Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

Fraser,
říjen a listopad 2013

Dnes je 27. listopadu a já mám po téměř stodenním maratónu rybaření s klienty konečně jeden den jen pro sebe a svou rodinu. A aby ta pohoda byla úplná, otevřu si k tomu pivko.

Od konce srpna až do včerejška jsem byl prakticky každý den na vodě. Stejně jako všichni ostatní průvodci se cítím velmi unavený, ale máme za sebou skvělou podzimní rybářskou sezónu.

Tah lososů gorbuša (pink) byl letos silnější, než se předpokládalo a řekou Fraser proplulo letos v září a říjnu k trdlištím na 25 miliónu lososů gorbuša! Snad každý, kdo se letos dostal na dolní tok Fraseru nebo k jeho přítokům si užil lovu pinků, ať už vláčel nebo muškařil.
Tah lososů keta (chum) byl letos mírně opožděn, svého vrcholu dosáhl až v druhé polovině října a ještě teď, koncem listopadu stále táhnou z oceánu do Fraseru čerstvé kety.
Již třetí rok po sobě jsme na řece Fraser zažili nadprůměrně silný tah lososů kisuč (coho). To je skvělé, protože stavy lososů kisuč jsou ve srovnání s tahy před deseti nebo dvaceti lety výrazně nižší a někteří vědci a komerční rybáři se obávali, zda z neznámých příčin kisuči nevyhynou. Jak se zdá, šlo jen o krátkodobý trend v populaci stříbrňáků a čísla z posledních let vypadají velmi optimisticky. Většinu lososů kisuč jsme ulovili ze břehu a v některých zvláště úspěšných dnech se posádkám mojich lodí podařilo ulovit za den i více než 30 kisučů!
Podzimní tah lososů čavyča (king) byl letos podle očekávání slabší (když táhnou v lichých letech gorbuše, bývá kingů obvykle méně). Nicméně především v druhé polovině října a začátkem listopadu se některým vláčkařům a muškařům podařilo ulovit nejeden krásný exemplář a vyzkoušet si své síly při zdolávání ryb vážících okolo 20 kg...

Lov jeseterů je vždy v lichých letech, když táhnou lososi gorbuša, velmi úspěšný. Především, co se počtu lovených jeseterů týče. Ani letošní rok 2013 nebyl výjimkou a věřím, že v letech 2015, 2017... to bude stejné.
Kromě jedinců, kteří se převážně zdržují v řece, přitáhlo do Fraseru spolu s lososy goruša množství jeseterů bílých z oceánu, aby se vykrmili na jikrách i mršinách uhynulých lososů. Ačkoli jsem já osobně ani nikdo z mojich kolegů letos neulovili žádnou rybu délky nad 330 cm, počet obrů v kategorii 280-310 cm byl nadprůměrný.
Sašova ryba na obrázku měřila od špičky „nosu“ do rozdvojení ocasní ploutve 272 cm, tedy ke špičce ocasní ploutve (měřeno evropským způsobem) 310 cm a přes „prsa“ měla 135 cm. Chytil ještě jednoho jesetera, který byl úplně stejně dlouhý, ale přes prsa měl dokonce 140 cm.
Já měl letos na velké ryby smůlu, o většinu jsme při zdolávání přišli (jeden z velkých jeseterů utekl při zdolávání i našim hostů z Plzně – města piva). Největší ryba, kterou letos na podzim zdolali rybáři na mojí lodi měřila ke špičce ocasní ploutve „jen“ 301 cm

Když jsem procházel statistiky letošních úlovků jeseterů na Fraseru, tak čtyři největší ulovení jeseteři měřili od špičky hlavy k rozdvojení ocasní ploutve 300-320 cm, tedy ke konci ocasní ploutve 330-350 cm! Tři z té čtveřice byli uloveni v červenci, srpnu a září a jeden byl uloven v listopadu. Jinými slovy – nejvíce jeseterů se sice obvykle loví od září do listopadu, ale největší ryby mohou snadno přijít i mimo tohle „horké období“.

