Diskuse - Maledivy
Příspěvky ze země Maledivy
U této země je 211 příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 21.01.2022 17:16
- Zdenek 20.01.2022 18:18
-
Maledivy 20.1.2022
Protože předpověď slibuje jen mírný vítr do 5 m/s a malé vlny, vyrážíme hned za rozbřesku v 6.00 na oceán a míříme k sousednímu atolu, kam to máme 4-5 hodin jízdy.
Většina z nás ještě dospává večerní rybaření a tak sedíme na zádi s Jirkou a hlídáme čtyři trollovací pruty, na kterých máme nastražené wobblery a povrchové nástrahy s našitým kouskem ryby. Zpočátku jsou na oceánu metrové vlny, které se postupně zmenšují a když míjíme jeden z ostrůvků, tak už je hladina klidná. Mezi 8.00-9.00 snídáme a našich udic si stále nic nevšímá. Teprve na zlomu hloubek z 500 na 800 m přichází záběr na fialový wobbler a za lodí vyskakuje nad vodu zlaté dorado. Tomáš nám rybu po pěti minutách předvádí v celé její 111 cm dlouhé kráse. Když pak po necelých dvou hodinách osvěžujícího spánku opouštím kajutu, jsme již u sousedního atolu, míjíme ostrůvek s majákem a Tomáš právě zasekává další rybu – barakudu 80 cm a o chvíli později přivedl Michal k lodi metrové wahoo, které si před vylovením vyklepalo wobbler.
A to už je poledne a nejvyšší čas zakotvit a dojít se před obědem vykoupat. Kotvíme u ostrůvku na hloubce 10 m. Nejprve šnorchlujeme k hraně korálového útesu, kde pozorujeme pasoucí se želvu, velká hejna chňapalů-banánových rybek, cejnovek, bodloků, ale také černě pruhované žlutobílé chrochtaly, pruhatce, klipky, malé kanice… Mezi rybky občas vjede desetikilový kranas obrovský, který si zde hlídá svůj kousek pobřeží. Když jsme se vynadívali na korálové rybky, plaveme asi 200 m k hraně, kde korálové plató na hloubce asi 15 m klesá do modravé hlubiny průlivu. Na hraně je několik korálových hřibů obklopených hejny korálových rybek, ale jsou zde i skupinky půlmetrových vidlatek, o něco větších kranasů šestipruhých, objevuje se i pár téměř metrových kaniců a velké hejno kranasů velkookých. Chvíli honíme želvu, která nás zvědavě okukovala, ale chytit se nenechala. Resp. jsme ji dál nehonili, protože zrovna kolem nás majestátně proplula manta s téměř třímetrovým rozpětím. Přesouváme se směrem za ní, ale zastavujeme u obrovského hejna několika set, možná tisícovky malých barakud délky 40-50 cm, pod kterými se drží dva metroví žraloci útesoví. Střídavě si prohlížíme my žraloky a pak zase oni nás, ale pak se z hloubky přijeli podívat dva, kteří měli přes dva metry a k těm se už tak zvědavě nepřibližujeme. V modravém nekonečnu se náhle objevují siluety rejnoků siba (eagle-ray). Je jich pět a patrolují nad hranou hloubky asi pět metrů pod hladinou. Když se k nim zanořím, jen si pomalu udržují několikametrový distanc. Na hloubce za rejnoky projel metrový tuňák jednobarvý-dogtooth, který se pomalu, ale jistě držel hejnka pelamid (bonito). Jsme už ve vodě skoro hodinu a tak se necháváme mořským proudem snášet k lodi. Pod námi stále defilují drobné korálové rybky, občas nás míjejí skupinky malých kranasů, na hraně hloubky patrolují kanici a pak se objevuje majestátní tělo metrového napoleona. Přibližujeme s němu na několik metrů, když o dalších pět metrů dál rozeznáváme siluetu manty, která opisuje kruhy kolem korálového výstupku. Po té, co se potopíme blíž, vidíme, že se u korálu drží mračno drobných rybek, které manta tlačí před sebou a občas je obklopí výrůstky, které má po stranách hlavy a pak je nasaje do svých útrob. Po pěti minutách pozorování manty jsme si všimli, že pod ní se na dně v klidu popásá metrová kareta. Ještě chvilku pozorujeme divadlo, které nám napoleon, manta a želva připravili a pak se vracíme na loď, kde už nás čeká oběd. Dorado na česněku bylo skvělé…
Zatímco obědváme, přesouvá kapitán loď na oceánskou stranu korálového útesu lemujícího atol. U průlivu byla hladina jak na rybníce, ale o deset kilometrů severněji vytváří mořský proud metrové vlny. Skoro hodinu pak vláčíme poppy a jerky podél hrany korálového útesu, ale odměnou jsou nám jen občasné výpady kranasů, Michal ulovil jehlici 102 cm a Luboš malého kranase obrovského 65 cm.
