Diskuse ► Švédsko ► Rybářské revíry
Diskuse - Švédsko - Rybářské revíry
Příspěvky ze země Švédsko, okruh "Rybářské revíry"
Pro tento okruh je u této země 272 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- CK PEPA 26.08.2013 10:23
-
- Zdenek 18.08.2013 09:15
-
Tjuonajokk 2.-10.8.2013
Celkem jsem za týden rybaření v Tjuonajokk ulovil asi 200 lipanů a 30 pstruhů potocnich.
Největší lipan měřil 51 cm, by uloven na mušku.
Luděk Z.
- CK PEPA 07.08.2013 14:06
-
6.8. 2013 Ammarnas
68 cm dlouhý a 3,5 kg těžký pstruh obecný z říčky Harabacken.
- CK PEPA 07.08.2013 13:54
-
27.6. 2013 Ammarnas
Po několika větrných dnech se vítr utišil a rybaření stálo za to. Vyrazil jsem s přítelem Johnem na říčku Ältsan. Viděli jsme mnoho krásných pstruhů, ale voda je tak čistá, ře většinou viděli i oni nás. Přesto se nám podařilo ulovit několik krasavců.
Peter
- CK PEPA 07.08.2013 13:37
-
26.7. 2013 Dalsland
Rodinný výlet na trolling na jezero Vänern se vydařil i nejmladším rybářům - ulovili pěkné pstruhy duhové.
- CK PEPA 25.07.2013 10:55
-
28.6. Dalsland
Vyrazili jsme na vodu s cílem ulovit pstruhy duhové a podařilo se!
- CK PEPA 25.07.2013 10:39
-
Stegeborg - červenec 2013
Moji první návštěvníci z USA - Tim a Mindy přijeli zkusit štěstí při lovu candátů. Přesto, že ryby nebyly příliš aktivní, podařilo se ulovit několik candátů a pár pěkných štik - největší měla přes 11 kg.
Kari
- CK PEPA 20.07.2013 13:28
-
Červenec 2013 Tjuonajokk
Po více než pěti letech hledání svého nástupce, se majitelům Tjuonajokk – manželům Kristelovým konečně podařilo najít člověka, který byl nejen schopen Tjuonajokk koupit, ale je i příslibem investic do renovace vybavení rybářské základny, má dlouholeté zkušenosti s rybářskou turistikou a sám je aktivní muškař.
Per Jobs je Švéd z ostrova Gotland, kde několik let organizuje rybářské pobyty zaměřené na lov mořských pstruhů a štik. Stávající personál Tjuonajokk zde bude pracovat ještě nejméně v roce 2013 a Tjuonajokk bude fungovat jako dříve. Pro sezónu 2014 však Per chystá několik novinek – například úpravu několika chat na dvoulůžkové chaty s kvalitnějším vybavením a postelemi, opravu sprchy, zlepšení výkonu systému ohřevu vody apod.
A jaké je letošní rybaření?
Po extrémně teplém a suchém červnu se počasí počátkem sezóny pokazilo. Rybaření v první polovině července komplikoval nepříjemný vítr a mírně zvýšená hladina vody. V některých dnech byl tak silný vítr, že nebylo možné dojet s lodí přes jezero k peřeji Tjirtjam. Přesto bylo rybaření standardně velmi dobré – každý den se chytají lipani a pstruzi 45-50 cm, podařilo se ulovit několik lipanů ve velikostní třídě 53-55 cm, pár okounů délky cca 40 cm a zatím největší pstruh sezóny měřil rovných 65 cm.
- CK PEPA 18.07.2013 09:31
-
Lesjön 15. - 22.6. 2013
Cestou do Lesjön jsme udělali krátkou zastávku ve Stockholmu, jehož vynechání bychom považovali za promarnění šance vidět jedno z nejhezčích měst Evropy. Navíc tříhodinová procházka jedině prospěla našim, z auta dlouhodobě pokrčeným, nohám a zádům. Při zastavení před jedním z rybářských obchodů jsme trochu s nedůvěrou hleděli na velikosti woblerů, které bych sám spíše než na štiky v jezeře, použil na pořádné tresky v moři. Balzové a plastové rybky o velikosti 25 cm + působily spíš jako suvenýry než reálné nástrahy. V několika pozdějších dnech jsme však pochopili „co tím chtěl básník říci“.
