Kanada - Řeka Fraser - Reportáže

15. srpna 2014

V polovině srpna jsem měl na tři dny dva hosty z USA - New Jersey, otce a syna. Gene a Aaron cestují za rybami po světě pravidelně a patří mezi zkušené rybáře.
První dva dny chytali hodně jeseterů, ale vše bylo do 205 cm. Hned ráno třetího dne jsem měl pocit, že dneska se něco stane a měl jsem k oběma rybářům takový proslov ve stylu, že "i ten nejjemnější záběr může znamenat velkou rybu...". No prostě jsem je hned ráno vynervoval tak, že prvních pět záběrů jsme prošvihli. Pak přišla jedna ryba 160 cm, jedna ryba 210 cm a v 16.45 čtrnáctiletý Aaron zasekl monstrum.
Zkrátím to: délka od špičky nosu do rozdvojení ocasní ploutve 314 cm, obvod přes prsa 134 cm, předpokládaná hmotnost 300 kg. Délka měřená po "evropsku" by byla 350 cm. Podle údajů chipu, který ryba v sobě měla, byla již ulovena v roce 1997 a za tu dobu vůbec nerostla! Odhadované stáří ryby: 200-300 let.
Více v reportáži "O monstrech třímetrových", viz http://www.rybolov.com/kanada/reka-fraser/reportaze/o-monstrech-trimetrovych/

Z Vancouveru zdraví
Chris Ciesla



5. června

Jako každý rok je v druhé polovině května a v červnu na řece Fraser vysoká voda z tajících sněhů a ledovců. Rybaření je za aktuálních podmínek náročnější, ale na druhou stranu pro nás – rybáře, kteří zde žijí a jsou na vodě s klienty skoro každý den, je to rybaření technicky zajímavější a leckdy s překvapením.
S pár klienty jsem sice na základě jejich požadavků musel v květnu rybařit v okolí Chilliwacku a u Vancoueru, ale daleko radši mám touhle dobou kaňon nad Hope (tam co točili kus prvního dílu Terminátora). Zatímco dole pod kaňonem je řeka rozlitá do plné šíře a ryby jsou težko hledatelné, v kaňonu se soustřeďují na některá místa.
Vzhledem k síle proudu se na loviště dostane jen málo lodí se zkušenými řidiči - je tady o 5-6 m vyšší hladina vody než bývá v například říjnu a řeka valí v peřejích 8000 kubíků za vteřinu. Už samotná jízda řekou za stávajícího stavu vody je skvělé dobrodružství (a některé firmy to tady prodávají jako “hardcore andventure”).
Zakotvit pak na lovištích, najít místa, kde se dá nahodit a udržet nástrahu na dně mezi proudy, to je fakt celkem zábavná a kombinační hra. Nicméně na každém místě, kde ryby a rybáři ustojí silný proud, je parádní rybařina a zdolávání ryby v proudu to je úplně jiné kafe, než si v klídku povodit jesetera v klidné vodě, jak to znáte z podzimních rybářských výprav.
V neděli 1.6. si mne s lodí najal jeden chlapík z Vancouveru a nechal se přesvědčit, že pojedeme do kaňonu. Když viděl řeku, vlny a proud, tak byl bílej jako stěna, ale nakonec si skákání ve vlnách užíval jako malý dítě. Chytali jsme jen na dva pruty - záběrů bylo hodně, zasekl a zdolával 12 jeseterů a do lodě jich dostal pět, největší 2,3 metru. V sobotu a neděli jedu zase do kaňonu s dalšími rybáři.

Zdraví
Chris


31. března 2014

Konečně jsem po zimě trávené v kanceláři při vyřizování účetnictví a rezervací na novou sezónu měl čas vyrazit alespoň na jeden den na ryby.
O víkendu jsme s jedním z kolegů jeli muškařit asi půl hodiny autem nad Chilliwack. Oba jsme měli na udici dva steelheady a každý z nás zdolal a vyfotil jednoho (fotky přikládám). Nebyl to žádný zázrak, ale pro mne po třech měsících sezení před počítačem, to byl skvělý relaxační den.
Kolegové průvodci Matt a James, kteří většinou rybaří s hosty z Čech a Slovenska, jsou u vody tak 3x až 5x týdně, v průměru mají každý okolo pěti steelheadů denně. Mattovi se povedlo několik dnů, kdy měl zdoláno více než 10 steelheadů za vycházku, ale to bych považoval za extrémní úspěch. Celkově se dá říci, že je letošní sezóna lovu steelheadů úspěšná. Ne sice tak jako ta loňská, ale ve srovnání s ostatními sezónami posledních dvaceti let patří k těm nejlepším.

