Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "Trolling - troling"
Pro tento tag existuje 155 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 02.02.2022 17:59
-
- Zdenek 31.01.2022 19:16
-
Maledivy, pondělí 31.1.2022
Až do západu slunce to vypadalo, že dnešní zápis bude velmi jednoduchý. Zdálo se, že celodenní usilovný popping, bude zcela bez ryby. Začalo to hned ráno, kdy jsme vláčeli od kotviště při západním břehu ostrova M. Jediný pořádný záběr měl Tomáš. Jeho X-rap popp 16 cm mu vzal chňapal, kterého jsme v čisté mělké vodě krásně viděli, ale než ho stačil Tomáš přitahovat k lodi, získal chňapal převahu, zamířil do korálů a přerval návazec. Pak jsme asi dvě hodiny vláčeli po hranách břehů a korálových útesů v okolí ostrovů mezi kotvištěm a kapitánovým ostrovem. Vítr od východu stále zesiloval a ne vždy nám při nahazování a vedení nástrahy pomáhal. Za ty dvě hodiny jsme neměli ani záběr, nic.
Přes poledne stojíme v přístavu kapitánovy vesnice a tankujeme do nádrže vodu, obdarováváme kapitánovo příbuzenstvo mraženými kuřaty a rybami z našich zásob. Vše probíhá jen na dálku přes zábradlí naší lodě, protože vstup do vesnice by automaticky znamenal karanténu pro celou naši posádku. Kapitán svoje příbuzné už dva roky neviděl, protože buď byl v karanténě on nebo jeho rodná vesnice nebo neměl čas… Dotankování vody bylo hotové za necelou hodinu a pak šnorchlujeme a koupeme se na oceánské, tedy aktuálně závětrné straně ostrova.
Protože máme od místních rybářů zprávy o hejnech tuňáků žlutoploutvých, která se objevují v průlivu před vesnicí každý den mezi 16.00-17.00, vyrážíme hned po obědě vláčet, abychom se stihli po čtvrté vrátit. Když se přesouváme od vsi k policejnímu ostrovu, zabralo na Jardův wobbler wahoo 90 cm. Bude k večeří.
U policejního ostrova vláčíme na východní-návětrné straně. U thily, která se nachází před střední částí ostrova jsme měli několik záběrů, ale žádný se nepodařilo zaseknout. U severního cípu ostrova se valí dovnitř atolu masy vody, ale ani na rozhraní klidné vody a proudu jsme nic neulovili, jen se nám okolo nástrah otočilo několik jehlic.
Mezi 16.30-17.00 jigujeme před kapitánovým ostrovem na hloubkách 60-100 metrů. Není skoro žádný proud a tak se dá pohodlně jigovat s jigy 100-150 g. Nejvíce záběrů máme mezi 70-80 metry. Během půl hodiny jsme ulovili 2x chňapala „ruby snapper“ 55 cm a 40 cm, 1x kranasa oceánského-amberjack 70 cm, 3x kanice 35-50 cm a 1x tuňáka jednobarvého-dogtooth, kterého kousek pod lodí napadli žraloci a Jarda z něj vytáhl jen hlavu. Kousek ryby hážeme žralokům zpět do vody a jeden z nich, asi metrový žralok hedvábný si pro ni ochotně dojel. Tuňáci se však neobjevují, za to se na východě objevuje velký černý mrak, který se rychle blíží. Protože je nebe ve směru našeho kotviště jasné, vyrážíme tam plnou parou. Mezi 17.45-18.00 stíháme ještě pár desítek minut vláčet u východního a severního břehu ostrova. Sv.Petru se nás asi zželelo a poslal nám jednoho kranase obrovského-GT délky 68 cm, což byla dnes jediná ryba ulovená na přívlač.
Na třetí pokus se nám daří zakotvit v proudu u severozápadního výběžku ostrova. Ještě než se úplně setmělo, daří se nám na jigy 80-100 g ulovit celou řadu půlmetrových barakud a kranasů velkookých, malého chňapala „ruby snapper“ a cejnovku délky 72 cm.
K večeři servíruje kuchař polévku z hlavy čerstvě ulovené cejnovky, rýži, dušenou zeleninu, chňapala se zeleninou ve sladkokyselé omáčce a hovězí skoro stroganov. Dávka jídla, která by mohla nasytit středně velkou somálskou vesnici, nás fyzicky doráží, ale probírá nás zachrčení multiplikátoru s nastraženou hlavou bonita. U lodě se brzy objevuje žralok hedvábný délky 140 cm, kterého se snažíme vypnout ve vodě, ale nakonec jsme nuceni přeštípnout háček, který pevně vězí v koutku zubaté tlamy. Netrvá dlouho a do akce se opět dostávají jigovací pruty. Ale to už je noc, loď se pohupuje na vlnách a nad těmi, kdo ještě nešli spát, svítí hvězdy…
rano u ostrova 
chnapal - ruby snapper 
kranas oceansky - amberjack 
cejnovka 72 cm ulovena na jig - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 18:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm.
obed na palube lode - wahoo, salat, testoviny 
plachetnik 245 cm uloveny na wobbler 18 cm 
tunak jednobarvy-dogtooth 70 cm uloveny na jig 
mame novy bar, jen barman uz je 15 let stejnej - Zdenek 29.01.2022 20:17
-
Maledivy 29.1.2022
V noci přišla krátká přeháňka a foukal stále silný vítr od východu, takže loď se houpala a vrzala. Kdo má špatné spaní, sáhl po špuntech do uší nebo prášcích na spaní. My šťastní, kdo houpání máme rádi, spíme jak miminka.