První den po seznámení s mapou a radami od majitele chat jsme vyrazili, nejprve pěšky, k nejbližší peřeji. Právě ty rady se později ukázali jako více než užitečné. Po mnoha marných náhozech do krásných vracáků za balvany a hlubokých temných tůní, jsme začali uvažovat o tom: „co když nebudou brát?“. Kromě malého okounka ani ťuk. Po cirka hodině marného nahazovaní a vystřídání snad třiceti různých, z domova osvědčených, nástrah jsem sáhl do krabičky pro tlustého křiklavě barevného woblera o velikosti 22 cm. Dostal jsem jej jen tak pro srandu, k vánocům od maminky. „Když už nic nechytíme, třeba něco vyplašíme a díky tomu i uvidíme“. S těmito slovy jsem nahodil k balvanu na konci tůně a začal pomalu přitahovat. Tu plastovou svítící obludu jsem pod vodou zřetelně viděl na nějakých třicet metrů. Po několika otočeních kličkou jsem pochopil, že jsem nebyl jediný, kdo jí viděl. Ze stínu za balvanem se odlepil dlouhý stín a zářivý wobler zmizel v tlamě naší první štiky. Nebyla nějak obrovská, ale i těch 68 cm potěšilo. Tomáš s Jitkou (které jsme nakonec dokoupili původně neplánovanou rybářskou licenci na místě) ihned přezbrojili na větší nástrahy a začala mela. Během následujících tří hodin jsme chytili snad 30 štik od 60 do 80 cm. Všechny neuvěřitelně bojovné, silné a nesmlouvavě agresivní. Okouny jsme přestali počítat někde u čísla 50, je však pravdou, že žádný z nich nebyl rybou kapitální. Jitce se jeden větší setřásl u břehu, ale jinak nic. Největším překvapením byl 58 cm dlouhý vypasený jesen, chycený na gumovou imitaci okouna velikosti 12 cm. První den byl na jedničku.
Během následujících dnů se naše rybářské zážitky prohlubovaly. Ani jeden z nás se doma nespecializuje na štiky. Naše vysněné ryby jsou okouni nad 35 cm. Ti nám nejvíce brali na šedobílé a šedožluté rippery 10 – 14 cm. Jejich dráždění podél pásů vodních rostlin bylo neodolatelnou zábavou. Když se nám na lehké načiní (používali jsme převážně vlasce o síle 0,15) pověsila štika nad sedmdesát centimetrů, bylo o ródeo postaráno. Při jednom z takových „pumpování“ okounů, se Jitce zastavila nástraha v hloubce a ona jen trochu otráveně řekla: „další vázka“. Po krátkém potrhávání se však ode dna odlepil obrovský stín. Štika, možná překvapením, zpočátku nekladla žádný přemrštěný odpor, jen klidně popojížděla kolem lodi a my věděli, že s 15 gramovým proutkem, patnáctkou vlascem a mikro-twisterem, byť krásně zaseknutým na kraji horní čelisti, si toho moc dovolovat nemůžeme. Po cca 25 minutovém přetahování se štika nechala dovést k boku lodi. Rychle jsem přistrčil metr k hladině nad klidně oddechující tělo obrovské ryby a užasle zahlásil: „rovných 120“. Podběrák nemělo ani smysl vytahovat (to co stačilo tak tak na osmdesátky, bylo najednou směšné) a tak, když štika náhle mávla obrovskou ocasní ploutví a vlasec přetrhla, jakoby říkala „hotovo, už můžu plavat“, jsme si v podstatě oddechli. Ten den jsme šli spát opravdu plní zážitků.
Snad největší počet úlovků jsme zaznamenali poslední den, v těsné blízkosti kotviště mezi peřejemi. Chytili jsme 15 jesenů od 49 do 62 cm. 48 okounů od 32 do 43 cm (menší jsem nepočítal) a 17 štik od 47 do 77 cm. K těm velkým, které bylo občas mezi stonky podvodních květin rozpoznat, jsme ani nenahazovali. Naše vybavení, bylo zaměřené primárně na okouny. K muškaření jsem se za celý týden ani neodhodlal. Za nejúspěšnější nástrahy lze považovat již zmíněné rippery a potom středně potápivé woblery v imitaci pstruha a okouna velikosti 12 – 18 cm. V okamžiku použití nástrahy nad 20 cm naše vybavení na okouny odolávat velkým štikám zkrátka nestačilo.
