Norsko - oblast Lofoty-Vesterály - Reportáže

Lofoty - Molnarodden
11.-16. dubna 2019

V druhém dubnovém týdnu nám počasí na Lofotech výjimečně přálo a jarních tresek-skrei bylo ve Vestfjordu tolik, že místní rybáři hovořili o nejsilnějším tahu skrei za posledních 10 let.

Ve středu 10. dubna večer jsme v 20.00 přistáli v Bodo a o půlnoci nám jel trajekt do Moskenes na Lofotech.
V Moskenes jsme byli 11. dubna ve 3.30 ráno, tam nás vyzvedl majitel naší chaty a v 5.00 už jsme všichni spali v chatě na břehu sundu.
V 10.00 byl budíček, složili jsme pruty, navázali návazce a ve 13.00 jsme vyplouvali do Vestfjordu.
Po dvaceti minutách jízdy jsme byli na lovištích, která se nám osvědčila loni v březnu. Foukal čerstvý vítr od západu, ve fjordu metrové vlny, chvílemi sněžilo a zpod mraků halících Lofoty se nám otevíral výhled na sluncem zalité pobřeží v okolí Bodo.
Echolot ukazoval hloubku 97 metrů a v prostoru mezi 55-75 metry indikoval hejna ryb. O tom, že se jedná o tresky, resp. hejna skrei jsme se mohli přesvědčit hned po pár minutách, kdy jsme na pilkery o hmotnosti 400-750 g tahali do lodě jednu tresku za druhou. Vesměs se jednalo o pěkné ryby délky 80-110 cm, jen občas se na udici zavěsila treska menší, která putovala zpátky do fjordu.
Po čtyřech hodinách rybaření, kdy jsme měli plné obě bedny i větší část podlahy v přední části lodě, jsme usoudili, že je čas na návrat do přístavu.
Zde už nás čekalo "jen" pár hodin filetování a balení úlovku. Blížila se desátá, když se setmělo a my měli hotovo. Povolený limit 20 kg ryb na osobu jsme měli uložený v mrazáku zhruba 24 hodin po našem příletu do Norska. Byla to fuška, za kterou nás Jirka odměnil skvělou polévkou a treskou s bramborem zapečenou ve smetaně. Do postelí padáme polomrtví únavou.

V pátek se budíme poněkud rozlámaní, ale s příjemným pocitem, že nás další zpracovávání ryb nečeká. Během snídaně se za oknem domku vystřídala čtyři roční období - chvílemi slunečno, vzápětí chumelenice střídaná přeháňkou. Co je však důležité, nefouká vítr a fjord je skoro jak rybník. Odpoledne bylo parádní počasí a chvílemi chytáme i bez bund.
Pilkrovací pruty měníme za vláčecí a namísto včerejších pilkerů chytáme na jigy-gumy o hmotnosti 80-200 g (a tak tomu bylo i v dalších dnech). Ryby opět na hloubce cca 55-75 m a zase žerou. Záběr střídá záběr a po čtyřech hodinách zdolávání a pouštění tresek jsme se silami u konce. Včera byla největší treska 116 cm, dnes 110 cm.
Tresčí halászle a pomazánka jsou skvělou tečkou za krásným dnem.
Cíl pro zítřek byl jasný: překonání hranice 120 cm.