Před snídaní jigujeme na kotvišti a jsme úspěšní. Během necelé hodinky jsme ulovili osm chňapalů velkých 50-67 cm, cejnovku 71 cm a pár malých kranasů ostrovních. Po snídani jigujeme i na hloubkách 50-100 m, ale záběrů je málo a problém představují i žraloci, kteří patrolují na hloubce kolem 40 m a s vysokou úspěšností ukusují nejen námi zdolávané ryby, ale i naše jigy. Tomáš zdolal na jig metrové wahoo, které během gafování bohužel spadlo z gafu a překouslo oba provázky s háčky. Podobnou genezi má i zdolávání Sašova wahoo-vytahuje jig s přeřízlými assist-hooky.
Tomášovi se neudělalo dobře a tak během následujícího trollingu mizí v kajutě. Jedeme rychlostí asi 5 uzlů po oceánské straně atolu, projíždíme početná hejna rybek, dvakrát jsme viděli lovit plachetníky, před lodní přídí vyskakují desítky létajících ryb, ale ulovit se nám podařilo jen jedno čtyřiceticentimetrové bonito. U kapitánova ostrova jsou ke břehu natlačena hejna rybek a tak zkoušíme změnit taktiku. Ukončujeme trolling, najíždíme lodí na hloubku 5-10 m a vláčíme poppy a jerky z hloubky směrem na mělčinu. Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, kdy na naše nástrahy útočí velcí kranasi, chňapali a tuňáci. V jednu chvíli jsem čtyřikrát nahodil a čtyřikrát mi něco zaútočilo na nástrahu. Jenže, co je to platné, když drtivou většinu ryb buď nezasekneme nebo spadne během zdolávání. Bylo to k zbláznění: každou chvíli jsem viděl, jak někomu útočí na nástrahu ryba a po chvilce padá. Luboš šel sedmkrát se zdolávanou rybou k lodní zádi, že ji tam vyloví a sedmkrát se rybě podařilo osvobodit. Pak se, pravda, povedlo pár kranasů 60-70 cm, ale žádná hitparáda úlovků to nebyla. Jestli ryby padaly v důsledku extrémně velkých a především nepravidelných vln, které mořský proud na tom místě vytváří, to nevím. Asi ano. Nebo v tom větru máme na udici stále pytel a tedy špatný kontakt s nástrahou a záseky nejsou dost důrazné. Jiné vysvětlení nemám.
Vláčíme pak ještě asi hodinku u thily v průlivu kapitánova ostrova (1x kranas duhový 55 cm) a podél sousedního ostrova, ale to už máme jen ojedinělé výjezdy. Až zase u dalšího ostrova, kde plánujeme zastávku na oběd, jsme na poppy a jerky ulovili několik kaniců měsíčních, chňapalů velkých, půlmetrového kranase modroploutvého a sedmdesáticentimetrového kranase obrovského-GT. Silný vítr po poledni trochu polevil, to už kotvíme nad travnatými písčinami v závětří ostrova. Při šnorchlování u korálových suků, které vystupují z travnatých písčin pozorujeme obvyklou škálu korálových rybek, ale viděl jsem i dvě velké, nejméně půlmetrové langusty. Jednu jsem málem chytil, ale vysmekla se mi a údery svého ocasu „doskákala“ k díře mezi korály, kde zmizela.
Po vydatném obědě, kterému kralovaly smažené koule ze zeleniny a kousků ryb, zdviháme kotvy a míříme do vnitřní části atolu, kde doufáme, že nebudou vlny. Půldruhé hodiny trollingu probíhá v klidu, nerušeno žádným záběrem. Většina z nás tvrdě usnula. Po čtvrté odpolední přicházejí na scénu opět poppy a jerky. Hladina v okolí thily není sice jako zrcadlo, stále fouká asi 5 m/s od východu, ale vlny jsou malé a pravidelné. Půlhodinová přívlač kolem thily je úspěšná (1x kranas obrovský-GT 65 cm, půlmetrový chňapal velký a o něco menší kanic měsíční + pár ryb nám spadlo nebo se nepodařilo zaseknout.
