Diskuse o rybaření ve světě
Příspěvky označené tagem "žralok"
Pro tento tag existuje 86 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 18.02.2021 18:53
-
- Zdenek 12.02.2021 20:24
-
Maledivy 12.2.2021
Celý den jasno, slunečno, svěží větřík 10-20 km/h od severovýchodu.
Martin s Jindrou nemohli dospat a ještě za tmy kolem 5. hodiny šli rozhýbat svá atletická těla pomocí jigů. Kupodivu skvěle bodovali a během hodiny měli uloveno celkem 5 kranasů obrovských-GT 99 cm, 77 cm, 67 cm, 2x 60 cm a k tomu dva tuňáky jednobarvé-dogtooth 55 cm a 65 cm.
A že to měl dnes být Martinův den, se ukázalo hned po snídani, kdy konečně prolomil smůlu trollingu ulovením kanice měsíčního 60 cm na růžový wobbler X-Rap 18 cm. To bylo ještě uvnitř atolu, když během snídaně směřujeme k severnímu výjezdu na oceán. Trolovali jsme pak v pravidelných metrových vlnách po severovýchodním okraji atolu, ale neměli jsme ani záběr. Jednou jsme viděli zalovit plachetníky, kteří honili barakudy, ale ačkoli jsme se k nim vraceli, našim nástrahám nevěnovali pozornost. Mezi 9.00-12.00 projíždíme napříč atolem k vesnici a cestou se zastavujeme u pěti thil, kde vláčíme poppy a jerky. U dvou jsme narazili na hejnko kranasů modroploutvých a GT, ale ulovili jsme jen tři kranasy modroploutvé 55-65 cm. Jednoho kranasa obrovského-GT jsem zasekl a zdolával, ale podle všeho mu nástrahu ukradl od huby kranas modroploutvý-bluefin, kterého jsem pak vytáhl. Jindrovi vyjel po poppu žralok útesový-bělocípý cca 150 cm, ale Jindra mu popp raději hodně rychle odtáhl od útočící tlamy. Protože si ve vesnici potřebujeme dnes po polední modlitbě vyzvednout náhradní baterku do lodního motoru, dojíždíme závěrečnou třetinu cesty trollingem. V jednu chvíli Lubošův wobbler vyskočil nad hladinu a tak jsem vzal jeho prut a chtěl wobbler vytáhnout. Jen jsem ho popotáhl asi pět metrů, začal zase normálně chodit. Chtěl jsem dát prut zpět do držáku, když wobbler znovu vyskočil nad hladinu, ale zdálo se mi, že se okolo něj mihlo tělo ryby. Navinul jsem tedy do navijáku dalších cca 5 metrů vlasce a opět se mi zdálo, že se okolo wobbleru něco pohybuje. Zase jsem navinul pár metrů a další výpad. A tak to šlo až do okamžiku, kdy se wobbler ocitl u malého motorového člunu, který vlečeme za lodí na pětimetrovém lanu. Tam ryba wobbler popadla a mazala s ním do strany. Přisekl jsem a vzápětí začaly z multiplikátoru mizet desítky metrů vlasce a záběr přišel i na Martinův wobbler. Zaseklé dvě ryby naráz, to si vyžadovalo svinout ostatní tři nastražené udice. Předal jsem prut se zaseklou rybou Rudovi a věnoval se svému prutu. Po pěti minutách byla v lodi dvě wahoo 119 cm a 110 cm.
Přes oběd kotvíme před vesnicí, protože do přístavu kvůli karanténě nesmíme. Šnorchluji a pozoruji želvu, žraloka útesového-čenocípého, spousty korálových rybek-zejména velké ploskozubce, kranasy šestipruhé a bluefiny.
Po obědě trolujeme podél atolu na oceánské straně ostrovů, pozorujeme velká hejna delfínů, kteří nám předvádějí svou eleganci při výskocích, saltech, piruetách a soutěžení s lodní přídí. Michalovi se v průlivu před vesnicí podařilo na wobbler ulovit kranase-GT 70 cm, ale tím pro dnešek záběry na trolling končí.
