Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "tuňák"
Pro tento tag existuje 80 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 30.11.2022 19:18
-
- Zdenek 29.11.2022 22:12
-
Pobřeží Pacifiku u hranice s Nikaraguou, neděle 27.11.2022
Ráno v 7.30 vyplouváme na třech lodích, je zataženo, nad pevninou prší, nad mořem jsou mraky roztrhané, ale chvílemi dopoledne prší i nad mořem. Odpoledne se vyjasnilo, chvílemi se udělalo vedro nad 30°C, ale jinak bylo většinu dne příjemně 26-28°C. Celý den foukal svěží vánek kolem 1-3 m/s, hladina nebyla úplně klidná, ale vlny byly do metru a dalo se jet rychle. Až u skalnatého mysu byly velké vlny kolem útesů.
Několikrát jsme viděli velryby – nejprve jen obláčky, jak vydechují a pak i siluety když se vynořovaly na hladinu nebo zanořovaly.
Zdeněk a Luboš jedou celý den jen vláčeli s poppy a jerky. Dopoledne měl každý na poppy a jerky asi pět výjezdů (většinou od jehlic), ale nepodařilo se zaseknout žádnou rybu. Po 14.00 hodině, když začíná příliv a aktivita ryb se výrazně zlepšuje, tak přicházejí záběry kranasů, jehlic a kohoutovců. Ale zdolat se podařilo jen dva kranasy dvouskvrnné 86 cm a 91 cm (jerk a popp 14 cm), kranasa velkookého 50 cm (popp 14 cm) a jehlici 135 cm (jerk 14 cm).
Při zdolávání jehlice na ni opakovaně útočil velký kohoutovec. To samé se pak opakovalo ještě jednou – zasekl jsem jehlici, ta uháněla s poppem v tlamě po hladině a za ní se hnal kohoutovec kolem 120 cm.
Pavel a Ruda jeli na lodi s mladou, ale docela šikovnou posádkou. Ulovili kranase dvouskvrnného 85 cm a malého půlmetrového kohoutovce
Peter, Peter a Silvester – do oběda chytali na poppy, ale měli jen výjezdy od kranasů a kohoutovců. Odpoledne chytali na jigy 100-150 g na hloubkách 40-50 m a ulovili celkem deset zubatých tuňáků "atun sierra" délky 50-70 cm.
Z jednoho bylo vynikající sashimi, o které se s námi ještě na oceánu neváhali podělit. - neregistrovaný uživatel 01.03.2022 14:14
-
Maledivy 28.února 2022
Dnes přes den zatím jen bonito a wahoo. Dvakrát něco spadlo a jedna ryba přetrhla udici. Včera večer bylo dobré chytání u ostrůvku. Tuňáci, kranasi velkoocí i ostrovní, chňapali a žraloci. Jeden ze žraloků vůbec nevypadal přátelsky. Nevím, jaký to byl druh ani jak přesně byl dlouhý. Raději jsme ho na palubu nebrali a ustříhli jsme háček.
Dnes už jsme na cestě směr Male Atoll. Zítra budem celý den chytat v atolu Male.
Nálada na palubě dobrá. Tedy až na ty zprávy z Evropy. Když už je pryč koronavirus, tak zas začne bláznit Rus!
Ibrahim - neregistrovaný uživatel 01.03.2022 13:51
-
Maledivy 27.února 2022
Dva dny bylo hodně větrno a tak jsme nemohli chytat na oceánu.
Na trolling i vertikální přívlač jsme se drželi spíš v závětří. To na úlovky nebývá úplně nejlepší, ale pár wahoo a tuňáků jsme ulovili.
O to intenzivnější pak bylo večerní chytání na jig i na maso. Chytli se žraloci rezaví i jejich zubatí příbuzní.
Ibrahim - neregistrovaný uživatel 30.01.2022 19:18
-
Maledivy, neděle 30.1.2022
V noci jsem opět vyměnil kajutu za střechu lodě a oblohu plnou hvězd. Ráno mne budí zvuk překlapěče navijáku, když Saša prochytává s jigem okolí lodě. Na hladině jsou místy vidět zalovení barakud nebo jiných menších dravců, občas se nad větrem zvlněnou hladinu vyhoupne tělo létající rybky, která pak plachtí pár desítek metrů vzduchem, než zase zmizí ve vlnách.
