Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "vertikální přívlač"
Pro tento tag existuje 107 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 25.01.2022 18:27
- Zdenek 24.01.2022 18:35
-
Maledivy v pondělí 24.1.2022
Jasno, slunečno, teplota 30-32°C, mírný vítr od severu cca 5 m/s večer oslabil na vánek.
„To už je zas ráno. Zase vychází slunce a mne bolí všechno, co potřebuju na další rybaření – záda, ruce, pravý rameno. Ale tady je tak krásně, nedá se nic dělat, budu muset vstát, abych si tu krásu užil ještě víc…“, honí se mi hlavou, když ráno o sedmé přesvědčuji své tělo, že by mělo vstát z pohodlného lehátka na lodní palubě, kterému jsem spolu s oblohou plnou hvězd dal večer přednost před postelí v kajutě.
Po snídani nejprve trolujeme, ale protože mořský proud od východu vytváří na pobřeží nepříjemné vlny a po hodině jízdy jsme neměli ani záběr, měníme trollovací pruty za vláčecí a se severním větrem pěkně v zádech prochytáváme oceánskou hranu atolu. Navzdory odlivu, který bude v nejnižší fázi před polednem, se dějí věci. Místy máme i tři ryby naráz na udici a v podstatě neuplyne pět minut, aby někdo nezdolával rybu. Nejsou to tedy žádní obři, ale když v poledne, tedy po dvou a půl hodinách vláčení, kotvíme v průlivu za písčinou u ostrůvku, vypadá skóre velmi dobře: celkem 8x kranas obrovský-GT 65-77 cm, 1x kranas modroploutvý 57 cm, 1x kranas duhový 60 cm, 8x kanic měsíční 45cm-55 cm, 1x cejnovka 40 cm, 1x barakuda 98 cm. A to nám hodně ryb popadalo. Smolný den má dnes Luboš – za dopoledne vytáhnul jen malého kanice a cejnovku, ale měl na prutu několik dalších malých ryb a nejméně 5 pěkných ryb a všechny spadly. Dokonce vyměnil i háky na velmi úspěšném černém jerku Savage, ale nepomohlo to. Po té, co vyměnil háky mu jinak velmi úspěšnou nástrahu nějaká mrcha ukousla… Když se daří, tak se daří.
Šnorchlujeme asi hodinu v průlivu mezi písčinou a ostrůvkem, je zde docela silný proud a tak si po tom vláčecím maratonu alespoň pěkně protáhneme záda. Kromě běžné palety korálových ryb a rybek jsme pozorovali i jednoho žraloka útesového-černocípého cca 130 cm a rejnoka sibu (eagle-ray).
Po obědě, kdy kuchař na náš nátlak snížil krmnou dávku a usmažil nám zase řízečky z wahoo v trojobalu, vyrážíme opět trolovat, aby nám stihlo vytrávit, než přijde na řadu přívlač. Na trolling jsme měli jedno bonito 43 cm. Chvíli na udici viselo ještě jedno bonito, ale než jsem stačil vzít do ruky prut a rybu vytáhnout, objevila se za ním nějaká ploutev (???mečoun) a bonito bylo fuč. Michal přitáhl k lodi metrové wahoo, ale asi pět metrů za lodí ryba z wobblera spadla. Po čtvrté odpolední začínáme vláčet. Je krásné odpoledne, hladina oceánu klidná, místy ji čeří hejna rybek, která se shromažďují nad hranou korálového útesu, mírný větřík od severu nám pomáhá nahazovat nástrahy do vzdálennosti až 80 m, táhlé oceánské vlny se v parádním surfu tříští o hranu atolu a my nahazujeme a nahazuje a nahazujeme… Když po hodině usilovné přívlače máme na kontě jen jednoho kranase 79 cm a metrovou jehlici, přičemž nám na kotviště zbývá stále hodina jízdy a slunce se nemilosrdně kloní k západu, končíme s přívlač a trollujeme plnou parou vpřed. Chvíli zdoláváme na jeden z wobblerů wahoo, ale něco se pokazilo a ryba z nástrahy padá.