Mezi 17.00-18.00 zkoušíme ještě vertikální přívlač u ostrova M na hloubkách 50-100 m. Hned na první drift jsme narazili na hejno ryb, ze kterého jsme ulovili kranase duhového 60 cm, chňapala ruby snapper 45 cm (toho při zdolávání už na dohled pod lodí pochroumal útočící žralok) a dvě bonita. Jindrovi vzal asi tuňák, protože velmi rychle vytočil cca 40 m šňůry a pak ukousl háčky. Kotvu spouštíme na cca 10 metrech a loď posouváme nad hloubku 50-60 m. Rozpoutává se večerní vertikální přívlač a lov na kusy nastražených ryb u dna. Lovíme každý několik barakud 40-60 cm, kranasů velkookých 40-55 cm, kranase ostrovního 30 cm, pár bonit, žraloka útesového bělocípého 120 cm. Na prutu se ocitá i velký rejnok, ale po čtvrt hodině strašné dřiny se paryba rozjela do korálů a udici i přes spojený odpor Martina, Jindry a Rašída přervala. Když tohle v deset večer píšu (zmožen rybařením i bohatou večeří), tak se mi únavou zavírají oči, někteří z nás už spí, jen Martin s Jindřichem poháněni rybářskou vášní nebo čím se stále potácejí po lodní zádi a střídavě jigují, lovi na kusy ryb a zdolávají mořské obludy. - Zdenek 11.02.2021 20:31
-
Maledivy 11.2.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík 10-15 km/h od severovýchodu, 28°C.
Vstáváme už před sedmou a vyrážíme trollovat po vnější hraně atolu k ostrovu Bangladéšanů. Moře je úplně klidné a tak snídáme během trollingu Dvě hodiny trollujeme, ani záběr. Pak přijíždíme k majáku, kde do korálového útesu naráží proud a vznikají zde třímetrové vlny. Asi o kilometr dále začínáme vláčet poppy a jerky. Voda je krásně čistá a na každý druhý hod nám vyjíždějí kranasi modroploutví a GT, ale nástrahy nedobírají, jen sledují. Bylo pár záběrů, ale drtivá většina ryb nám padá. Jen Luboš boduje jedním kranasem obrovským-GT 70 cm a kranasem modroploutvým 65 cm. Dvakrát jsme viděli podél pobřeží proplouvat skupinky několika mant, viděli jsme i tři želvy. Pak hodinu a půl trolujeme, míjíme i místa, kde jsme před týdnem ulovili celou řadu wahoo a dva plachetníky, ale máme jediný záběr – Ivanovi vzala wobbler RH 23 cm makrela Solandrova-wahoo cca 90 cm, ale spadla mu při gafování. Při vjezdu průlivem do atolu chvíli ještě vláčíme – Jindra ulovil na popp chňapala velkého 67 cm a Martin cejnovku žlutopyskou 58 cm. Tu cejnovku mu během zdolávání něco chňaplo a zatáhlo do korálů (asi chňapal nebo kanic). Nakonec musel naskočit do malé motorové lodě a pochroumanou cejnovku z korálu vyprostit.
Přes oběd stojíme u ostrova Bangladéšanů. Rašíd s Jindrou, Martinem, Rudou a Ivanem zajeli na ostrov pro kokosy. Rašíd se opět osvědčil jako skvělý stromolezec a sběrač kokosů, k obědu bylo čerstvé kokosové mléko (a dva druhy ryby, salátek, těstoviny, smažené hranolky…). Při šnorchlování jsem narazil na korálový suk, v jehož děrách bylo zalezlých pět velkých langust, každá nejméně půlkilová. Ale ven se jim nechtělo…
Po obědě vyplouváme na oceán, kde jsou krásně pravidelné táhlé třímetrové vlny. Hodinku trolujeme podél pobřeží, jednou jsme viděli zalovit plachetníka, ale záběr jsme neměli žádný. Pak vláčíme poppy a jerky na oceánské straně korálového útesu, Jindra ulovil na popp žraloka útesového-bělocípého 85 cm. Pak se chvíli nic neděje, máme jen několik planých výjezdů za nástrahami a okolo šesté, když se slunce kloní k západu, jsem na modrý jerk BF14 ulovil jehlici 95 cm, pak kranasa modroploutvého 60 cm a nakonec chňapala-red snapper 78 cm (7,05 kg). Vtipné bylo ulovení kranasa modroploutvého: hned po náhozu mi na jerk zaútočil velký kranas-GT. Zasekl jsem a prut se mi ohnul až k rukojeti. Dvakrát jsem přitáhl a pak tah ryby náhle povolil. To už lodníci začali křičet, že je to velká ryba. Už už jsem si myslel, že jsem o rybu přišel (a také ano), když jsem na konci udice přeci jen ucítil nějaký odpor. Ale zdaleka to nebyl tak mocný tah, jako před pár vteřinami. Přisekl jsem a k lodi dotáhl zcela bezmocného bluefina délky 60 cm, pod jehož odporem se mi prut skoro ani neohnul. Lodníci s překvapením zírali na drobnou rybku, než nám všem došlo, že tahle ryba rozhodně není ta, kterou jsem původně zasekl.
