Diskuse o rybaření ve světě
Všechny příspěvky
V diskusi je celkem 2189 různých příspěvků. Příspěvky jsou seřazeny podle data vložení.
- Zdenek 19.01.2022 15:46
- Zdenek 19.01.2022 15:36
-
Maledivy 18.1.2022
V pátek jsme si došli na PCR-test a v úterý 18.1. už nás v kotvišti jachet a obytných lodí za letištěm Male čekala naše oblíbená loď. Až na Tomáše, pro kterého je dnešek rybářskou premiérou v tropech, jsme my ostatní na Maledivách každoročními hosty.
Majitel lodě nám pár dnů před odletem psal, že nás na palubě čeká překvapení, ale tohle jsme nečekali: interiér jídelny prošel plánovanou rekonstrukcí, což kromě nových podlah, osvětlení, barové police s automatem na led a kávovarem znamenalo i přestavění nábytku a zmizení dvou stojanů na rybářské pruty. Na náš dotaz, kam si máme dávat pruty, pokrčil kapitán rameny a zabrebentil něco o tom, že na ně truhláři během renovace interiéru asi zapomněli. Sice zapomněli, ale naštěstí nevyhodili a tak za čtvrt hodiny máme starý stojan opět nainstalovaný v novém interiéru. Ale to úplně největší překvapení nás čekalo na lodní přídi: většinu prostoru, který rybáři potřebují pro přívlač, zabírala konstrukce pergoly zastiňující příďovou palubu. Výraz našich tváří a dotaz, kde že máme rybařit, kapitán evidentně čekal a jen omluvně dodal, že majitel lodě má občas divné nápady a zřejmě nám chtěl udělat radost. Aniž jsme museli vznášet nějaké další argumenty nebo požadavky, najednou se na palubě objevila flexa, pár šroubováků a kladiv. Za půl hodiny zbylo po celé pergole jen pár obroušených svárů a dírek od šroubů. Mohli jsme tedy zvednout kotvu a vyrazit na oceán!
Dnes je úplněk provázený tradičně silným větrem. Na programu máme přesun co nejdál od letiště a hlavního města souostroví. Téměř pět hodin trollujeme napříč atolem a pak po vnější straně atolu, aniž o naše wobblery a hladinové nástrahy jeví ryby nejmenší zájem. Sestavujeme přívlačové a jigovací pruty, navazujeme udice a pomalu se sžíváme s vlhkostí vzduchu, konstantní teplotou 30°C a houpáním paluby.
Po výtečném obědě (kuřecí řízečky, hranolky, pikantní těstoviny a zeleninový salát) chvíli relaxujeme a pak jigujeme v jednom z průlivů, kterým voda proud mezi atolem a oceánem. Vítr je však příliš silný a tak odměnou za dvouhodinový jiggng jsou nám jen dva půlmetroví chňapali velcí. Krátce před západem slunce kotvíme u písčiny, která nám poskytuje ochranu před vlnami a větrem. Někteří z nás neodolají a noří svá středoevropská těla do vln Indického oceánu, ostatní relaxují u kávy, čokolády nebo piva. Ještě před večeří zdolal Tomáš svého prvního dvoumetrového žraloka rezavého chůvičku.
Večeře je taková hezká tečka za prvním dnem letošní výpravy. - CK PEPA 19.01.2022 10:08
-
Sundholmen 19.1.2022
Poměrně dlouho se teploty pohybovaly kolem 0, ale teď už pár dní mrzne. Na jezeře je konečně tak tlustý led, že mohu k chatě na ostrově dojet autem, dovézt nějaký ten materiál a konečně udělat na chatě a sauně pár úprav a oprav, které plánuji už od jara. Na začátku sezóny bude vše hotovo a připraveno na první letošní rybáře.