Je téměř bezvětří, teplota skoro 30°C a po hodině házení se dostavuje únava. Měníme tedy vláčecí pruty za jigovací. Ne, že by snad vertikální přívlač s jigy 150-200 g byla odpočinkovým sportem, ale přeci jen to je změna. Záběrů je celkem dost, ale jedná se jen o malé ryby, které většinou padají, na palubě končí jen několik třiceticentimetrových pelamid-bonito a dva půlmetroví kranasi duhoví (rainbow runner). Před šestou večerní nás zapadající slunce nutí zamířit na kotviště, čehož využívá Michal a k večeři nám na trolling ulovil makrelu Solandrovu-wahoo délky 99 cm. Kotvíme u Jurského parku, který nezůstává své pověsti nic dlužen. Na jigy zde chytáme jen barakudy, ale na kousky ryb nastražené u dna následují přehlídka půlmetrových chňapalů, cejnovek (emperor) délky 30-70 cm a jak už to bývá, pěkných pár návazců padne za oběť žraločím zubům, ale někteří se podívají až k lodi, kde je otravného háčku zbavíme… - Zdenek 19.01.2022 15:46
-
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit. - Zdenek 19.01.2022 15:36
-
Maledivy 18.1.2022
V pátek jsme si došli na PCR-test a v úterý 18.1. už nás v kotvišti jachet a obytných lodí za letištěm Male čekala naše oblíbená loď. Až na Tomáše, pro kterého je dnešek rybářskou premiérou v tropech, jsme my ostatní na Maledivách každoročními hosty.
Majitel lodě nám pár dnů před odletem psal, že nás na palubě čeká překvapení, ale tohle jsme nečekali: interiér jídelny prošel plánovanou rekonstrukcí, což kromě nových podlah, osvětlení, barové police s automatem na led a kávovarem znamenalo i přestavění nábytku a zmizení dvou stojanů na rybářské pruty. Na náš dotaz, kam si máme dávat pruty, pokrčil kapitán rameny a zabrebentil něco o tom, že na ně truhláři během renovace interiéru asi zapomněli. Sice zapomněli, ale naštěstí nevyhodili a tak za čtvrt hodiny máme starý stojan opět nainstalovaný v novém interiéru. Ale to úplně největší překvapení nás čekalo na lodní přídi: většinu prostoru, který rybáři potřebují pro přívlač, zabírala konstrukce pergoly zastiňující příďovou palubu. Výraz našich tváří a dotaz, kde že máme rybařit, kapitán evidentně čekal a jen omluvně dodal, že majitel lodě má občas divné nápady a zřejmě nám chtěl udělat radost. Aniž jsme museli vznášet nějaké další argumenty nebo požadavky, najednou se na palubě objevila flexa, pár šroubováků a kladiv. Za půl hodiny zbylo po celé pergole jen pár obroušených svárů a dírek od šroubů. Mohli jsme tedy zvednout kotvu a vyrazit na oceán!
Dnes je úplněk provázený tradičně silným větrem. Na programu máme přesun co nejdál od letiště a hlavního města souostroví. Téměř pět hodin trollujeme napříč atolem a pak po vnější straně atolu, aniž o naše wobblery a hladinové nástrahy jeví ryby nejmenší zájem. Sestavujeme přívlačové a jigovací pruty, navazujeme udice a pomalu se sžíváme s vlhkostí vzduchu, konstantní teplotou 30°C a houpáním paluby.