Na kotviště přijíždíme za šera, stojíme nad hloubkou 38 m a za chvíli začíná přehlídka ulovených barakud 40-80 cm, kranasů velkookých 30-45 cm, malých chňapalů, lodivodů… K lodi jsme přivedli i jednoho žraloka rezavého-chůvičku 260 cm, který byl seknutý za krajíček a podařilo se nám ho vypnout ve vodě. Dostavuje se únava a zřejmě dnes většina z nás půjde spát už před půlnocí. - Zdenek 05.02.2021 20:53
-
Maledivy 5.2.2021
V 7.30 ráno jedeme malou loďkou do přístaviště Hulhumale, odkud jdeme asi 10 minut do nemocnice, kde se nachází odběrové a očkovací centrum na covid-19. V 8.00 se s pasy registrujeme k testu a v 8.30 máme test za sebou (jedna tyčinka do nosu a druhá do pusy, aby byl výsledek 100% a to vše za 75 USD). Výsledek nám pošlou večer na e-mail a formou SMS.
V 9.30 jsme zpátky na lodi, snídáme a přesouváme se na vnější hranu atolu. Trolujeme asi 2 hodiny a jsme zcela bez záběru, ačkoli se moře už uklidnilo a podmínky se zdají být dobré.
Mezi 12.00-14.00 střídavě jigujeme a trolujeme na vnější hraně atolu. Na trolling nic a na jigy lovíme čtyři kanice 30-58 cm, 2x ostence 25-30 cm a Jirka krásného žraloka útesového bělocípého délky 160 cm, kterého se nám podařilo dobře vypnout u lodě, protože měl jig jen na krajíčku tlamy.
Před obědem asi půl hodiny šnorchlujeme na vnější hraně atolu na hloubce 6-1 m. Jsou zde krásné porosty korálů, na mělčině (cca 0,5-1 m vody) jsme kromě spousty korálových rybek viděli kranasa modroploutvého a spícího žraloka-chůvičku délky asi 1,5 m.
Po obědě hodinu marně trolujeme a mezi 16.00-18.00 usilovně vláčíme poppy a jerky okolo thil v průlivu mezi oceánem a atolem. Záběrů je hodně, ale nějak se nám dnes nedaří – ačkoli jsme si každý povodil 3-5 ryb, drtivá většina nám krátce po záseku padá. Michalovi velký chňapal po cca 5 minutách zdolávání vytáhnul i přes utaženou brzdu asi 20 m šňůry a pak utrhnul růžového jerka i s návazcem o korál. Celkově dnes večer fungovala dobře růžová barva poppů a jerků a uloveni na ně byli 1x kranas-GT 75 cm, 1x kranas duhový-rainbowrunner 60 cm a chňapal-red snapper 76 cm.
Na kotviště u písčiny přijíždíme až po západu slunce, spouštíme kotvu na hloubce 20 m a rybaříme na hloubce 27-31 m. Brzy přicházejí první záběry na nastražené kousky ryb, ale na jigy lovíme jen několik malých barakud. Králem večerního lovu a držitelem titulu Sharkman se stává Saša po té, co zdolal dva žraloky rezavé-chůvičky 2,5 a 3 m. Další, o něco menší žraloky zdolali i Jirka a Michal. Všichni žraloci byli seknutí za krajíček a tak se nám je daří buď vypnout nebo ustřihnout háček. Asi hodinu se nám kolem lodě potlouká i půlmetrová červená kalamára-oliheň, ale nenašli jsme žádnou nástrahu, na kterou by se nechala zlákat.
Po večeři dorazila zpráva o negativních výsledcích Sašova, Michalova a Jirkova testu na covid-19, kterou jsme zapili poslední zásobou rumu. Zítra se tedy hoši zabalí a vyrazí zpět domů. Já s Lubošem si za dva dny vyzvedneme na letišti další čtyři rybáře a čeká nás ještě 9 dnů rybaření. - Zdenek 03.02.2021 19:05
-
Maledivy 3.2.2021
Celý den až do večera jasno, slunečno. Za rozbřesku foukal vítr od severovýchodu kolem 20 km/h a v poledne zesílil na 30 km/h. Odpoledne klesal až na 15 km/h.
