Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "makrela"
Pro tento tag existuje 141 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 25.01.2023 18:24
-
- neregistrovaný uživatel 14.01.2023 20:28
-
Maledivy 12-14 ledna 2023
Tak tady se po prvních třech dnech konečně uklidnilo počasí. Jenom občas zapršelo, ale to není na skodu. Předevčírem 9x wahoo 100-135 cm, mezi nimi i největší wahoo na téhle výpravě - 134 cm, 14 kg. Včera dopoledne 5x wahoo a odpoledne už nic. Večer ani jig žádný záběr. Dnes se vracíme do atolu Malé a mám nastraženo na plachetnika. Zbytek posádky má woblery a Petrovi se zatím podařilo dorado 120 cm.
Zdraví Martin
makrela Solandrova - wahoo 134 cm, 14 kg 
zlak nachovy - dorado 120 cm 
zlak nachovy - dorado 120 cm - neregistrovaný uživatel 04.10.2022 10:46
-
Most 10.-17.9.2022
Chytali jsme skoro všechny druhy jižního Norska (mníky, mníkovce, kelery, polaky, obecňačky, makrely a štikozubce). Dokonce se nám povedlo ulovit jednoho ďasa. Nejvíc jsme ulovili makrel.
Ryba výpravy: treska obecná 105 cm (8,9 kg). Ulovena 13.9. na 150 g pilkr na hloubce cca 20 m.
Vítězslav F.
Treska 105 cm, 8.9 kg - neregistrovaný uživatel 19.09.2022 12:23
-
Solvika-Beskeland 21.-28.8.2022
Lovenz ryby v obvyklé sestavě: mník mořský, okouník, polak, makrely, tresky tmavé (mnoho).
Zajimavý byl úlovek okouníka délky 37 cm z hloubky 120 m.
A užili jsme si krásné západy slunce!
Václav Z.
okounik 37 cm 
Solvika-Beskeland, molo 
západ slunce - neregistrovaný uživatel 07.09.2022 14:46
-
Vevelstad 22.-30.8.2022
Letos nás překvapilo že se chytalo hrozně málo tresek oproti loňskému roku. Nevíme jestli to bylo tím že letos do Norska nepřišlo léto a bylo chladno, nebo jestli tím že jsme tam přijeli o měsíc později. Silný vítr a déšť nám bránil v chytání ve velkých hloubkách i s 500 gr pilkry.
Všude bylo spousty malých kelerů a obrovská hejna makrel.
Nej ulovené ryby: halibut 103cm, treska obecná 99cm, treska tmavá-keler 98cm, mníkovec-brosma 89cm, mník-leng 95cm.
Už se těšíme co nám přinese příští rok, který máme objednaný o měsíc dříve. Rádi se na toto nádherné a klidné místo vracíme. Budeme se těšit na příští rok a doufat v trofejní úlovky.
Martin S.
Treska obecná 
halibut 
Mníkovci 
Naše parta - neregistrovaný uživatel 05.09.2022 16:54
-
Lokta 18.-26.8.2022
Klasika Norsko: polaci, obecňačky, makrely, okouníci, mníci a dokonce i halibut.
Jan M.
Polak z okolí Lokty 
Horyy na ostrově Tomma - neregistrovaný uživatel 29.08.2022 12:54
-
Senja-Frovag 11-20 srpna 2022
Počasí je základ všeho a to nám tentokrát vyšlo.
Celkem naše loď ve složení já, Jirka a Míla chytla v průměru 80 ryb denně. Dva dny byly horší ala následně další dny jsme chytali o to zase více.
Lovili jsme pouze na hloubkách max. do 45 m.
Nejvíce bylo tresek obecných, pak tři halibuti do metru, cca 10 mníků a makrel kolik si chtěl.
Na druhé lodi u Richarda chytli snad všechny druhy ryb, co se tady dají chytit: treska obecná, treska jednoskvrnná, treska tmavá, makrela, halibut, platýs velký, ropušnice obecná. Největší tresku obecnou měl asi Richard - 115 cm.