Kotvíme v průlivu, kotvu máme na hloubce 25 m a loď se pohupuje na vlnách na hloubce 40 m. Slunce zapadlo a vrchol přílivu je za námi. Ještě se nesetmělo a na jigy jsme ulovili několik půlmetrových barakud, třiceticentimetrových kranásků žlutoskvrnných, půlmetrových kranasů velkookých a pár jigů padlo za oběť zubům místních barakud a žraloků. Když po osmé večerní servírují lodníci rýži, kuře ve sladkokyselé omáčce, kari a rybu v zeleninové směsi, je už v plném proudu lov žraloků na kousky ryb, který však dnes probíhá spíše jako krmení žraloků… - Zdenek 23.01.2022 18:33
-
Maledivy 23.1.2022
Po pěti dnech intenzivního rybaření nás dohání únava. Ačkoli spím na palubě a slunce mne probírá jako prvního, je už sedm hodin. Kuchař finišuje s přípravou snídaně, kapitán má zkontrolovaný motor i generátor, ale v kajutách je stále ticho (když nepočítám Michalovo chrápání, které bylo slyšet větracím okénkem i na palubě).
V osm snídáme a pak se přesouváme na vnější stranu průlivu. Protože je zrovna úplný odliv, začínáme vertikální přívlačí. Mírný vítr a mořský proud posouvají naši loď od ostrova směrem k ostrovu Bangladéšanů na hloubce 50-80 metrů. Děláme celkem čtyři drifty po cca 15 minutách a na každý máme několik záběrů. Na palubě však končí jen jeden kanic uťatý délky 60 cm, ostatní zdolávané ryby padnou za oběť hladovým žralokům, kteří nám úlovek sežerou (někdy i s jigem) dříve, než zdolávanou rybu dotáhneme k lodi. Dnes vyhráli žraloci 5:1. Když nám žraloci sebrali pátou rybu, měníme jigovací pruty za vláčecí a vláčíme na oceánské straně atolu podél ostrova Bangladéšanů. Každých deset minut má někdo z nás záběr nebo zdolává rybu, ale jsou to vše jen menší kranasi-GT do 70 cm a kanici měsíční kolem 50 cm (celkem jsme za půldruhé hodiny ulovili 5 kranasů-GT 60-70 cm, čtyři kanice 50-55 cm a dvě cejnovky 30 a 55 cm. Luboš měl na udici i velkou barakudu cca 130 cm, kterou jsme v čisté vodě krásně viděli, jak bojuje pod lodí, ale bohužel se jí podařilo roztáhnout háčky a uniknout. Polovina z nás chytá na poppy 15-20 cm délky druhá na jerky kolem 15 cm. Úspěšnost typů nástrah je přibližně stejná.
Před obědem trollujeme zpět na sever k písčině u ostrůvka F, kde následující dvě hodiny kotvíme – koupeme se, šnorchlujeme a obědváme. Pod hladinou opět plejáda korálových rybek a ryb, ale nic zvláštního (1x želva).
Po výtečném obědě (zaujaly nás zejména smažené kuličky z rybího masa, cibule, koření a vajec, ale i těstoviny s tuňákem a kanic v těstíčku byli parádní), jedeme trollovat. A protože potřebujeme vytrávit, trollujeme skoro dvě hodiny severním směrem. Ale cestou se trochu zdržujeme, protože máme pět záběrů na povrchové nástrahy i na wobblery. Dvě ryby se nám daří vytáhnout (wahoo 123 cm a 83 cm), tři ryby nám během zdolávání padají. Po čtyřech dnech, kdy bylo moře, jak rybník, jsou dnes asi metrové vlny vytvořené kombinací mírného větru a především silného proudu od východu. Před pátou odpolední končíme relaxační trolling a následuje hodina intenzivní přívlače, kdy prochytáváme oceánskou stranu korálového útesu, průliv do atolu a dvě thily v atolu. Slunce se kloní k západu, vítr nám příjemně fouká do zad a nástrahy létají do vzdálenosti až 70 m. Každých pět minut má někdo z nás záběr, ale jen každou třetí rybu se daří zaseknout a případně i zdolat. Za necelou hodinku vláčení jsme ulovili kranasa obrovského-GT 73 cm, kranasa modroploutvého 55 cm a chňapala (red snapper) 63 cm.