Zvedáme kotvu už ve 4.15, ještě za úplné tmy. Přejíždíme přes oceán mezi atoly a chceme mít cestu za sebou, dokud je na oceánu slabší vítr a menší vlny. Protože jedeme relativně rychle, nastražili jsme jen tři pruty s povrchovými nástrahami-chobotnicemi s našitým kouskem masa. Většina z nás spí a postupně se střídáme v hlídání prutů. V 6.30 byl záběr na Jirkův prut, ryba si vytáhla asi 5 m vlasce, nad hladinu vyskočil plachetník, který se ve výskoku zbavil nástrahy, a to bylo vše.
V 8.30 konečně opouštíme zónu téměř dvoumetrových vln a vjíždíme do malého atolu.
Po snídani ještě asi hodinu trolujeme, ale bez záběru. Měníme tedy trolling za vertikální přívlač a jigujeme na hloubkách 50-90 metrů na oceánské straně atolu. Sice fouká silný vítr, ale nejsou tu vlny a kapitán drží loď zkušeně, takže se nemotáme a drift je kolem 3 km/h.
Ulovili jsme celkem 7 kaniců 25-50 cm, ale pak jsme se dostali do zóny, kudy vytéká voda z atolu a zde nám zdolávané ryby opakovaně něco ukouslo, většinou i s jigem. Jirkovi se jednoho z těch zlodějů ryb podařilo ulovit – byl to žralok (celý hřbet světle hnědý, břicho bílé) délky 170 cm. Háček měl naštěstí zaseklý hned na krajíčku tlamy a tak se ho Michalovi podařilo ucvaknout.
Během půlhodinového trollingu k písčině, kde plánujeme oběd, ulovil Michal wahoo 105 cm (na fialový wobbler Rapala magnum 18 cm).
Šnorchlování na hraně korálového útesu kolem písčiny je velmi hezké, viděli jsme kromě běžných korálových ryb i murénu, perutýna a dva žraloky útesové bělocípé.
Po obědě a půlhodince spánku vláčíme okolo čtyř thil ve vnitřní části atolu. Prakticky u každé thily jsme ulovili 2-3 ryby a několik záběrů se nám nepodařilo proměnit. Luboš chytil na popp krásného chňapala velkého 76 cm a jednoho menšího, Saša měl na jerky tři kranasy-GT kolem 60 cm, Jirka jedno GT 90 cm, Zdeněk na modrý jerk Tropic kranasa-GT 103 cm (14,6 kg) a tuňáka jednobarvého 100 cm (9,1 kg) a Michal na jerk malinkého kanice, cejnovku žlutopyskou 65 cm a kranasa-GT 85 cm, kterého krátce po záseku napadl žralok cca 150 cm a vykousl mu kus břicha (tomu kranasovi). Navzdory zranění kranas dál bojoval a chvíli Michalovi trvalo, než ho dostal do lodě. No a to už bylo 17.30 a byl nejvyšší čas přesunout se na kotviště u písčiny, kde jsme před pár lety fotili zdolaného mečouna. A na kotvišti se jako každý večer rozpoutává večerní lov na kousky ryb a na jigy. Na lodní záď se postupně podívá několik barakud 40-70 cm, malých kaniců, kranasů velkookých kolem 30 cm… - Zdenek 31.01.2021 19:09
-
Maledivy 31.1.2021, den trollingu
Vstáváme po sedmé ranní a před osmou vyplouváme. Protože je klidné moře, plánujeme, že si snídani dáme během trollingu. To jsme ale nevěděli, co nás čeká.
První záběry přišly po 15 minutách jízdy a zdolána byla tři wahoo 105-110 cm naráz. Pak jsme popojeli asi pět minut a bum, další dvě wahoo naráz, ale jedno ukouslo nastražený wobbler (modrá makrela Rapala Magnum 18 cm). Vytáhli jsme do lodi to jedno wahoo 115 cm a popojeli dalších asi 10 minut, než zabraly další dvě ryby naráz. A příběh se opakoval – jeden ukousnutý wobbler (tentokrát tmavě červený Yo-Zuri 18 cm) a jedno zdolané 105 cm. Zdá se, že máme dostatečnou zásobu ryb (potravy) na celý další týden naší plavby. Fouká mírný vítr od severu, jsou asi metrové pravidelné vlny a kuchař se konečně dostává k přípravě snídaně. Zatímco servíruje lodník Rašíd drůbeží párečky, vajíčkový salát, fazolky s tuňákem, lívanečky a toasty, zdolává Michal další wahoo 110 cm. Během snídaně nás ruší další metrové wahoo a Michalovi stydnou párečky.