Svoje lodě pro lov jeseterů držím zatím v garáži, ale během příštího týdne je asi provětrám. Rybářů-zákazníků, kteří mají zájem o lov jeseterů máme sice v březnu a dubnu bohužel málo, ale všichni, kdo se během minulých dvou týdnů dostali na vodu, si pochvalovali relativně vysoký počet záběrů i ulovených ryb. Sasha včera exceloval s dvacítkou ulovených jeseterů, tak to se nemohu nechat zahanbit...

Dnes máme na řece 15°C – opravdové jaro!
Z jarního Chilliwacku zdraví
Chris





Fraser,
říjen a listopad 2013

Dnes je 27. listopadu a já mám po téměř stodenním maratónu rybaření s klienty konečně jeden den jen pro sebe a svou rodinu. A aby ta pohoda byla úplná, otevřu si k tomu pivko.

Od konce srpna až do včerejška jsem byl prakticky každý den na vodě. Stejně jako všichni ostatní průvodci se cítím velmi unavený, ale máme za sebou skvělou podzimní rybářskou sezónu.

Tah lososů gorbuša (pink) byl letos silnější, než se předpokládalo a řekou Fraser proplulo letos v září a říjnu k trdlištím na 25 miliónu lososů gorbuša! Snad každý, kdo se letos dostal na dolní tok Fraseru nebo k jeho přítokům si užil lovu pinků, ať už vláčel nebo muškařil.
Tah lososů keta (chum) byl letos mírně opožděn, svého vrcholu dosáhl až v druhé polovině října a ještě teď, koncem listopadu stále táhnou z oceánu do Fraseru čerstvé kety.
Již třetí rok po sobě jsme na řece Fraser zažili nadprůměrně silný tah lososů kisuč (coho). To je skvělé, protože stavy lososů kisuč jsou ve srovnání s tahy před deseti nebo dvaceti lety výrazně nižší a někteří vědci a komerční rybáři se obávali, zda z neznámých příčin kisuči nevyhynou. Jak se zdá, šlo jen o krátkodobý trend v populaci stříbrňáků a čísla z posledních let vypadají velmi optimisticky. Většinu lososů kisuč jsme ulovili ze břehu a v některých zvláště úspěšných dnech se posádkám mojich lodí podařilo ulovit za den i více než 30 kisučů!
Podzimní tah lososů čavyča (king) byl letos podle očekávání slabší (když táhnou v lichých letech gorbuše, bývá kingů obvykle méně). Nicméně především v druhé polovině října a začátkem listopadu se některým vláčkařům a muškařům podařilo ulovit nejeden krásný exemplář a vyzkoušet si své síly při zdolávání ryb vážících okolo 20 kg...

Lov jeseterů je vždy v lichých letech, když táhnou lososi gorbuša, velmi úspěšný. Především, co se počtu lovených jeseterů týče. Ani letošní rok 2013 nebyl výjimkou a věřím, že v letech 2015, 2017... to bude stejné.
Kromě jedinců, kteří se převážně zdržují v řece, přitáhlo do Fraseru spolu s lososy goruša množství jeseterů bílých z oceánu, aby se vykrmili na jikrách i mršinách uhynulých lososů. Ačkoli jsem já osobně ani nikdo z mojich kolegů letos neulovili žádnou rybu délky nad 330 cm, počet obrů v kategorii 280-310 cm byl nadprůměrný.
Sašova ryba na obrázku měřila od špičky „nosu“ do rozdvojení ocasní ploutve 272 cm, tedy ke špičce ocasní ploutve (měřeno evropským způsobem) 310 cm a přes „prsa“ měla 135 cm. Chytil ještě jednoho jesetera, který byl úplně stejně dlouhý, ale přes prsa měl dokonce 140 cm.
Já měl letos na velké ryby smůlu, o většinu jsme při zdolávání přišli (jeden z velkých jeseterů utekl při zdolávání i našim hostů z Plzně – města piva). Největší ryba, kterou letos na podzim zdolali rybáři na mojí lodi měřila ke špičce ocasní ploutve „jen“ 301 cm

Když jsem procházel statistiky letošních úlovků jeseterů na Fraseru, tak čtyři největší ulovení jeseteři měřili od špičky hlavy k rozdvojení ocasní ploutve 300-320 cm, tedy ke konci ocasní ploutve 330-350 cm! Tři z té čtveřice byli uloveni v červenci, srpnu a září a jeden byl uloven v listopadu. Jinými slovy – nejvíce jeseterů se sice obvykle loví od září do listopadu, ale největší ryby mohou snadno přijít i mimo tohle „horké období“.