Jirka
srpnova treska obecna 
srpnovy polak od pobrezi ostrova Senja 
srpnova treska od pobrezi ostrova Senja 
srpnova treska od pobrezi ostrova Senja - rybář 19.08.2022 12:46
-
Vega-Ylvingen 5-13 srpna 2022
Po dvaceti letech jsem si myslel, že už nás v Norsku nic nepřekvapí. A zase jsem se spletl. Tentokrát jsem zjistil, že jsme schopní rybařit i za větru o rychlosti 7-12 m/s. Sice byly vlny a mlátilo to s nám v Kvernu sem a tam, ale zachytali jsme.
Paradoxně jsme zachytali hlavně v těch dnech, kdy foukalo. Jak se pak udělal volej a nebyl drift, tak to s úlovky bylo moc špatné.
Chytali jsme většinou při západním pobřeží Vegy, nejvíce polaky (hodně ryb bylo 70-95 cm) a dost bylo i slušných tresek obecných 70-90 cm. Keleři kupodivu vůbec a makrely se objevily až poslední den. Myslím, že kdo bude na Ylvingenu a v okolí Vegy chytat v druhé polovině srpna, bude to super.
Jarda N.
polak 95 cm od pobrezi u Vegy 
vetsinou bylo vetrno 
vecer se vitr obvykle utisi - neregistrovaný uživatel 17.08.2022 15:18
-
Roan 1-9 srpna 2022
Co se týká ubytování, lodi, cesty, zdraví - vše fungovalo dokonale, neměli jsme pražádný problém. Vše bylo dokonale naplánováno, a vyšlo podle plánu.
Co poněkud nevyšlo, bylo počasí (větrno a deštivo) a s tím prý (asi) souvisela
i absence ryb na lovištích. Dokonce i majitel apartmánů v Roanu pan Per s námi občas vyjížděl na moře, aby nás případně navigoval na loviště, kde by to mohlo být lepší, ale taky nic. Konkurenční rybáři z Německa přiváželi rovněž jen jednotlivé mníkovce nebo polaky. O pořádnou tresku obecnou nebo tmavou (kromě čudlů) se nezavadilo. Per Gipling to vysvětloval extrémním množstvím dešťových srážek a zakalenou vodou při pobřeží. Pro vítr se bohužel nedalo vyjet dále na oceán za pásmo ostrovů. Takže co se týká rybolovu, bylo to poněkud zklamání, zvláště pro dva členy zájezdu, kteří byli na severu poprvé.
Ale partu jsme měli dobrou, a nějakou zábavu si také užili (třeba s makrelami, ty byly všudypřítomné).
Zdeněk B. - rybář 17.08.2022 14:46
-
Somnesvika 1-11 srpna 2022
Počasí bylo tentokrát celkově v Norsku rybářsky dost zoufalé - bylo dost větrno a nejen u nás v Somnesvika. Co jsme slyšeli od kolegů, tak na Blomsoy i na Sule to bylo podobné nebo ještě horší... V podstatě jsme měli pouze 1,5 dne opravdu hezky a slunečno.
Nicméně dovolenou jsme si i tak užili - měli jsme spolu s přáteli a dětmi všechny tři chaty pro sebe -naprosto perfektní, že jsme měli soukromí pro 2 rodiny i s dětmi - větší část expedice cestovala po různých turistických atrakcích - jeli trajektem 2 x na celodenní výlet na Vegu, do Bronnoysund a lodí jsme je také dovezli během cca 15-20 minut na Torghatten, kde se dá projít skrz celou horu a je možné tam u mola bez problémů zaparkovat lodí /za poplatek se tam dá i parkovat
déle/, a sami jsme s kolegou mezitím chytali ryby.
Co se týká hub: rostly tam počátkem srpna v podstatě jen hřiby a pěkné. Překvapivě kozáky a křemenáče jsme téměř neviděli. Bylo dost deštivo a hodně velkých hub bylo již plesnivých.
Chaty byly krásné, prostorné a uklizené, vše OK ,jen chybí mrazáky v chatách a mikrovlnka, ale 3 mrazáky jsou ve filetárně.