Ranní jigging ze zakotvené lodě tentokrát nepřinesl žádný úspěch. Plánovali jsme vláčení na oceánské straně atolu, ale stále fouká docela silný vítr, navíc ve směru proti mořskému proudu, takže na pobřeží se dělají nepravidelné vlny, které rybaření prakticky znemožňují. Před osmou je na stole snídaně a před devátou už prochytáváme okraje první thily uvnitř atolu. I zde jsou asi metrové vlny a nahazovat proti větru nebo bokem k větru není právě snadné, o vedení nástrahy nemluvě. Poryvy větru jsou chvílemi tak silné, že je téměř nemožné vodit jerky a malé poppy. Ze střechy lodě vidíme každou chvíli nějaký výjezd k nástraze nebo útok kranasa a jednou i metrového žraloka na hladině. U další thily už je záběrů méně a další dvě thily se zdají být úplně bez ryb. Ve finále si na konci dopoledního rybaření připisujeme jen dvě ryby – Saša kranasa obrovského-GT 72 cm (modrý jerk BF100) a Tomáš 65 cm (Rapala popp 16 cm). Při přejezdech mezi thilami vláčíme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale ani záběr. Dnes před polednem je velmi nízký příliv, který se jen málo liší od minima odlivu v 15.30 hodin.
Krátce po poledni kotvíme v závětří u ostrova Bangladéšanů. Já šnorchluji kolem zakotvené lodě, ostatní se jedou lodí podívat na ostrov a natrhat kokosy. Při šnorchlování proplouvám nad velmi hezkými poli korálů na hloubce 2-5 metrů, viděl jsem dvě langusty, pár kranasů modroploutvých, několik metrových chrochtalů, kolem lodě krouží asi třímetrový žralok rezavý-chůvička a zřejmě čeká, jestli z paluby nespadne něco k snědku. No a samozřejmě desítky druhů běžných korálových ryb a rybek.
Ve 14.30 jsme po obědě a vyplouváme na oceán. Zde jsou stále překvapivě velké vlny a bohužel i silný protiproud o rychlosti cca 4 km/h, který vytváří ty vlny a především nás brzdí v jízdě. Jeden po druhém všichni postupně mizí v kajutách, lodníci spí na lehátkách na přídi, a tak se nakonec střídám v hlídání prutů jen s Lubošem. Asi po půldruhé hodině plavby se v jídelně objevuje Sašova atletická postava, kterou zdobí jen elegantní pruhované trenýrky. Když sestupuje na zadní palubu, jeho prut s nastraženým wobblerem se poslušně ohýbá. Upozorňuji doyena výpravy, že má záběr a mohl by si zdolat rybu, což on s chutí činí a za pár mnut je na palubě wahoo délky 95 cm. O hodinu později upozorňuji na záběr i Luboše, který polehává na lavici v jídelně a poslouchá audioknihu. Tentokrát je odpor ryby razantnější a nad hladinu se pár vteřin po záběru vyhouplo tělo plachetníka. V téměř dvoumetrových vlnách následují tři nesmělé výskoky a pak ryba poslušně bojuje asi 150 m za lodí. Nepodniká žádné zběsilé výpady, Luboš jí v těch vlnách také nedává moc prostoru a pečlivě zkracuje vzdálenost k rybě. Po čtvrt hodině je plachetník za lodí a aniž dělá nějaké hlouposti, nechá se poslušně vytáhnout na palubu, kde mu z tlamy sám od sebe vypadne zelenohnědý wobbler Rapala Magnum 18 cm s plastovou lopatkou. Rychlé měření ukazuje 245 cm od špičky meče na konec ocasní ploutve, tedy stejnou délku, jakou měl včerejší plachetník. Focení zabere necelou minutu a pak už se plachetník opět koupe v oceánu. Chvíli plave souběžně s jedoucí lodí, jeho černá silueta se postupně zmenšuje, až mizí v hlubině.
Namísto plánovaných dvou hodin trollingu, jsme nakonec trolovali skoro tři hodiny a na přívlač nám tak zbyla pouhá půlhodinka. Zrovna jsme u majáku na růžku a vlny jsou zde výrazně menší, než na předchozím úseku plavby. V krásném večerním světle usilovně vláčíme, ale naše snaha je odměněna jediným záběrem, který Luboš proměňuje v kranasa velkookého 52 cm. Protože se však slunce kloní k západu a nám na bezpečné závětrné nocoviště u ostrova stále zbývá 40 minut jízdy, musíme přívlač ukončit a vyrazit ke kotvišti, kam nakonec přijíždíme za úplné tmy, ale právě včas na večerní/noční vertikální i klasickou přívlač. Kotvu jsme spustili v sedmi metrech a loď se pohupuje v závětří na hloubce 40 metrů. A ryby berou. Na vertikální přívlač se svítícími i normálními jigy 80-120 g i na klasickou přívlač s pilkiny, jigy a jerky chytáme kranasy velkooké 48-56 cm, barakudy kolem 50 cm a na jig se povedli i kranasi ostrovní 48-52 cm a tuňák jednobarvý-dogtooth 70 cm. - Zdenek 19.01.2022 16:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit. - Zdenek 17.12.2021 21:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem. - Zdenek 07.04.2021 03:37
-
Maledivy, úterý 6.4.2021
Celý den bylo jasno, slunečno, mírný větřík 5-10 km/h od severozápadu, teplota 29°C.