Ačkoli tah lososů gorbuša končil v první polovině října, velké množství jeseterů se loví až do dnešních dnů, tedy do konce listopadu.
Ačkoli hladina i teplota vody v řece začala rychle klesat, na aktivitě jeseterů se to nijak neprojevilo. V první polovině listopadu jsme na dolním toku řeky měli dokonce několik dní, kterým říkáme „40+“,což znamená 40 a více zdolaných jeseterů v lodi. Byli to sice vesměs mrňousci do 180 cm, ale pro klienty, kteří chtěli hodně akční rybaření, to byl životní zážitek.
Opět se letos potvrdilo, že listopad patří mezi nejúspěšnější období pro lov jeseterů. Možná i proto, že je na řece už méně rybářů.

Zkoušel jsem se svými kolegy nějak vyhodnotit, co mělo vliv na počet ulovených jeseterů. Samozřejmě každého jako první napadne „přijet na správné místo ve správný čas“, jenže po těch letech, co pracuji jako rybářský průvodce, bych si dovolil tvrdit, že chytám s hosty vždy „na správném místě a ve správný čas“. Ale někdy prostě skvělá místa nefugují a den na to se na stejném místě výborně zachytá. Hodně jsme letos proto experiemntovali s nástrahami a jak se zdá, tak jsou jeseteři výbíravější, než jsme si všichni mysleli. I malý rozdíl v nástraze (velikost porce, stáří naloženého lososa, druh lososa, druh jiker, způsob konzervace jiker) měl nezřídka obrovský vliv na agresivitu jeseterů a jejich ochotu nástrahu nejen „očuchávat“, ale také sežrat (a potažmo se nechat ulovit).
A tyhle stravovací nálady se u jeseterů mění ze dne na den a dokonce jsou ve stejném dni jiné na různých úsecích řeky – já jsem například měl úspěchy na jikry kety, tak volám Sašovi a Joshovi, ať hned nastraží jikry kety a oni mi za dvě hodiny „poděkovali“, že na jikry kety neměli ani potah, ale na prutech, na kterých nechali nastražené jikry gorbuše, záběry byly...

Jako příklad mohu uvést jeden listopadový den, kdy jsem asi 5 km po proudu od Mikova pensionu měl na nastražené zasmrádlé filety uhynulých lososů jeden drbanec za druhým. Ale jenom drbance, žádný pořádný záběr. Po půl hodině, kdy se u nástrah stále šmrdlaly nějaké ryby, jsme neměli ani jeden úspěšný zásek, vše byly jen zobance, žádný pořádný záběr. Už jsem chtěl změnit místo, ale pak jsem jen tak pro srandu na dvou prutech vyměnil nástrahu – dal jsem tam přibližně stejně velké kousky lososa, ale jiného druhu. Bylo to k nevíře: na dvou prutech, kde zůstaly staré nástrahy se nadále nic pořádného nedělo, za to na dvou prutech s novou nástrahou byl jeden záběr za druhým! Žádné ťukání a očichávání nástrahy, ale vždycky pořádná jízda, jako-by ti jeseteři aspoň týden nežrali! Během dalších dvou hodin jsme zde ulovili 8 jeseterů délky 180-212 cm. Jsem si jistý, že ty ryby tady byly i tu půlhodinu, co jsme měli jen drbance a žádné pořádné záběry, ale teprve nová nástraha je dostala do varu.

Ačkoli do řeky stále táhnou další a další lososi keta a kisuč a každý den se na řece loví jeseteři, hlavní rybářská sezóna už je za námi a mezi hosty už jsou většinou jen klienti z Vancouveru a USA, kteří se k nám do okolí dostanou pracovně a chtějí si vyzkoušet rybaření.
Já se příštích pár dnů budu věnovat rodině, kterou jsem od léta zanedbával a za dva nebo tři týdny, až se v přítocích Fraseru objeví větší množství táhnoucích duháků – steelheadů, tak si připravím muškařinu a vyrazím zase k vodě, abych se dostal do formy, než začne v únoru hlavní sezóna lovu steelheadů.