Ze Sundholmen zdraví
Gunnar - Borek 21.12.2021 13:52
-
Kostarika - poloostrov Nicoya 16.-17.12.2021
Ve čtvrtek 16.12. jsme vyrazili z kotviště lodí opět na jih. Jiggovat jsme zkoušeli chvilku jen na jednom místě, ale bez záběru, tak jsme jeli chytat na stickbaity a poppy. Celkem jsme ulovili asi 10 ryb, převážně kranasů dvouskvrnných (jack) a pár malých kohoutovců. Nic výjimečného se nepovedlo.
Pátek 17.12. byl úplně jiný. Začali jsme jiggingem a mě se dařilo od první chvíle. Kranasi reagovali na můj jig naprosto skvěle a na palubu se podíval i pěkný cca 75 cm kanic. Když jsme opouštěli první spot, měl jsem už pět ulovených ryb - dva kranasy dvouskvrnné 70-80 cm, jednoho kohoutovce, jednoho malého tuňáčka a kanice. Tento náskok vzbudil v Sašovi soutěživost a snažil se mne dohnat stůj, co stůj. Dokonce použil i tak pokleslý nástroj k úspěchu, jako je trolling. Sice na trolling ulovil jen dvě bonita, ale v jednu chvíli jsem měl náskok už jen o jednu rybu. Nutno ale říci, že Saša ulovil i krásného kohoutovce délky 122 cm na jig, což samo o sobě je úlovek, který leccos přebije.
Při poppování u pláží jsme měli nesčetně výjezdů a záběrů od kohoutovců a od kranasů dvouskvrnných. V jednu chvíli jsme dokonce zdolávali tři ryby naráz. Rozhodně to byl den s nejlepší aktivitou, který jsem v Kostarice zažil.
Nakonec se do lodi podívalo 21 ryb. Těsné vítězství jsem udržel i přes to, že můj poslední úlovek Saša sprostě sabotoval, přehodil mne a tak jsem o svou desátou rybu (kohoutovec cca 80 cm) u lodě přišel. Konečné skóre tedy nakonec zůstalo: Borek 9 ryb, Saša 8 ryb, Luboš 4 ryby. - Zdenek 19.12.2021 21:58
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 18.12.2021
Závěrečný den našeho pobytu jsme měli plánovaný jako rezervní, resp. relaxační. Ale jak řekl Luboš: ten den v plážových barech by nás mohl přijít pěkně draho, tak raději půjdem na ryby. Dohodli jsme si tedy den rybaření navíc. A aby to bylo jiné než v předchozích dnech a víc relaxační, zvolili jsme asi nejlepší/nejpohodlnější loď na pobžeží, jedenáctimetrový Boston Whaler upravený pro trolling na volném oceánu. Kapitánem byl Nan a průvodcem široko-daleko známý machr na mečouny – Rolando, který zkušenosti pro lov velkých dravců sbíral od svých šesti let nejprve jako lodník a později jako rybářský průvodce na různých lodích.