Spal jsem na palubě, v noci si užíval pohled na hvězdy a šplouchání vody přerušované lovením ryb u hladiny. Ráno jsem se probudil za rozbřesku a nebyl jsem sám. Pavel už seděl na zádi a popíjel ranní kávu, kapitán si četl v koránu, kuchař připravoval snídani a z kajut se ozývaly šouravé kroky.
Ještě před snídaní vláčíme poppy kolem dvou thil, u jedné ulovil Borek na cikádu krásně zbarveného kranase měsíčního. Když kuchař servíruje snídani, měníme vláčecí pruty za trollovací a míříme na oceán. Trolujeme při severovýchodním pobřeží atolu, pohupují s námi táhlé oceánské vlny, občas se nad hladinou objeví skupinka delfínů, je krásné klidné ráno.
Po snídani zastavujeme při ústí průlivů spojujících oceán s vnitřkem atolu a jiggujeme na hloubkách 50-90 m. Po chvilce měl Borek jeden planý záběr a po pár minutách začínají odpadávat první unavení a málomyslní. Nakonec jiguji jen já s Borkem, Liborem a Sašou. Saša boduje žralokem bělocípým-hedvábným délky asi 170 cm, kterému se podařilo odkousnout háček od nástrahy, když jsme se ho snažili pustit. Já nejprve v intervalu asi 10 minut vytahuji tři kranasy ostrovní 30-45 cm a po chvíli k nim přidávám tuňáka jednobarvého-dogtooth 75 cm a kanice 30 cm a 52 cm.
Na oběd přejíždíme opět do vnitřní části atolu, nejprve trollujeme a pak vláčíme kolem jedné thily. Během trollingu zapřáhnul Pavel wahoo cca 110 cm, ale spadlo mu, když ho dotahoval k lodní zádi. Těsně před zastávkou na koupání a oběd se mi podařilo na modrý jerk BF140 ulovit kranasa obrovského-GT délky 104 cm a jeden ve stejné velikostní kategorii zaútočil i na Sašův popp.
Po obědě následuje mezi 14.00-16.00 vláčecí maratón kolem thil. U každé máme několik záběrů, je jasné, že ryby jsou opět aktivní. Většina ryb nám padá, máme i pár rybou utržených nástrah, ale na lodi nakonec končí Peťův kranas 90 cm a po dlouhém boji i Borkův parádní kranas 99 cm, který byl seknutý za skřeli a dostat ho k lodi, byla opravdu dřina. V 16.00 ukončujeme rybaření a vyplouváme směr Male. Do přístavní laguny přijíždíme v 18.10, ještě za světla kotvíme a balíme naše rybářské nádobíčko. Ve 20.00 servíruje kuchař večeři, srovnáváme účty za útratu na baru, předáváme zpropitné, loučíme se s naší skvělou posádkou a ve 21.00 nás dvě motorové lodě odvážejí k molu, kde už čekají tři taxíky. Za čtvrt hodny se ocitáme na letišti a ještě před půlnocí zaburácí letecké motory. Souostroví Maledivy mizí kdesi ve tmě pod námi. - Zdenek 04.04.2021 19:40
-
Maledivy, Velikonoční neděle 4.4.2021
Ráno to v 6.00 vypadalo na děšť, ale ještě před snídaní se vyjasnilo a celý den bylo jasno, mírný vítr 5-12 km/h od západu.
Mezi 6.00-9.00 přejíždíme z kotviště do atolu North Male. Cestou snídáme a trollujeme. Pavel ulovil na Rapalu magnum 18 cm v barvě dorada makrelu Solandrovu-wahoo 112 cm a v průlivu do atolu pak ulovil Peťa tuňáka jednobarvého-dogtooth 107 cm (na X-rap 16 cm v barvě bonita).