Ačkoli tah lososů gorbuša končil v první polovině října, velké množství jeseterů se loví až do dnešních dnů, tedy do konce listopadu.
Ačkoli hladina i teplota vody v řece začala rychle klesat, na aktivitě jeseterů se to nijak neprojevilo. V první polovině listopadu jsme na dolním toku řeky měli dokonce několik dní, kterým říkáme „40+“,což znamená 40 a více zdolaných jeseterů v lodi. Byli to sice vesměs mrňousci do 180 cm, ale pro klienty, kteří chtěli hodně akční rybaření, to byl životní zážitek.
Opět se letos potvrdilo, že listopad patří mezi nejúspěšnější období pro lov jeseterů. Možná i proto, že je na řece už méně rybářů.

Zkoušel jsem se svými kolegy nějak vyhodnotit, co mělo vliv na počet ulovených jeseterů. Samozřejmě každého jako první napadne „přijet na správné místo ve správný čas“, jenže po těch letech, co pracuji jako rybářský průvodce, bych si dovolil tvrdit, že chytám s hosty vždy „na správném místě a ve správný čas“. Ale někdy prostě skvělá místa nefugují a den na to se na stejném místě výborně zachytá. Hodně jsme letos proto experiemntovali s nástrahami a jak se zdá, tak jsou jeseteři výbíravější, než jsme si všichni mysleli. I malý rozdíl v nástraze (velikost porce, stáří naloženého lososa, druh lososa, druh jiker, způsob konzervace jiker) měl nezřídka obrovský vliv na agresivitu jeseterů a jejich ochotu nástrahu nejen „očuchávat“, ale také sežrat (a potažmo se nechat ulovit).
A tyhle stravovací nálady se u jeseterů mění ze dne na den a dokonce jsou ve stejném dni jiné na různých úsecích řeky – já jsem například měl úspěchy na jikry kety, tak volám Sašovi a Joshovi, ať hned nastraží jikry kety a oni mi za dvě hodiny „poděkovali“, že na jikry kety neměli ani potah, ale na prutech, na kterých nechali nastražené jikry gorbuše, záběry byly...

Jako příklad mohu uvést jeden listopadový den, kdy jsem asi 5 km po proudu od Mikova pensionu měl na nastražené zasmrádlé filety uhynulých lososů jeden drbanec za druhým. Ale jenom drbance, žádný pořádný záběr. Po půl hodině, kdy se u nástrah stále šmrdlaly nějaké ryby, jsme neměli ani jeden úspěšný zásek, vše byly jen zobance, žádný pořádný záběr. Už jsem chtěl změnit místo, ale pak jsem jen tak pro srandu na dvou prutech vyměnil nástrahu – dal jsem tam přibližně stejně velké kousky lososa, ale jiného druhu. Bylo to k nevíře: na dvou prutech, kde zůstaly staré nástrahy se nadále nic pořádného nedělo, za to na dvou prutech s novou nástrahou byl jeden záběr za druhým! Žádné ťukání a očichávání nástrahy, ale vždycky pořádná jízda, jako-by ti jeseteři aspoň týden nežrali! Během dalších dvou hodin jsme zde ulovili 8 jeseterů délky 180-212 cm. Jsem si jistý, že ty ryby tady byly i tu půlhodinu, co jsme měli jen drbance a žádné pořádné záběry, ale teprve nová nástraha je dostala do varu.

Ačkoli do řeky stále táhnou další a další lososi keta a kisuč a každý den se na řece loví jeseteři, hlavní rybářská sezóna už je za námi a mezi hosty už jsou většinou jen klienti z Vancouveru a USA, kteří se k nám do okolí dostanou pracovně a chtějí si vyzkoušet rybaření.
Já se příštích pár dnů budu věnovat rodině, kterou jsem od léta zanedbával a za dva nebo tři týdny, až se v přítocích Fraseru objeví větší množství táhnoucích duháků – steelheadů, tak si připravím muškařinu a vyrazím zase k vodě, abych se dostal do formy, než začne v únoru hlavní sezóna lovu steelheadů.

Dovolte, abych tímto poděkoval všem našim zákazníkům a přátelům-rybářům z Británie, Čech, Slovenska, Polska, Švýcarska, Německa, Rakouska, Dánska a dalších evropských zemí, za vydařenou sezónu. Podle rezervací, které už evidujeme na září a říjen 2014 je mi jasné, že s mnohými se znovu uvidím a bude mi potěšením, když já a můj team průvodců budeme u dalších úlovků, ať už rekordních nebo všedních.