Další den bylo na Lofotech sice zataženo, ale nepršelo ani nesněžilo a hlavně: nefoukal skoro žádný vítr. Vestfjord u Molnarodden i oceán u Ramberg byly jako rybník.
Chytali jsme s Jirkou a Michalem metodou start-cíl, což v případě rybaření znamená, že jsme po poledni vyjeli z přístavu, dojeli do míst, kde je hloubka okolo 110 m, tam jsme vypnuli motor, díky proudu jsme do páté odpolední oddriftovali asi 3 km, během té doby ulovili dohromady asi 80 tresek a pak jsem nastartoval a jel do přístavu. Tresky nebo chcete-li skrei byly úplně všude, tvořily ve Vestfjordu jakýsi oblak na hloubce 55-75 m.
Dal jsem si tu práci a chytal tak, že jsem za 3 hodiny rybaření neměl ani jedno spuštění nástrahy (15 cm twistera na hlavičce 150 g), které by nekončilo vytažením ryby! Za hodinu jsem chytl v průměru 8-10 ryb, vše tresky obecné 70-108 cm.
Stejně jako Jirka a Michal chytám díky pomalému driftu na vláčecí prut s nástrahou 100-200 g. Ani to nepouštíme na dno, ale odhadem do těch cca 60 metrů, tam chvíli zkoušíme vydráždit rybu k útoku, a když nic nezabere, tak popojedem o pár metrů níže nebo výše a tam už záběr obvykle přijde. Zda tam dáme twister nebo ripper nebo nějakou chobotničku je jedno, tresky zdatně útočí na všechny nástrahy a zdá se nám, že je rovněž jedno, jestli je nástraha černá, zelená nebo růžová...
V každém případě úplně pohodové chytání s úspěšností, jakou jsem v Norsku ještě nezažil. Ale chytáme jen tresky obecné, zatím jsme neulovili jiný druh ryby (ale také jsme se nesnažili jinou rybu ulovit). Michal dnes největší 125 cm, Jirka 116 cm. Možná je to vše až moc jednoduché. Ale dobře víme, že stačí, aby zafoukal vítr a vše bude jinak.
Parádní počasí má ještě jednu výhodu: po třech dnech rybaření jsme spořebovali jen 23 l benzínu.

Jak slibovala předpověď, v neděli bylo už třetí den v řadě téměř bezvětří. A navíc jako bonus skoro jasno a celý Vestfjord zalitý sluncem. Teplota na vodě se vyšplhala až na 8°C, na břehu bylo dokonce tepleji. Teplota vody ve Vestfjordu je cca 3°C.
Posádka druhé lodě zkoušela každý den lovit i v sundu v okolí mostu, kde byla před týdnem hejna sleďů a kdosi tam dokonce ulovil halibuta, ale nenarazili ani na sleďě, natož na halibuty. Protože foukal jen mírný vánek, spíše bylo bezvětří, používali jsme gumové nástrahy na hlavičkách 80-150 g.
S Jirkou jsme si dali závod, kdo uloví a bezpečně pustí jako první 30 tresek. Začali jsme ve 13.30 a se skóre 27:30 jsme končili v šest večer. V průměru jsme tedy každý chytali cca 6 tresek na hodinu a jen když jsme se hodně soustředili, byli jsme schopni zdolat, nechat odpočinout a úspěšně pustit 10 tresek za hodinu.
Na jigových hlavičkách jsme si zamáčkli protihroty a nezdá se, že by nám padalo více ryb, než když jsme chytali s háčky s protihrotem. Za to je pouštění ryb mnohem snazší a šetrnější.
Největší tresky dnes ulovil Jirka: 117 cm, 123 cm, 129 cm (18,5 kg). Já a Michal jsme se nedostali přes 110 cm.
Na kopcích za chatou jsem večer pozoroval bělokury a zajíce běláky.
Během rybaření jsme viděli papuchalky, orla mořského a u vjezdu do přístavu tuleně. Po kosatkách, které byly v okolí opakovaně pozorovány minulý týden, se však slehla zem. Nebo spíš voda.