Co se týká kuchárny a lodí: majitel je starší pán a již asi nemá moc energie něco uklízet - kuchárna svůj účel plní, ale byl tam dost nepořádek, mrazáky by mohly být čistší, majitel je pro nás ještě nakonec lehce vyčistil. Na jedné lodi byly zoxidované kabely a na oceánu nešlo kolegovi vůbec nastartovat. Jelikož je technik tak to trochu rozebral, očistil zoxidované kontakty a povedlo se. Jinak vše bez
problémů.
Ryby se i navzdory počasí chytat daly, většinu velkých ryb jsme nachytali během výjezdu na oceán na 10-20 metrech na lehkou přívlač: pěkné cca 90 cm polaky
i větší - opravdu hodně. Na oceán je to cca 35 minut s motorem 60 HP (jiné nejsou k dispozici), ale loď s menším nákladem jede až 42 km/hod - to je lepší situace než např. na Hestoy nebo Blomsoy, kde jezdíme při pěkném počasí s motorem cca 115 HP min. hodinu.
Pěkné polaky jsme nachytali i ve fjordu před výjezdem na oceán a bedny jsme nakonec ještě doplnili makrelami které byly letos místy obří - až 45 cm.
Poslední dva dny bylo extrémní počasí, ale to jsme již balili a odpočívali před
cestou.
Nakonec ještě část výpravy jela cestou zpět přes Norsko, kde se zastavovali v
přírodě na různých zajímavých místech a ještě několikrát přespali v kempech
- dnes je již situace ohledně Covidu celkem normální takže žádný problém.
Do Somnesviky se asi vrátíme, je to moc pěkná lokalita pro rodiny s dětmi a oproti
jiným místům velká výhoda že nejsme závislí na trajektech.
Jirka N.
letni pulnoc v Somnesvice 
houby rostly 
i ryby jsme zachytali 
pruchod skrz horu Torghatten
Maledivy, středa 25.1.
V 6.30 ráno je posádka již na nohou, kuchař krájí zeleninu, ale v kajutách rybářů je stále ticho. Předpověď sice slibovala na ráno a dopoledne déšť, ale kam až oko dohlédne je modrá obloha a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo pršet. Na palubě leží pět mrtvých olihní, které sem během noci naskákaly, když prchaly před útočícími dravci. Jednu jsem našel dokonce na střeše naší lodě, tedy ve výšce téměř čtyři metry nad vodní hladinou! Když je v půl osmé snídaně na stole, panuje v kajutách stále klid a tak nezbývá, než rybáře jednoho po druhém vzbudit.
Po osmé zdviháme kotvy a míříme na oceánskou stranu atolu. Je téměř bezvětří a z oceánu jdou pravidelné táhlé vlny, které slibují pohodlné rybaření. Nejnižší úroveň odlivu bude v 9.00 a příliv bude vrcholit v 15.00. Trollujeme podél korálového útesu k místům, kde chceme vláčet. Každým ujetým kilometrem však zesiluje mořský proud a zvyšují se vlny. Když konečně začínáme vláčet, jsou už vlny skoro dvoumetrové a udržet se během přívlače na palubě lodi dá docela práci. Po dvaceti minutách přívlače se pokorně vracíme zpět k trollingu – vlny jsou příliš velké. Přesouváme se podél korálového útesu asi o deset kilometrů dále do míst, kde se směr mořského proudu stáčí, a vlny jsou zde menší. Cestou jsme konečně prolomili náš trollovací půst – Jindra chytil na 18-centimetrový wobbler (žlutá makrela) wahoo 110 cm, Vlastík na povrchovou chobotničku půlmetrové bonito a Radek o něco většího kranase duhového (rainbow runner) a šedesáticentimetrovou jehlici. Kolem poledne, když je příliv na poloviční cestě k vrcholu, se aktivita ryb evidentně zvyšuje. To už vláčíme poppy a jerky: Radek s Jindrou z lodní přídě, kde jim kryje záda Vlastík a já z Lubošem ze střechy. Vlny jsou více než metrové, ale ustát se to dá. Alespoň nikdo z nás do vody nespadl. Občas vidíme, jak se Jidrovi a Lubošovi otočí za nástrahou cca půlmetrový kranas, ale jediné dva pořádné záběry přichází až před koncem chytaného úseku pobřeží: nejprve mi docela pěkný kranas hned po záseku utrhl dvaceticentimetrový jerk (krátce před tím mi na šňůru zaútočila jehlice a zřejmě ji ostrými zoubky poškodila). Jen co dozněla salva mých nadávek, kterou jsem vyprovázel ztracenou rybu i nástrahu, zasekl a zdolal kranase-GT Luboš: rovných 65 cm. Tím dopolední rybaření ukončujeme, míříme do atolu, kde se část z nás vydává na ostrov Bangladéšanů pro kokosové ořechy a někteří šnorchlují kolem velmi hezkých porostů korálů.