Dovolte, abych tímto poděkoval všem našim zákazníkům a přátelům-rybářům z Británie, Čech, Slovenska, Polska, Švýcarska, Německa, Rakouska, Dánska a dalších evropských zemí, za vydařenou sezónu. Podle rezervací, které už evidujeme na září a říjen 2014 je mi jasné, že s mnohými se znovu uvidím a bude mi potěšením, když já a můj team průvodců budeme u dalších úlovků, ať už rekordních nebo všedních.

Váš
Chris a team River Sportfishing



30.9. a 1.10. – na skok za jesetery a lososy

Cestou z kanadského Yukonu jsme měli ve Vancouveru tři dny čas a tak jsme si naplánovali dva dny rybaření s průvodcem na řece Fraser.
Na celý náš pobyt slibovala předpověď počasí zataženo a déšť. Tentokrát se meteorologové opravdu nespletli – mraky seděly na hřebenech okolních hor a s přestávkami celé dva dny drobně pršelo.
Ráno 30.9. měl průvodce Josh velmi dobrou náladu . Aby ne, včera (29.9.) ulovil jesetera délky 9,7 stopy, tedy více než tři metry, což byla zatím jeho největší ryba letošní sezóny. Další dva velké jesetery vypnuli jeho zákazníci během zdolávání. Protože jsme hodlali trávit celý den lovem jeseterů, zamířil s lodí rovnou na včera úspěšné loviště. Samozřejmě se zpráva o jeho včerejším úspěchu roznesla a na místě už kotvili tři jiné lodě. Deset minut po zakotvení naší lodě a nahození udic přišel první záběr. Jednalo se o rybu nad dva metry délky, ale bohužel se jí během zdolávání podařilo uvolnit háček. A to byla vlastně jediná pořádná akce za celý den! Pak už přišlo jen několik planých záběrů a drbanců, které se nepodařilo zaseknout.
Josh po několika hodinách bez pořádného záběru projížděl loviště pomalu echolotem, ale ryb se ukazovalo málo. Že by opustily své stanoviště v důsledku deště a pomalého zvyšování hladiny vody? Nebo je vyhnal rachot 3-5 rybářských lodí, které se na lovišti pokoušely o štěstí pod vlivem včerejšího úlovku?
Do pensionu se posádka vrací o hodinu dříve, než plánovala a depresi z neúspěchu zahání až koupel ve vířivce.
První říjnový den se však karta měla obrátit.
Pavel vynechal rybaření na lodi a jel autem lovit lososy na mušku. Začal na rozlitinách říčky Morrice Creek (asi kilometr pod líhní Weawer creek, kde je velmi hezká expozice života lososů a veřejně přístupný umělý kanál, ve kterém se třou lososi gorbuša, keta a nerka). Za tři hodiny rybaření ulovil na mušku čtyři lososy gorbuša (cca 2-3 kg). Odpoledne pak rybařil na řece Chehalis, kterou vytrvalý déšť sice zvedl asi o 20 cm, ale voda v řece zůstala čistá, takže řeka byla i přes zvýšený průtok chytatelná. Asi 500 m pod tábořištěm ulovil na mušku během dvou hodin rybaření jednoho lososa kisuč – coho o hmotnosti cca 3,5 kg a jeden se mu vypnul při zdolávání.
Čtveřice ogarů z Valašska trávila celý den na lodi s Joshem – nejprve zachytali během dopoledne úspěšně lososy gorbuša, keta a kisuč. Zvýšená hladina vody v řece Harrison zřejmě přiměla lososy ke zvýšené aktivitě a prakticky všichni rybáři, kteří ten den na Harrisonu zkusili štěstí při lovu lososů, byli spokojeni. Především počet lovených lososů kisuč (coho) byl velmi dobrý – čtveřice Dánů, kteří s námi bydlí v pensionu, ulovila celkem 12 stříbrňáků a snad každý, kdo se o kisuče ten den pokusil, měl na prutu alespoň jednoho.
Odpoledne skórovali Valaši při lovu jeseterů dvěma slušnými exempláři – ten menší měřil necelé dva metry a ten větší plných 290 cm! Záběrů nebylo sice mnoho, ale tyhle dvě ryby za to stály, Joshovi se vrátila včerejškem nahlodaná sebedůvěra a večer jsme zdolání jeseterů náležitě oslavili!