V šest večer kotvíme u nového resortu na hloubce 40 m. Na večerní rybaření nemáme moc sil, ale přeci jen si neodpustíme chytit pár barakud, kranásků velkookých a Jirka přidal i jednoho žraloka rezavého-chůvičku délky 3 m, která mu sice zlomila prut, ale podařilo se nám ji dovléci k lodi a zbavit nepříjemného háčku, čímž jsme večerní lov ukončili. Zítra je taky den. - Zdenek 20.01.2022 18:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme… - Zdenek 19.01.2022 15:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit. - Zdenek 17.12.2021 20:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem. - Zdenek 15.12.2021 05:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga. - CK PEPA 09.04.2021 17:35
-
Larseng 28.3.2021
A je to tady. Máme prázdný mrazák! Ani ryba.
Normálně na ryby vůbec nemusíme jezdit, protože nám naši zákazníci tu a tam nějakou tu rybu dají a tak máme ryb více než dost. Jenže koronavirová opatření uzavřela norskou hranici a nám se přísun ryb zastavil.
Nakonec jsme museli dát jednu z lodí na vodu a vyrazit do fjordu. Tresky nešly a ulovili jsme dva halibuty: takového normálního 22 kg a jednoho velkého - 64 kg. Mise splněna. Do doby, než se otevře norská hranice a přiletí opět hosté, máme snad ryb dost. Snad.
Mimochodem, ten 22 kg halibut vypadá mnohem menší než ten 64 kg. Ale převažovali jsme je opakovaně na dvou váhách a údaje jsou správné.
Zdraví Trine - Zdenek 07.04.2021 02:37
-
Maledivy, úterý 6.4.2021
Celý den bylo jasno, slunečno, mírný větřík 5-10 km/h od severozápadu, teplota 29°C.
Spal jsem na palubě, v noci si užíval pohled na hvězdy a šplouchání vody přerušované lovením ryb u hladiny. Ráno jsem se probudil za rozbřesku a nebyl jsem sám. Pavel už seděl na zádi a popíjel ranní kávu, kapitán si četl v koránu, kuchař připravoval snídani a z kajut se ozývaly šouravé kroky.
Ještě před snídaní vláčíme poppy kolem dvou thil, u jedné ulovil Borek na cikádu krásně zbarveného kranase měsíčního. Když kuchař servíruje snídani, měníme vláčecí pruty za trollovací a míříme na oceán. Trolujeme při severovýchodním pobřeží atolu, pohupují s námi táhlé oceánské vlny, občas se nad hladinou objeví skupinka delfínů, je krásné klidné ráno.
Po snídani zastavujeme při ústí průlivů spojujících oceán s vnitřkem atolu a jiggujeme na hloubkách 50-90 m. Po chvilce měl Borek jeden planý záběr a po pár minutách začínají odpadávat první unavení a málomyslní. Nakonec jiguji jen já s Borkem, Liborem a Sašou. Saša boduje žralokem bělocípým-hedvábným délky asi 170 cm, kterému se podařilo odkousnout háček od nástrahy, když jsme se ho snažili pustit. Já nejprve v intervalu asi 10 minut vytahuji tři kranasy ostrovní 30-45 cm a po chvíli k nim přidávám tuňáka jednobarvého-dogtooth 75 cm a kanice 30 cm a 52 cm.