Po výtečném obědě (kuřecí řízečky, hranolky, pikantní těstoviny a zeleninový salát) chvíli relaxujeme a pak jigujeme v jednom z průlivů, kterým voda proud mezi atolem a oceánem. Vítr je však příliš silný a tak odměnou za dvouhodinový jiggng jsou nám jen dva půlmetroví chňapali velcí. Krátce před západem slunce kotvíme u písčiny, která nám poskytuje ochranu před vlnami a větrem. Někteří z nás neodolají a noří svá středoevropská těla do vln Indického oceánu, ostatní relaxují u kávy, čokolády nebo piva. Ještě před večeří zdolal Tomáš svého prvního dvoumetrového žraloka rezavého chůvičku.
Večeře je taková hezká tečka za prvním dnem letošní výpravy. - Zdenek 07.04.2021 02:37
-
Maledivy, úterý 6.4.2021
Celý den bylo jasno, slunečno, mírný větřík 5-10 km/h od severozápadu, teplota 29°C.
Spal jsem na palubě, v noci si užíval pohled na hvězdy a šplouchání vody přerušované lovením ryb u hladiny. Ráno jsem se probudil za rozbřesku a nebyl jsem sám. Pavel už seděl na zádi a popíjel ranní kávu, kapitán si četl v koránu, kuchař připravoval snídani a z kajut se ozývaly šouravé kroky.
Ještě před snídaní vláčíme poppy kolem dvou thil, u jedné ulovil Borek na cikádu krásně zbarveného kranase měsíčního. Když kuchař servíruje snídani, měníme vláčecí pruty za trollovací a míříme na oceán. Trolujeme při severovýchodním pobřeží atolu, pohupují s námi táhlé oceánské vlny, občas se nad hladinou objeví skupinka delfínů, je krásné klidné ráno.
Po snídani zastavujeme při ústí průlivů spojujících oceán s vnitřkem atolu a jiggujeme na hloubkách 50-90 m. Po chvilce měl Borek jeden planý záběr a po pár minutách začínají odpadávat první unavení a málomyslní. Nakonec jiguji jen já s Borkem, Liborem a Sašou. Saša boduje žralokem bělocípým-hedvábným délky asi 170 cm, kterému se podařilo odkousnout háček od nástrahy, když jsme se ho snažili pustit. Já nejprve v intervalu asi 10 minut vytahuji tři kranasy ostrovní 30-45 cm a po chvíli k nim přidávám tuňáka jednobarvého-dogtooth 75 cm a kanice 30 cm a 52 cm.
Na oběd přejíždíme opět do vnitřní části atolu, nejprve trollujeme a pak vláčíme kolem jedné thily. Během trollingu zapřáhnul Pavel wahoo cca 110 cm, ale spadlo mu, když ho dotahoval k lodní zádi. Těsně před zastávkou na koupání a oběd se mi podařilo na modrý jerk BF140 ulovit kranasa obrovského-GT délky 104 cm a jeden ve stejné velikostní kategorii zaútočil i na Sašův popp.
Po obědě následuje mezi 14.00-16.00 vláčecí maratón kolem thil. U každé máme několik záběrů, je jasné, že ryby jsou opět aktivní. Většina ryb nám padá, máme i pár rybou utržených nástrah, ale na lodi nakonec končí Peťův kranas 90 cm a po dlouhém boji i Borkův parádní kranas 99 cm, který byl seknutý za skřeli a dostat ho k lodi, byla opravdu dřina. V 16.00 ukončujeme rybaření a vyplouváme směr Male. Do přístavní laguny přijíždíme v 18.10, ještě za světla kotvíme a balíme naše rybářské nádobíčko. Ve 20.00 servíruje kuchař večeři, srovnáváme účty za útratu na baru, předáváme zpropitné, loučíme se s naší skvělou posádkou a ve 21.00 nás dvě motorové lodě odvážejí k molu, kde už čekají tři taxíky. Za čtvrt hodny se ocitáme na letišti a ještě před půlnocí zaburácí letecké motory. Souostroví Maledivy mizí kdesi ve tmě pod námi. - Borek 05.04.2021 18:34
-
Maledivy, pondělí 6.4. 2021
Ráno šel po šesté hodině Zdeněk, Pavel a Libor muškařit na písčinu vzdálenou asi 300 m od nočního kotviště. Původně měl jít i Tomáš, ale nedokázali ho vzbudit. Než kuchař připravil snídani, byli zpět a hlásili úlovky vidlatek a malých bluefinů.