Na pláži nás v 7.15 nalodil na malou motorovou loďku Rolandův strýček a místní rybářská legenda Rufino, odvezl nás k lodi kotvící asi 300 m od pláže a v 7.30 už valíme na oceán. Na palubě je připravená krásná sestava trollovacích plutů s multiplikátory Saltiga, na všech nové vlasce, na zádi v chlaďáku navázané nástražní rybky-balyhoo. Nejprve zajíždíme k hejnům bonit asi 5 km od pobřeží na hloubkách kolem 60 m. Čtvrt hodiny naháníme bonita, ale jsou to jen malé rybky do 30 cm a je dost těžké je přimět k záběru. Po ulovení druhého bonita jedeme k podmořské hoře, která asi 20 km od pobřeží vystupuje z hloubky kolem 400 m do 200 m. Zde začínáme trollovat – vlečeme za sebou dva teasery (povrchové dráždidlo s chobotnicemi bez háčků), tři pruty s povrchovými dráždidly-chobotnicemi a tři pruty s nastraženými balyhoo délky cca 30 cm s jednoháčkem. Záběry přichází už po pár minutách trollingu. První ryba-dorado 127 cm je na povrchové dráždidlo, pak přichází dorado 123 cm na balyhoo. Třetí dorado padá ve výskoku hned po záseku. Pohybují se kolem nás hejna delfínů, ale po hodině trollingu záběry dorad najednou končí. Ostatní lodě v okolí také hlásí, že aktivita ryb poklesla a tak trollujeme asi 15 km k další podmořské hoře resp. k bóji, kterou před pěti lety nainstaloval jeden Američan na hloubce asi 200 m. Občas některá z lodí hlásí, že viděla mečouna nebo jim na nástrahu zaútočil plachetník, ale zdolaná jsou hlášena jen dorada. Nám se podařilo zdolat během poledne a odpoledne také jen dorada, tři kousky, vše mezi 110 cm-125 cm. V 16.00 se dělá nepříjemné vedro a slunce od západu ostře svítí. Záběrů i hlášení ulovených ryb z okolních lodí opět ubývá. Den končíme s pěti ulovenými dorady 110 cm-127 cm a míříme do přístavu. Jedno z dorad bude k dnešní večeří a pak se musíme zabalit, dopít načatou láhev rumu a zítra nás čeká návrat zpět do Evropy. - Zdenek 17.12.2021 20:11
-
Kostarika, poloostrov Nicoya, 15.12.2021
Jasno, slunečno, mírný větřík od jihozápadu. Ráno 23°C, odpoledne 28°C. Na ryby jsme vyrazili ráno v 7.15, nejprve jsme vláčeli severozápadně od kotviště lodí. Byla vidět hejna bonit a sardinek, na každém místě u skal na hloubce 5-25 m jsme měli záběr nebo dva, ale ulovili jsme jen několik bonit a kranase. Lubošovi se na 15 cm popp podařilo zaseknout cca 80-centimetrového tuňáka žlutoploutvého, ale po pár minutách zdolávání, když dovedl rybu k lodi, mu přetrhl šňůru, resp. asi praskl uzel. Dopoledne a přes poledne vláčíme nad skalami na hloubkách 10-25 m v pásu kolem želví pláže Ostional. Blíží se úplněk a líhnou se malé želvy. Dravci (zejména chňapali, kohoutovci a kranasi) se stahují k plážím, aby se nacpali malými želvičkami. Prakticky na každé místě, kde jsme dopoledne a v poledne vláčeli, jsme měli několik útoků na nástrahy, většinou to byli kranasi, ale i skupiny kohoutovců a chňapali cubera. Jednou jsem trojici metrových kohoutovců, která sledovala cuberu pronásledující můj popp dovedl až k lodi. Dvakrát se nám podařilo cuberu zaseknout, ale jednou se vypla a po druhé (to bylo na jig) roztáhla po cca 10 minutách urputného přetahování kroužek u jigu. Podle tahu to byla ryba kolem 30 kg. Záběrů tedy hodně, ale do lodi se podívali jen čtyři kranasi 70-82 cm a jedna metrová jehlice.
Obědváme u želví pláže, na každých 100 metrech je vidět karetu zelenou (většina jsou kusy 70-90 cm délky). K obědu jsou kuřecí nugetky se salátem a koláčky. Jenže oběd nás nějak umrtvil a po obědě už jsme jen na jednom místě na popp vydráždili k útoku kranasy a pak jigujeme u skal kolem Punta G. Kromě jednoho bonita a půlmetrového zubatého tuňáka albacore (atun sierra), jsme už nic neulovili. V 15.15 končíme s chytáním a vracíme se do kotviště lodí.
Jinými slovy, zase tak moc jsme toho dnes neulovili, ale dost jsme toho podělali. Ale tak už to bývá, někdy ryby vítězí a rybář může nadávat jen na svoje ruce nebo špatně navázaný uzel, či mizerný kroužek apod.