V devět jsme konečně po snídani a Luboš se může věnovat zdolávání další ryby, která mu zabrala na 14-centimetrový wobbler X-rap (modrá makrela). Nejdřív to vypadá, že se jedná o nějaké větší wahoo, ale když se najednou u hladiny rozprchne hejno barakud a vzápětí nad hladinu vystřelí štíhlé tělo plachetníka, už je nám jasné, proč se Luboš tak šťoural se zdoláváním. Po dalších patnácti minutách zdolávání je plachetník u lodi a díky šikovnosti kuchaře a našich lodníků je šupem vytažen za meč na palubu, během necelé minuty vyfocen a natočen na kameru, šoupnut zpátky do vody a jede se zvesela dál. To bylo v 9.00 hodin. V 9.50 máme na palubě další metrové wahoo a dalšího stejně velkého plachetníka (délka celého těla včetně meče 265 cm). Toho druhého plachetníka ulovil Saša na povrchovou nástrahu-chobotnici s nastraženým kouskem filátka. Focení a filmování druhého plachetníka proběhlo ještě rychleji a než se ryba rozkoukala na palubě, už byla zase zpátky ve vodě.
Zkoušíme i chvíli vláčet, ale plujeme přímo proti silnému proudu a kapitánovi se v proudu a vlnách jen těžko ovládá loď. A tak se opět vracíme k trollingu. Unaveni množstvím záběrů a intenzivních zážitků polevujeme v pozornosti a tak se stane, že Saša si klidně odejde na záchod a vůbec ho nezajímá, že má další záběr na chobotnici a je to zase plachetník. Zabral na potřetí a byl to Michal, kdo se ujal zkušeně Sašova prutu a rybu opakovaným popotahováním nástrahy vydráždil k několika útokům. Až na potřetí konečně zásek sedí a ryba krásně skáče za lodí. To už se Saša s vítězným úsměvem vrací z toalety a Michal mu předává prut. Jenže slavnostní pocit nemá dlouhého trvání, protože ve chvíli, kdy se zdá, že má Saša už celou situaci pod kontrolou, náhle tah ryby povoluje a Saša vytahuje přetržený fluorocarbonový návazec.
Když v poledne vplouváme z oceánu do atolu, jsme už dost unavení. Zatímco na oceánu se zdvihly více než metrové vlny a občas se na nich objevila tu a tam i čepice, v atolu je hladina jak na rybníce.
Kotvíme v tišině za ostrovem na hloubce asi 10 metrů, kolem lodě krásné porosty korálů se spoustou korálových rybek a viděli jsme i chobotnici, langustu a půlmetrovou želvu. Luboš s Jirkou a Sašou zajeli s Rašídem a Obirem na ostrov. Rašíd vyšplhal na kokosovou palmu a shodil hromadu ořechů, ze kterých pak máme osvěžující nápoj a mlsouni vyškrabují lžící z rozseknutých ořechů měkkou dužinu.
Po obědě si dopřáváme půl hodinky spánku, než kapitán opět nahazuje lodní motory.
Chvíli jigujeme na hloubce 40-70 m v ústí průlivu do oceánu, ale pokaždé, když zdoláváme rybu, tak nám ji něco (asi žralok) během zdolávání odkousne i s jigem. A tak raději měníme stanoviště a zkoušíme vláčet poppy a jerky na vnější hraně atolu. Měli jsme několik výjezdů, Saša vytáhnul na jerk malého žraloka útesového délky 80 cm. Pak asi 40 minut trolujeme směrem ke kotvišti u Nového ostrova. Michal ulovil na wobbler jednoho tuňáka žlutoploutvého 65 cm a pak už směřujeme z oceánu do atolu. V průlivu vláčíme poppy a jerky, když slunce zapadá, tak záběrů přibývá, ale většina ryb nám padá. Na palubu se krátce podívali jen dva kranasi-GT 65 cm.
Na kotviště dorážíme už za šera, kotvu spouštíme na hloubce asi 20 m a chytáme na 35 metrech.
Netrvá to dlouho a začíná večerní přehlídka: 2x žralok rezavý-chůvička kolem 2,5 m, 1x žralok útesový 1,5 metru, barakudy, malí kranasi, štítovci (lodivod)… Někteří jsme začali používat háčky bez protihrotu a tak se nám žraloky daří snadno vypínat ve vodě a když to nejde, tak odstřihneme háček, aniž taháme mořské obludy na palubu. - Zdenek 30.01.2021 19:17
-
Maledivy, 30.1.2021
Ráno vstáváme ještě za tmy před šestou a trollujeme přes oceán do sousedního atolu. Podle předpovědi má být celé dopoledne téměř bezvětří, tak chceme přejet přes oceán dokud je klidná hladina. A oceán jako rybník zůstal celých 5 hodin, co jsme trolovali. Za celou dobu ani záběr, jen u ostrova jsme míjeli hejnka létajících rybek.