Váš
Chris a team River Sportfishing



30.9. a 1.10. – na skok za jesetery a lososy

Cestou z kanadského Yukonu jsme měli ve Vancouveru tři dny čas a tak jsme si naplánovali dva dny rybaření s průvodcem na řece Fraser.
Na celý náš pobyt slibovala předpověď počasí zataženo a déšť. Tentokrát se meteorologové opravdu nespletli – mraky seděly na hřebenech okolních hor a s přestávkami celé dva dny drobně pršelo.
Ráno 30.9. měl průvodce Josh velmi dobrou náladu . Aby ne, včera (29.9.) ulovil jesetera délky 9,7 stopy, tedy více než tři metry, což byla zatím jeho největší ryba letošní sezóny. Další dva velké jesetery vypnuli jeho zákazníci během zdolávání. Protože jsme hodlali trávit celý den lovem jeseterů, zamířil s lodí rovnou na včera úspěšné loviště. Samozřejmě se zpráva o jeho včerejším úspěchu roznesla a na místě už kotvili tři jiné lodě. Deset minut po zakotvení naší lodě a nahození udic přišel první záběr. Jednalo se o rybu nad dva metry délky, ale bohužel se jí během zdolávání podařilo uvolnit háček. A to byla vlastně jediná pořádná akce za celý den! Pak už přišlo jen několik planých záběrů a drbanců, které se nepodařilo zaseknout.
Josh po několika hodinách bez pořádného záběru projížděl loviště pomalu echolotem, ale ryb se ukazovalo málo. Že by opustily své stanoviště v důsledku deště a pomalého zvyšování hladiny vody? Nebo je vyhnal rachot 3-5 rybářských lodí, které se na lovišti pokoušely o štěstí pod vlivem včerejšího úlovku?
Do pensionu se posádka vrací o hodinu dříve, než plánovala a depresi z neúspěchu zahání až koupel ve vířivce.
První říjnový den se však karta měla obrátit.
Pavel vynechal rybaření na lodi a jel autem lovit lososy na mušku. Začal na rozlitinách říčky Morrice Creek (asi kilometr pod líhní Weawer creek, kde je velmi hezká expozice života lososů a veřejně přístupný umělý kanál, ve kterém se třou lososi gorbuša, keta a nerka). Za tři hodiny rybaření ulovil na mušku čtyři lososy gorbuša (cca 2-3 kg). Odpoledne pak rybařil na řece Chehalis, kterou vytrvalý déšť sice zvedl asi o 20 cm, ale voda v řece zůstala čistá, takže řeka byla i přes zvýšený průtok chytatelná. Asi 500 m pod tábořištěm ulovil na mušku během dvou hodin rybaření jednoho lososa kisuč – coho o hmotnosti cca 3,5 kg a jeden se mu vypnul při zdolávání.
Čtveřice ogarů z Valašska trávila celý den na lodi s Joshem – nejprve zachytali během dopoledne úspěšně lososy gorbuša, keta a kisuč. Zvýšená hladina vody v řece Harrison zřejmě přiměla lososy ke zvýšené aktivitě a prakticky všichni rybáři, kteří ten den na Harrisonu zkusili štěstí při lovu lososů, byli spokojeni. Především počet lovených lososů kisuč (coho) byl velmi dobrý – čtveřice Dánů, kteří s námi bydlí v pensionu, ulovila celkem 12 stříbrňáků a snad každý, kdo se o kisuče ten den pokusil, měl na prutu alespoň jednoho.
Odpoledne skórovali Valaši při lovu jeseterů dvěma slušnými exempláři – ten menší měřil necelé dva metry a ten větší plných 290 cm! Záběrů nebylo sice mnoho, ale tyhle dvě ryby za to stály, Joshovi se vrátila včerejškem nahlodaná sebedůvěra a večer jsme zdolání jeseterů náležitě oslavili!

Břeťa, Karel, Pavel, Ruda, Pavel a Zdeněk


20. září 2013

Tah lososů gorbuša (pink salmon - humpback) vrcholí a jeseteři mají v řece žrádla víc než dost. Zatím se soustředí na jejich jikry, ale ke konci tahu se součástí jídelníčku jeseterů budou stále častěji stávat i těla vytřených lososů.
Skupina rybářů z města piva - Plzně, dorazila v pořádku a je s niumi legrace. Trochu mi teda rvalo nervy, když včera přišli od dvě hodně velké ryby, se kterými nedokázali během zdolávání udržet kontakt, ale berou to sportovně. Možná víc sportovně než já - jedna z těch ryb mohla být ke třem metrům a takových není na udici za rok mnoho. Zvlášť ne v kaňonu, kam jsem je včera vzal (stejné místo, kde jsme rybařili před dvěma lety s Petrem a Petrem).
Zdolali hodně menších ryb, ale jen jedna byla opravdu pěkná - 242 cm.
Měli jsme teď několik dní slunečné počasí, ale zítra má začít zase pršet, tak polovina z nich na jedné lodi pojede na lososy gorbuša, aby si užili trochu jiné rybařiny a pak zkusíme zase nějakého většího jesetera.

Zdraví
Chris

načíst další reportáže