Večeři nám dnes připravují ve francouzské restauraci ze včera uloveného tuňáka žlutoploutvého. Jako předkrm udělala zdejší paní kuchařka vynikající tartar z tuňáka, avokáda, manga, mrkve, okurky, cibule a koření. Lepší jsem asi nejedl. Nádherně medium ogrilovaný steak z tuňáka s hranolkama, restovanou zeleninou a salátem byl skvělou tečkou za dnešním večerem. - Borek 16.12.2021 01:16
-
Kostarika-poloostrov Nicoya 14. prosince
V 7:00 jsme nastoupili na loď a vydali se podél pobřeží na jih. První asi hodinu jsme zkoušeli chytat přímo u skalnatých pasáží břehu, ale výsledek byl čistá nula.
Pak jsme zkoušeli jigging na hloubce kolem 25 m. Echolot ukazoval písčité dno s pár kameny a velké hejno menších ryb. Na třetí spuštění 80g jiggu jsem zhruba v polovině vodního sloupce dostal razantní záběr a po asi 10 minutách jsem v náručí držel svého vůbec prvního kohoutovce. A nebyl to žádný dorostenec, měl solidních 112 cm.
Na dalších místech, kde jsme jiggovali, jsme chytili pár kranasů dvouskvrnných, Saša přidal malou španělskou makrelu a já jednoho malého chňapala (pargo).
Odpoledne jsme poppovali na pláži, loď jela pomalu podél břehu nad hloubkou cca 8 m a my házeli nástrahy směrem ke břehu. Luboš měl několik výjezdů od menších kohoutovců a pak konečně jeden z nich zůstal na háčku poppa. V ten okamžik jsem dostal záběr taky a v zápětí i Saša. Zdolávali jsme všichni tři naráz. A každý měl na prutě jiný druh ryby. Luboš kohoutovce, já kranase dvouskvrnného a Saša cuberu. S focením jsme na Sašu nečekali, přeci jen zdolat velkého chňapala-cuberu (101 cm) zabere trochu více času...
Nakonec jsme zdolali asi 12 ryb, včetně jedné 90-centimetrové smuhy velice chutné ryby, kterou jsme pozvali na večeři. Dobře bylo! - Zdenek 15.12.2021 06:17
-
Kostarika 11-13 prosince 2021
Jestliže není možné "dvakrát vstoupit do stejné řeky", tak s mořem je to dost podobné. S odstupem jednoho týdne jsem se ve společnosti Borka, Luboše a Saši vrátil na stejná loviště na severu Kostariky. S naprostou suverenitou jsme zajeli na loviště, která nám minulý týden připravila úžasné rybaření, ale vše bylo jinak. Tam, kam se před týdnem stahovala hejna pelikánů a fregatek s vidinou snadné kořisti a kde co chvíli kohoutovci, kranasi a další mořští dravci v hejnech lovili drobné rybky, tam byla jen hejna pelamid (bonito) a spousty mant (rejnoků). Každých pár vteřin některá z mant vyskočila nad hladinu, udělala několik přemetů a pak sebou plácla o vodní hladinu. Místy vytvářely manty rojnice několika set kusů. Zda jejich chování a stahování do hejn souvisí s rozmnožováním nebo lovem potravy jsme nezjistili, ale v každém případě se kromě hejn bonit a mant žádná jiná hejna neobjevila a každý úlovek jehlice, španělské makrely, kranase nebo bonita, byl tvrdě vydřený.
