrová jehlice) a pak přesun na kotviště. Kotvíme na hloubce asi 40 metrů, na jigy lovíme několik barakud a pelmid-bonito, ale únava z celodenního rybaření ve vlnách a zážitek z úlovku plachetníka jsou tak silné, že se raději věnujeme oslavě úlovku a Sašových narozenin. Ať Ti to Sašo pořád dobře chytá a máš radost ze života i lidí kolem sebe! Na nejlepšího rybáře!