Reportáže
Testovací výprava 27.5.-3.6.2017 4.6.2017
Testovací výpravu do revíru Freluga u středošvédského městečka Bollnäs jsme podnikli v šestičlenné skupině.
V sobotu v poledne letadlem do Stockholmu, pak necelé tři hodiny autem z půjčovny do chaty u jezera Herten a večer ve 20.00 už byl Filip na vodě a chytal první štiky.
My ostatní jsme se věnovali důkladnější přípravě, relaxaci, dokoupení zásob potravin...
Kdybychom tušili, jaké nás v příštích dnech čeká počasí, přikoupili bychom v místním obchodě krémy proti sluníčku, ale také svetry, zimní čepice a rukavice. To, co nám předvedlo švédské počasí na přelomu května a června, by nalomilo i silnější povahy.
Září na Loppě 20.2.2017
Pomalu se blíží konec srpna a s ním toužebně očekávaný odjezd do země zaslíbené. Cílová stanice poloostrov Loppa, kraj Finnmark. Loppu navštívíme již potřetí a tak kromě nováčků ve skupině víme všichni na co se těšit. Každý rok, co jezdím do Norska, si slibuji, že cestou vyzkoušíme průzračně čisté vody švédských řek a jezer a tento rok to konečně vyšlo. Pravda dovolená se protáhla na skoro tři neděle, ale stálo to za to.
Hestoysund trochu jinak 16.2.2017
Vyrazili jsme z Čech 12.8. v pozdním odpoledni, za dodávkou vlál vlek s pěti kajaky a dalším nákladem. Cesta přes Německo a Švédsko uběhla celkem rychle a těch posledních pár set kilometrů přes Norsko také. Na ostrově Hestoy nás přivítala dokonalá idyla, prší, fouká a je fakt hnusná zima. Když přestalo pršet, připravili jsme lodě, návazali pruty a někteří dokonce šli na vodu. Začalo opět pršet. Krčili se v závětří za prvním ostrůvkem na dohled od chat. Byl na ně přes okno krásný pohled.
Kostarika nejen rybářská 15.2.2017
Na celé naší planetě snad není země, která by na ploše menší než Česká republika nabízela pestřejší krajinu, bohatství živé přírody i směsici lidí a kultur než Kostarika. Za jediný den je zde možné zažít svítání ve vlhkém vedru tropického pralesa doprovázené křikem papoušků a voláním vřešťanů, vyjet autem po transamerické silnici až na hřebeny hor do nadmořské výšky přes 3000 metrů, kde se v mlžných lesích skrývají tapíři, jaguáři i pumy a při západu slunce pozorovat aligátory, jak se na břehu řeky vyhřívají pod dozorem volavek. Snídat můžete smažené banány s fazolemi v indiánské vesnici na březích Karibiku, k obědu vám kyprá černoška naservíruje steak a orosené pivo v kamioňácké hospodě a večer si vychutnáte krevety na tisíc způsobů při pohledu na slunce mizející ve vodách Tichého oceánu.
Prolínání vlivů karibských a pacifických i směsice euroamerického s jihoamerickým se do značné míry týká i světa ryb a rybaření.
Září na ostrově Smola 8.2.2017
Už jsem po všech těch výpravách nad polární kruh zapomněl, že i místa pod Trondheimem přináší skvělé rybářské zážitky. Vždy si s kamarády říkáme, že dokud můžeme, budeme jezdit na dálný sever. Střední část Norska necháme na důchod, až tělo nevydrží dvoudenní krčení se v autě. Jenže rok 2016 byl nejen rybářsky štědrý a já tak naplánoval výpravy dvě. První za polární kruh jako obvykle a druhou v polovině září na ostrov Smola.
Maldivské zúbky, zuby, zubiská 1.2.2017
Detský balón s postavičkou Mickey Mousa poskočil a s tichým prasknutím zmizol pod hladinou. Pod ním, v temnej hĺbke ako na plaváku doteraz visela hlava z ryby. Multiplikátor svojím rapotaním zvoláva rybárov k nočnému divadlu. Rasťo už chytil udicu, keď som mu pohybom ruky naznačil vydrž. Pomalé odvíjanie šnúry zrazu naberá na obrátkach. "Teraz ! "- skríknem a nasleduje prudký zásek, po ktorom udica zostala v oblúku. "Je tam!"- konštatuje radostne Rasťo.
Nusvåg v září - ráj (nejen) halibutů 29.12.2016
Zvuk mobilu prořízl čistý severský vzduch jako nůž máslo. „Přijeď, Martin už 30 minut zdolává nějakou rybu,“ stálo stroze v SMS zprávě. Reakce byla okamžitá, motor zaburácel, 115 koňských sil rozhýbalo hliníkový člun a donutilo ho ke dvoukilometrovému sprintu po hřebenech vln. Přijeli jsme právě na finále! Po čtvrtém přitažení odpočíval halibut u boku člunu a dva lovci se právě chystali vtáhnout obra do lodi. Ze vzdálenosti 20 m (blíž se mi nechtělo, abych rybu lodí nějakým způsobem neutrhl) jsem sledoval jejich pokus. „Ty v..e, ten má přes 2 m!“ spadla mi čelist, když kluci povytáhli monstrum nad vodu. Ryba se pomalu sunula přes bort lodi, rybáři supěli vysílením a... jen si počkejte!
Velkým dravcům na stopě 29.12.2016
Slovenský cestovatel a dobrodruh Móric Beňovský si díky zrádným Francouzům kralování nad Madagaskarem moc neužil a tak se největší africký ostrov nestal největším ostrovem Slovenska. Škoda, namísto letu z Paříže jsme mohli létat z Bratislavy, zdejší nádherné ženy mohly kromě afrických a indonéských rysů získat i něco z krásy slovenských děvčat a v hospodách by černoši točili Zlatého Bažanta. Tak takovéhle a mnohé jiné koniny mne napadají, když se motorovou lodí řítíme téměř padesátikilometrovou rychlostí z našeho rybářského kempu k souostroví na severu.
Za jesetery, lososy a indiánským létem 23.12.2016
„Sekej!
Ne, ještě ne!
Já bych ještě počkal.
Je tam ještě? Měls to seknout!“
Držím v ruce prut a snažím se nevnímat dobře míněné rady mých přátel, kteří stojí za mnou a sledují, jak se špička prutu, který držím v ruce, co chvíli otřese při záběru ryby. Jsou to záběry jako od hrouzka nebo od cejna – drbání, pak nic, pak už to vypadá, že ryba sebrala nástrahu a rozjíždí se, najednou se udice zastaví, zase nic. Náhle se špička začíná klonit k hladině. Žádné drbání, žádné rázy, ale pomalý a rozhodný tah. „Teď“, ozve se za mými zády právě ve chvíli, kdy zasekávám. Vzápětí startuje nad hladinu tělo dvoumetrové ryby – jeseter bílý.
Nečekaný mečoun 22.12.2016
Skupina rybářů – veteránů několika maledivských výprav, kterou střídáme 19. února na palubě, má za sebou týden rybaření ve větrném a deštivém počasí, ale na konto si mimo jiné připsala trofejní kranasy obrovské (GT) o hmotnosti 31 a 40 kg ulovené na popp. To nám se počasí vyvedlo – za celý týden ani kapka deště a mírný vítr pohupoval lodí právě tak, aby se nám v kajutách dobře usínalo. Ale trofejní úlovky celý týden žádné. O ryby nouze nebyla, jen „ty z rodu velkých“ se nám vyhýbaly. To se však 26. února mělo změnit.