Jakoby nás příroda chtěla odškodnit za mizernou aktivitu ryb, poslala nám do cesty velryby, které v zátoce u kotviště lodí lovily potravu - cpaly se rybím potěrem. Několikrát se velryba ocitla jen 5-10 m od naší lodi. Někdy se jen objevila na hladině nebo nám zamávala ploutví před zanořením, jindy se z hlubiny vynořila rozevřená tlama, která sklapla až když se čtvrtina zvířete vyhoupla nad hladinu a statisíce rybek se ocitly v pasti. - Zdenek 15.12.2021 05:50
-
Kostarika 7-11 prosince 2021
Zatímco rybaření na novém lovišti na severu Kostariky nás v prvních dnech prosincové výpravy příjemně překvapilo. Osvědčená loviště na poloostrově Nicoya poněkud podlomila naši sebedůvěru. Čtyři dny jsme téměř nemohli zavadit o rybu. Denně jsme ve třech chytli pár jehlic 80-110 cm, 1-2 kranasy do 80 cm, 1-3 špaňelské makrely kolem 70 cm, případně pár bonit. Záběry kohoutovců byly zcela ojedinělé. A nebylo to tím, že bychom se nesnažili nebo dělali něco vyloženě špatně - Britové, kteří zde rybaří už několik let po sobě také vzdali klasickou pobřežní přívlač a raději se věnovali trollingu zaměřenému na lov mečounů a dorad. Každý den ulovila jejich čtveřice 1-2 mečouny 50-140 kg a 5-10 dorad kolem metru. To nezní vůbec špatně, ale když jste přijeli do Kostariky lovit aktivně kohoutovce, kranasy, chňapaly a další druhy ryb a namísto toho vás nízká aktivita ryb donutí trollovat, je to samozřejmě tak trochu prohra...
Ale poslední den se karta najednou obrátila. Na pláži C byla výjimečně vyšší aktivita ryb a za jediný den jsme ve třech měli 22 ulovených ryb (10 kohoutovců, kranasy dvouskvrnné a španělské makrely). Sice to nebyly žádní obři, vesměs vše ryby do 70 cm, ale konečně po čtyřdenní pauze pěkná rybařina.
Naštěstí Kostarika není jen o rybách a tak nás kromě každodenních výhledů na nádherné pobřeží, setkávání s mořskými želvami a mantami, potěšila zdejší příroda i přehlídkou lenochodů, nosálů, kolibříků, opic a nádherně zbarvených papoušků ara arakanga. - Zdenek 10.12.2021 05:48
-
Kostarika, Guanacaste 5.12.2021
Jasno-oblčano, ale dopoledne silný vítr od severovýchodu, chvílemi poryvy do 40 km/h.
Snídaně v 7.00, v 7.30 vyplouváme z kotviště na stejné lodi a se stejnou posádkou jako včera.
Nejprve jedeme cca 45 minut na výběžek u zátoky, kde se hned ráno Tomáš na jerk (redhead 12 cm) ulovil kohoutovce 138 cm. Měli jsme i dva výjezdy od chňapala-cubera ale nedobral do. Po chvilce ulovil Pavel na jerk 14 cm kranase oceánského-amberjack 63 cm. Ale vítr je stále silnější a je problém vodit nástrahu. V zátoce jsme pak ještě ulovili malého kanice 30 cm a několikrát jsme měli záběr od metrových jehlic, ale ani jednu jsme nezasekli.
