Finsko - Souostroví Aland - Reportáže

Aland – Nordqvist
16.-26.9. 2018

Letní počasí mojí minulé (srpnové) výpravy vystřídalo už opravdu podzimní počasí. Při příjezdu to ještě vypadalo, že by se mohlo opakovat loňské podzimní počasí, kdy teploty byly kolem 18.st C přes den, 15 st. C v noci a vítr téměř nefoukal. Jenomže, co bylo vloni, nebylo letos ani omylem. Ještě první den na vodě se choval přátelsky a vítr foukal do 20 km/kod od jihu, takže docela teplý a klidný. Tentokrát jsme byli 3, dva Petrové a já. No, a jelikož do jedné lodi by to bylo moc, vyšla na mě samostatná loď. Oba Petrové se ode mne brzy oddělili a věnovali se především lovu okounů. Přivezli si několik krabiček bílých červů a rousnic a zkoušeli okouny chytat na rousnice a na červy zkoušeli nachytat malé rybičky. Obojí se jim dařilo velice úspěšně a když množství nástražních rybek bylo dostatečné, zkoušeli štěstí na rybičky. Výsledek byl velice pěkný. Za týden ulovili více jak 200 okounů různé velikosti, ale většinou 30 cm+. (Večeře z okounů, to byla opravdu delikatesa). Také se jim podařil jeden candát cca 55 cm, několik štik jim ukousalo vlasce (to je riziko podnikání), ale nakonec byli velice úspěšní i se štikami. První den na gumy dostali krásné dvě štiky 102 cm a 82 cm což byly největší štiky výpravy. Následně se již věnovali hlavně okounům.

Já jsem se věnoval pouze vláčení a pochopitelně co do množství jsem neměl konkurenci, ale velikostně jsem zaostal. Moje největší štika měla 81 cm, dále pak už to šlo jen dolů: 74 cm, 71 cm, 67 cm, 2x 66 cm, 2x 63 cm, 61 cm a 5x 60 cm. Menší jsem nepočítal, ale kupodivu jich nebylo tolik, co obvykle, v průměru 4 štiky menší než 60 cm denně.

Poslední den se jeden z Petrů rozhodl, že si ještě pojede zachytat také štiky na přívlač a byl úspěšný: chytil 3 štiky 65 cm. Nebýt toho, že každou chytil úplně jinde, věřil bych, že chytá stále tu samou.

Co bylo příčinou menšího počtu záběrů? Především vítr. Některé dny dosahoval až 45 km/hod a v nárazech 60 – 80 Km/hod. Na některá místa bylo obtížné se dostat, místy to nebylo ani bezpečné. Lodě sice vydrží hodně a ostrovy vítr částečně oslabují, ale udržet se na lodi ve stoje bylo v některých chvílích dost složité. S větrem, který se stočil v průběhu týdne na západní, severozápadní až severní, se ochladila i voda z původních 14,9°C na 11°C. Bylo proto nutné hledat nová místa a někdy lovit i tam kde obvykle nelovíme. Ovšem potvrdilo se mi záhy to, co víme už dávno. Štiky jsou naprosto všude a je jen otázkou, jestli se trefíme do její dráhy, kde zrovna loví a jestli ji naše návnada přesvědčí. Voda už také byla průzračná a štiky velice dobře viděly a tak se často stalo, že jsem krásnou zubatici uviděl až těsně u lodi, kdy podnikla výpad, ale jakmile uviděla, že jde o „podvod“, okamžitě zamířila zpět do hloubky.

Přes dosti drsné větrné počasí považuji i naši podzimní výpravu za naprosto úžasnou a nyní už s velkou nostalgií budu vzpomínat na všechny letošní výpravy na Aland a zároveň už se těším na sezónu příští.

Franta N.

P.S. V Gedseru na trajektu jsme potkali kolegy rybáře, kteří se vraceli z Norska z Lofot. Za celý pobyt se dostali na moře asi 5 hodin. Hlásili nám silný vítr a vlny zde vysoké 6 m.


Aland – Nordqvist
1.-8.9.2018

Na Nordqvistu bylo fajn. Trochu víc komárů, ale nic s čím bychom se nedokázali vypořádat.
V kempu jsme byli sami, což považuji za bonus.
Úlovky standard. 50-70 cm štiky. Největší 98 cm a 106 cm. Dalších pár metrových štik bylo šikovnějších a těsně u lodi se vrátily tam odkud přišly.
Posílám pár fotek pro dokreslení začínajícího podzimu na Alandech.