Po snídani zvedáme kotvu a jedeme poppovat. Jediná dopolední ryba ulovená při poppingu byl můj kranas modroploutvý délky cca 45 cm.
Viděli jsme minimálně osm obrovských krmících se mant, některé byly jen pár metrů od lodi.
Měníme popping za jigging na vnější straně atolu. Ryby, nebo spíše paryby tu jsou a koušou nám jiggy. Nakonec zdolává Tomáš žraloka bělocípého délky 160 cm. Pak mám záběr já a po čtvrt hodině zdolávám stejný druh žraloka, jen o 10 cm menšího. Mezitím Zdeněk přitáhl k lodi dalšího, výrazně většího žraloka stejného druhu, který mu jigg nakonec ukousl. Vzdáváme to, žraloky chytat nechceme a záběr od jiné ryby nepřichází.
Před obědem šnorchlujeme na mělčině obklopené temnou hlubinou. Mělčina je sice téměř bez života, ale na svazích, které ji lemují je celkem živo. Viděli jsme dvě krásné chobotnice a pár kaniců, ryby podobné malým úhořům, kteří mají zadní část těla zahrabanou ve dně, přední polovina se tyčí kolmo k hladině, vlaje v mořském proudu a jen hlava se rozhlíží po okolí. Bylo jich tam desítky.
Po obědě chvilku trollujeme (na slehnutí) a pak zpět do práce. Popping! Ryby jsou oproti ránu aktivnější a záběry nebo alespoň výjezdy za nástrahou máme hned od prvních hodů.
Výsledek je, že se nakonec podařilo odpoledne zdolat 4 kranasy obrovské-GT (Saša 89 cm, Petr 84 cm, Tomáš 82 cm, Zdeněk 68 cm). K tomu vytáhl Tomáš krásného 65 cm chňapala (red snapper), Pavel vypoppoval bonito a Petr chňapala délky 50 cm. Jinak záběrů bylo mnohem víc, ale ryby padaly nebo byly v průběhu souboje atakovány žraloky, Zdeněk takhle přišel o GT i s poppem. Mě až k lodi přijel za poppem zhruba metrový tuňák jednobarvý (dogtooth), ale nedobral. Jedna ryba, asi chňapal, bohužel utrhla mého oblíbeného doma dělaného poppa, kterého chvíli předtím atakovala jehlice a žralok. Budiž mu maledivská temná hlubina lehká! - Zdenek 04.04.2021 18:40
-
Maledivy, Velikonoční neděle 4.4.2021
Ráno to v 6.00 vypadalo na děšť, ale ještě před snídaní se vyjasnilo a celý den bylo jasno, mírný vítr 5-12 km/h od západu.
Mezi 6.00-9.00 přejíždíme z kotviště do atolu North Male. Cestou snídáme a trollujeme. Pavel ulovil na Rapalu magnum 18 cm v barvě dorada makrelu Solandrovu-wahoo 112 cm a v průlivu do atolu pak ulovil Peťa tuňáka jednobarvého-dogtooth 107 cm (na X-rap 16 cm v barvě bonita).
Po snídani vláčíme poppy okolo thil ve vnitřní části atolu. Ačkoli je odliv, máme spousty záběrů a výjezdů za nástrahami. Voda je zde krásně čistá a tak jsou útoky ryb moc hezky vidět. U jedné thily pozorujeme i skupinu asi třiceti kranasů, kteří loví v mělké vodě. Hážeme mezi ně a je dobře vidět, jak se pár ryb občas oddělí od hejna, vyrazí za nástrahou, pak se jim něco nezdá a jeden po druhém opadávají v loveckém nadšení. Za 1,5 hodiny jsme každý měli nejméně 3-5 záběrů, ale zdolat a dovést na palubu lodě se podařilo jen jednoho kranase-GT 77 cm (Tomáš), 1x chňapala-red snapper 73 cm (Zdeněk) a 1x obrovskou jehlici 127 cm (Pavel).
V 10.30 končíme s přívlačí a trollujeme do Male, kde nás čeká PCR-test, který je podmínkou pro nástup do letadla. Cestou jsme si dali oběd a ulovili dvě pelamidy-bonita 45 cm (Saša a Libor).