Vítr však zesiluje a tak jedeme směrem zpět a po téměř hodině jízdy ve velkých vlnách přijíždíme do včerejší zátoky. Na mělčině jsme ulovili 4 barakudy 60-80 cm a několik nám jich spadlo (na malé jerky a poppy). Po poledni obědváme v lodi (rýže s masem) a hned po obědě chytáme v zátoce na místech, kde vidíme lovit ryby (a kde nalétávají hejna fregatek a pelikánů). Rozpoutává se neuvěřitelná rybařina, chvílemi berou ryby jak šílené: několikrát se nám stalo, že jsme všichni tři zdolávali rybu naráz. Tomáš zdolával kohoutovce, ten mu spadnul a než tu nástrahu stáhnul, tak mu ji vzal kranas. Mně se do nahozené udice zamotala fregatka, pomalu jsem ji přitahoval, až se ze šňůry vymotala. Hned jak se vymotala, tak mi popp vzal kohoutovec 121 cm. Kromě kohoutovců a kranasů dvouskvrnných jsme měli na prutu i bonita a Pavlovi spadl u lodě půlmetrový chňapal se žlutým ocasem (pargo cola amarilla). Tohle celé neuvěřitelné až šílené rybaření trvalo asi dvě hodiny. Když zrovna hejna kranasů a kohoutovců nelovila u hladiny, tak stačilo párkrát nahodit popp a on už se nějaký kohoutovec nebo kranas zvedl a na nástrahu zaútočil. Když jsme se po dvouhodinovém intenzivním zdolávání ryb rozhodli zátoku opustit, ještě několikrát jsme na moři při plavbě podél břehů poloostrova narazili na hejna lovících bonit nebo kranasů, ještě jsme pár ryb ulovili, ale byly to už jen jednotlivé záběry. Mezi 15.00-15.30 jsme ještě chvíli vláčeli u ostrovů nedaleko kotviště lodí. Hejna pelikánů zde byla, ale seděli na vodě a zatím nelovili – čekali, až se něco začne dít. Na malé poppy 14 cm, které se dnes ukázaly být asi nejproduktivnější nástrahou, jsme zdolali ještě 3 kranasy a Pavel zakončil lov španělskou makrelou 74 cm. Byl to úžasný rybářský den. Nejen proto, kolik a jak velkých ryb jsme ulovili, ale zejména pro ten zážitek, kdy jsme mohli pozorovat stovky, možná tisíce lovících ryb několika druhů.
Maledivy 19.1.2022
Budík mi zazvonil v 5.59, tedy po více než osmi hodinách spánku. Něco mi říká, že bych se klidně mohl pootočit na druhý bok a ještě si kapánek ducnout, když se ta postel tak hezky houpe... Ale po pár vteřinách vítězí mé lepší já a tak mohu na lodní zádi přivítat vycházející slunce. Po chvilce se na palubě objevuje i Michal, bereme si ploutve, brýle, šnorchl a lodník Šaríf nás veze motorovým člunem k písčině obklopené korálovým útesem. Viditelnost v okolí písčiny je však snížena zvířeným pískem a kromě nejběžnějších korálových rybek (bodloků, ostenců, chrochtalů, malých kaniců), hejna pelamid a jednoho metrového žraloka útesového jsme nic zajímavého neviděli. Když se po půl hodině osvěžující koupele vracíme zpět na palubu, lodníci už servírují snídani a z kajut se štrachají i Jirka, Luboš a Tomáš.
Po té, co jsme přemohli hromádky párečků, smažených vajec a v toastu zapečené pomazánky z tuňáka, chvíli váháme, zda si nemáme jít ještě narovnat záda, ale kapitánův povel „Popping, popping!“ nás vrací zpět do reality rybářské výpravy. Asi hodinu vláčíme poppy a jerky kolem thil při ústí průlivu do oceánu. Ačkoli stále fouká vítr kolem 5-8 m/s, vodní hladina je v těchto místech docela klidná a ze střechy plavidla jsou hezky vidět útoky jehlic a kranasů na naše nástrahy. Necelá polovina útoků ryb končí záběrem a pouze Michalovi se daří skórovat. Za to však hned třikrát: na růžovo-černo-stříbrný jerk délky 15 cm ulovil nejprve kranasa modroploutvého 66 cm, pak o něco většího kranasa obrovského, ke kterému po chvilce přidal ještě jednoho 80 cm.
Když jsme objeli všechny thily v průlivu, měníme vláčecí pruty za krátké jigovací. Skoro dvě hodiny prochytáváme s jigy hmotnosti 200-300 g zónu hloubek 40-100 m, ale záběry jsou jen ojedinělé. Jirka nám zajistil večeři v podobě tunáka jednobarvého-dogtooth 70 cm, já ukázal palubu dvěma kanicům 30-55 cm a Michalovi po pár minutách zdolávání ukradl rybu i s jigem žralok.