Přesouváme se k další thile, když na wobbler na Lubošově prutu něco zaútočilo. Brzda jen párkrát cvrkla, ale pak se cívka přestala protáčet, nicméně prohnutí prutu signalizuje, že na nástraze něco visí. Chvíli se dohadujeme, zda je to ryba nebo kus dřeva, trávy nebo igelit či jiný bordel, což vyřeší Luboš vytažením udice se čtyřiceticentimetrovým bonitem. Ve chvíli, kdy vytahujeme bonito na palubu, se prohýbá i Jardův prut. Loď stále jede rychlostí 5 uzlů a prut je prohnutý, nicméně brzda se nijak zběsile neprotáčí. Jarda se ujímá prutu a začíná zdolávat rybu. Odpor není příliš velký až do chvíle, kdy se na hladině náhle objevuje tělo plachetníka. Jen se dvakrát protočí na hladině a pak už mají věci jiný průběh. Sice nenásleduje série výskoků a zběsilý úprk v délce několika set metrů, jak to u plachetníků většinou bývá, ale ryba se rezolutně bere pár desítek metrů vlasce a bojuje pod hladinou. Asi půl hodiny si drží odstup a Jarda, který není zvyklý na práci s multiplikátorem, má dost práce vypumpovat rybu z hloubky a metr po metru ji dovléci k lodi. Během těch pár desítek minut se nádherná ryba dvakrát pokusila o výskok, ale žádá salta nebo piruety se nekonají. Spíše bojuje vahou svého těla a využívá i mořský proud, který tu je. Jarda však nezmatkuje, nespěchá a trpělivě dostává do multiplikátoru jeden metr vlasce za druhým. Před půl šestou je ryba u lodě, kuchař a lodníci ji zdárně vytahují na palubu. Následuje rychlé polévání vodou, vypnutí nástrahy (wobbler Rapala Magnum X-treme 16 cm barva wahoo se dvěma jednoháčky), přeměření (240 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy těsně pod dva metry měřeno od špice spodní čelisti do vidlice ocasní ploutve), pár fotek v zapadajícím slunci a pak rybu posíláme zpět do vody. Ihned odplouvá a mizí v hloubce. Projíždíme ještě pro jistotu s malou motorovou lodí okolí, zda se náhodou neobjeví na hladině, ale byla v dobé kondici. Následují gratulace přerušené čtvrthodinkou přívlače kolem thily u nového resortu na umělém ostrůvku (1x metrová jehlice) a pak přesun na kotviště. Kotvíme na hloubce asi 40 metrů, na jigy lovíme několik barakud a pelmid-bonito, ale únava z celodenního rybaření ve vlnách a zážitek z úlovku plachetníka jsou tak silné, že se raději věnujeme oslavě úlovku a Sašových narozenin. Ať Ti to Sašo pořád dobře chytá a máš radost ze života i lidí kolem sebe! Na nejlepšího rybáře!
cejnovka 71 cm ulovena na jig 
snidane na palube obytne lode 
kanic mesicni a chnapal velky uloveni na privlac 
plachetnik 240 cm uloveny na wobbler - Zdenek 29.01.2022 20:04
-
Maledivy 28.1.2022
Protože předpověď počasí slibuje na odpoledne velmi silný vítr kolem 9 m/s, který má pokračovat i další den, rozhodujeme se přeplout přes oceán do sousedního atolu dříve, než vítr zesílí. Vyplouváme tedy za rozbřesku ještě před šestou a trolujeme za mírného větru od východu. Po osmé za jízdy snídáme, oceán je stále klidný. Pak jdu trávit snídani a odpočinout si od ranního vstávání. Budí mne dupot a zvýšení otáček motoru. Na Sašovu chobotnici s našitým filátkem z bonita zaútočil dvakrát mečoun. Vzal si i pár metrů z navijáku, ale protože sílící vítr udělal na dlouhém vlasci „pytel“, nezasekl se a nástrahu vyklepnul. Zkoušíme nad místem záběru zakroužit, vidíme hejna rybek, opět se nám u nástrah objeví několik mečounů nebo plachetníků, ale další záběr se nekoná. Zas tak velký hlad nemají nebo nejsou zas tak hloupí…
V jedenáct dopoledne jsme u sousedního atolu. Chvíli chytáme na jigy u průlivu (pár kranasů ostrovních, půlmetroví chňapali velcí a malých kaniců měsíčních + několik jigů ukousnutých žraloky) a pak kotvíme na hraně mezi korálovým útesem a průlivem.
Stejně jako před týdnem je zde úžasné šnorchlování, které kromě plné palety korálových ryb a rybek nabízí i rejnoky siba (eagleray) patrolující ve vodním sloupci v průlivu, mantu o rozpětí tři metry kroužící kolem korálu ve společnosti dvou želv, desetikilového kanice a metrového napoleona, hejna vidlatek, ranasů velkookých, stohlavá hejna barakud doprovázená žraloky útesovými (black-tip), téměř třímetrového žraloka hedvábného skupinku čtyř napoleonů… No prostě podmořská nádhera.
Po obědě trolujeme po oceánu na úroveň „Větrného ostrůvku“, ale vítr slibovaný na poledne konečně dorazil, pomalu sílí a zdvihá stále větší vlny. Ale fouká nám do zad a tak usilovně vláčíme a nástrahy krásně létají. Jenže vlny jsou stále větší a nepravidelné. Nelíbí se to nám a zřejmě ani rybám, které občas přijedou k nástraze a buď ji minou nebo nedoberou.
Protože jsou vlny na hranici podnětu k mořské nemoci, raději s vláčením končíme a trollujeme ke kotvišti, kde chceme před západem slunce ještě chvíli jigovat. Třiceticentimerovou chobotnici s našitým filátkem z bonita náhle cosi atakuje. Zasekávám a k mému překvapení vyskakuje nad hladinu metrové dorado, které po chvíli končí mezi námi na palubě.
Asi půl hodiny vertikálně vláčíme jigy 150-250 g na hloubkách 40-100 m, ulovili jsme pár kranasů ostrovních 30-48 cm, půlmetrových kaniců měsíčních a Saša zdolal metrového kanice toulavého, ze kterého však vytáhl na palubu jen půlku, protože tu druhou si asi 10 m pod hladinou odkousl žralok.