Zdeněk Edelmann



Molnarodden 1.-5. dubna 2019

Letošní výprava na Lofoty mi konečně dala tresku nad 140 cm. Moje největší treska měřila 145 cm, 35 kg. Aleš zatím největší treska 132 cm.
Chytám zatím jen na pilkr Solvkrokken 600 g – ryby na něj berou a za stávajícího větru okolo 10-20 km/h mi to přijde jako optimální zátěž pro rybaření na hloubkách kolem 70 m, kde se tresky zrovna nacházejí. Tresky nejsou na dně, ale většinou tak 5-10 metrů nade dnem.
Vyrážíme na ryby každý den dopoledne nebo v poledne, když se trochu uklidní vítr. Zatím žádný den nebylo bezvětří, ale dá se to. Asi nejdrsnější byla středa 3.4., kdy to bylo jako na houpačce na Matějské. Nahoru dolů, 5 metrové vlny. Loď super stabilní, takže jenom lehký adrenalin. Ve čtvrtek a v pátek byl jen malý vítra a ukázala se i modrá obloha.
Za 2 hodiny máme obvykle nachytáno. Předpisy jsou jasný a máme i tak trochu srdíčko ekologů, takže už druhý den jsme měli splněný limit a pak se chytalo jen pro zábavu a s cílem zkusit velkou rybu. Protože chytáme ve Vestfjordu jen do 20 minut od chaty, tak jsme schopni se rychle vrátit, když se žene přeháňka, ať už sníh nebo déšť. Většinou spíš padá sníh.
Největší zážitek byly ale kosatky. Ve středu jsme zahlídli jen dvě asi 20 metrů od lodi. Ale ve čtvrtek to byla pecka. Přijelo hejno osmi, klidně 10 metrů od lodě. Jezdí v páru. Pecka zážitek. V tu chvíli šlo všechno stranou, i rybaření. Pošlu video.

No a pro toho, kdo by sem chtěl jet v březnu nebo dubnu autem jako my, tak musí mít fakt dobrý gumy i auto. Cestou z Mo I Rana na sever zavřeli Norové hlavní silnici E6. Čekali jsme skoro 7 hodin, než trochu ustal vítr a sněhové frézy uvolnily silnici. Ani pak to nebylo úplně lehký. Chtěli jsme původně jet na trajekt Bognes-Lodingen a projet si celý Lofoty, ale nakonec jsme jeli do Bodo a trajektem do Moskenes. I na tom trajektu to dost houpalo.
Jarda

Lofoty-Molnarodden 23.-30. března 2019

Na Lofoty jsme dorazili letecky 23.3. Cesta v pohodě. Když jsem z letadla viděl, kolik leží na horách sněhu a jaký je vítr, byl jsem rád, že jsme nejeli autem. První den se na moře jet nedalo, byl silný vítr. Druhý den jsme za nádherného počasí vyrazili na otevřené moře, teda do Vestfjordu. Po třech hodinách co dovolilo počasí jsme se vraceli zpět s plnými lodnami. Většina tresek kolem metru, ale i 8 tresek přes 15 kg a 115 cm. Pak 3 hodinky ve filetárně. Ne že by nás bavila masařina, ale každý si rád doveze letadlem pár kilo skvělých filetů...
Letos jsou tresky menší, něco kolem metrů, ale jsou skoro všude.
Pak jsme chytali většinou každý den 2-4 hodinky, protože byl dost silný vítr. Ne každý den šlo chytat velké tresky ve Vestfjordu, protože foukal vítr chvílemi až 50 km/h. Tak jsme jezdili jen 5 minut od chaty pod most přes sund. Jsou tam hejna velkých sleďů přes 20 cm. Lahůdka. Je z nich super salát. Pod těma sleděma jsou i tresky a keleři, ale jen do 80 cm. Na ty větší se musí do Vestfjordu.
Dnes, jak se dívám z okna, se už asi nevyjede. Škoda, ale věřím, že ty větší kusy na nás rok počkají...
Jura