Před obědem jsme chvíli trolovali podél východního pobřeží atolu, Saša ulovil makrelu Solandrovu-wahoo 115 cm na fialovou chobotnici s nastraženým kouskem filátka z tuňáka. Pak asi 30 minut vláčíme poppy a jerky. Fouká mírný větřík, jsou malé a pravidelné vlny, takže je rybaření velmi pohodlné. Měli jsme několik útoků na nástrahy a viděli jsme několikrát velká hejna banánových rybek u kterých se skoro vždy zdržují velcí dravci, ale ulovili jsme jen jednoho kranasa obrovského-GT 65 cm (Jirka na popp) a kanice měsíčního 55 cm (Saša na 14 cm žlutý jerk).
Před obědem šnorchlujeme u ostrůvku: v okolí tmavých korálů na hloubce 1-3 m spousty korálových rybek, 2x rejnok-trnucha, 1x muréna délky asi 1,5 m a na hraně, kde hloubka padá z cca 5-7 m na více než 20 m jsme viděli metrové chrochtaly a kanice, žraloky útesové 1-1,3 m, hejna vidlatek (10-20 ks), hejnka kranasů velkookých (15-30 ks, délka kolem 35 cm) a kranasy šestipruhé.
Po výtečném obědě z tuňáka a wahoo trollujeme asi 1,5 hodiny podél vnější hrany atolu. Moře je krásně klidné, ale jsme bez záběru. Pak asi 40 minut vláčíme poppy a jerky ale až na jedno místo, kde bylo velké hejno banánových rybek, u kterého Luboš ulovil na jerk kranase-GT 85 cm a kde nám pár ryb spadlo, resp. se je po záběru nepodařilo zaseknout, jsme na jiné ryby nenarazili. Zbývá asi hodina do západu slunce, když začínáme trollovat směrem ke kotvišti v kanálu, kterým proudí voda z atolu. Po chvilce má záběr Jirka na 18-centimetrový tmavě červený wobbler Yo-Zuri a je to krásná makrela-wahoo 125 cm.
Krátce před šestou kotvíme na thile, kotvu máme na hloubce asi 25 m a chytáme na hloubce 40 m. Ještě se ani nesetmělo a už máme na kotvišti první úlovky: na kousek masa chňapala-red snapper 75 cm, chňapala velkého 64 cm, žraloky útesové bělocípé 90-130 cm a na jigy taháme barakudy 30-90 cm, malé kanice okolo 30 cm, chňapaly-ruby snapper kolem 30 cm, kranasy velkooké 30-35 cm, kranasy šestipruhé 40-50 cm, bonita 40-50 cm… Nu a jak už to bývá, s ohledem na vybavení jsme museli kapitulovat před několika rejnoky a velkými žraloky. - Zdenek 28.01.2021 18:49
-
Maledivy, čtvrtek, 28. 1. 2021
Tak jsme zase tady. Tradice je tradice a tak virus nevirus, na Maledivy jsme vyrazili zas, stejně jako každý leden v posledních patnácti letech. Díky rozumně přísným protiepidemickým opatřením (do letadla a na Maledivy smí pouze osoby s negativním PCR-testem a namátkou jsou turisté testováni také po příletu do Male) se dá říci, že i v době pandemie je cestování s Emirates na Maledivy bezpečné.
V pondělí 25.1. jsme si došli na PCR-test, 26.1. večer jsme vyplnili maledivskou on-line registrační zdravotní kartu a 27.1. odpoledne jsme odlétali. Noční cesta přes Emiráty proběhla v pohodě a ráno nás probudilo až dosednutí letadla na přistávací plochu v Male.
Celé dopoledne bylo pod mrakem a foukal čerstvý vítr od severovýchodu, který držel teplotu na příjemných 27°C.
Na palubu naší malé, ale útulné lodě jsme vkročili až po desinfekci všech zavazadel a rovněž na lodi je vidět, že prevenci proti koronaviru myslí na Maledivách vážně. V každé kajutě a v jídelně je k dispozici desinfekce na ruce, personál v posledních dvou týdnech neopustil loď a včera byli všichni na PCR-testu. Více se snad proti zavlečení koronaviru na palubu lodě ani udělat nedá.
V poledne jsme zvedli kotvy a po chvíli jsme už byli obklopeni nekonečnou modří Indického oceánu.