Vítr se stáčí a fouká od jihovýchodu, na druhý pokus kotvíme u ostrůvku M na hloubce asi 45 metrů a večer zvyšujeme skoré ryb ulovených na jigy (barakudy, kranasy ostrovní, malí kanici). Saša nastražuje bonito na žraloka a hned při spuštění mu nástrahu bafla nějaká mrcha, která brzda nebrzda vytočila z muliplikátoru celou zásobu 500 m vlasce a šňůry, aniž by nám dala šanci ji zastavit. Nakonec držíme prut i Sašu, aby zůstali na palubě a čekáme, co praskne. Praskla šňůra na 100 kg. A to byla taková hezká tečka za tím dnešním večerem.
chnapal velky uloveny na jig 
metrovy kanic uloveny na jig prekousnuty zralokem 
kranas modroploutvy-bluefin 55 cm 
metrove dorado ulovena na trolling - Zdenek 25.01.2022 18:27
-
Maledivy, úterý 25.1.2022
Ještě za tmy mne budí nastartování lodního motoru. Měsíc je v půli a svítí na obloze přímo nade mnou, hvězdy blednou a hodiny ukazují 5.30 ráno. Čeká nás přejezd přes oceán zpět do Male-atolu. Předpověď počasí slibuje mírný větřík od severu a klidnou hladinu, přesto raději vyplouváme hned za rozbřesku, abychom měli časovou rezervu, kdyby nás zdržel nějaký technický problém, třeba zdolávání mečouna. Žádný technický problém ani záběr nás však nezdržel a po osmé už snídáme v klidu u ostrova. Po snídani se rozhodujeme vláčet kolem pobřeží ostrova, které obtéká silný mořský proud. Během hodiny vláčení jsme měli asi deset záběrů a na palubu lodě se pro pořízení fotografií dostavili: 1x žralok hedvábný 107 cm, 4x kranas obrovský-GT 89 cm, 86 cm, 83 cm a 70 cm. Vše uloveno na poppy. Když se přesouváme z vláčecího místa na jigovací, tak se nám na fialový wobbler tažený za lodí povedlo ulovit wahoo 116 cm. Na hraně, kde dno z cca 50 metrů padá na hloubku 80 m a dál pak přes 100 m asi 30 minut jigujeme, ale jedinou zdolanou rybou je chňapal velký délky 60 cm. Pak se nás drží žraloci a ti nám žádnou další rybu neumožní zdolat. Po té, co jsme přišli o třetí jig, tak s vertikální přívlačí končíme a trollujeme dál směrem na Male. Půldruhé hodiny trollingu na volném oceánu proběhlo bez jediného záběru. U vjezdu do dalšího atolu vláčíme asi dvacet minut v okolí průlivu, měli jsme pár záběrů a výjezdů od kranasů modroploutvých a Michal ulovil kanice uťatého 57 cm.
Před obědem hodinku šnorchlujeme v okolí thil nedaleko průlivu, jsou zde hezké porosty korálů a sasanek, kromě běžných korálových ryb a rybek jsme viděli murénu délky snad dva metry a tři metrové chrochtaly.
Po obědě vláčíme na oceánské straně malého atolu, ale 20 minut usilovného nahazování proběhlo jen se dvěma planými záběry. Zkoušíme tedy, jestli nejsou ryby na hloubce a na řadu přicházejí opět jigovací pruty. Záběry se dostavují okamžitě a okamžitě také útočí žraloci. Chytáme na hloubce 80-120 metrů, záběry obvykle přicházejí 20-40 metrů nade dnem, ale po pár metrech zdolávání se obvykle pustí do zdolávané ryby žraloci a jsme rádi, když přijdeme jen o rybu a ne o nástrahu… Pouze Michalovi se podařilo atak žraloka ustát, zubatec byl navíc zaseknutý tak, že jeden háček jigu měl v koutku tlamy a druhý zaseklý za žaberní oblouk, nemohl tedy udici překousnout. Asi desetkrát podnikl žralok výpad, při kterém vždy sebral Michalovi 10-30 m šňůry. Pokaždé následuje urputný souboj, kdy Michal metr po metru získává ztracenou šňůru zpět. Ale po půl hodině je žralok u lodě. Jedná se o žraloka hedvábného délky 170-180 cm. Chvíli přemýšlíme, zda ho vytáhneme na palubu, ale jedná se o dost silné zvíře a nechceme riskovat možné zranění. Nakonec pomocí kleští a nože jeden hák uvolňujeme z žaberního oblouku, ale druhý uvolnit z tlamy nejde. Nakonec jsme háček od udice odřízli a nechali ho žralokovi jako piercing…
Protože nechceme přijít o další jigy, raději trollujeme dál směrem ke kotvišti a poslední kilometr pobřeží prochytáváme s poppy a jerky. Objevují se hejna rybáků, která sledují lovící pelamidy (bonita), ale našich nástrah si už žádné ryby nevšímají.
Krátce před šestou kotvíme nedaleko písčiny, kde jsme v roce 2014 fotili zdolaného mečouna. Na místě, kde tehdy byla jen romantická písčinka, jsou dnes několikahektarové umělé ostrovy z navršeného písku. Za pár let tady vyrostou další turistícké resorty, navezou sem kromě lidí a stavebního materiálu i vzrostlé palmy, takže pak málokdo pozná, že se se jedná o umělý ostrov.
Kotvíme na hloubce 40 m, koupeme se při západu slunce a užíváme si klidný večer. Je téměř bezvětří, západ brzy označuje úzký pruh oranžové záře nad obzorem a na nebi se rozsvěcují hvězdy.