Břeťa, Karel, Pavel, Ruda, Pavel a Zdeněk


20. září 2013

Tah lososů gorbuša (pink salmon - humpback) vrcholí a jeseteři mají v řece žrádla víc než dost. Zatím se soustředí na jejich jikry, ale ke konci tahu se součástí jídelníčku jeseterů budou stále častěji stávat i těla vytřených lososů.
Skupina rybářů z města piva - Plzně, dorazila v pořádku a je s niumi legrace. Trochu mi teda rvalo nervy, když včera přišli od dvě hodně velké ryby, se kterými nedokázali během zdolávání udržet kontakt, ale berou to sportovně. Možná víc sportovně než já - jedna z těch ryb mohla být ke třem metrům a takových není na udici za rok mnoho. Zvlášť ne v kaňonu, kam jsem je včera vzal (stejné místo, kde jsme rybařili před dvěma lety s Petrem a Petrem).
Zdolali hodně menších ryb, ale jen jedna byla opravdu pěkná - 242 cm.
Měli jsme teď několik dní slunečné počasí, ale zítra má začít zase pršet, tak polovina z nich na jedné lodi pojede na lososy gorbuša, aby si užili trochu jiné rybařiny a pak zkusíme zase nějakého většího jesetera.

Zdraví
Chris


5. dubna 2013
Co to tam v té Evropě máte za počasí? U nás na řece se za celý první týden dubna vždycky vyšplhala odpolední teplota na 20°C! Ne, že by to byl běžný standard, ale jaro zde bývá rozhodně teplejší, než ve středu Evropy.
1. dubna jsem byl s klienty celý den na jeseterech, jen kousek nad Vancouverem. Dostali jsme do lodě celkem 11 jeseterů, ale žádné obry - vše mezi 120-183 cm. Bohužel už jsem neměl čas na steelheady, ale Matt a Ben hlásí ulovené steelheady každý den...

12. března 2013
Minulý týden hodně pršelo a řeka, na kterou jezdím na steelheady, se rozvodnila, takže rybolov byl nemožný. Díky tomu však do řeky natáhly nové ryby a jak začala voda klesat, rybaření stálo za to. Vysoká voda donutila ryby k pohybu, takže byly všude a nejen na obvyklých místech.
Nakonec jsem se dostal na ryby až minulou neděli, měl jsem tři záběry, ale zdolal jsem jenom jednoho steelheada (tažná forma pstruha duhového).
Matt a Ben chodí na ryby skoro každý den, úspěšně chytají na přívlač a muškaří. Od půlky února se jim nestalo, že by za půldenní vycházku nechytli ani jednoho steelheada.

Pokud by si chtěl někdo zachytat steelheady, tak teď je nejlepší čas. Stačí koupit letenku a sejdeme se na letišti ve Vancouveru.

Březen a duben jsou nejlepší měsíce, co se lovu steelheadů týká. Koncem dubna sezóna končí a začíná hájení.

Lov jeseterů je teď také úspěšný, nechytají se sice tak velké ryby jako v září nebo v říjnu, ale chytá se jich hodně.