Ve 13.30 jsme v Male, za hodinu a 47 USD/osobu máme test za sebou, vracíme se zpět na palubu a v 16.00 už zase trollujeme. Míříme na kotviště u ostrůvku-písčiny. Cestou zastavujeme u dvou thil. Ačkoli vrcholí příliv a doba mezi 17.30-18.00 bývá ideální, neměli jsme za tu půlhodinku ani záběr. Na kotviště připlouváme v 18.40 za úplné tmy.
Krátce po zakotvení se rozpoutává lov na položenou na kousky bonita a občas někdo i zajiguje. Byl jsem po večeři poněkud indisponován přívalem kalorií a usínal jsem vsedě u počítače, ale zaregistroval jsem dva žraloky rezavé 2 m a 2,6 m, asi tři žraloky bělocípé 60-90 cm, několik malých kaniců a pruhatců kolem 30 cm… - Borek 03.04.2021 18:16
-
Maledivy, sobota 3.4. 2021
Po poměrně větrné noci jsme ráno vyrazili na několikahodinový přejezd mezi atoly. Vyjeli jsme po šesté ranní a chvílemi to nehezky houpalo. Před desátou jsme posnídali v závětří u jediného ostrova, který se během přejezdu míjí. Po snídani jsme ještě asi hodinu trollovali, jen aby nám po snídani slehlo.
Pak začala pořádná dřina. Kapitán navedl loď nad zlom v hloubce kolem 100 metrů a my začali jiggovat. Máme několik záběrů, ale většina má stejný konec, překousnutý návazec. Saša dotáhl až k lodi skoro dvoumetrového žraloka bělocípého a pod lodí to naštěstí ukousl. Tomáš přitáhl k lodi cca 130 cm wahoo, ale závěrečná fáze nedopadla dobře, spadlo při podebírání. A aby toho nebylo málo, zlomil Tomáš při další rybe „nezlomitelný“ jiggovací prut JigWrex od Shimana. Pak přijeli delfíni a jiggování byl konec.
Popojeli jsme kousek blíže k ostrovu a necelou hodinu jsme poppovali. Uloveni byli dva kranasi obrovští-GT 61 cm (já) a 74 cm (Saša). Libor přišel o velkou rybu po pár vteřinách boje. Pak se začala blížit bouřka, nastal čas vyrazit do druhé etapy přejezdu mezi atoly.
Na trolling při přejezdu se zase nechytilo nic, jenom z 40 cm bonita, které vláčel za lodí Saša, zbyla polovina. Asi wahoo nebo barakuda.
Koupačka v kanálu spojující vnitřek a vnějšek atolu byla po houpavé cestě osvěžující. Po obědě šel Zdeněk, Libor a Pavel muškařit na mělčinu na hraně atolu. Kromě bluefinů do 30 cm a malých kaniců se na vzduch podívala i 50 cm jehlice.
Zbytek výpravy nejprve trolloval, hned po spuštění jedné z nástrah přišel záběr a ryba si nekompromisně brala metry z navijáku, ani přibrzdit nešla. Pak spadla a v nástraze zbyly pouze otisky zubů. Jediný výsledek odpoledního trollingu byl cca 50 cm chňapal velký, jediná dnešní ryba, kterou ulovil Petr.
Po trollingu následoval popping z vnější strany atolu. Saša s Petrem vepředu, já s Tomášem na střeše. Střecha vyhrála na plné čáře. Mě potěšil kranas obrovský 70 cm, Tomáš vypoppoval u vjezdu do atolu žraloka cca 85 cm. Saša s Petrem na přídi bez záběru.
Po večeři zkoušíme jiggovat a podaří se ulovit pár bonit, Pavel na gumu nezastavil rybu. Sportex do 80 g je sice z pohledu našich ryb „strašnej vykošťovák“, ale místní ryby si myslí něco jiného. - Zdenek 02.04.2021 16:20
-
Velký pátek, 2.4.2021
Byla krásná jasná noc, čtvrtý den po úplňku. Spal jsem na palubě a s potěšením pozoroval hvězdy a poslouchal občasné lovení delfínů okolo lodi. Snídáme před osmou, pak se přesouváme k ostrůvku, kde polovina z nás hodlá muškařit. Přichází však černý mrak doprovázený tropickým lijákem a tak raději vylodění odkládáme a hodinu trolujeme na oceánské straně atolu. Za dvacet minut je po dešti a po krátkém ochlazení na 27°C se teplota zase vrací ke třiceti.