Kuchař servíruje vynikajícího kanice připraveného v páře, pivo na lodní zádi skvěle chutná a jen občas vezme někdo z nás do ruky prut, aby chytil malého kanice nebo barakudu. O vzrušení a přebarvení několika trik inkoustem se nám postarala půlmetrová oliheň, kterou ulovil na vláčenou imitaci krevety jeden z lodníků, ale únava vítězí a po desáté večerní se postupně vytrácíme – někteří do kajut a ti, kdo dávají přednost hvězdám nad hlavou, na střechu nebo přední palubu.
ranni privlac u ostrova 
kranasi obrovsti-GT 83 cm a 86 cm 
zralok 107 cm uloveny na popp 
zralok hedvabny 170-180 cm uloveny na jig - Zdenek 24.01.2022 18:35
-
Maledivy v pondělí 24.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 30-32°C, mírný vítr od severu cca 5 m/s večer oslabil na vánek.
„To už je zas ráno. Zase vychází slunce a mne bolí všechno, co potřebuju na další rybaření – záda, ruce, pravý rameno. Ale tady je tak krásně, nedá se nic dělat, budu muset vstát, abych si tu krásu užil ještě víc…“, honí se mi hlavou, když ráno o sedmé přesvědčuji své tělo, že by mělo vstát z pohodlného lehátka na lodní palubě, kterému jsem spolu s oblohou plnou hvězd dal večer přednost před postelí v kajutě.
Po snídani nejprve trolujeme, ale protože mořský proud od východu vytváří na pobřeží nepříjemné vlny a po hodině jízdy jsme neměli ani záběr, měníme trollovací pruty za vláčecí a se severním větrem pěkně v zádech prochytáváme oceánskou hranu atolu. Navzdory odlivu, který bude v nejnižší fázi před polednem, se dějí věci. Místy máme i tři ryby naráz na udici a v podstatě neuplyne pět minut, aby někdo nezdolával rybu. Nejsou to tedy žádní obři, ale když v poledne, tedy po dvou a půl hodinách vláčení, kotvíme v průlivu za písčinou u ostrůvku, vypadá skóre velmi dobře: celkem 8x kranas obrovský-GT 65-77 cm, 1x kranas modroploutvý 57 cm, 1x kranas duhový 60 cm, 8x kanic měsíční 45cm-55 cm, 1x cejnovka 40 cm, 1x barakuda 98 cm. A to nám hodně ryb popadalo. Smolný den má dnes Luboš – za dopoledne vytáhnul jen malého kanice a cejnovku, ale měl na prutu několik dalších malých ryb a nejméně 5 pěkných ryb a všechny spadly. Dokonce vyměnil i háky na velmi úspěšném černém jerku Savage, ale nepomohlo to. Po té, co vyměnil háky mu jinak velmi úspěšnou nástrahu nějaká mrcha ukousla… Když se daří, tak se daří.
Šnorchlujeme asi hodinu v průlivu mezi písčinou a ostrůvkem, je zde docela silný proud a tak si po tom vláčecím maratonu alespoň pěkně protáhneme záda. Kromě běžné palety korálových ryb a rybek jsme pozorovali i jednoho žraloka útesového-černocípého cca 130 cm a rejnoka sibu (eagle-ray).
Po obědě, kdy kuchař na náš nátlak snížil krmnou dávku a usmažil nám zase řízečky z wahoo v trojobalu, vyrážíme opět trolovat, aby nám stihlo vytrávit, než přijde na řadu přívlač. Na trolling jsme měli jedno bonito 43 cm. Chvíli na udici viselo ještě jedno bonito, ale než jsem stačil vzít do ruky prut a rybu vytáhnout, objevila se za ním nějaká ploutev (???mečoun) a bonito bylo fuč. Michal přitáhl k lodi metrové wahoo, ale asi pět metrů za lodí ryba z wobblera spadla. Po čtvrté odpolední začínáme vláčet. Je krásné odpoledne, hladina oceánu klidná, místy ji čeří hejna rybek, která se shromažďují nad hranou korálového útesu, mírný větřík od severu nám pomáhá nahazovat nástrahy do vzdálennosti až 80 m, táhlé oceánské vlny se v parádním surfu tříští o hranu atolu a my nahazujeme a nahazuje a nahazujeme… Když po hodině usilovné přívlače máme na kontě jen jednoho kranase 79 cm a metrovou jehlici, přičemž nám na kotviště zbývá stále hodina jízdy a slunce se nemilosrdně kloní k západu, končíme s přívlač a trollujeme plnou parou vpřed. Chvíli zdoláváme na jeden z wobblerů wahoo, ale něco se pokazilo a ryba z nástrahy padá.
Kotvíme v průlivu, kotvu máme na hloubce 25 m a loď se pohupuje na vlnách na hloubce 40 m. Slunce zapadlo a vrchol přílivu je za námi. Ještě se nesetmělo a na jigy jsme ulovili několik půlmetrových barakud, třiceticentimetrových kranásků žlutoskvrnných, půlmetrových kranasů velkookých a pár jigů padlo za oběť zubům místních barakud a žraloků. Když po osmé večerní servírují lodníci rýži, kuře ve sladkokyselé omáčce, kari a rybu v zeleninové směsi, je už v plném proudu lov žraloků na kousky ryb, který však dnes probíhá spíše jako krmení žraloků…
dopolední popping ze strechy lode 
barakuda 98 cm ulovena na privlac 
kranasi GT uloveni na privlac 
kranas zlutoskvrnny - Zdenek 23.01.2022 18:33
-
Maledivy 23.1.2022
Po pěti dnech intenzivního rybaření nás dohání únava. Ačkoli spím na palubě a slunce mne probírá jako prvního, je už sedm hodin. Kuchař finišuje s přípravou snídaně, kapitán má zkontrolovaný motor i generátor, ale v kajutách je stále ticho (když nepočítám Michalovo chrápání, které bylo slyšet větracím okénkem i na palubě).