Karel J.



Aland – Nordqvist
28.7.-4.8. 2018

Letní výprava byla naplánována s ohledem na účast manželky a dcery, které si po loňské výpravě přály jet na Alandy dříve, aby byly borůvky a brusinky. Letošní vlna veder se ovšem nevyhnula ani severním končinám Evropy a tak jsme odjížděli na Alandy docela s obavami. Co se týče borůvek a brusinek, tak obavy byly na místě. Suché a hnědočervené listí borůvčí bylo jasným signálem, že sběr lesních plodin letos nebude zabírat žádný čas. S obavami jsem hleděl na vodu, a když jsme na lodě připojili echoloty a teplota vody se ukázala kolem 27°C, začal jsem se obávat, že štiky nebudou vůbec ochotné něco žrát a jezdit za návnadami.
Sobotní odpoledne jsem vynechal, nebylo mi po té úmorné cestě s teplotami ve stínu okolo 32°C úplně nejlépe a tak na vodu vyjel pouze Láďa. Já relaxoval v chatě a dospával noc. Když se ale vrátil, začal se mi vracet optimismus, protože mě poinformoval, že chytil za tu krátkou dobu i v tom vedru 10 štik. Sice vše do 60 cm, ale toulal se jen kousek od přístavu na „buzeráku“.
V neděli jsem tedy také hned po ránu, kdy bylo kolem 23°C také vyrazil a celé dopoledne jsme se „motali“ zase kousek od kotviště směrem na buzerák. No a hned na úvod, v cca 11 hodin mi přišla krásná metrovka - štika 102 cm (12 kg). S krátkým tvrdým jigovým prutem, s vrhacím multiplikátorem to byl poměrně dramatický souboj. Štika bojovala s obrovskou silou a nebylo vůbec jednoduché ji ubrzdit. Přibližně po 15-ti minutách to konečně vzdala a byla vylovena. Bohužel Láďa byl v té době už na břehu a tak jsem mu musel zavolat, aby mně udělal fotku. O to větší práci jsem pak měl s rozdýcháváním štiky. Netušil jsem, jak rychle v tom horku začnou ryby vylovené z vody kolabovat.
Další dny probíhaly pak ve stejné režii. Ráno ve 4 hodiny budíček, krátká snídaně a rychle na vodu. Voda se přes noc ochladila na 24 až 25 °C, foukal jen mírný vítr od jihu a tak bylo nutno využít tuto příznivou dobu, kdy štiky byly při chuti. Chytali jsme většinou do 11. hodin a potom jsme si dali odpočinek a na vodu jsme jeli opět až kolem 18. hodiny a na vodě jsme vydrželi až do 22. hodiny.
Byl jsem velice mile překvapen, že i v tomto počasí, kdy bylo možné chytat v kraťasech a tričku, budou štiky brát, ale nejen to, braly krásné, velké štiky ve skvělé kondici.
Krom štik vylovených jsme ještě měli velké množství neproměněných záběrů, kdy větší i velké štiky braly velice opatrně a při souboji se z návnady dokázaly vypnout. Inu, každý souboj není vítězný. Ale krásný je v podstatě už samotný záběr, ten kraťoučký moment překvapení, třeba v okamžiku, kdy už si říkáte, že tady rozhodně nic není a pojedu zas jinam. Většinou v té chvilce dojde k úderu do návnady, a pokud začne ryba táhnout do hloubky, můžete si být jisti, že malá není.
Celkem jsme my dva za týden pobytu ulovili:
85 štik délky 8 až 59 cm
13 štik délky 60 až 69 cm
6 štik délky 70 až 79 cm
2 štiky délky 80 až 89 cm
2 štiky délky 90 cm (jedna na gumu Shad 15 cm a druhá na stříbrnomodrou plandavku
Největší štika měřila 102 cm (hmotnost 12 kg – váženo), ulovena v mělké vodě poblíž kotviště na 10 cm slider 29.7. před polednem.