V 10.00 probíhá vylodění muškařů na ostrůvku. Saša, Peťa a Zdeněk zůstávají na palubě a věnují se vertikální přívlači na rozhraní oceánu a kanálu. Je tam velmi ostrá hrana hloubky, kde dno padá z 10 metrů na 50 a o kousek dál hned na 100 m a hlouběji. Díky proudu je drift o rychlosti asi 5 km/h a tak musíme používat jigy 200-300 g, abychom se dostali na dno. Každý jsme měli nejméně 7-10 záběrů během dvou hodin rybaření, většinu na hloubkách kolem 70-90 m. Zdeněk ulovil jednoho kranase ostrovního 35 cm, červeného kanice 40 cm, kanice žlutoskvrnného 62 cm a jednu rybu mu pět minut po zdolávání ukousl žralok i s jigem. Peťovi ryby padaly, nakonec měl v lodi jen jednoho chňapala „ruby snapper“ 55 cm. Asi nejvíc ryb měl na udici Saša, ale měl štěstí nebo spíše smůlu na moc velké ryby, které mu třikrát zajely do korálů a přetrhly udici.
Krátce po poledni se vracejí na palubu muškaři. Neulovili žádnou velkou rybu, ale tentokrát nezlomili žádný prut. Každý měli 2-6 kranasů modroploutvých 20-30 cm a dál ulovili vidlatku skvrnitou 25 cm, o něco menšího kanice. Chtělo to přijet k ostrůvku o hodinu později, když už začala přibývat voda. Takhle byl příliv pořád v nízké fázi a laguny byly skoro na suchu. Žralůčkům černocípým délky 50-80 cm byly v laguně vidět hřbetní ploutve.
Mezi 12.30-13.00 se koupeme a šnorchlujeme v závětří na oceánské straně ostrůvku. Je zde krásně křišťálově čistá voda, průhlednost do 20-30 m. Viděli jsme spousty obvyklých korálových ryb a také jednoho skoro metrového „napoleona“ a v mělké vodě u příboje půldruhametrového žraloka útesového.
Krátce po jedné zdviháme kotvy a přesouváme se trollingem podél oceánské strany atolu. Občas vidíme zalovit plachetníka a vyskakovat barakudy, ale záběr nemáme na trolling ani jeden.
Oceán je krásně klidný a tak obědváme za jízdy. Kuchař nás pomocí kuřete, smažené ryby v těstíčku, salátu, pikantních těstovin, smažených brambůrek a chlazeného melouna opět uvádí do stavu přechodné apatie. Dostáváme půl hodiny na vytrávení a pak následují dvě hodiny usilovného poppingu v pravidelných táhlých oceánských vlnách. Bohužel fouká vítr proti nám nebo do boku a tak je nahazování a vedení nástrah velmi těžké. Přesto jsme ulovili pár pěkných ryb na popp – tři kranasy obrovské-GT: Libor 77 cm, Borek 78 cm a Zdeněk 105 cm a dva kanice měsíční: Saša 58 cm a Pavel 55 cm.
Díky sílícímu větru a proudu, který jde přímo proti nám, musíme za vrcholícího přílivu v 16.30 popping ukončit a trolujeme kolem „Chompaville“ k ostrůvku M, kde kotvíme. Za celých 1,5 hodiny večerního trollingu jsme neměli ani záběr. Viděli jsme jen pěkné hejno pár desítek delfínů, kteří si s potěšením hráli v blízkosti lodě.
Kotvíme u ostrůvku M na hloubce asi 40 m a chytáme na 45-50 m. Na 100-200 g jigy jsme večer ulovili několik bonit 30-50 cm a barakud 40-63 cm. Pak lodníci začali servírovat večeři v podobě kuřecí polévky, salátu, kuřecích nugetek ve sladkokyselé omáčce, kanice pečeného v páře, rýže, lilkového kari, dušené zeleniny, ananasu a papayi. Večeří nás dokonale vyautovali a my pod náporem chuťových požitků a zatížených břichů museli před dalším rybařením kapitulovat. - Borek 01.04.2021 18:30
-
Maledivy, čtvrtek 1.4. 2021
Od rána je vedro, dusno a zataženo. Skupina A (Borek, Tomáš, Libor a Pavel) vyráží po snídani muškařit na ostrůvek, kde byla předd cca 14 dny ulovena bonefish. Skupina B (Zdeněk, Petr a Saša) jede na oceán trollovat, jiggovat a poppovat.