V osm snídáme a pak se přesouváme na vnější stranu průlivu. Protože je zrovna úplný odliv, začínáme vertikální přívlačí. Mírný vítr a mořský proud posouvají naši loď od ostrova směrem k ostrovu Bangladéšanů na hloubce 50-80 metrů. Děláme celkem čtyři drifty po cca 15 minutách a na každý máme několik záběrů. Na palubě však končí jen jeden kanic uťatý délky 60 cm, ostatní zdolávané ryby padnou za oběť hladovým žralokům, kteří nám úlovek sežerou (někdy i s jigem) dříve, než zdolávanou rybu dotáhneme k lodi. Dnes vyhráli žraloci 5:1. Když nám žraloci sebrali pátou rybu, měníme jigovací pruty za vláčecí a vláčíme na oceánské straně atolu podél ostrova Bangladéšanů. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo zdolává rybu, ale jsou to vše jen menší kranasi-GT do 70 cm a kanici měsíční kolem 50 cm (celkem jsme za půldruhé hodiny ulovili 5 kranasů-GT 60-70 cm, čtyři kanice 50-55 cm a dvě cejnovky 30 a 55 cm. Luboš měl na udici i velkou barakudu cca 130 cm, kterou jsme v čisté vodě krásně viděli, jak bojuje pod lodí, ale bohužel se jí podařilo roztáhnout háčky a uniknout. Polovina z nás chytá na poppy 15-20 cm délky druhá na jerky kolem 15 cm. Úspěšnost typů nástrah je přibližně stejná.
Před obědem trollujeme zpět na sever k písčině u ostrůvka F, kde následující dvě hodiny kotvíme – koupeme se, šnorchlujeme a obědváme. Pod hladinou opět plejáda korálových rybek a ryb, ale nic zvláštního (1x želva).
Po výtečném obědě (zaujaly nás zejména smažené kuličky z rybího masa, cibule, koření a vajec, ale i těstoviny s tuňákem a kanic v těstíčku byli parádní), jedeme trollovat. A protože potřebujeme vytrávit, trollujeme skoro dvě hodiny severním směrem. Ale cestou se trochu zdržujeme, protože máme pět záběrů na povrchové nástrahy i na wobblery. Dvě ryby se nám daří vytáhnout (wahoo 123 cm a 83 cm), tři ryby nám během zdolávání padají. Po čtyřech dnech, kdy bylo moře, jak rybník, jsou dnes asi metrové vlny vytvořené kombinací mírného větru a především silného proudu od východu. Před pátou odpolední končíme relaxační trolling a následuje hodina intenzivní přívlače, kdy prochytáváme oceánskou stranu korálového útesu, průliv do atolu a dvě thily v atolu. Slunce se kloní k západu, vítr nám příjemně fouká do zad a nástrahy létají do vzdálenosti až 70 m. Každých pět minut má někdo z nás záběr, ale jen každou třetí rybu se daří zaseknout a případně i zdolat. Za necelou hodinku vláčení jsme ulovili kranasa obrovského-GT 73 cm, kranasa modroploutvého 55 cm a chňapala (red snapper) 63 cm.
V šest večer kotvíme u nového resortu na hloubce 40 m. Na večerní rybaření nemáme moc sil, ale přeci jen si neodpustíme chytit pár barakud, kranásků velkookých a Jirka přidal i jednoho žraloka rezavého-chůvičku délky 3 m, která mu sice zlomila prut, ale podařilo se nám ji dovléci k lodi a zbavit nepříjemného háčku, čímž jsme večerní lov ukončili. Zítra je taky den.
kanic 60 cm uloveny na jig 
wahoo 123 cm a 83 cm 
obed na palube lodi 
chnapal 63 cm uloveny na jerk - Zdenek 22.01.2022 18:26
-
Maledivy 22.1.2022
V pátek pozdě večer bylo téměř bezvětří a tak jsem spal na přední palubě, kde alespoň chvílemi pofukoval vánek a namísto generátoru, který hučí v zadní části paluby, je na přídi ticho rušené jen šploucháním vlnek. Ráno se budím za rozbřesku, krátce před šestou. Pak se ještě povaluji, vychutnávám si pohupování lodě a sleduji východ slunce. Po další půl hodince se z kuchyně začnou ozývat zvuky následované vůněmi, které svědčí o tom, že další krásný den bude opět začínat vydatnou snídaní. Párečky, míchaná vajíčka, omeletky a úžasná pomazánka z tuňáka se strouhaným kokosem a cibulkou nás dostávají do formy, kterou pak ještě ladíme dvouhodinovým trollingem (na vytrávení). Dva až tři z nás hlídají pět prutů s nastraženými wobblery a povrchovými dráždidly-chobotničkami, ostatní si čtou nebo vyřizují korespondenci a emaily. Moře je krásně klidné, ranní větřík čeří hladinu a celou tu pohodu najednou přeruší záběr. Michal vyskakuje ze židle, zdvihá nad hlavu jeden z prutů s nastraženou plastovou chobotničkou, za kterou se na hladině objevuje vztyčená hřbetní ploutev plachetníka. Jak chobotnička na konci udice, brázdí hladinu, Michal udicí popotahuje a dráždí rybu, která jede asi metr za nástrahou, plachetník na ni znovu zaútočí, na zlomek vteřiny zmizí z hladiny a pak se najednou ohne úplně jiný prut a rozječí se brzda navijáku. U prutu je ve vteřině Tomáš, instinktivně zasekává, ale to už asi ani není třeba, protože ryba mezi tím urazila snad sto metrů a doslova tančí na hladině. Plachetník vyskakuje nad vodu, dělá ve vzduchu piruety a z navijáku mizí stovky metrů vlasce. Tomáš s obavami sleduje, jak se