Protože nás začínají trochu bolet nerozcvičené ruce a záda, odkládáme jigovací pruty a trolujeme k místu, kde máme naplánované koupání, šnorchlování a oběd. Voda je zde nádherně čistá a při pohledu pod hladinu se objevují hezké porosty korálů, hejna korálových rybek a v mělčině u majáku, kde je necelý půlmetr vody, pozorujeme i skupinky kranasů modroploutvých. Chvíli se snažíme chytit želvu, která se popásá na dně, ale mávání z lodě nám oznamuje, že oběd je na stole. Kuchař Šadíz se opět nenechal zahanbit a pikantními těstovinami s tuňákem, smaženou rybou, hranolkami a salátem nás opět uvádí do stavu, kdy jsme schopni jen odpočívat nebo trollovat. Volíme trolling přes oceán k sousednímu atolu. Motor si přede, loď se pohupuje, někteří trollují, Michal se pokouší usilovným klepáním do tabletu zvýšit HDP a všichni jeden po druhém usínáme.
Budí nás až vůně kávy a vlny, které mořský proud dělá při vjezdu do sousedního atolu. Akorát nám vytrávilo a je nejvyšší čas protáhnout zlenivělá těla hard-core přívlačí ve vlnách na rozhraní mořských proudů v průlivu. První záběry hlásí z lodní přídě Jirka, jehož patnácticentimetrový popp se kranasům evidentně líbí. Někteří útočí na popp dokonce opakovaně, ale žádnou z ryb se Jirkovi nepovedlo zaseknout. Záběry pak hlásí ze střechy vláčející Michal a Zdeněk, ale první zásek se daří až Tomášovi, jehož růžovostříbrný jerk Savage pronásledoval a opakovaně atakoval kranas tak dlouho, až nástrahu necelých deset metrů od lodě opravdu nasál a dostalo se mu tak privilegia být první rybou, kterou Tomáš v tropech na hladinovou nástrahu ulovil. Měřil přesně 69 cm a po vyfotografování se odporoučel zpět ke korálovému útesu. Nakonec prolomil smůlu i Jirka, který po několika nezaseknutých rybách jeden ze záběrů proměnil a připsal si na konto kranase-GT 75 cm. To už se slunce pomalu kloní k západu a nám stále zbývá na kotviště půl hodiny jízdy. Ukončujeme tedy pro dnešek hladinovou přívlač a pouštíme za jedoucí loď wobblery a plastové imitace chobotnic. Cestou na nocoviště se nachází místo, kde jsme v uplynulých letech pravidelně ulovili kranasy zlaté. Kapitán vede loď podle navigace přesně přes místa s hloubkou 37-39 m, kde jsme ulovili již desítky ryb. Zajímavé je, že echolot neukazuje na dně žádné vyvýšeniny nebo zlomy hloubek, všude jen ploché dno. A pak najednou buch-buch-buch a zhruba 100 m od místa, kde jsme loni ulovili najednou pět kranasů 80-90 cm, máme zase naráz tři ryby na prutu. Lubošovi a Michalovi šluknul kranas wobbler a mně hladinovou nástrahu-chobotnici. Máme druhý den výpravy a projevuje se únava neprověřeného materiálu: můj několik let generacemi ryb nahlodávaný návazec konečně praskl a Lubošovi kranas roztáhl kroužek na háčku. A tak svého kranase zlatého přitahuje k lodi jen Michal. Metr ukazuje 88 cm. Příští rok, až si sem zajedem, už tahle ryba bude mít přes devadesát! Zkoušíme přes místo záběrů přejet ještě jednou, ale kranasi už o naše nástrahy zájem nejeví.
Na kotviště přijíždíme téměř za tmy. Právě včas, abychom před večeří na malé jigy a plandavky chytli ještě pár drobných barakud, chňapalů a bonit.