Lofoty-Molnarodden 14.-22. března 2019

Chtěl bych vám sdělit několik postřehů z rabářské výpravy na jarně-zimní výpravu do Norska-Molnarodden 14.-22.3. 2019.
To, že jsem doma zapomněl fotoaparát, v Praze po cestě na letiště si koupil nový a ten přestal fungovat hned první den v Norsku - to už jsem překousal.
To, že se mnou do Bodo nepřiletěl jeden ze dvou kufrů ve kterém jsem měl veškeré nástrahy, oblečení na moře, cigára a pivo a musel jsem na něj čekat tři dny než ho dovezli na barák - to už jsem taky překousal. (moc děkuju Borkovi za ochotu a neustálou snahu se k mému kufru telefonicky dopátrat, což se nakonec podařilo.)
To, že se za mnou hned při první návštěvě WC v Molnarodennu rozpadl zámek ve dveřích a já zůstal uvězněn uvnitř - to už jsem taky překousal. (všem zúčastněným děkuju za složitou záchranu)
To, že jsem jako jediný utrhl o sítě 3 pilkry - to už jsem taky překousal. (Že by to bylo rukama? Asi jo.)
To, že jste mě všichni napchávali každý den rybama a já do té doby ryby vůbec nemusel - to už jsem taky překousal. (Vlastně jsem ani překousávat nemusel, protože skreie na pánvi byly opravdu lahůdkové a vlastně mi začaly moc chutnat. Takže zase dík.)
To, že jsem za celou výpravu nepřekonal svou zatím největší tresku z loňska z Dyroy 108 cm a 10 kg - tak to jediné jsem tedy nepřekousal. A jestli budete příští rok pořádat znovu výpravu pro jednotlivce a budete-li ochotni vzít mě sebou, rád bych se jí zúčastnil znovu.
Chtěl bych touto cestou poděkovat za krásně prožitý týden na moři.
Až na jedno dopoledne jsme byli každý den na vodě - super.
Nějaké ryby se nachytaly a vidět Honzového mobydicka (treska 132 cm a 27 kg) na vlastí oči na hladině a potom v lodi, to byl asi fakt největší zážitek z výpravy. Kdo ví, jestli něco tak velkého na vlastí oči ještě uvidím.
Počasí? Slunečno, déšť, sníh, vichr, vlny - to jsme asi všichni předpokládali a já se na to vlastně tak trochu těšil. Takže vše dle předpokladu.
Partie taky fajn. Žádná ponorka, nadávky či výčitky. Takže taky OK.
Přeji všem hodně zdaru do nadcházející rybářské sezony!
Libor N.

Molnarodden 15.-22. března 2019
Na volné vodě jsme vydrželi každý den asi tři-čtyři hodiny, protože díky větru bylo moře celkem rozbouřené a chvílemi byl problém i jen tak stát v lodi. Ale rybám to nevadilo a braly obstojně. Až na první dva dny chytání, kdy se povedly tresky od 120 cm do 132 cm, jsme v těch dalších dnech neulovili jsme žadného giganta, ale i ryby 80-110 cm jsou pěkný úlovek.
Když jsme měli houpání plné zuby, jeli jsme se dochytat pod most kousek od domku, kde jsou stabilně menší obecňačky a keleři do cca 70 cm.
Od začátku jsme nejvíce používali pilkry 150-400g, menší gumy na hlavách kolem 150g a velké gumy na hlavách nebo magickém oku až do 450g. Na barvě nijak zásadně nezáleželo.
Ryby byly nejčastěji ve sloupci kolem hloubky 75 metrů. Když byla hloubka 100 metrů, ryby byly zhruba 25 metrů nade dnem.
Libor přišel o dvě nástrahy ve staré síti na dně, jinak jsme neutrhli za celou dobu nic. Což je super.
Borek



Lofoty a Vesterály,
srpen 2018

Elgsnes 16-30 srpna 2018
Naši nórski priatelia z Harstadu nám po príchode do Elgsnes povedali, že sme prišli práve po vlne horúčav. To zrejme aj negatívne ovplyvnilo žravosť rýb, najmä tresiek.
Počasie bolo premenlivé, a tak sa stávalo, že na ryby sme kvôli silnému vetru chodili obdeň. Tu sme ocenili správne rozhodnutie ísť do tejto lokality na štrnásť dní. Nórsko máme radi, program sme si prispôsobili počasiu a každú možnosť nasadnúť do člnov sme využili.
Naša vytrvalosť bola odmenená v podobe pekných úlovkov.
Halibut 127 cm 24 kg, 130 cm 27 kg a na fotke 138 cm 40 kg,
treska obyčajná 121 cm 21 kg, morský diabol 105 cm, 15 kg.
Určite na túto lokalitu nezanevreme aj keď nám zase ráz Nórsko ukázalo, že tu nieje nič jednoduché a samozrejmé.
S pozdravom
Viliam H