zásoba vlasce ztenčuje, na pár vteřin se snaží přibrzdit roztočenou cívku palcem, ale spálená kůže dává jasně najevo, že tudy cesta rozhodně nevede. Ale to už kapitán, který sleduje skákající rybu a dobře ví, že žádná udice není bez konce, otáčí loď a po chvilce Tomáš s ulehčením dobírá do navijáku jeden metr vlasce za druhým. Ryba je evidentně unavena, nepodniká žádné další zběsilé výpady a po deseti minutách už ji Tomáš vede podél lodě. V čisté vodě hraje tělo plachetníka barvami od černé přes fialovou do zářivě modré a ve spodní čelisti je vidět zaseklá modrobílá plastová chobotnička. Uklízíme ze zadní paluby všechny pruty, židle a další věci, rozdělujeme si úlohy, kdo bude co dělat, aby po vylovení ryby následovalo rychlé změření, uvolnění háčku, vyfocení a puštění. To vše by nemělo zabrat více než minutu, protože plachetník patří k velmi citlivým rybám a snadno může dojít k jeho uhynutí. Kuchař je za těch 15 let, co s námi pracuje, vytrénován na vylovování mečounů a plachetníků. Jak Tomáš dotáhl rybu k otevřené části paluby, chytil jej za meč a než se stačil plachetník vzpamatovat, byl na palubě. To už jej lodníci polévají vodou, Jirka kleštěmi vyndává nástrahu rybě z tlamy, míra ukazuje dva metry a kousíček od konce ocasní ploutve ke špičce spodní čelisti, resp. 2,5 metru ke špičce meče. Následuje rychlé focení, kamera běží a pak posíláme krasavce zpátky do oceánu. Pohybuje sice skřelemi a zabírá ocasní ploutví, ale motá se stále na hladině asi dvacet metrů od lodě. Jedeme tedy s motorovou loďkou k rybě, abychom ji pomohli rozplavat, ale než jsme ji otočili, tak získává ztracenou orientaci a majestátně sama odplouvá kamsi do hlubin.
Po sérii gratulací a drobných přípitků pokračujeme v plavbě směrem na ostrov Bangladéšanů. To už za lodí trollujeme čtyři povrchové nástrahy a jeden osmnácticentimetrový fialový wobbler. Po necelé půlhodině útočí na povrchové nástrahy za lodí další plachetník. Postupně se objevuje u tří z nich a o jednu se asi píchl, protože náhle vyráží do strany, opakovaně vyskakuje nad hladinu a vztekle třepe hlavou. Mezi „Větrným ostrůvkem“ a sousedním ostrovem, kde je resort, opisujeme kruh na hladině oceánu a pak se posouváme dál. Na jednu z chobotniček jsme ještě ulovili dvě bonita a šedesáticentimetrového kranase duhového, ale jinak se až do jedenácté hodiny nic neděje. Dojíždíme téměř k ostrovu a protože fouká mírný vítr od severu, vláčíme podél korálového útesu a posouváme se k jihu. Podmínky jsou ideální: začíná příliv, oceán je klidný, na hraně korálového útesu se tvoří pravidelné táhlé vlny a vítr nám fouká do zad, takže nástrahy létají do vzdálenosti kolem padesáti metrů. Jenže ideální podmínky nejsou totéž, co úlovky. Půldruhé hodiny pečlivě pracujeme s poppy a jerky, občas máme výjezd k nástraze nebo záběr, ale dlouhé desítky minut ubíhají i bez kontaktu s rybou. Když v půl jedné kotvíme na koupání a oběd má Jirka na kontě jednoho kranase-GT 67 cm, Luboš dva půlmetrové kanice měsíční, Tomáš půlmetrového kanice měsíčního a jeden utržený háček. A to je vše – já s Michalem jsme bez ryby.
Šnorchlujeme na oceánské straně korálového útesu nedaleko starého kanálu prokopaného útesem. Voda je zde krásně průzračná. Plaveme asi 300 metrů podél útesu na dohled míst, kde se vlny lámou nad mělčinou. V zóně vln se pohybují hejna půlmetrových netopýrníků, skupinky ploskozubců, ostenci-unicorni, zahlédli jsme i skupinku nevelkých kranasů-GT, ojedinělé kranasy modroploutvé a vidlatky. Každou chvíli proplouvá mělkou vodou pod zpěněným hřebenem vln žralok útesový-černocípý. Jako-by patroloval, aby žádná z ryb před ním neprchla na mělčinu. V útesu jsou příčné zářezy, které jsou plné korálových rybek a v každém druhém se u dna ukrývá mořská želva. Některé jsou malé, jen půlmetrové, ale jsou tam i želvy, jejichž délka je přes metr. Za necelou hodinku šnorchlování jsem jich viděl víc než deset. K lodi se pak vracíme podél hrany, kde mělčina korálového útesu mizí v modravém nekonečnu. Kromě jedné metrové makrely jsme žádné velké ryby neviděli, jen pod námi defilují hejna ostenců, bodloků, klipek, ploskozubců…
Po výtečném obědě, kde řízečkům z wahoo v trojobalu směle konkurovala cejnovka v těstíčku máme naplánovaný půlhodinový spánek, ale za lodí se objevuje hejnko lovících tuňáků žlutoploutvých, což si nechceme nechat ujít. Urychleně zvedáme kotvu a míříme za tuňáky, kteří však mizí neznámo kam. Chvilku je marně naháníme a pak se opět chápeme prutů na popping. Hodina přívlače minula zcela bez záběru. Nula, nic ani prd. Trolujeme tedy dále k ostrovu Bangladéšanů, ale ani trolling nepřináší žádný úspěch kromě metrového wahoo, které nám však padá před vylovením.