Po snídani vláčíme poppy okolo thil ve vnitřní části atolu. Ačkoli je odliv, máme spousty záběrů a výjezdů za nástrahami. Voda je zde krásně čistá a tak jsou útoky ryb moc hezky vidět. U jedné thily pozorujeme i skupinu asi třiceti kranasů, kteří loví v mělké vodě. Hážeme mezi ně a je dobře vidět, jak se pár ryb občas oddělí od hejna, vyrazí za nástrahou, pak se jim něco nezdá a jeden po druhém opadávají v loveckém nadšení. Za 1,5 hodiny jsme každý měli nejméně 3-5 záběrů, ale zdolat a dovést na palubu lodě se podařilo jen jednoho kranase-GT 77 cm (Tomáš), 1x chňapala-red snapper 73 cm (Zdeněk) a 1x obrovskou jehlici 127 cm (Pavel).
V 10.30 končíme s přívlačí a trollujeme do Male, kde nás čeká PCR-test, který je podmínkou pro nástup do letadla. Cestou jsme si dali oběd a ulovili dvě pelamidy-bonita 45 cm (Saša a Libor).
Ve 13.30 jsme v Male, za hodinu a 47 USD/osobu máme test za sebou, vracíme se zpět na palubu a v 16.00 už zase trollujeme. Míříme na kotviště u ostrůvku-písčiny. Cestou zastavujeme u dvou thil. Ačkoli vrcholí příliv a doba mezi 17.30-18.00 bývá ideální, neměli jsme za tu půlhodinku ani záběr. Na kotviště připlouváme v 18.40 za úplné tmy.
Krátce po zakotvení se rozpoutává lov na položenou na kousky bonita a občas někdo i zajiguje. Byl jsem po večeři poněkud indisponován přívalem kalorií a usínal jsem vsedě u počítače, ale zaregistroval jsem dva žraloky rezavé 2 m a 2,6 m, asi tři žraloky bělocípé 60-90 cm, několik malých kaniců a pruhatců kolem 30 cm… - Zdenek 13.02.2021 19:39
-
Maledivy 13.2.2021
Jasno, slunečno, čerstvý vítr 10-16 km/h od severovýchodu.
Údajně už okolo třetí ranní byli Martin s Jindrou na palubě chytali na jigy kranasy velkooké (50-60 cm), malé barakudy, žraloky útesové 130-150 cm a chytli i jednoho kranasa ostrovního 40 cm. Později se k nim připojil Ivan chytající na kousky ryb (1x žralok útesový).
Ještě před východem slunce v 6.00 vyplouváme na oceán a míříme zpět k Male atolu. Cestou jsme jednou viděli delfíny, Ruda ulovil na povrchovou nástrahu-chobotnici tuňáka pruhovaného 45 cm.
V 8.00 snídáme za jízdy a pak půl hodiny vláčíme v dvoumetrových vlnách poppy a jerky u východního pobřeží ostrova. Chvílemi je těžké udržet se na palubě a k tomu ještě nahazovat, ale přinejmenším se nám daří nespadnout do vody. Z vln na mělčině nám občas vyjíždějí bluefini a vidíme i lovící barakudy a jehlice. Jindra zdolává na popp krásného, skoro celého černého kranasa-GT 72 cm, Martin přidává GT 70 cm a já pak GT 90 cm.
Po půlhodince přívlače pokračujeme v trollingu přes oceán, ale až k sousednímu atolu jsme bez záběru. Zkoušíme asi půl hodiny vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu, ale nemáme ani výjezdy. Tak měníme popping za jigging, ale ani ten nám nepřináší žádný úspěch a proto volíme raděii koupání a polední pauzu.
Po třetí odpolední se trollingem přesouváme k Male atolu. Protože je na přídi hezký stín, výhled na oceán a občas vyskakující létající ryby i kolem plující manty, relaxujeme na lehátkách na lodní přídi a spoléháme, že trollovací pruty na zádi hlídá Ruda. Ruda je opravdu hlídal, ale Ivanův prut s elektrickým multiplikátorem měl mimo zorný úhel, a protože elektrika nemá cvrčka a při záběru jen slabě pípá, což hravě přehluší zvuk lodního motoru, nevšiml si, že na Ivanově prutu visí ryba. Když zastavujeme loď a chceme stáhnout udice, zjišťuje Ivan, že namísto původně nastavené vzdálenosti 40 m ukazuje naviják přes 100 m. Trochu se tomu divil a teprve, když elektrika přitáhla nástrahu cca 20 m za loď, bylo jasné, že na udici je chycená ryba. Bylo to hezké 110 cm dorado (zlak nachový-koryféna), které bylo tak utahané, že se při dotažení do lodě ani nebránilo.