Co tedy závěrem: na Alandy už jezdíme od roku 2008. Před deseti lety jsme začínali s jedním přívlačovým prutem, jedním navijákem a několika rotačkami, plandavkami a s pár woblery. Za těch 10 let jsme výrazně obohatili výzbroj, doplnili jsme výbavu echoloty a chytáme na nástrahy, které jsme tehdy absolutně neznali. To jsou samozřejmě hodně důležité věci a důležité pomůcky. Nicméně nejdůležitější jsou zkušenosti s revírem, schopnost výběru míst podle denní doby, tlaku vzduchu, teploty a hlavně podle směru a intenzity větru. Myslím, že jsme se také už trochu naučili pozorovat hladinu. I z ní se často rychle pozná, jestli jsme v dobrém místě, kde štiky zrovna loví. Tak přeju všem, kdo jezdí na Alandy, aby si zachytal v jakýchkoli podmínkách alespoň tak krásně, jako já a Láďa letos v létě. A navíc se můžete opálit.

František N.



Nordqvist 9.-16. června 2018

Jako obvykle musím pochválit manžele Nordqvistovi za perfektní servis. Velice mě potěšily nové mapy s českým označením lovných míst, takže můžeme porovnávat, kde chytají jiní a zároveň i informovat ostatní rybáře o místech, kde se štiky vyskytovaly při naší výpravě.
My jsme měli štěstí na krásné počasí, byť nebylo jarní, ale naprosto letní. Voda dosahovala až ke 21 st., při mírném postupném ochlazovaní pak k 18,3°C. Hladina vody byla vlivem dlohodobého vysokého tlaku a sucha více jak o 1/2 metru níže, takže jsem viděl kameny, které jsem v tomhle revíru nikdy neviděl. Důležitým faktorem, jak to na Alandu bývá, byl vítr. A ten byl až do čtvrtka dopoledne velice mírný, max. do 18 km/h. Bez problému se dalo jezdit po celém revíru a krásné záběry i úlovky jsme měli zejména v Krakonošovu. Okouni šli tradičně dobře na konci oblasti U rákosí, směrem k mělčině. Naopak, na začátku této oblasti přišla štika 102 cm, přímo u rákosí v mělčině cca 120 cm. K velké radosti jsme chytili i candáta, ačkoliv nebyl v danou chvíli cílenou rybou. Přišel na 15 cm gumového shada. Já se pokoušel na twistr s jigovou 4 g hlavičkou cíleně vyprovokovat nějakého candáta, nicméně jsme zapřahoval štiky a to i krásnou 82 cm a přesto, že jigový háček byl pouze 3 cm dlouhý, zásek vždy seděl krásně v koutku štičí hlavy, takže ani lanko nebylo třeba.
Celkově tedy hodnotíme naši jarní (skoro ale letní) výpravu za naprosto skvělou a už se těšíme na další, tedy naši tradiční letní dovolenou na Alandu.
Celkem jsme (2 rybáři) ulovili: 30 štik větších 60 cm, z toho 6 mezi 62 až 69, 21 štik mezi 72 až 79, 1 štika 82, 1 štika 94 a 1 štika 102.
18 okounů, největší 37 cm
1 candát 55 cm
Největší štika (102 cm) byla ulovena 14.6.2018 na přívlač na 7 cm slider a s připíchlou gumičkou k zadnímu trojháčku. Uloveno v jižní části revíru u rákosí.

Franta N.

Bjorkbacken 9.-16. června

Byli jsme 4 rybáři na dvou lodích a za týden jsme ulovili celkem 87 štik, 5 okounů Největší (samozřejmě puštěné na svobodu) 1x 82cm, 1x 86cm, 1x 96cm.
Zkoušeli jsme chytat i na plavačku, na červíky. Zachytali jsme okounky, plotice, a VELCKÉ cejny, většina cca 45-55 cm... Je jich hned v přístavu u Bjorkbackenu spousta.

Miroslav H.


Aland – květen 2018

Takto teplý a suchý květen Alandy skoro nepamatují. Led rozmrzl někdy kolem 19. dubna, v prvním květnovém týdnu došlo k drobnému ochlazení, ale již od druhého týdne panovalo na Alandu teplé počasí. Teploty kolem 25 °C byly přes den zcela běžné. Teplota vody se během května vyšplhala ke 20°C.
Pěkné počasí se líbilo i rybám a to jak štikám, tak i okounům. Okounů se lovilo celkem dost a ti největší byli zpravidla uloveni při lovu štik na větší nástrahy. Při zaměření na lov okounů s menšími nástrahami, byli loveni spíše menší okouni, většinou maximálně do 35 cm, zato ve velkém počtu.