V průlivu za ostrovem B se vlivem proudu dělají krátké půlmetrové vlny, dojíždíme až písčině za ostrůvkem F, kde krátce před pátou odpolední balíme trolovací pruty a začínáme opět vláčet. Prochytáváme pobřeží písčiny, ostrůvky i okraj průlivu až do atolu, ale máme jen čtyři záběry. Dva proměnil Michal (1x kanic měsíční 50 cm a 1x kanic toulavý 70 cm), jedna ryba narovnala Lubošovi háčky na nástraze a slušný kranas spadl Jirkovi krátce po záseku.
Ještě před západem slunce kotvíme u písčiny ostrůvka F. Unaveni usilovnou, ale nepříliš úspěšnou přívlačí se střídáme o dva jigovací pruty (cejnovka 68 cm, barakudy kolem 50 cm) a později po večeři přichází ke slovu lov na kousky ryb u dna (malí chňapali, barakudy, žraloci…). Přitahovány světlem naší lodě stahují se k nám tisíce rybiček, chvíli krouží kolem lodě dvě nejméně půlmetrové olihně, navštívila nás i zvědavá skupinka delfínů, no prostě pohoda, kterou chvílemi ruší jen záběry na našich udicích…
plachetník uloveny na rolling 
kanic mesicni uloveny na jerk 
kanic toulavy 70 cm a privlaci vycerpany rybar 
cejnovka 68 cm ulovena na jig - Zdenek 21.01.2022 17:16
-
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny.
kranas obrovsky 103 cm (16 kg) uloveny na popp 19,5 cm 
kranas obrovsky-GT 108 cm (18 kg) uloveny na jerk 
kranasi GT 75 cm a 88 cm uloveni na privlac 
kanic mesicni uloveny na privlac - popp
Maledivy, středa 2.2.2022
Zvedáme kotvu a vyplouváme ještě za tmy v 5.30, protože dnes chceme přeplout přes padesátikilometrový úsek volného oceánu mezi atoly. Za jedoucí loď nastražujeme dvě velké chobotnice s našitým bříškem z bonita a dvě malé chobotnice. Kromě jednoho malého tuňáka pruhovaného 30 cm jsme však za celý den neměli žádný záběr ani útok na některou z trollovaných nástrah a to jsme malé chobotnice zkoušeli měnit i za wobblery.
Ráno byly na oceánu dvoumetrové vlny vytvořené společným působením proudu a větru. Po osmé se nám za ostrovem podařilo najít zónu klidné hladiny, kde snídáme. Následně chceme vyjet na návětrnou stranu ostrova, kam doráží i mořský proud, ale jsou tam tak velké a nepravidelné vlny, že se musíme otočit a vláčet kompromisně za ostrovem, tedy mimo proud. Pár výjezdů za nástrahami jsme zde měli, ale ryby padají nebo nástrahy nedobírají. Navíc hážeme bokem nebo proti větru a to dlouho vydržet nejde… Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací, což přináší ihned záběry a úlovky v podobě kranasů modroploutvých a barakud. Velmi rychle nás však objevili žraloci a po ukousnutí třetího jigu se dáváme na ústup. Navíc polovina z nás se na jigování cítí unavena. Přejíždíme tedy půldruhé hodiny k sousednímu atolu, kde se půl hodiny věnujeme přívlači. Blíží se vrchol přílivu a ryby rozhodně jsou aktivní. Každý z nás měl nějaký záběr nebo více záběrů, Jarda si ulovil svého prvního kranase-GT na popp (70 cm měl kranas a 13 cm má ten popp Rapala Mullet), Luboše potrápil kranas-GT 65 cm, který měl druhý hák poppa zaseknutý za skřeli, takže ho usilovně zdolával víc než 15 minut a mně spadl pár vteřin po záseku žralok, který mi ještě stačil nakousnout návazec.
Po obědě a koupání na vnější straně atolu jsme přejeli dál do jednoho z průlivů do velkého atolu. Začal odliv a voda valí proudem ven proti nám. Vláčíme na návětrné straně průlivu a záběry jsou jen na velmi dlouhé hody, které končí více než 50 metrů v mělčině. Na modrý jerk BF140 jsem ulovil půlmetrového chňapala (red snapper), o deset centimetrů delšího kanice uťatého (coral-trout) a Jarda přidal 52 cm dlouhého kranase duhového.
To už ale zase zapadá slunce, den končí a my kotvíme v sousedství písčiny okolo které je vždy silný proud.
Večerní rybaření je velmi vlažné – nestojíme u žádného korálu, ale v průlivu, kudy ryby jen projíždějí a navíc jsou všichni unavení. Naši rybářskou čest zachraňuje Jarda, který vyjigoval kranasa velkookého 78 cm.