Molnarodden 6.-13.8.2018
V Molnarodden jsme byli poprvé. Vše bylo dobře připravené a fungovalo dle dohody. Majitel chaty je profesionální rybář a protože zrovna se synem lovili tresky tmavé a halibuty, tak byl každý den na moři. Viděli jsme ho jen 2x, když se přijel zeptat, jestli něco nepotřebuje a my jsme nic nepotřebovali.
Rybačka parádní, revír je opravdu velmi pestrý - fjord, otevřené moře, mělčiny i hluboká místa.
Nejčastějším úlovkem byly tresky tmavé-keler a makrely. Ale ulovili jsme i tresky obecné (do 120 cm), polaky, mníky, mníkovce-lumby a okouníky.
Pro mne i pro manželku super dovolená a výborný relax.
Vlado S.

Hennes 9.-18. srpna 2018
V Hennes jsme byli prvně. Majitel vstřícný. Ubytování v apartmá č.3 nad očekávání kvalitní, jediné co bych vytkl, že na tak luxusně vybavený apartmán, by majitel mohl zapřemýšlet nad izolací terasy a jejím vybavení schody. Sice tam nějaký jedinec naskládal 3 palety, ale bylo to takové úsměvné v porovnání s tím komfortem okolo!
Lokalita krásná, počasí si holt nevybereš - tak vysoko jsme vodu o teplotě 14°C nečekali - asi i díky tomu byl fjord plný makrel, což nebylo úplně to co bychom chtěli... I přes letní období a vysokou teplotu jsme chytli pár pěkných obecňaček - 120, 116, 112....
Martin M.



Lofoty a Vesterály, duben až květen 2018

Když jsme na konci března projížděli přes Lofoty a stavovali jsme se v Hennes a nedalekém Kvitnes, rybáři hlásili celkem slabé úlovky a mrazáky zely prázdnotou. Vody v okolí Hennes a Kvitnes byly skoro bez ryb. Z Elgsnes a okolí jsme neměli žádné zprávy.
První zprávy o úspěšném lovu dorazily z Elgsnes až ve druhé polovině dubna, dva rybáři na jedné lodi během jednoho dne (18.4.) zdolali kromě jiného tresku obecnou délky 125 cm (20 kg) a dva halibuty (130 a 135 cm). A dobré zprávy přišly i v květnu a červnu.

Martin H. nastoupil 26. května se svou skupinou na pobyt v Hennes, již třetí den měli splněný limit a přišel čas změnit taktiku. Vše podřídili ulovení halibuta. Vytipovali slibná místa, konzultovali vše s rybáři s ostatních apartmá (slovenští rybáři z vedlejšího apartmá ulovili ten den halibuta 129 cm). Při třetím driftu přes vytipované místo se jim konečně zadařilo a do lodi se podíval „placák“ délky 102 cm. To odstartovalo „halibutí horečku“. Následující den ulovila posádka druhé lodi, na skoro stejném místě, halibuta délky 152 cm (cca 45 kg). Celkové hodnocení? Za jedna!

Koncem května dorazila do Kvitnes (jen pár kilometrů od Hennes) paní Petra s rodinou. Rybařila nejen ona a její muž, ale i dvě malé dcery. Ulovili krásné tresky a i nějakého toho halibuta.

V květnu nám přišla zpráva o ulovení pěkných halibutů i z lokality Liland, ale fotografie jsou bohužel nepublikovatelné...

načíst další reportáže