Reportáže
Souostroví Vikna 10.2.2009
Je tomu už deset let co jsem poprvé stanul na břehu moře, ucítil jeho specifickou vůni a okusil bojovnost obyvatel rybího společenství norských vod. Tak nějak se stalo pravidlem, že naše cesty mají charakter testovací. To znamená, že navštěvujeme lokality, které budou teprve nabízeny. Jedním z takovýchto míst bylo i souostroví Vikna respektive městečko Rorvik.
Kanada – Řeka FraserSvětový pohár v lovu jeseterů 2009 4.2.2009
Světový pohár v lovu jeseterů (World Sturgeon Classic) se koná každoročně počátkem listopadu. Posádky několika desítek lodí se ve vodách řeky Fraser snaží ulovit co největšího jesetera bílého nebo některého z nově označkovaných jeseterů. Někoho možná láká výhra ve výši až 40.000 CAD, ale většina rybářů přijíždí do Vancouveru, aby se setkala s přáteli nebo navázala přátelství nová, případně získala zkušenosti od svých soupeřů.
Maledivy – MaledivyNa toulkách tropickým rájem 7.1.2009
„Prosím tě, přece bys nevláčel s třistagramovým prutem! Nech to na mně, připravím ti parádní strogramový vláčák se čtyřtisícovkou navijákem, to musí bohatě stačit. Já jsem s tím na Kubě chytal tarpony a to taky není žádná slabá ryba.“ Chabě jsem se bránil, že přeci dvěstěpadesátigramové poppy nemůžu házet stogramovým prutem, ale byl jsem uklidněn argumentem, že nakonec budu rád, když chytnu občas nějakou, třeba i menší rybu a na to mi osmdesátigramové wobblery a poppy musí stačit. Po pravdě řečeno jsem byl docela rád, že jsem se nechal Petrem přemluvit: ani mně se nezamlouvala představa celodenní dřiny s třistagramovým bidlem. Nicméně jsem si jeden starší třísetgramový prut do tubusu přeci jen zabalil. Naštěstí.
Lavan 2006 aneb poznání kouzla mořské přívlače 25.11.2008
Málem mi vypadl prut z ruky – ještě, že jsem měl z předchozíhon souboje dobře naštelovanou brzdu. Ta teď ječí jak o život a ryba pádí desítky metrů od lodi. Je k nezastavení. Musím počkat, až ji to přestane bavit. Konečně stojí a sjíždí na dno. Jak navíjím vlasec, opět se pomalu s loďkou šinem nad ní a nastává již známé martyrium, kdy se marně snažím rybu zvednout ode dna. Jestliže to předtím trvalo deset minut, tentokrát je to snad půl hodiny.
Švédsko – AmmarnasV Laponsku slunce pokaždé nesvítí 19.8.2008
O nevyzpytatelnosti počasí ve Švédské části Laponska a o pravdivosti rčení:“nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, jsme se přesvědčili při loňské srpnové výpravě na daleký sever, do přírodní rezervace v okolí městečka Ammarnas, v horách mezi Švédskem a Norskem. Po roce jsme se vrátili opět do oblasti severního polárního kruhu i když tentokrát o několik set kilometrů jižněji. Tou pomyslnou „stejnou řekou“ byl tedy Sever Švédska. Nabiti pouze kladnými zkušenostmi z loňského roku, jsme věřili, že i letos budeme úspěšní a že nás Laponská příroda přivítá opět s přívětivou tváří, s hřejivými paprsky slunce a že řeky a jezera nám otevřou svou bohatou náruč s nepřeberným množstvím kapitálních pstruhů a lipanů s velkými praporci hřbetních ploutví, toužících jen po našich muškách. Vše bylo ale trochu jinak.
Krátké zprávy a postřehy 14.8.2008
Krátké reportáže, zprávy a postřehy návštěvníků oblasti Halsa a Aure.
Švédsko – Gafsele - LapponiaZa sluncem do Gafsele 19.6.2008
Kdo by čekal, že konec května musí být v jižním Laponsku studený, byl by letos překvapen. První den jsme se v poledne vrátili z ryb do chaty ne kvůli hladu, ale protože bylo takové vedro, že jsme se jeli převléct do kratkých kalhot!
Teplota vody v sobotu 31.5. v uzavřených zátokách byla až 15°C a v řece se teplota vody pohybovala okolo 11°C.
Začali jsme celkem slibně a hned první den jsme v řece Angermanalven před Gafsele ulovili štiky 107 cm a 100 cm
Jaro v Sudureyri 27.5.2008
První rybářskou výpravu zaměřenou na mořský rybolov na Islandu jsme naplánovali těsně před oficiální začátek místní rybářské sezóny 28.4.-5.5. 2008...
Norsko – oblast TromsoLyngseidet aneb jak se zadařilo v Lyngenfjordu 2.3.2008
„Kde jsou, vidíš je někde?“ ptá se Jirka a čtvero párů očí s napětím propátrává vodní hladinu. „Támhle vlevo a jedou přímo na nás, připravte se,“ odpovídám s napětím v hlase. „Pozor, 10 sekund do startu. 5, 4, 3, 2, 1...a jedem!“ Naši loď doslova obklíčil ohromný černostříbrný mrak zmítajících se malých rybek. Sledi byli najednou všude a my jsme s úžasem pozorovali jejich podvodní galapředstavení. Sprint, skoky do vody (nejdříve tedy nad vodu), taneční soutěž v rock 'n' rollu, synchronizované plavání – ohromné množství disciplín jsme mohli sledovat prakticky najednou a stačilo se jen lehce nahnout přes bok lodi. Ale zpět k povinnostem! Dva těžké a dva přívlačové pilkry se odlepují od špiček prutů a klesají do prostoru pod zmítající se masu. „Ty tresky musí být přežrané nebo už jsme moc hlubo...,“ nestačím ani doříct. Prásk...
Sbohem Opalo 25.1.2008
Přírodních řek, které nejsou přímo zasaženy lidskou činností, je na naší planetě čím dále tím méně. Na mnoha byly vybudovány přehrady, jiné mění svůj charakter v důsledku odlesňování, zemědělské nebo průmyslové činnosti člověka. Kamčatka byla až do devadesátých let jedinečnou oázou divoké přírody a tamní vody oplývaly množstvím ryb. S koncem studené války však došlo k otevření kamčatského poloostrova světu, dříve „zakázané“ oblasti jsou snáze dostupné a tamní rozvoj obchodu se nevyhnul ani sféře rybolovu. Intenzivní průmyslový lov lososů ve vodách Ochotského moře i při ústích řek do Pacifiku znamenal již v devadesátých letech pokles počtu ryb, které každoročně táhnou z moře do řek, ale opravdovou pohromou kamčatských řek se staly skupiny pytláků, které loví lososy přímo na trdlištích.