Muškaření na ostrůvku je debakl. Libor zlomil prut během pár prvních náhozů, ale dále statečně bojoval s torzem mušáku v ruce. Výsledek? Bez ryby.
Pavel s Tomášem také bez ryby, ale alespoň beze ztrát.
Já ulovil kranase modroploutvého 40 cm na malého černého streamera a jednoho malého kanice. Pak se při náhozu ozvala rána a ze čtyřdílného prutu se stal prut pětidílný.
S ohledem na výsledky muškařské seance jsme rádi, že vidíme v dáli vracející se skupinu B.
Mezitím, co jsme skoro nic nechytili a zlomili dva pruty přišel Zdeněk při jiggování o velkou rybu a Saša zdolal 45 cm kanice měsíčního. Jak se „sedá na lopatu“ musel ukázat při jiggingu kuchař Šadýz. Vzal prut s růžovým 250 g jiggem a zdolal 150 cm žraloka bělocípého.
Dopolední poppování bez záběru, stejně jako trolling.
Před obědem jsme šnorchlovali uvnitř atolu, viděli jsme želvy, langustu a spousty korálových ryb. Saša ulovil malého kanice na jigstreamer.
Po obědě jsme asi hodinu a půl trollovali. Bez záběru. Poslední dvě hodiny před zakotvením jsme poppovali z vnější strany atolu. Mě za poppem vyjel solidní žralok, ale ani nadvakrát poppa nevzal, následovalo několik výjezdů a tři záběry na cikádu. Bez ryby.
Tomášovi se podařilo vyprovokovat a zdolat kranase obrovského-GT délky 65 cm, pár výjezdů..., prostě MzK.
Pavel si konečně chytil rybu na popp. Na poddimenzovaný cajk zdolal kranase obrovského délky 59 cm, bůhví jak by to vypadalo, kdyby byl větší.
Zdeněk chytil na stickbait triggerfish (ostenec) délky 48 cm, což je značně netypický úlovek na přívlač.
Petr i přes to, že více odpočíval než chytal, zdolal GT 72 cm na popp.
Pavel a Libor byli odpoledne bez ryby.
Jen co jsme zakotvili, zkoušíme jiggovat. Libor chytil malou barakudu, Zdeněk kranase modroploutvého 50 cm a mě se podařilo na odhozeného jigga zdolat GT délky 60 cm.
To byl zas den...
Maledivy 21.1.2022
„Tak máme za sebou tři dny rybaření a mne už bolí záda“, napadlo mne ráno, když jsem v šest ráno po zazvonění budíku kontroloval, jestli žiju. Chvíli provádím strečing v leže a pak se přesouvám do jídelny, abych si udělal čaj. Kapitán i kuchař už jsou na nohou. Jeden kontroluje motor a generátor, druhý připravuje snídani. Před sedmou zdvíháme kotvu a trolujeme po oceánské straně atolu na místo, kde se u majáku střetávají mořské proudy a kde hodláme začít vláčet. Máme před sebou půldruhé hodiny jízdy, což je právě tak akorát, abychom se stihli nasnídat a rozebrat základní životní otázky, zejména koho, co a kde bolí.