Z jarní Britské Kolumbie zdraví
Chris


Únor a březen v Britské Kolumbii

Od konce ledna do dubna se na mnoha řekách Britské Kolumbie loví mohutní a extrémně bojovní steelheadi (tažná forma pstruha duhového). Tah ryb je rok od roku jiný – v roce 2012 jsme zažili asi nejsilnější tah za poslední desetiletí a letošní sezóna se zatím vyvíjí průměrně (takový lepší průměr). Ale množství úlovků se během příštích dnů a týdnů může změnit – k lepšímu nebo i horšímu – záleží na počasí, průtoku vody a mnoha dalších faktorech. Faktem je, že já a moji kolegové v těchto dnech můžeme úlovek steelheada v podstatě garantovat.

Jak asi víte, lov steelheadů není snadný, jedná se o rybaření, které vyžaduje schopnost dobře nahazovat a zdolávat relativně velké ryby o hmotnosti přes 5 kg. Není to jako lov chumú - lososů keta, kdy si každý, kdo udrží prut v ruce, může chytit třeba i 50 ryb za den. Se steelheady je to zcela jinak – po několika hodinách hledání ryb a nahazování do tůní a proudů přichází jeden-dva záběry. Ale někdy také žádný, jindy může mít rybář za vycházku i 5 záběrů. Taková je realita.
Lov steelheadů vyžaduje trpělivost, umění a odhodlání „číst řeku“ a především rybář musí být schopen přesně nahazovat. Rybářský průvodce umí dovést klienta na místo, kde jsou steelheadi, ale když rybář neumí dostatečně daleko a přesně nahazovat, vyjde jeho snaha obvykle naprázdno.

Lov steelheadů je lovem v pravém slova smyslu a opravdové rybáře vždy nadchne. Od února do března se šikovnému rybáři dá v našich vodách úlovek téměř garantovat. Naposledy jsem prováděl rybáře, který se obvykle zabývá lovem štik a okounků-bassů. Na steelheadech byl prvně a hned při úvodní vycházce měl na prutu 4 steelheady. Den na to zdolal dva steelheady a několik vypnul. Během pětidenního rybaření byl jen jeden den, kdy jsme žádného steelheada neulovili, ale to k rybaření patří.

V únoru začínají být aktivní i jeseteři - především, když se udělá hezké počasí. Není divu, že většina místních rybářů už únor nepovažuje za zimní měsíc, ale hovoří o „jarním rybaření“. Ale to je spíše psychologická záležitost – snad každý rybář si přeje, aby už zima byla pryč.
Denní teploty se obvykle pohybují mezi 3-10°C. Protože je klima v dolní části údolí Fraseru ovlivněno blízkostí oceánu, jen zcela výjimečně klesají noční teploty pod -5°C.

Kromě lovu steelheadů se vláčkaři a muškaři vydávají od února do března ještě za dalšími salmonidy: za pstruhy „cutthrout“ a za tažnou formou sivena malma – „bull trout“. V tomto období lovíme „cutthrouty a siveny“ i přímo na hlavním toku Fraseru a v řekách Harrison, Lillooet a dalších. Řeka Lillooet je dostupná jen lodí – proti proudu Harrisonu, přes Harrisson lake až do řeky, která je ideální pro muškaření. Je to více než hodina jízdy lodí a motor spolyká pěkných pár litrů benzínu, ale ten výlet stojí za to – kvůli rybařině i pro nádherné horské scenérie v okolí.
Příčinou zvýšené aktivity pstruhů a sivenů v tomto období je převážně fakt, že se z jiker právě kulí malí lososi a v řekách je možství potravy.

Až Vám někdy bude zima připadat příliš dlouhá, vzpomeňte si na těchto pár řádků – vynikajíci rybaření čeká na sportovní rybáře v Britské Kolumbii již od února!

Ze zimního Vancouveru zdraví
Chris

načíst další reportáže