Na oběd přejíždíme opět do vnitřní části atolu, nejprve trollujeme a pak vláčíme kolem jedné thily. Během trollingu zapřáhnul Pavel wahoo cca 110 cm, ale spadlo mu, když ho dotahoval k lodní zádi. Těsně před zastávkou na koupání a oběd se mi podařilo na modrý jerk BF140 ulovit kranasa obrovského-GT délky 104 cm a jeden ve stejné velikostní kategorii zaútočil i na Sašův popp.
Po obědě následuje mezi 14.00-16.00 vláčecí maratón kolem thil. U každé máme několik záběrů, je jasné, že ryby jsou opět aktivní. Většina ryb nám padá, máme i pár rybou utržených nástrah, ale na lodi nakonec končí Peťův kranas 90 cm a po dlouhém boji i Borkův parádní kranas 99 cm, který byl seknutý za skřeli a dostat ho k lodi, byla opravdu dřina. V 16.00 ukončujeme rybaření a vyplouváme směr Male. Do přístavní laguny přijíždíme v 18.10, ještě za světla kotvíme a balíme naše rybářské nádobíčko. Ve 20.00 servíruje kuchař večeři, srovnáváme účty za útratu na baru, předáváme zpropitné, loučíme se s naší skvělou posádkou a ve 21.00 nás dvě motorové lodě odvážejí k molu, kde už čekají tři taxíky. Za čtvrt hodny se ocitáme na letišti a ještě před půlnocí zaburácí letecké motory. Souostroví Maledivy mizí kdesi ve tmě pod námi. - Borek 23.03.2021 11:29
-
Maledivy, pondělí 22.3. 2021
Od rána trollujeme se zastávkou na oběd a šnorchlování. Moře je klidné, místy hladina jak zrcadlo, vítr nefouká. Na ryby podmínky nic moc. A také to podle toho vypadá. Za celé dopoledne jsme měli jen jednu rybu, která spadla u lodi a ani jsme ji nezahlédli. Tipujeme, že to bylo slušné wahoo. Po obědě a šnorchlování byl jeden jediný záběr na povrchovou chobotnici, o kterou se pokoušel plachetník. Chvíli to dokonce vypadalo, že na háčku už visí, ale to netrvalo dlouho.
Večer bylo nahozeno z lodi několik nástrah v podobě kusu rybího masa a to nenechalo v klidu rodinku chůviček (žralok rezavý). Dvě byly nakonec zdolány, jedna spadla po několika minutách.
Na fosforeskující jiggy se chytilo několik malých barakud a kranasů velkookých.
Ve 2:30 v noci přišla slušná bouřka, která mě vyhnala z lehátka na přídi.
Maledivy, úterý 25.1.2022
Ještě za tmy mne budí nastartování lodního motoru. Měsíc je v půli a svítí na obloze přímo nade mnou, hvězdy blednou a hodiny ukazují 5.30 ráno. Čeká nás přejezd přes oceán zpět do Male-atolu. Předpověď počasí slibuje mírný větřík od severu a klidnou hladinu, přesto raději vyplouváme hned za rozbřesku, abychom měli časovou rezervu, kdyby nás zdržel nějaký technický problém, třeba zdolávání mečouna. Žádný technický problém ani záběr nás však nezdržel a po osmé už snídáme v klidu u ostrova. Po snídani se rozhodujeme vláčet kolem pobřeží ostrova, které obtéká silný mořský proud. Během hodiny vláčení jsme měli asi deset záběrů a na palubu lodě se pro pořízení fotografií dostavili: 1x žralok hedvábný 107 cm, 4x kranas obrovský-GT 89 cm, 86 cm, 83 cm a 70 cm. Vše uloveno na poppy. Když se přesouváme z vláčecího místa na jigovací, tak se nám na fialový wobbler tažený za lodí povedlo ulovit wahoo 116 cm. Na hraně, kde dno z cca 50 metrů padá na hloubku 80 m a dál pak přes 100 m asi 30 minut jigujeme, ale jedinou zdolanou rybou je chňapal velký délky 60 cm. Pak se nás drží žraloci a ti nám žádnou další rybu neumožní zdolat. Po té, co jsme přišli o třetí jig, tak s vertikální přívlačí končíme a trollujeme dál směrem na Male. Půldruhé hodiny trollingu na volném oceánu proběhlo bez jediného záběru. U vjezdu do dalšího atolu vláčíme asi dvacet minut v okolí průlivu, měli jsme pár záběrů a výjezdů od kranasů modroploutvých a Michal ulovil kanice uťatého 57 cm.