Oceán je jak rybník, jen počínající příliv zdvihá na hladině táhlé oceánské vlny. Potkáváme hejna stovek delfínů, občas se na hladině objeví mořská želva. Prvních třicet minut vláčení poppů a jerků se zdá, že tady snad ani žádné ryby nejsou. Jirka, Luboš a Tomáš vláčejí z lodní přídě, já s Michalem nahazujeme ze střechy. Já se snažím vláčet před lodí ve směru na hloubku, ostatní nahazují směrem ke korálovému útesu, kde se lámou vlny v mělké vodě. První záběr mi přichází z hluboké vody, ale ryba útočí nějak divně – dvakrát naráží do poppa a v podstatě ho vystrkuje nad hladinu. Teprve po třetí zaútočí z boku a já vidím, že se jedná o žraloka útesového délky něco málo přes metr. A protože si nový popp nechci nechat ukousnout, doslova mu ho odtrhávám od huby. Hned na další hod mi přichází krásný záběr před lodí a ryba uhání na hloubku, odkud ji pomalu, ale jistě pumpuji k hladině a po pěti minutách se díky pohybu lodě ocítá asi padesát metrů za lodí. Metr po metru jí zkracuji vodítko, až se na hladinu vyhoupne pěkný metrový kranas. Pomalu ho vedu k lodi, kde se ujímají lodníci a při zdvinutí na palubu jim padá a prchá zpět do hlubin. V tu chvíli, ale už zasekává další rybu Jirka a pak to jde ráz na ráz: Jirka kranas obrovský 65 cm, Michal krásných 108 cm (cca 18 kg), Luboš 103 cm (cca 16 kg), pak najednou Jirka s Michalem 70 cm a 88 cm, Luboš kanic měsíční 50 cm, Tomáš pak po patnácti minutách souboje trhá o hranu dna velkého kranase, který vyrazil na hloubku a Jirka přidává ještě kranáska 77 cm a kanice měsíčního 50 cm. Zatímco se blíží poledne, opouštějí nás síly a s ulehčením vítáme kapitánův povel k trollingu na polední kotviště.
Hladina oceánu je dnes klidná a na dohled od nás kotví sesterská loď s německou posádkou, kde si máme dle plánu vyzvednout část proviantu. Ještě před příjezdem na místo setkání vytahuje Jirka na palubu metrové wahoo, které neodolala vibracím osmnácticentimetrové modré makrely-Rapala Magnum.
Zatímco s Michalem a Tomášem šnorchlujeme, posádka překládá zásoby a tankujeme sladkou vodu (naše desalinační jednotka se porouchala a nechceme jet doplňovat vodu do vesnice, což je vždy trochu ztráta času a v dnešní době i určité riziko setkání s koronavirem…). Šnorchlovali jsme v příbojové zóně na oceánské straně korálového útesu. V zóně, kde se lámou příbojové lny pozorujeme několik želv 50-80 cm, hejna sedmdesáticentimetrových ploskozubců, skupinky půlmetrových netopýrníků, ale zkontrolovat si nás přijel i metrový kranas-GT a o něco větší žralok útesový černocípý. Plaveme asi 200 m podél útesu a před námi stále defilují ploskozubci, bodloci-unicorni, občas nějaký ten kranas, černocípý žralok a podařilo se mi chytit i jednu malou půlmetrovou želvičku. Když se vracíme k lodi, která se pohupuje asi 150 m od hrany, kde se dno s korály a hejny drobných rybek láme do modravého nekonečna, míjí nás jedno hejnko asi padesáti pelamid (bonito) a o něco větší hejno půlmetrových kranasů duhových (rainbow runner).
Po výtečném obědě trolujeme půl hodiny k majáku „na růžku“ a pak prochytáváne s poppy a jerky úsek pobřeží kde jsme zatím nechytali. Ačkoli jsou úplně ideální podmínky (klidný oceán, lehký vánek od severu, jasno, 30°C a hodina po vrcholu přílivu), ryby se o naše nástrahy rozhodně neperou. Jirka ulovil na šestnácticentimetrový modrý popp kranáska 65 cm, Luboš přidal na jerk půlmetrového kanice měsíčního, pak mu hned po záseku spadl pěkný, asi metrový kranas a to bylo až do západu slunce vše. Tedy, když nepočítám třiceticentimetrové bonito na trolling, které bylo mojí jedinou odměnou za celodenní dřinu.
Na thile v "Jurském parku" kotví dnes dvě lodě domorodců a naše sesterská loď, my spouštíme kotvu v průlivu o 500 m blíže k ostrůvku. Kotvu máme v cca 30 metrech a pohupujeme se na vlnách na hloubce asi 60 m. Hned po zakotvení lovíme na jigy 150-200 g malé barakudy a kranasy duhové 55-60 cm. Na kousky ryb na položenou se po chvilce rozpoutává lov chňapalů, cejnovek, barakud… a po večeři začíná i úspěšný lov kranasů velkookých na svítící poppy a pilkiny.