Ubytování bylo až nadprůměrně neočekávané, televizi bychom určitě oželeli, zato sauna uvnitř chaty byla vždy pravým balzámem na paže unavené od hodin nahazování a především zdolávání skvělých štik, nádherných okounů a nadstandardně „masožravých“ jesenů. Z pohledu rybáře, který si chce užít nádherných soubojů s rybami v opravdu skvělé kondici, mohu dát deset hvězdiček z deseti. Celá oblast nabízela úžasné možnosti jak pro rybaření, tak pro turistiku a nejen tu pěší. Především v peřejích jsem často litoval, že nemám rodeový kajak.
Vojtěch Kořen
- Zdenek 17.07.2013 18:26
-
Lesjön 29.6.-5.7.2013
Musím Vám za naši partičku moc poděkovat za skvělý výběr lokality, byla to jednoznačně naše nejúspěšnější výprava, co se štik týká.
Především nám vyšlo počasí, každý den slunečno, téměř bezvětří, užili jsme si taky jednou chytání v tričku.
Největší ryba měřila sice „jen“ 101 (další 99,87,86,84,80…) ale za 6 dní chytání (poslední den jsme si naordinovali jen odpočinek bez rybaření a váleli jsme se u telky a pili pivo – zkazilo se počasí a začalo fičet) jsme chytli 150 štik (nad cca 60cm) a 50 okounů nad 20cm – paradoxně největší měli kolem 36cm.
A pak jsme chytili ještě 7 velkých bojovných jesenů kolem 55-60 cm. Do vytažení z vody jsme netušili jestli to není štika, jak bojovali…
Ve vedlejší chatě byli švédi a na stejných místech ulovili štiku 116. Asi měli víc štěstí nebo věděli jak…
Se štikami jsme si neskutečně užili, štičích záběrů jsme mohli mít tak 400, ale jen třetinu z nich jsme dokázali ulovit. Štiky útočily neskutečně dravě, nebylo žádnou vyjímkou, že štika vyskočila po nástraze z úkrytu třeba metrovým skokem těsně nad hladinou, často minula a útočila opakovaně (třeba 4x během jednoho náhozu) a klidně i na další dva náhozy, dokud se nepíchla.
Chytali jsme na gumy a místní žáby a často jsme jim to vytáhli z tlam aniž by se píchly o háček nebo se jinak uvolnily. Některé skákaly při zdolávání a téměř všechny se při zdolávání „praly“ tak, že jsme vždy čekali podstatně větší štiku, než třeba 70 nebo 75.
Chytali jsme povětšinou ve stulíkách a na kraji rákosí, někdy štiky minuly nástrahu i o půl metru a překously šňůru před lankem a když to byl POP, zůstal na hladině :-) Souboje se štikami na 2,10 a 2,40m pruty byla nádhera – špička o 180 stupňů, drnčely brzdy navijáků, štiky jezdily pod loď a ujiížděli do stulíků… Opravdu nádherné rybaření.
Spoustu ryb jsme ani neměřili, pokud bylo možné vyprostit nástrahu mimo loď. Taky se nám stalo, že nám velká štika skočila sama do lodi, jako kdyby na nás zaútočila a chtěla nás kousnout…
Snad jedinou „nevýhodou“ byla mračna komárů, museli jsme být buď na vodě dál od břehu, v autě nebo v chatě – jinak by nás okamžitě požrali.
A když připočtu tu nádhernou přírodu, majestátného losa v rákosí na břehu, orla, který tam létal a fakt, že jsme tam nikde nikdy nikoho nepotkali, byla to jednoznačně nejúžasnější dovolená!
Díky
Petr H.
Aland - Nordqvist 10. - 17.8. 2013
Tuto dovolenou jsme přesnou statistiku nedělali. Průměrně jsme každý - byli jsme 2 rybáři - chytili každý denně 15 štik. Tentokrát to byly převážně štiky v rozmezí 50 - 80cm. Sem tam menší a také cca 5 okounů denně. 1 okoun mohl být trofejní, určitě měl k 50 cm, ale bohužel se ho nepodařilo vylovit. Největší štika měla 82 cm, nejtěžší pak vážila 3,9 Kg a měřila 80 cm. Jako vždy jsme si báječně zachytali, počasí bylo dosti proměnlivé, vítr se často měnil a tak jsme museli i výběry míst a techniku lovu přizpůsobovat povětrnostním podmínkám.
František N.