Večerní přívlač v průlivu do atolu je velmi intenzivní. Nejprve mi jedna ryba padá po záseku, pak další utrhne Jindrovi popp, který po chvilce nalézáme plovoucí na hladině. Lubošovi zaútočila ryba na nástrahu hned třikrát, vypadalo to, že se celé hejno kranasů o černý jerk doslova rve. Když nástrahu vytáhl, zjistil, že oba trojháky i s kroužky jsou fuč. A nejednalo se o žádné slabé kroužky – zřejmě se o nástrahu přetahovaly dvě ryby a háky z nástrahy strhly. Pak Jindrovi ukousla popp 70 cm jehlice, ale zamotala se do šňůry, takže se ji i s poppem podařilo vytáhnout. Když už se pomalu blížíme ke kotvišti u písčiny, má další záběr Luboš, ale ryba padá. V zápětí úspěšně zasekává Martin a než stihne přejít na záď, mám na jerk další rybu i já. V mém případě to byl kranas-GT 95 cm a v Martinově kranas modroploutvý 70 cm. Obě ryby fotíme, pouštíme a o deset minut později jsme už na kotvišti. Měníme vláčecí pruty za jigovací a na hloubce kolem 35 m lovíme na jigy barakudy kolem 50 cm a později večer i malé kranásky velkooké.
Hranice Kostarika-Nikaragua, pondělí 28.11.2022
Dnes máme v plánu přesun na pobřeží poloostrova Nicoya. Slovenská posádka si dává od rybaření pauzu a jedou se projít kolem řeky Sapoá s cílem vidět nějaké opice, lenochody, kolibříky… Ruda s Pavlem si naordinovali procházku rybářskou vesnicí, hledání aligátorů v říčce a koupání na pláži. A tak na ryby vyrážíme jen dva.
Celý den bylo polojasno až jasno 25-28°C, jen jednou nás na pět minut chytla přeháňka.
Ráno je stále vysoká hladina přílivu a tak zkoušíme prochytávat s poppy mělké zátoky. Hned v první zátoce jsem zasekl pěkného kohoutovce kolem 120 cm, táhl jsem ho asi deset metrů a pak se bohužel vypnul. Kolem něj na nástrahu doráželi další dva kohoutovci, ale žádný z nich už poppa do tlamy nevzal. A to byli ten den jediní kohoutovci, které jsme viděli. V zátoce ulovil Luboš na popp metrovou jehlici a kranase dvouskvrnného 80 cm. Viděli jsme tam dvakrát lovit hejna velkých ryb, nad kterými se ihned objevili pelikáni a fregatky slídící po poraněných rybkách, ale než jsme k nim dojeli tak hejna zmizela. Před polednem jsme se přesunuli ze zátoky k útesům, na které naráží silný proud. Zde byla u hladiny vidět velká hejna ryb, měli jsme celou řadu sledovaček a útoků od jehlic a kranasů, ale bylo znát, že rybám se už moc žrát nechce a žádnou další se nám na hladinové nástrahy zaseknout nepodařilo. To už začínal odliv, proto jsme hladinovou přívlač vyměnili za vertikální. Kapitán zkušeně najížděl na podmořské útesy, které z hloubky kolem 70 m vystupují do necelých 40 m, docela pohodlně jsme chytali s jigy 90-200 g. Prakticky ihned jsme měli záběry, většinou ve sloupci a chytali jsme jednoho zubatého tuňáčka albacore (atun sierra) za druhým (dohromady jich bylo na palubě 15, vše mezi 55-69 cm) a ulovili jsme i dva kranasy dvouskvrnné 84 cm a 75 cm, kranasa velkookého 45 cm a dva čtyřiceticentimetrové kranásky „blue runner“. Úlovky na jig pak korunoval Luboš kranasem oceánským (amberjack 87 cm). Bylo i pár ryb, které nám ukously háček nebo se nám je nepodařilo zastavit a nástrahy se po chvilce zbavily. Kolem druhé odpolední jsme byli tak vyčerpaní, že už nás ani parádně vyzrálý ananas nedostal zpět do formy a tak krátce po třetí dáváme povel k návratu. V 16.00 jsme v přístavu, rychlá sprcha, nakládáme naše SUV a s přestávkou na večeři jsme krátce po osmé večerní na pobřeží poloostrova Nicoya, kde už nás čeká slovenská posádka s fotoúlovky lenochodů.