11.-19. května
Rybářská skupina HOBR (16 rybářů) se tentokrát bohužel obešla bez trofejních úlovků a jak říká sám zakladatel skupiny Jaryn: „štikám jsme tentokrát moc neublížili“. Někteří ze skupiny nachytali jen pár štik a někteří několik desítek štik, ale nutno podotknout, že skupina HOBR si jezdí pobyt užít a rozhodně nejezdí lámat rekordy v počtu úlovků. Navíc, přijde-li v průběhu pobytu zpráva, že se jeden z účastníků stal dědečkem, jde samozřejmě rybaření stranou a je potřeba příchod potomka pořádně přivítat...

11.-19. května
Karel B. byl letos na Alandu již po jedenácté. Za šest dní rybolovu se ve čtyřech rybářích na dvou lodích podařilo přemluvit 142 štik (do 96 cm) a 10 okounů s délkou převyšující 40 cm, největší okoun měřil 45 cm a byl uloven na rotačku.

19.-26. května
Dvojice rybářů z Budějického Borku hlásí v Nordqvist cca 50 štik na loď a týden, největší 91 cm, nejmenší kolem 40 cm.
Sleďů nepočítaně. Okouni nad 25 cm cca 15 ks.
Kombinovali jsme přívlač a plavanou. U přívlače bodovaly pouze bílé rotačky vel. 5, na gumu byl pouze jeden záběr, na woblery ani jeden (kromě toho cejna - viz foto). Třeli se cejni, v některých zátokách se doslova vařila voda, takže zajímavý byl cejn ulovený na přívlač, nebyl podseknutý, ale normálně za tlamku.

19.-26. května
Téměř neskutečného výsledku dosáhl Míra B. a jeho skupina polabských vyder, když ve čtyřech rybářích ulovili celkem 408 štik (z toho 258 štik nad 60 cm délky), zhruba 30 okounů (aniž by se na ně zaměřovali) a dokonce i dva candáty. Z celkového počtu ulovených štik jich bylo 20 ks v délce 80-89 cm, 8 ks 90-99 cm a tři ryby nad 100 cm – nejdelší štika měřila 107 cm.
Nejúspěšnější nástrahy byly woblery cca 7-9 cm dlouhé a dle vyjádření Míry B. i „zvonilky“ - ať už je to cokoliv – co to je, ví asi jen on sám...




První květnový týden 2018 v Nordqvist kamerou Jirky R.




Aland - Nordqvist 28.4.-1.5.2018

Zahájení sezóny lovu štik na souostroví Aland jsem s několika dalšími rybáři pojal jako prodloužený víkend - ve čtvrtek večer jsme přiletěli na Aland a ve středu po 1.máji jsme zase letěli domů.
Za pět dnů rybaření jsme si stihli užít krásné jarní počasí s hřejivým sluncem a teplotami nad 15°C i ochlazení kořeněné větrem a teplotou 5°C. Na rozdíl od loňského roku se nekonalo sněžení, takže pohoda. Na to, že led roztál na Alandech teprve týden před naším příletem, byla teplota vody překvapivě již 10-12°C. První zelené špičky nového rákosí se nad hladinou objevily 30. dubna, ale břízy, ty jsme tentokrát zažili zatím zcela bez listí a jen s velkou dávkou fantazie mohli optimisté v korunách bříz vidět náznak zelené barvy. Zatímco jindy bývají louky u Nordqvist plné petrklíčů, letos kvetly jen sasanky a v závěru pobytu se tu a tam objevila dymnivka.
Na okolních loukách jsem opakovaně pozoroval svatební tanec jeřábů, v zátokách se ve větrných dnech ukrývala hejna labutí zpěvných i velkých a hejna kachen a morčáků. Poslední dubnový den jsem na silnici do Nordqvist našel přejetou malou zmiji a ten večer jsem na terase před chatou zaplácl prvního komára. Jaro je tady!