Ve společnosti kapitána, kuchaře a dvou lodníků, kteří jsou sice zcela jiného vyznání, z diametrálně odlišných sociálních i kulturních poměrů, ale milí, pohostinní a připravení pomoci, se na lodi cítíme za chvíli jako doma. A myslím, že i oni si cení našeho kamarádského přístupu.
Míříme pryč od letiště, daleko od Male, na loviště, kde doufáme v úlovky ryb z rodu velkých.
Asi čtyři hodiny trolujeme za lodí wobblery a povrchové nástrahy, ale jsme bez záběru. Do toho Šadíz servíruje rybu, kuře, zeleninu, špagety a chlazený meloun. Okolo sluncem zalité modré vody atolu s prstýnky korálových útesů. Pravá lednová pohoda.
Průběžně se vybalujeme, zaplňujeme naše kajuty rybářským nádobíčkem, připravujeme pruty, navazujeme udice a vystavujeme svá pobledlá evropská těla hřejivým paprskům slunce.
Asi dvě hodiny před západem slunce zkoušíme vertikální přívlač a popping, ale jako obvykle je první den rybaření spíše o odlaďování chyb, seřizování vybavení a převazování návazců. Měli jsme pár drbanců na jigy a čtyři hezké útoky na jerky při povrchové přívlači, ale žádná z ryb nezůstala viset na háčku.
Až večer po zakotvení u písčiny ulovil Saša na kousek ryby nastražený u dna žraloka rezavého-chůvičku délky 2,3 m. Žralok byl zaseklý krásně za krajíček a tak se nám ho podařilo vypnout ve vodě, aniž jsme ho museli tahat na palubu, což se nám opravdu nechtělo, protože jsme se zrovna vykoupali. Pak nám Saša ještě pro obveselení ulovil jedno žraločí miminko – asi 60 cm dlouhého žraloka útesového a pak už nevím, protože jsem se krásně navečeřel a usnul. - CK PEPA 17.02.2020 20:10
-
Maledivy 14-17 února
V pátek byl malý svátek a to nemyslím Valentýna, ačkoli na jedné z fotek to může vypadat, že jsme Valentýna slavili, ale to jsme jen Jindrovi zapínali zdolávací pás... Jindrovi se konečně zadařilo a ulovil žraloka 245 cm, vzapeti jej ale prekonal Vlada s mackem 255 cm. Nocni rybolov prinesl jeste ctverzubce, ostence, korálové ryby, chňapala 80 cm a samozřejmě i pár utrzenych ryb, pravdepodobne zraloku.
V sobotu ráno ulovil Jarek na svého jerka opet pri klasickem vlaceni jedno whahoo, nasledne ho na troling doplnil o dalsi. Podobne pak přidal Martin. Dal pak probihala sobota ve znameni trollingu, koupání, šnorchlování, utržených i vytažených žraloků. Celkem zatím v půlce pobytu máme: 14 vytažených wahoo (plný mrazák), red snappera 73 cm, 6 žraloků (z toho jeden byl druh zlej, nesympatickej a nebezpečnej) a asi 10 menších kranasů obrovských-GT (většinou na jig). Plus to, co se nachytá večer na kousky ryb - korálový rybičky, chňapaly, bodloky, barakudy... Noční chytání je fakt "živé".
Vitr neustava, prevazne trolujeme. Od pátku bylo sklenikove vedro mimoradne kvality. Mijime resorty z rise financnich snu, obcas potkame rybarskou lod, houpeme se na vlnach povazlive velkych.
Zejména v pondeli bylo unavne vedro v podstate cely den. Hodně jsme trollovali, ale bez zaberu. Trolujeme proto, neb kluci moc neveri poppingu a 17 whahoo na troll jim dává větší naději. Při vytahovani nastrah z duvodu kotveni (obed a plavani) ulovil Jarek pěknou cejnovku, jinak ani zaber.
Večer bylo úmorné vedro a silný vítr. Zítra vyrazíme ráno ještě za tmy, abychom přejeli přes oceán, dokud bude mírný vítr. Přes den pak vítr většinou zesílí a to už chceme být zase v závětří v atolu.
Zdraví Honza - CK PEPA 12.02.2020 18:51
-
Maledivy 11.2.2020
První den proběhl na palubě obytné lodě v duchu porodních tradic rybařících Evropanů zabývajících se v domovině převážně administrativou a švestkobraním. Nadseni hochu je obrovske, fyzicky potencial ma limity, u nekterych nemenne.