Během výtečného oběda (wahoo na česneku, kranas velkooký v těstíčku, hranolky, špagety a kari) se na obzoru stále zřetelněji rýsují šedočerná mračna, která se velmi rychle přibližují. Když v 15.00 zdviháme kotvy a vyplouváme na oceán, začíná pořádný tropický liják. Během chvilky máme celou loď krásně umytou a za pár dalších minut doplňujeme nádrže se sladkou vodou. Kdyby takhle pršelo každý den, tak nebudeme palubní desalinační jednotku vůbec potřebovat. Za necelou půlhodinku je po dešti a vzápětí přichází záběr na Lubošovu 18-centimetrovou Rapalu Magnum v barvě tlouště. Protože Luboš zrovna spí, ujímá se prutu Jindra a zdolává wahoo 103 cm. Jakmile kapitán snížil otáčky lodního motoru zaútočilo cosi na Radkovu povrchovou nástrahu-fialovou chobotničku. Podle razance útoku a bleskurychlého výpadu do strany tipujeme všichni na plachetníka. Ryba však během půlhodiny zdolávání neskáče, jen podniká výpady do stran a kapitán musel dvakrát otočit loď, aby v cívce multiplikátoru zůstalo alespoň něco z 300-metrové zásoby vlasce. Když unavený Radek dostal rybu k lodi, objevuje se před námi krásně stavěný žralok hedvábný délky cca 150 cm. Překvapení se mísí s trochou zklamání – přeci jen plachetník by byl vítanějším úlovkem. Vyčerpaní jsou oba- Radek i žralok. Háček chobotničky je zaseklý ukázkově v koutku zubaté tlamy a díky tomu dravec návazec nepřekousl. Když se lodník pokouší zdvihnout žraloka na palubu, ten ani na okamžik neváhá, návazec na jediný stisk čelistí překusuje a mizí v hlubině.
Mezi pátou a šestou večerní vláčíme na oceánské straně útesu a v průlivu do atolu. Zaznamenali jsme jen tři nebo čtyři útoky na naše nástrahy a jediným úlovkem byl Jindrův kranas modroploutvý 60 cm (na popp 23 cm v barvě dorada).
Když před šestou večerní kotvíme u ostrova Bangladéšanů, opět se přibližují deštové mraky. Kotvíme na dohled porostu korálů, kotva leží v hloubce cca 5 metrů a loď se pohupuje nad hranou, 25-29 m nade dnem. Nastražené kousky bonita docela spolehlivě likvidují barakudy a drobné korálové rybky a tak se nám o večerní zábavu postaraly především velké olihně, které se objevily po setmění. Většina hlavonožců na prezentované nástrahy nereaguje – kupodivu se jim nelíbily nástrahy v barvě krevet (růžové a oranžové), ale k útoku je zlákaly deseticentimetrové nástrahy modrobílé. Ve vodě měly olihně barvu červenohnědou a po vytažení na palubu mění barvu do slonové kosti s odlesky zelenomodré, na délku měřily mezi 30-60 cm.
Únava z celodenního rybaření a houpání na oceánu je ještě umocněna vydatnou večeří a několika panáčky třtinového rumu. Před desátou už na palubě zase vládne klid rušený jen vrčením generátoru.