Ve dnech, kdy panovalo teplé počasí, byly štiky velmi aktivní a každý jsme si chytili 3-5 štik denně (někteří naši extrémně šikovní a pracovití kolegové i 20 kousků denně...). Výborná byla velikost ryb - nadpoloviční většina ulovených štik byla nad 60 cm a denně 3-5 z 30 rybářů v Nordqvist hlásilo ulovení štiky délky nad 100 cm. Většina štik byla ulovena na gumy snad všech velikostních kategorií – od 7 cm do 25 cm. Podstatná část velkých štik délky nad 90 cm byla ulovena na jerky délky 10-18 cm, ale celá řada byla i na plandavky. Jinými slovy: podobně jako v jiných letech byly štiky loveny na ty nístrahy, které byly ve vodě v pravou chvíli.
Zatímco v prvních dnech našeho pobytu „fungovalo“ Krakonošovo, kde pravidelně projížděla hejna štik včetně těch velkých, v druhé polovině pobytu už bylo Krakonošovo téměř ztracenou vartou, kde se tu a tam ulovila nějaká malá nebo středně velká štika. Mnohem úspěšnější v druhé polovině pobytu byly plochy severně od Krakonošova, okolí „Zdeňkova kolíku“ a „Ptačích ostrovů“ (hloubky 3-4 metry). Pár slušných ryb a jedna metrovka se chytly i v „Novákovu“. Bohužel kromě prvního dne pobytu, kdy jsme podnikli výlet kolem celého revíru, nikdo nelovil v severní části revíru u „Hraničního ostrůvku“ a v okolí „Posranýho kamene“. Možná se štiky z Krakonošova přesunuly koncem dubna právě sem, ale kdo ví?

Velkým překvapením pak byli candáti - zatímco obvykle se během prvního týdne sezóny na přelomu dubna a května uloví v revíru celkem 1-3 candáti, tak letos to byli 2-4 candáti denně! A žádná vyžlata - parádně rostlé ryby délky 60-85 cm! Candáti byli uloveni víceméně náhodně při lovu štik v Krakonošovu, severně od Krakonošova a východně od „Ptačích ostrovů“, vesměs na gumy /včetně velkých dvaceticentimetrových gum).
Proč se v revíru v porovnání s předchozími lety náhle začalo lovit tolik candátů, není jasné. Jednou z možností je zvýšení počtu candátů v revírech centrálního Alandu vlivem rostoucí populace tuleňů: Podle údajů místních obyvatel i úřadů se počty tuleňů v Baltu v okolí souostroví Aland rychle zvyšují a některé druhy ryb (například candáti) hledají před tuleni úkryt ve vnitřních zátokách centrální části souostroví, kam se tuleňům vzhledem k časté přítomnosti lidí a pohybu lodí moc nechce.

Zatímco asi polovina ulovených štik byla vytřená, okouni se teprve připravují na tření nebo se začínají třít. Kdo dal namísto velkých štikových nástrah přednost menším gumám, mohl si okouny okolo 30 cm velmi hezky zachytat např. u kamenitého břehu ostrůvků jižně od Krakonošova. Největší okouni ulovení v posledním dubnovém víkendu měřili 43 a 45 cm.
Mezi úlovky se objevilo i několik jelců jesenů okolo 40 cm délky a do cesty se woblerům připletlo i pár cejnů délky 45-55 cm

Poslední dva dny našeho pobytu se ochladilo na 5°C a chvílemi drobně pršelo. Teplota vody začala klesat z 10-12°C na 10°C, což se ihned projevilo na aktivitě ryb a počet lovených štik klesl na čtvrtinu. Na 1. máje vyrazila většina rybářů na vodu až po poledni, když přestalo pršet a mnozí se večer vraceli do přístavu s nulovým skóre. Mne ten den zachránila před nulou šedesáticentimetrová štička, která přišla v sedm večer (ale před tím jsem zkazil dva slušné záběry a při podebírání mi u lodě spadla metrovka). Holt, ne vždy se daří.

Nezdálo se mi, že by se aktivita ryb nějak zásadně měnila v průběhu dne. Nevím tedy, co se dělo na vodě mezi 4.00-10.00 ranní (tou dobou jsme ještě spali nebo se připravovali na rybolov), ale přes poledne, odpoledne a večer jsme dosahovali podobných výsledků. Úspěch závisel ani ne tak na denní době lovu, ale na setkání se skupinami lovících štik, které se pohybovaly po revíru a lovily sledě. Velká část ulovených štik a candátů během zdolávání a po zdolání sledě také dávila. V každém případě aktivita ryb znatelně poklesla během pondělního a úterního ochlazení. Jsem zvědav, jaké budou výsledky většiny rybářů, kteří budou v Nordqvist rybařit až do soboty 5.5.
Stejně jako každý rok bylo těch pár dnů v Nordqvist parádní relaxací a odpočinkem od každodenní práce. Už se těším na výpravu na souostroví Aland v roce 2019.

Zdeněk Edelmann

načíst další reportáže