Před obědem hodinku šnorchlujeme v okolí thil nedaleko průlivu, jsou zde hezké porosty korálů a sasanek, kromě běžných korálových ryb a rybek jsme viděli murénu délky snad dva metry a tři metrové chrochtaly.
Po obědě vláčíme na oceánské straně malého atolu, ale 20 minut usilovného nahazování proběhlo jen se dvěma planými záběry. Zkoušíme tedy, jestli nejsou ryby na hloubce a na řadu přicházejí opět jigovací pruty. Záběry se dostavují okamžitě a okamžitě také útočí žraloci. Chytáme na hloubce 80-120 metrů, záběry obvykle přicházejí 20-40 metrů nade dnem, ale po pár metrech zdolávání se obvykle pustí do zdolávané ryby žraloci a jsme rádi, když přijdeme jen o rybu a ne o nástrahu… Pouze Michalovi se podařilo atak žraloka ustát, zubatec byl navíc zaseknutý tak, že jeden háček jigu měl v koutku tlamy a druhý zaseklý za žaberní oblouk, nemohl tedy udici překousnout. Asi desetkrát podnikl žralok výpad, při kterém vždy sebral Michalovi 10-30 m šňůry. Pokaždé následuje urputný souboj, kdy Michal metr po metru získává ztracenou šňůru zpět. Ale po půl hodině je žralok u lodě. Jedná se o žraloka hedvábného délky 170-180 cm. Chvíli přemýšlíme, zda ho vytáhneme na palubu, ale jedná se o dost silné zvíře a nechceme riskovat možné zranění. Nakonec pomocí kleští a nože jeden hák uvolňujeme z žaberního oblouku, ale druhý uvolnit z tlamy nejde. Nakonec jsme háček od udice odřízli a nechali ho žralokovi jako piercing…
Protože nechceme přijít o další jigy, raději trollujeme dál směrem ke kotvišti a poslední kilometr pobřeží prochytáváme s poppy a jerky. Objevují se hejna rybáků, která sledují lovící pelamidy (bonita), ale našich nástrah si už žádné ryby nevšímají.
Krátce před šestou kotvíme nedaleko písčiny, kde jsme v roce 2014 fotili zdolaného mečouna. Na místě, kde tehdy byla jen romantická písčinka, jsou dnes několikahektarové umělé ostrovy z navršeného písku. Za pár let tady vyrostou další turistícké resorty, navezou sem kromě lidí a stavebního materiálu i vzrostlé palmy, takže pak málokdo pozná, že se se jedná o umělý ostrov.
Kotvíme na hloubce 40 m, koupeme se při západu slunce a užíváme si klidný večer. Je téměř bezvětří, západ brzy označuje úzký pruh oranžové záře nad obzorem a na nebi se rozsvěcují hvězdy.
Kuchař servíruje vynikajícího kanice připraveného v páře, pivo na lodní zádi skvěle chutná a jen občas vezme někdo z nás do ruky prut, aby chytil malého kanice nebo barakudu. O vzrušení a přebarvení několika trik inkoustem se nám postarala půlmetrová oliheň, kterou ulovil na vláčenou imitaci krevety jeden z lodníků, ale únava vítězí a po desáté večerní se postupně vytrácíme – někteří do kajut a ti, kdo dávají přednost hvězdám nad hlavou, na střechu nebo přední palubu.