Vetsina byla z cesty unavena, behem plavby neco naspali. Jindrovi nebylo nejlip, ale jiz se srovnal. Dnes jsou opravu velke vlny, resp. i ted fouka silny vitr, coz ma trvat jeste behem zitrka, pak by se to melo lepsit.
Hosi jsou statni, jedi jako ruskej zajezd. Sladký sušenky ani zeleny banany, nic je nezastavi.
Prvni zamotani mame za sebou, skupina pomalu zacina chapat system.
Vcera Martin chytil jednoho amberjacka na jig, Aros jedno mimi GT tez na jig. Martin mel na prutu 2x zraloka, seznameni s multiplikatorem Shimano vydalo na delsi rozmotavani. Pak večer nechápal, ze ho ryba muze rvat pres zabradli do oceanu... Jeho osobni vercajk jsme predelali, je pripraven na dnesni vecerni misi...
Vladimir mel zaber, pravdepodobne tez zralok, skoncilo to po 2 vterinach - praskl mu jeho privatni prut WTF mimo spojku...
Jindra neulovil nic, byt je vybaven profesionalne, techniku ma odladenou a fyzicku nepostrada. Holt někdy se nedaří.
Ja jsem ulovil jednoho maleho redsnapera na jig a na POPP mi zdrhlo/nedobralo slusny GT. Petr tez neulovil nic, ale zjistil, kde ma ve vercajku prostor pro zlepseni.
Je oblacno, ted probehla rychla prehanka, trolujeme.
Mej se fajn a postav si snehulaka
Honza
Maledivy 16.-17.2.2021
Zatímco většina z nás už byla tak unavená, že neměla síly na noční chytání, Ivan vstal v úterý už o páté, sesbíral létající ryby, které nám přes noc naskákaly na palubu a pak lovil barakudy na jig. Za rozbřesku okolo šesté postupně vstávají i ostatní a posádka. Kapitán včera zajel dál od Male, než jsme čekali, protože se snažil najet na zajímavější loviště. My dnes potřebujeme být v Male o třetí odpolední, abychom stihli letadlo. A tak nám nezbývá, než hned zvednout kotvy a ještě před snídaní vyrazit zpět směrem k Male. Trolujeme podél západního pobřeží atolu, moře je úplně klidné, vánek od severovýchodu jen mírně čeří hladinu. Krátce před osmou, zrovna když lodníci servírují snídani, nám kousek před lodí zalovil plachetník, ale o naše nástrahy zájem nejeví.
Mezi 9.30-11.30 vláčíme poppy a jerky na hranách mělčin v průlivech mezi atolem a oceánem. Hned na první hod jsem ulovil hezkého chňapala – red snapper délky 69 cm, ale pak už nic. Na hladině se sice objevují hejna drobných rybek a na mělčinách mezi korály jsme viděli i skupinky bluefinů, ale o naše nástrahy nejeví zájem. Možná je to tím, že jsme relativně blízko Male a ryby jsou ochytané, ale také se projevuje určitá míra naší opotřebovanosti – poppy dost často nepracují, jak by měly a vyskakují na hladinu, hody nejsou dostatečně dlouhé, nahozené nástrahy nezřídka dopadají na hladinu s návazcem zamotaným do nástrahy. Prostě nám dochází energie, a jak to u většiny výprav bývá, v myšlenkách jsme už od rána na cestě a někteří možná i doma nebo v práci.
Před polednem jsme zakotvili u thily v severní části atolu South Male a čekáme na loď, na kterou přestupují Ivan s Martinem – na rozdíl od nás se nemusejí vracet do práce a čekají je ještě dva týdny cestování po Maledivách.
Při šnorchlován na hraně thily pozoruji a filmuji langusty, perutýna a žraloka útesového délky cca 2,5 m, který ležel na písčitém plató na hloubce asi 5 m, a o kterém jsem si myslel, že to je chůvička. Zanořil jsem se k němu, abych ho nafilmoval z blízka, on se vzbudil a ejhle, nebyla to chůvička. Nejprve se ke mně přiblížil, aby si mne prohlédl, ale jakmile jsem se dostal na jeho úroveň a začal plavat směrem k němu, dal se zbaběle na ústup. Že se mi ale ulevilo…
Po jedné hodině, když už máme většinu věcí zabalených a k rybaření necháváme připravené jen trollovací pruty, se konečně objevuje loď, která vyzvedává Ivana s Martinem. Oni míří k jihu a my na opačnou stranu, na letiště Male.
V 15.00 jsme v přístavu, po šesté večerní odlétáme a ve středu 17.2. v poledne už jsme zase na letišti v Praze, obklopeni realitou. Ach jo…